no pravda je, že jsem to četl poprvé. Jestli autorka tohoto tvrzení čerpala z reálného základu, či jde pouze o domněnku nejsem schopen bohužel posoudit. Každopádně o to mi až tak nešlo. Otázka česko-slovenských vztahů potažmo česko-slovensko-podkarpatských vztahů, slibů, činů dnes není žádné tabu, každý si může udělat názor sám. Za mne osobně ve zkratce "real politika" s, ať se to někomu líbí nebo ne,velkou přidanou hodnotou pro všechny tři jmenované. S přidanou hodnotou tak velkou, že debata o pomlčce je pro mne nicotná. Nicméně jsem i vcelku srozuměn, že jako příslušník dominujícího národa, jednoho z výše uvedené trojky,mne otázka pomlčky nechává netečným, přičemž na některé může působit jako červený šátek na krocana.
Můj názor na věc, více asi už nedodám, bez tak je to OT.
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 18/1/2016, 16:05, celkem upraveno 2 x.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
On se ovšem tvar "Československý" používal už oficiálně v roce 1918 (viz obrázek níže ze Sbírky zákonů z roku 1918)... Což tedy potvrzuje výše uvedené tvrzení, že název v té době nebyl tolik důležitý jako sama myšlenka... Takže jaký se používal tvar v roce 1918 paradoxně zajímá více dnešní slovenské "národovce" než tehdy žijící československou společnost...
Zaujíma to nielen slovenských národovcov. Tu je odpoveď Jazykovedného Ústavu ĽUDOVÍTA ŠTÚRA na dopyt, prečo sa v slovenčine používa spojovník aj v prípade, ak sa píše o iných obdobiach než kedy naozaj bol v názve republiky oficiálne tj. v rokoch 1918-20 a krátko v r. 1938. Ten dopyt nie je podstatný. Podstatné je to, že v období 1918-20 bol v názve naozaj spojovník, ale český pravopis pripúšťa písať názov bez spojovníka. Slovenský pravopis by mal použiť spojovník (a to platilo aj v r.1918-20).
"Pri vzniku Česko-Slovenska v roku 1918 sa v tomto názve aj v prídavnom mene česko-slovenský písal spojovník, čo odrážalo stav, aký bol zakotvený v Clevelandskej dohode z. r. 1915 a v Pittsburskej dohode o vzniku Česko-Slovenska z r. 1918. V roku 1920 sa písanie názvu spoločného štátu mocensky zmenilo na podobu bez spojovníka (Československo). V tom čase sa aj v ústave zaviedli názvy československý národ a československý jazyk.
Po krátkom návrate k podobe Česko-Slovensko v r. 1938 sa po 2. svetovej vojne znova oficiálne pristúpilo k písaniu bez spojovníka, čo bolo najmä po vzniku federácie v r. 1968 v rozpore so základnými pravopisnými zásadami, podľa ktorých sa v zložených slovách, v ktorých sú jednotlivé časti v priraďovacom zlučovacom vzťahu, píše spojovník.
To je dôvod na písanie názvu Česko-Slovensko a prídavného mena česko-
-slovenský v slovenčine so spojovníkom. Písanie bez spojovníka odporúčame zachovávať pri doslovnom citovaní starších prameňov."
to Aaron: samozřejmě, ono se v počátku používalo prakticky kde co, a nikdo se z toho nehroutil. Viz třeba Republika československá. A kde je po tom ta historická pravda, že . Nebo spíš jinak: je správné A, když pominu B. Nebo je správné pominout B a spoléhat na A? Za mne, vše je dobře. Konec.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
to Stuka:
Jenže jak je vidět ze znění Sbírky zákonů z roku 1918 (viz výše), tak tvar "československý" je zcela v pořádku a správně (Sbírka zákonů je oficiálním dokumentem stejně jako znění zákonů v ní uveřejněných) a je to dokument přímo z inkriminované doby... Zatímco ona odpověď ULŠ tebou citovaná je předpokládám z doby současné a tedy reflektuje nejen historickou pravdu, ale také snahu o "její správný výklad"...
to Zemakt:
Já si myslím, že vytvářet bouři ve sklenici vody a snažit se vnucovat autorovi článku, jaký by měl používat tvar je nesmysl... (A já osobně v tom vidím pouze snahu si "něco" kompenzovat a nikoliv nějakou snahu o konstruktivní diskuzi)... Bylo-li v době popisované možné požívat tvar "československý" (což jsem myslím dostatečně doložil) nevidím důvod aby tento tvar nemohl být použit v článku tuto dobu popisující... A to dokonce i bez jakéhokoliv "uvádění na správnou míru v úvodu"...
Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Aaron , veď áno.
Výklad ULŠ je v poriadku a vysvetľuje, že ak by článok písal Čech (čo aj písal), tak nemusí použiť spojovník. Ak by ho písal Slovák, mal by písať spojovník (ale ak nenapíše, nik ho nezabije).
Martinko (podľa môjho názoru) nič nevnucuje, ale Pátrač mohol použiť všade v článku spojovník. Bolo by to historicky správnejšie. Ale - keď ho nepoužil, nič sa nedeje, český pravopis (alebo výklad) to dovoľuje.
Stuka píše: Pátrač mohol použiť všade v článku spojovník. Bolo by to historicky správnejšie.
Nevidím na tvaru česko-slovenský nic historicky správnějšího... Ba naopak... Používá-li Zákon o zřízení státu československého (tedy jeden z nejvyšších zákonů země)tvar "československý" tak je to toto použití v článku bezesporu správně a to i historicky... Používá-li Prozatímní ústava (tedy další z nejvyšších zákonů země) tvar československý, tak je tím znovu potvrzeno předchozí tvrzení... A pokud by si tam někdo přál pomlčku jenom proto, aby to ukojilo jeho národní ego (a nebo jakýchkoliv jiných nesmyslných pohnutek), tak to nemá s historickou správností nic společného...
Je mi líto...
Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
V roce 1918-19 bylo dost jedno jak přesně se psal název nového státu, šlo jen o to vymezit se od bývalého státu. Nebylo ještě tak úplně jasné, zda se Horní Uhry podaří odebrat Maďarům. Navíc maďarům se moc nechtělo ani z některých oblastí v Čechách a na Moravě, kde byli jejich posádky (z Prahy se vraceli neochotně, stejně tak ze severní moravy a z jižní moravy museli být vypuzeni), "osvobodit" Slovensko byl oříšek velice tvrdý. Navíc velká část obyvatel Horních Uher nebyla asi moc nadšená z toho, že mají být ve státě řízeném z Prahy a ne z Budapešti.
Docela by mě zajimalo národnostní složení vojska, které osvobozovalo Slovensko.
Pokud se tedy ta armáda nazývala "československou", nebo "česko-slovenskou", tak je to jedno. Stejně tak si mohli říkat "česká armáda" a nikomu by to nevadilo, protože to byli Češi... vojáky ale mohlo těšit že bojují za ideu společného státu, domorodci to brali lépe atd.
Bez pomoci místních by byla situace ještě horší (nebyly mapy, zásobování všelijaké atd.), ale chci poukázat na to, že dobrovolnické jednotky byly i na straně maďarů. Ti taky měli podporu části obyvatel, měli zde zázemí atd. dá se říct že byli doma. To češi se museli snažit území zabrat
"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Rase má pravdu, bolo to vtedy jedno a pokiaľ to niekomu vadilo, tak holt mal smolu.
Nechcem to tu zapleviť spojovníkom, ale len doplním, že spojovník sa vytiahol roku 1990 a spätne sa na Slovensku používa podporený pôvodnými medzinárodnými dohodami. Takže Aaron, historicky až tak od misy nie je.
Pittsburská dohoda z 30. mája 1918, hovorí o budúcom „česko-slovenskom štáte“. A v parížskych mierových zmluvách z rokov 1918 – 1920 sa nový štátny útvar nazýval „L'etat tchéco-slovaque“ a "Tchéco-Slovaquie“.
Historický výskum zistil, že so spojovníkom prišiel ako prvý diplomat Štefan Osuský, ktorý v roku 1916 navrhol, aby sa strešný orgán zahraničného odboja – Národná rada Česko-Slovenská písal práve týmto spôsobom. Milan Rastislav Štefánik neskôr spojovník dôsledne presadzoval v dohodách a zmluvách uzatváraných v mene budúceho štátu, napr. "Dohovor medzi vládou Talianska a Národnou radou zemí česko-slovenských“ z 21. apríla 1918.
Nový štát a jeho armáda sa písali so spojovníkom aj v nótach spojencov (Anglicka, Francúzska a Ruska, neskôr i Talianska) o uznaní Česko-Slovenska. Osuský sa potom postaral, aby tento názov nového štátu sa so spojovníkom zachoval aj v Trianonskej zmluve v roku 1920. V tejto podobe sa názov mladého štátu vyskytoval vtedy v mnohých obmenách aj doma. Napríklad na prvej poštovej známke vytlačenej podľa návrhu maliara Alfonsa Muchu čítame POŠTA ČESKO-SLOVENSKÁ.
Koncom februára 1920 však Národné zhromaždenie schválilo novú ústavu, ktorá premenovala Česko-Slovensko na Republiku československú. Už bez spojovníka. Poslanecký Slovenský klub v pražskom parlamente to mlčky toleroval. Pražská vláda túto zmenu presadila na medzinárodnej úrovni o štyri roky neskôr. Chcela takto aj navonok manifestovať, že väčšinu v novom štáte, pozostávajúcom aj z početných menšín – predovšetkým nemeckej a maďarskej – tvorí jeden národ "československý“.
Docela by mě zajimalo národnostní složení vojska, které osvobozovalo Slovensko.
Tak o 1. slovenském pluku alias Gardě Slovenskej Slobody se již ve svém článku zmínil Pátrač, dále to byl Sbor turčianských dobrovolníků, Dobrovolnická družina Slováků z okolí Bratislavy a Útočné družiny Jánošíkovy.
procentuální vyjádření? Těžko říct, záleží na období a potom to nějak porovnat, ale zřejmě půjde o jednotky procent. Jak správně Pátrač uvedl 1. slovenský pluk byl elita. Ovšem spíše platí, že MNO se snažilo slovenské pluky respektive bývalé c. a k. náhradní prapory doplňované ze Slovenska přesouvat do Čech, do pohraniční služby. Důvod: uvolněná morálka v případě posádky v blízkosti domova. Nebylo to nic neobvyklého v té době, takto se šíbovalo i z českými jednotkami z města do města, ze severu na jih apodl. Morálka v té době, no..
Německy mluvící občané, zejména z pohraničí a teď vařím z hlavy nejsem doma, Slovensko útrum. Tak nějak.
Koncom februára 1920 však Národné zhromaždenie schválilo novú ústavu, ktorá premenovala Česko-Slovensko na Republiku československú.
na Československou republiku
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Stuka píše:Takže Aaron, historicky až tak od misy nie je.
Ach jo... Tak znova... Jaké znáš závažnější zákony země než je zákon o zřízení státu a ústava???
No a já ti poskytl screen dvou těchto zákonů... Zákon ze dne 28. října 1918 o zřízení samostatného státu československého a Zákon ze dne 9. listopadu 1918 o jednacím řádu Národního Shromáždění (což je tzv. prozatímní ústava)... Neumím si představit závažnější dokumenty, které svým textem plně legitimizují používání tvaru "českoslovenký" jako historicky správné...
Existence tvarů s pomlčkou pouze dokazují mé předchozí tvrzení (název v té době nebyl tolik důležitý jako sama myšlenka... ), či přesněji Rasovu formulaci (V roce 1918-19 bylo dost jedno jak přesně se psal název nového státu, šlo jen o to vymezit se od bývalého státu.)
Dělat na základě toho nějaké závěry považuji pouze za hloupé tanečky způsobené pouze jakýmsi pocitem "národní křivdy" a snažícím se najít jakési "zadostiučinění", že se někde objevil tvar s pomlčkou a následně zoufalá snaha to prezentovat jako pravidlo...
Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Veskrze zajímavá diskuse, ale nějak se nám v pomlčkové válce jak je nazýván spor o název Československa, probíhající po listopadu 1989, ztratilo vojenské obsazování Slovenska československou armádou. Tento spor o spojovník skutečně proběhl už v dávné miulosti a v nové polistopadově době. Tyto nesmírně hektické spory o zkratku ČSFR a označení Československo, doprovázely základní spor o osud federace ČSSR, který trval od dob před vznikem Česko-Slovenska, později Československa, v roce 1918. Nakonec tehdy dostalo Československo název „Česká a Slovenská Federativní Republika“ místo sporných názvů „Československá federativní republika“ (česky) a „Česko-slovenská federatívna republika“ (slovensky). Vše vyřešil rozpad - už druhý společného státu.
Já vycházel pouze a jen ze zákona z roku 1918, který sem nakonec naskenoval Aaron. Mě to nestálo za ztrátu času. Spojovníkový spor mě nechal a nechává klidným, jelikož všichni víme o co šlo. Fakt si nemyslím, že by zde popisované události díky chybějícímu spojovníku hledal někdo na Dálném východě či v Africe.
A nyní pro Martinka:
Nemáte tak úplně pravdu. Sežeňte si třetí díl Vojenských dějin Československa z hluboké normalizace, a budete se divit, jak je to, co se týká tohoto tématu nenahraditelný a pravdivý zdroj. Takže tabuizace za socialismu asi nebyla tak marginální. Otázka maďarizace byla pro Slováky opravdu zásadní a ohrožující samotnou existenci národa. Plný souhlas.
Píšete že, cituji: Samozrejmým výsledkom bolo lepšie postavenie českej časti nového spoločného štátu v čase jeho vzniku.Nebylo to jen o tom. Byla to také celková výrazně vyšší průmyslová základna a další vlivy.
Píšete že, cituji: Podľa môjho názoru autorova genéza dávnej histórie, záver, i zlomyselná poznámka o antisemitizme článku na hodnote nepridajú.
Primo: Historická geneze je pro úvod práce zásadní, nebylo by na co navázat.
Secundo: V druhé části jsem se urazil. Nejsem ani zlomyslný ani nijak vysazený na kohokoliv ze slovenských dějin. To je dnes problém u některých Slováků, že kdokoliv napíše něco o nějakém Slovákovi a není to chvalozpěv, hned v tom vidíte temné síly, které ohrožují celý národ. Ale když jsem psal medailonek, či spíše výcuc z medailonku o Tisovy, vycházel jsem pouze a jen z relevantních pramenů a přímo jsem uvedl, že v dané době to považuji za nejisté. Kolegyně Stuka to trochu prosvětlila.
Tertio: Závěr je jaký je a hlavně je kritický vůči českoslovesnkému vojsku, tvořeném v dané době z 85% Čechy a Moraváky. Jestli vám vadí, že jsem uvedl, že se Slovákům společný stát až tak moc nelíbil, musíte se s tím smířit, jelikož je to naprostá pravda.
Kvalitu článku musí posoudit Ti co jej čtou. Já musím akceptovat, že Vám se nelíbí. Což je v pořádku. Divil bych se, kdy by se líbil všem, co si ho přečtou.
EDIT: tento půvabný vývoj diskuse, který se mi líbí, byl tím konečným důvodem pro rozhodnutí, že se pokusím vypracovat i krok dvě, tedy válku s Maďarskou republikou rad, Slovenskou republikou rad a nepominu ani kamarády Rumuny.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Aaron, predstav si že poznám závažnejšie zákony než sú zákony krajiny (vrátane ústavy). To sú práve medzinárodné zmluvy a majú voči ostatným právnym predpisom do istej miery nadradené postavenie, pretože ak medzinárodná zmluva stanoví niečo iné ako zákon, uplatní sa ustanovenie medzinárodnej zmluvy.
Takže ..ach, jo... tak znova...
V medzinárodnom práve rokoch 1918-20 sa uvádza spojovník v názve republiky. Tým nechcem povedať nič viac. Ale ani nič menej.
Nebolo mojím zámerom ( čo je len v tvojej hlave) :
Dělat na základě toho nějaké závěry způsobené pouze jakýmsi pocitem "národní křivdy" a snažícím se najít jakési "zadostiučinění", že se někde objevil tvar s pomlčkou a následně zoufalá snaha to prezentovat jako pravidlo...
Pátrač: sorry za túto debatu. Týmto končím, ale vsadím sa, že Aaron nie.
Stuko - mě ta debata nevadí, právě naopak. Mě se tak líbí, že napíšu i to pokračování. A myslím si, že o genezi toho spojovníku v názvu společného státu nyní na Palbě víme více, než kdokoliv a kdekoliv jinde.
Ale kdyby někdo něco doplnil i samotné vojenské operaci, které jsem se věnoval jako základnímu prvku tématu, byl bych stejně rád.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Pátrač píše:
EDIT: tento půvabný vývoj diskuse, který se mi líbí, byl tím konečným důvodem pro rozhodnutí, že se pokusím vypracovat i krok dvě, tedy válku s Maďarskou republikou rad, Slovenskou republikou rad a nepominu ani kamarády Rumuny.
Děkuji, děkuji, děkuji... (Tím myslím samozřejmě to rozhodnutí popsat krok dvě)
Stuka píše:Aaron, predstav si že poznám závažnejšie zákony než sú zákony krajiny (vrátane ústavy). To sú práve medzinárodné zmluvy a majú voči ostatným právnym predpisom do istej miery nadradené postavenie, pretože ak medzinárodná zmluva stanoví niečo iné ako zákon, uplatní sa ustanovenie medzinárodnej zmluvy.
Obávám se, že název země v mateřském jazyku země mezinárodní smlouvy neřeší... Naopak státoprávní zákony jako je ústava a zákon o vzniku státu ano...
Stuka píše:Týmto končím, ale vsadím sa, že Aaron nie.
Já tímto také...
Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
EDIT: tento půvabný vývoj diskuse, který se mi líbí, byl tím konečným důvodem pro rozhodnutí, že se pokusím vypracovat i krok dvě, tedy válku s Maďarskou republikou rad, Slovenskou republikou rad a nepominu ani kamarády Rumuny.
Třikrát hurá, a máš SZ.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Pátrač spomenul v článku Viktora Dvorcsáka a jeho Slovenskú ľudovú republiku. Nie je to presné. Ten chlap sa iba pokúsil vytvoriť nejakú Východoslovenskú ľudovú republiku. Keďže sa Maďari nechceli zmieriť so vznikom nového štátu, ich nohsled Dvorcsák iba využil chaos, ktorý vládol po rozpade R-U monarchie na východe Slovenska. Snažil sa zachovať integritu Uhorska a získať pre svoju myšlienku samostatného slovenského štátu s orientáciou na Maďarsko ostatné spišské mestá. Zatiaľ mal len Levoču a v nej akože zasadala Špišská národná rada. Drvivá väčšina východniarov však vôbec o tejto samozvanej republike vôbec nevedela Pre zaujímavosť uvádzam, že dva mesiace po Dvorcsákovej aktivite (v decembri 1918) Spišskí Nemci (tiež zmaďarizovaní) v Kežmarku vyhlásili samostatnú Spišskú republiku. Bol to vtedy na východe poriadny bordel.
Dvorcsák nemal úspech. Postavili sa proti nemu (ešte pred príchodom čs.vojsk) iné národné rady na východe, zásadné slovo mal ľud zhromažený v Solivare, ktorý ho poslal aj s jeho dekrétami kade ľahšie.
Dvorcsák musel utiecť, najprv samozrejme do krajiny zasľúbenej (do Budapešti). Čs. vláda ho odsúdila na smrť ale ho nechytili a zomrel 1943 asi v Paríži alebo niekde.
Tvrdenie, že spojovník v mene nového štátu nie je len gramatická záležitosť bolo myslím dostatočne poukázané v iných príspevkoch. Chcem iba pripomenúť, že naši krajania v Amerike, signatári zmlúv, ktoré Stuka spomína, veľmi dbali o to, aby sa Slováci v novom štáte neocitli v takom postavení, v akom boli v Uhorsku. Preto ten dôraz na spojovník v mene, aby bolo na prvý pohľad jasné, že sa tu jedná o dva štátopravné národy. Že si to v Prahe svojvoľne pomenili (Stuka cituje „mocensky“ - tu nechcem špekulovať prečo) to ešte neznamená, že Slováci boli k tomu ľahostajní, alebo, že to schvaľovali. Neboli informovaní, čo sa v Prahe robí, a keď niektorí boli k Čechom nedôverčiví, treba mať na pamäti, že na Slovensku mali na Husitov len zle spomienky.
Pokiaľ sú moje informácie správne, tak generál M R Štefánik nesúhlasil s mnohými rozhodnutiami menovanej vlády, v ktorej sa pre neho ušlo miesto len (už nepotrebného) ministra vojny, keď ministrom obrany bol menovaný nevojak, tuším novinár.
M R Štefánik bol pravda v tých časoch pri našich légiach ďaleko na Sibíri, a keď sa konečne vybral na cestu domov aby zjednal nápravu, bolo postarané, aby nedoletel. Jeho aktovka s dokladmi, pripomienkami, aj návrhmi zmizla niekde v Prahe a nikdy sa jeho rodine nevrátila.
Čiže jediný, kto do toho „videl“ a mohol v týchto veciach zjednať nápravu odišiel do nenávratna.
Tu by som sa chcel ešte zmieniť o tom, že Pátrač v svojom článku spomína výpomoc francúzskeho aj talianskeho vojska pri vyháňaní Maďarov zo Slovenska. Vzhľadom k tomu, že M R Štefánik bol generálom v jednom a mal aj veľmi dobré styky vo vysokých kruhoch druhej armády, neverím, žeby nemal v tejto výpomoci cudzích vojsk nejakú zásluhu.
Ale nebol ani raz spomenutý. Ako keby nikdy neexistoval.
Martinko - moje práce byla a je o několika týdnech prvního kola vymetení maďarské státní moci z území Slovenska. Jelikož se toho žádným způsobem Štefánik neúčastnil, není v práci poměrně logicky zachycen, jako někdo kdo na tom měl přímý podíl ale zmíněný v práci je, jen musíš pořádně číst.
Pokud bych chtěl napsat práci na téma jak zlouni Češi přišli na Slovensko s cílem Slováky ujařmit, stejně jako Maďaři, potom bych samosebou dedukoval, že museli jakýmkoliv způsobem zavraždit slovenského národního hrdinu, aby tomu nemohl zabránit. Ale takového ahistorického zblitku se ode mě Palba, a tedy ani Češi či Slováci nedočkají, to si budeš muset napsat sám.
Důvody proč to vše proběhlo se spojovníkem jak proběhlo může být několik, a upřímně řečeno je to úplně mimo zamýšlený obsah práce, se kterou jsem si dal hodně práce. A najednou mám pocit, že jsem čas na ni spotřebovaný mohl využít jinak. Že zde skončíme u konspirací na téma skrytá okupace Slovenska Čechy cestou vypuštěného spojovníku a Češi - vrazi otce Slováků Štefánika, to jsem nějak neočekával.
Má zmínka o francouzských legiích je pouze letmá, že se ještě na bojišti neobjevily. Ani nemohly. Ale Italské legie svoji práci odvedly a odvedly ji dobře.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
no pravda je, že jsem to četl poprvé. Jestli autorka tohoto tvrzení čerpala z reálného základu, či jde pouze o domněnku nejsem schopen bohužel posoudit. Každopádně o to mi až tak nešlo. Otázka česko-slovenských vztahů potažmo česko-slovensko-podkarpatských vztahů, slibů, činů dnes není žádné tabu, každý si může udělat názor sám. Za mne osobně ve zkratce "real politika" s, ať se to někomu líbí nebo ne,velkou přidanou hodnotou pro všechny tři jmenované. S přidanou hodnotou tak velkou, že debata o pomlčce je pro mne nicotná. Nicméně jsem i vcelku srozuměn, že jako příslušník dominujícího národa, jednoho z výše uvedené trojky,mne otázka pomlčky nechává netečným, přičemž na některé může působit jako červený šátek na krocana.
. Nebo spíš jinak: je správné A, když pominu B. Nebo je správné pominout B a spoléhat na A? Za mne, vše je dobře. Konec.
