1) Možná jsem měl ke svému příspěvku napsat, že to, co jsem sem postnul, je výňatek z mnohem delší práce kterou jsem na téma knihy O Slovanech úplně jinak napsal v roce 1997. Ta ovšem na Plabě logicky není - já na Palbu píšu teprve od r. 2006 nebo 2007. Ta práce jako celek bohužel už v psané podobě neexistuje (na webu jsou jen výňatky podobné tomuto), přišel jsem během dvou povodní o velkou část své práce stejně jako o svůj archiv, a po r. 2009 (druhá povodeň) jsem měl jiné starosti a zábavy než v devadesátých letech a tak jsem tyto už neobnovoval.
Pokud má kniha jiné, přepracované, novější vydání, mohu se juknout a přečíst, ale nemyslím že by bylo až tak odlišné aby to stálo za to. Ale nevylučuji že tomu tak bude.
A jako detail ještě: Moje práce nebyla kritikou, jak to možná vyznělo. Naopak, knihy "O Slovanech úplně jinak" si vážím stejně jako jejího autora a dost dlouhou dobu jsem byl ve styku jak s ním tak i s jinými jazyko- a genovědci, a přivedla mě k tomu právě tato kniha.
Výsledkem je, že mám (zvláště z genetiky) jen málo odpovědí - a mnohem více otázek než před tím
a tak to má být.
2) Hindština a sanksrt jsou dva jazyky a v té části (výseku) kterou jsem sem dal jako příspěvek, píšu o hindštině. V dalších částech jsem psal i o sanskrtu. Jak hindština tak i snaskrt jsou jazyky satemové podskupiny indoevropských jazyků. Pro doplnění a vysvětlení: četl jsem Máhábháratu v originále, resp. kritickém srovnávacím překladu. Dlooouhé čtení
3) Obrázky tzv. "z netu" jsou právě dost problém. Internet je ze samé podstaty prostředí fungující na zákl. kopírování. A pak stačí původní chyba a ostatní to přejímají tak jak to je. Dříve (před internetem) takto vznikla např. fáma o obsahu železa ve špenátu (zdravím Pepka námořníka), nebo všechna náboženství. Vše co je založeno na víře (prorok zažil - ostatní mu věří ač sami nezažili).
Obrázky z netu nepovažuji za 100% doklad čehokoli. Na netu jsou i obrázky Aštara Šerana.
Nemůžu-li to, co je na obrázcích doložit na předmětech, nejsou k ničemu, a to je bohužel osud nemálo obrázků z knihy "O Slovanech úplně jinak", stejně jako (bohužel) třeba knihy "Vzpomínky na budoucnost".
4) Pokud máme nějaký indoevropský základ jazyka, a souč. způsob (resp. společnou filosofii) tvorby písmen, tzn. slabičná, založená na podobnosti nebo shodnosti se slovy, resp. začátky slov, je celkem logické, že dostaneme prakticky velmi podobné způsoby a styly písma v daném oikomenu, v tomto příp. v indoevropském. Jehož jsou Srbové hrdou součástí.
5) Za pomocí předpokládaného indoevropského prajazyka se lze srovnávací metodou naučit snadno a rychle většinu indoevropských jazyků. Lze také porozumět pohádkám a mýtům vč. náboženských, a bylo lze také rozluštit např. Chetitštinu (tu jak známo rozluštil Bedřich Hrozný na zákl. věty "voda a oheň se mají darovat", což je morálně-zákonná zásada s níž mch plně souhlasím a je vidět, že se svět a lidské potřeby od dob Chetitů nezměnily).
Za pomocí špatně pochopené a hlavně zvráceně praktikované genetiky se lidi posílali do plynu.
Nepřeceňujme genetiku, stejně jako lingvistiku. Jsou to vědy, a úkolem vědce není ani plít burinu, ani rozhodovat o to co je a co není burina. Úkolem vědce je jen a pouze popsat jak která rostlina roste.
Ještě jednou, pane kolego, já si práce p. Horáka a té knihy velmi vážím, ale nemohu nevidět kde "ujíždí". Plus, jak již zaznělo, této knihy je zhusta zneužíváno různými -isty. Ale to není chyba knihy ani autora.
