Údaj 21000 metrů jako praktický dostup je zcestný z mnoha důvodů.
Jednak je to kyslíková soustava letounu. Jak jsme se již bavili, prakticky všechna letadla západní provenience mají pro tento údaj uvedenu hodnotu +- 15500m. Jak poukázal Cover, je to dáno právě certifikací kyslíkové soustavy. Ano, většina letadel je schopna letět bez ohledu na tento fakt výše, nelze však mluvit o "service ceiling", tedy praktickém dostupu.
Dále bych si dovolil srovnání s letadlem, které znám dobře, tedy stíhacím Viggenem. Oba letouny mají motory s relativně velkým obtokovým poměrem, jmenovitě Jaktviggen 0,97 a Tornado s motorem Mk. 104 dokonce 1,1. Jak víme, čím větší obtokový poměr, tím má motor větší problémy při vysoké nadzvukové rychlosti. Nejde jen o nižší výtokovou rychlost plynů oproti motorům s menším obtokem, ale i choulostivost samotného dmychadla na "vysokoteplotní pumpáž". Z tohoto hlediska je na škodu i celkové větší stlačení motoru Tornada, které je sice důležité z hlediska hospodárnosti provozu a tedy i doletu v nižších rychlostech (ale klidně nižších nadzvukových), ale při M2+ a ve velkých výškách bude dělat neplechu. RB199 je jistě celkově modernější motor s lepší hospodárností a vyšším tahem k vlastní hmotnosti. Poměry tahu ke hmotnosti letounu jsou ovšem velmi podobné (i když Jaktviggena jsem viděl vzlétat stylem F-15 - rovná svíčka po odlepení, byť to zcela jistě bylo s minimem paliva, zatímco Tornado nikoli), přičemž Viggen má, jak tvrdím, menší vlnový odpor díky snažšímu tvarování letounu jeho koncepce dle pravidla ploch i menšímu potřebnému momentu pro vyvážení při nadzvukové rychlosti (opět díky koncepci nosných ploch).
Dále se podívejme na plošná zatížení, což bude ve velké výšce možná důležitější než samotná pohonná jednotka. Zatímco Jaktviggen má pěkných 287 kg/m2, u Tornada je to při nejlepším (bez výzbroje) úctyhodných 729 kg/m2 (přepočítával jsem to dvakrát, nechtělo se mi věřit, ale Tornado váží prázdné víc než plně natankovaný Viggen a má 26,6m2 nosné plochy oproti 52,2m2 Viggenu). Jak se asi budou ta dvě letadla ve velké výšce chovat? Pro představu i Concorde má při zatížení asi do 400 kg/m2 "service ceiling" "jen" 18 300m.
A teď pointa. Obě letadla jsou vysoce nadzvuková - M2+, u Tornada se dokonce udává M2,2. Ve své monografii mám chybu, když píšu u Viggenu "praktický" dostup 18800m (tedy stále méně než F.3!), to jistě není praktický dostup, tedy dostup na němž by letadlo mělo být schopno běžně pracovat, přestože by měl být schopný po nějaký čas tuto výšku udržet (asi na plné přídavné spalování). Dle rozhovorů s piloty je však cokoliv nad 16000m tak jako tak velmi "na hraně", přestože se Viggeny prokazatelně a opakovaně dostaly do kontaktu s SR-71.
Pořád se vám zdá, že přes 21 000m je pro Tornado F.3 uvěřitelný údaj? Mě tedy ne. A nakonec i na webu
http://www.raf.mod.uk/equipment/tornadof3.cfm
je k vidění "max. altitude 50.000ft", což je kolik?