Re: Maďarská královská armáda - prezentace a nábor členů
Napsal: 16/2/2015, 19:59
Maďarská královská armáda, únor 1945.
Popis událostí, které sloužily jako inspirace pro naši víkendovou akci.
Pokud chcete vidět víc, navštivte náš facebook: https://www.facebook.com/HonvedHistoric ... tmentGroup…
Je únor 1945, poslední rok války. Sovětská zimní ofenziva zahájená 12. ledna na Visle bleskově rozdrtila německou obranu a už na konci měsíce se čelní sovětské jednotky objevily daleko na západ u Odry. Na jihu útok začal 15. ledna a také zde fronta rychle postupovala na západ. 20. ledna do sovětských rukou padl Nowy Sacz, už 25. ledna Andrychow, 27. ledna Wadowice. 29. ledna se vojska 4. ukrajinského frontu zastavila na řece Biala aby počkala na 1. gardovou armádu útočící hornatým terénem Slovenska a zůstávající asi 80 km vzadu za jednotkami útočícími na sever od Karpat.
Po několik následujících dnů panoval na frontě klid, který obě strany využily pro přípravu na další boj. Pro Němce měla průmyslová oblast ostravsko-karvinského revíru, kam směřoval sovětský útok, velký význam a tak na místě shromáždili poměrně silné uskupení vojsk (mezi jinými součásti 8., 16. a 20. tankové divize, 18. divize pancéřových granátníků SS “Horst Wessel”, 544. divizi lidových granátníků, 75 pěší divizi nebo 3. horskou divizi) a vybudovali síť obranných postavení kolem klíčových lokalit jako města Bielitz-Biala (Bielsko-Biala) a Schwarzwasser (Strumień). Také Sověti nelenili a v oblasti shromáždili asi 70 tisíc vojáků podporovaných 160 tanky a 75 samohybnými děly.
Sovětský útok začal ráno 1. února. Jeho hlavním cílem bylo město Bielitz-Biala, jeho posádku se sice po týdnu podařilo odříznout od zbytku německých vojsk, ale jen za cenu obrovských ztrát. Němcům se mimo jiné během boje podařilo izolovat tankový klín sovětských vojsk. Boje o město a okolí se zůčastnilo na 25 tisíc sovětských a 20 tisíc německých vojáků. Pro asi 10 tisíc ruských vojáků se stal tento boj posledním. Po dobytí Bielitz Rudou armádou 12. února Němci ustoupili do prostoru na východ od Skotschau (Skoczow), kde se fronta na delší dobu stabilizovala.
Poté se těžiště bojů přesunulo dále na západ do oblasti nazývané „Žabí země”. Tento region, část dávného Těšínského knížectví, není vhodný pro nasazení motorizovaných vojsk, nachází se zde rozsáhlá rybniční soustava, je protkán množstvím podmáčených luk a říček tekoucích v malých údolích. Část území pokrývají husté lesy. Obyvatelstvo tvoří především slovanští Šlonzáci. Část z nich se považuje za Poláky, část přinejmenším před válkou sympatizovala s Německem. Od předmnichovské čs. hranice směrem na jih pomalu roste počet obyvatelstva považujícího se za součást českého národa. Mnoho Šlonzáků přijalo tzv. Volksliste, která z jedné strany přinášela záchranu před nacistickou perzekucí, z druhé povinnost služby v německé armádě. Počáteční spokojenost části obyvatel s osvobozením brzy vystřídal strach ze sovětských vojáků, kteří si zde počínali stejně jako na jiných dobytých oblastech Říše. Loupeže a znásilnění během přestávek v boji se staly běžné.
Sovětský útok v této oblasti začal 10. února. Jeho cílem se stal Schwarzwasser, hlavní dopravní uzel a centrum této oblasti. Němci byl změněn na opěrný bod (Ortsstützpunkt). Ze začátku byl útok úspěšný, Schwarzwasser byl dobyt a již 11. února se čelní sovětské jednotky objevily dále na jih od města až u železniční stanice Pruchnau. Poté však německá vojska podnikla razantní protiútok a útočníci se museli stáhnout zpět k městu. Boje o Schwarzwasser trvaly od 12. do 15. února. Železniční stanice několikrát změnila během boje majitele, poté se Němci stáhli na jih. Konečná bilance ztrát byla 4 000 padlých vojáků Rudé armády a 2 000 padlých na německé straně. Německá 78. úderná divize měla tak velké ztráty, že byla z fronty stažena do zázemí pro reorganizaci. Během boje bylo zničeno asi 80 % budov v městě.
18. ledna vyčerpaná sovětská 38. armáda přechází do obrany a přípravy na další útok budou trvat až do poloviny března. Za dva týdny tvrdých bojů Rudá armáda urazila sotva třetinu cesty do Ostravy. Brzy se mělo ukázat, že Těšínskem cesta do Ostravy nevede.
Součástí německé armádní skupiny „Heinrici“ jsou i málo početné jednotky Maďarské královské armády. Část maďarských vojsk, zejména dělostřelectvo, je Němci stále využívána na frontě. Většina maďarských útvarů se však, hlavně pro špatné vybavení a nízkou spolehlivost, pohybuje v týlu, kde plní pomocné úkoly. K nasazení Maďarů došlo mezi jinými během boje o silně opevněné Bielitz a oblast na západ od něj, maďarské jednotky byly hlášeny také z jiné klíčové zóny německé obrany – prostoru Schwarzwasser - Pruchnau.
Pro sovětský postup v této oblasti jsou životně důležité informace o pohybech a síle německých vojsk. Za linii fronty jsou proto vysílány malé oddíly sovětských průzkumníků s cílem získávat informace o nepříteli. Maďarské velení v oblasti Schwarzwasser obdrželo informace, že jedna taková sovětská skupina se před nedávnem objevila v lese Schwarzwald (Čorny las) na sever od Freistadt (Fryštát), odkud monitoruje pohyby na strategicky důležitých železničních překladištích Siebersdorf (Zebrzydowice) a Klein-Kuntschitz (Konczyce Male). Prostřednictvím vysílačky zasílá tyto důležité informace nepříteli, který poté narušuje vykládku transportů v těchto stanicích. Rozhodnutí rázně skoncovat se sovětskými průzkumníky uspišují zprávy o přepadeních maďarských důstojníků místními odbojáři inspirovanými sovětskými partyzány na Moravě. Maďarské velení nehodlá nic riskovat a do lesa proto ihned vysílá malou skupinu spolehlivých vojáků pod vedením četaře Molnára s cílem najít vysílačku a eliminovat sovětské průzkumníky...







http://www.honved.estranky.cz
Popis událostí, které sloužily jako inspirace pro naši víkendovou akci.
Pokud chcete vidět víc, navštivte náš facebook: https://www.facebook.com/HonvedHistoric ... tmentGroup…
Je únor 1945, poslední rok války. Sovětská zimní ofenziva zahájená 12. ledna na Visle bleskově rozdrtila německou obranu a už na konci měsíce se čelní sovětské jednotky objevily daleko na západ u Odry. Na jihu útok začal 15. ledna a také zde fronta rychle postupovala na západ. 20. ledna do sovětských rukou padl Nowy Sacz, už 25. ledna Andrychow, 27. ledna Wadowice. 29. ledna se vojska 4. ukrajinského frontu zastavila na řece Biala aby počkala na 1. gardovou armádu útočící hornatým terénem Slovenska a zůstávající asi 80 km vzadu za jednotkami útočícími na sever od Karpat.
Po několik následujících dnů panoval na frontě klid, který obě strany využily pro přípravu na další boj. Pro Němce měla průmyslová oblast ostravsko-karvinského revíru, kam směřoval sovětský útok, velký význam a tak na místě shromáždili poměrně silné uskupení vojsk (mezi jinými součásti 8., 16. a 20. tankové divize, 18. divize pancéřových granátníků SS “Horst Wessel”, 544. divizi lidových granátníků, 75 pěší divizi nebo 3. horskou divizi) a vybudovali síť obranných postavení kolem klíčových lokalit jako města Bielitz-Biala (Bielsko-Biala) a Schwarzwasser (Strumień). Také Sověti nelenili a v oblasti shromáždili asi 70 tisíc vojáků podporovaných 160 tanky a 75 samohybnými děly.
Sovětský útok začal ráno 1. února. Jeho hlavním cílem bylo město Bielitz-Biala, jeho posádku se sice po týdnu podařilo odříznout od zbytku německých vojsk, ale jen za cenu obrovských ztrát. Němcům se mimo jiné během boje podařilo izolovat tankový klín sovětských vojsk. Boje o město a okolí se zůčastnilo na 25 tisíc sovětských a 20 tisíc německých vojáků. Pro asi 10 tisíc ruských vojáků se stal tento boj posledním. Po dobytí Bielitz Rudou armádou 12. února Němci ustoupili do prostoru na východ od Skotschau (Skoczow), kde se fronta na delší dobu stabilizovala.
Poté se těžiště bojů přesunulo dále na západ do oblasti nazývané „Žabí země”. Tento region, část dávného Těšínského knížectví, není vhodný pro nasazení motorizovaných vojsk, nachází se zde rozsáhlá rybniční soustava, je protkán množstvím podmáčených luk a říček tekoucích v malých údolích. Část území pokrývají husté lesy. Obyvatelstvo tvoří především slovanští Šlonzáci. Část z nich se považuje za Poláky, část přinejmenším před válkou sympatizovala s Německem. Od předmnichovské čs. hranice směrem na jih pomalu roste počet obyvatelstva považujícího se za součást českého národa. Mnoho Šlonzáků přijalo tzv. Volksliste, která z jedné strany přinášela záchranu před nacistickou perzekucí, z druhé povinnost služby v německé armádě. Počáteční spokojenost části obyvatel s osvobozením brzy vystřídal strach ze sovětských vojáků, kteří si zde počínali stejně jako na jiných dobytých oblastech Říše. Loupeže a znásilnění během přestávek v boji se staly běžné.
Sovětský útok v této oblasti začal 10. února. Jeho cílem se stal Schwarzwasser, hlavní dopravní uzel a centrum této oblasti. Němci byl změněn na opěrný bod (Ortsstützpunkt). Ze začátku byl útok úspěšný, Schwarzwasser byl dobyt a již 11. února se čelní sovětské jednotky objevily dále na jih od města až u železniční stanice Pruchnau. Poté však německá vojska podnikla razantní protiútok a útočníci se museli stáhnout zpět k městu. Boje o Schwarzwasser trvaly od 12. do 15. února. Železniční stanice několikrát změnila během boje majitele, poté se Němci stáhli na jih. Konečná bilance ztrát byla 4 000 padlých vojáků Rudé armády a 2 000 padlých na německé straně. Německá 78. úderná divize měla tak velké ztráty, že byla z fronty stažena do zázemí pro reorganizaci. Během boje bylo zničeno asi 80 % budov v městě.
18. ledna vyčerpaná sovětská 38. armáda přechází do obrany a přípravy na další útok budou trvat až do poloviny března. Za dva týdny tvrdých bojů Rudá armáda urazila sotva třetinu cesty do Ostravy. Brzy se mělo ukázat, že Těšínskem cesta do Ostravy nevede.
Součástí německé armádní skupiny „Heinrici“ jsou i málo početné jednotky Maďarské královské armády. Část maďarských vojsk, zejména dělostřelectvo, je Němci stále využívána na frontě. Většina maďarských útvarů se však, hlavně pro špatné vybavení a nízkou spolehlivost, pohybuje v týlu, kde plní pomocné úkoly. K nasazení Maďarů došlo mezi jinými během boje o silně opevněné Bielitz a oblast na západ od něj, maďarské jednotky byly hlášeny také z jiné klíčové zóny německé obrany – prostoru Schwarzwasser - Pruchnau.
Pro sovětský postup v této oblasti jsou životně důležité informace o pohybech a síle německých vojsk. Za linii fronty jsou proto vysílány malé oddíly sovětských průzkumníků s cílem získávat informace o nepříteli. Maďarské velení v oblasti Schwarzwasser obdrželo informace, že jedna taková sovětská skupina se před nedávnem objevila v lese Schwarzwald (Čorny las) na sever od Freistadt (Fryštát), odkud monitoruje pohyby na strategicky důležitých železničních překladištích Siebersdorf (Zebrzydowice) a Klein-Kuntschitz (Konczyce Male). Prostřednictvím vysílačky zasílá tyto důležité informace nepříteli, který poté narušuje vykládku transportů v těchto stanicích. Rozhodnutí rázně skoncovat se sovětskými průzkumníky uspišují zprávy o přepadeních maďarských důstojníků místními odbojáři inspirovanými sovětskými partyzány na Moravě. Maďarské velení nehodlá nic riskovat a do lesa proto ihned vysílá malou skupinu spolehlivých vojáků pod vedením četaře Molnára s cílem najít vysílačku a eliminovat sovětské průzkumníky...







http://www.honved.estranky.cz