PALBA.CZ

Armáda UNIE
Struktura armády a organizace

Ke dni 30.června 1860 měla armáda ve stavu 1.080 důstojníků a 14.926 vojáků s pětiletým závazkem služby. Jako taková byla tvořena 10 pluky pěchoty, 4 pluky dělostřelectva, 2 pluky kavalérie, 2 pluky dragounů a 1 plukem střelců na koních. Z celkového počtu 198 rot jich bylo 183 různě rozmístěno v 79 izolovaných posádkách po celém území USA. Zbylých 15 rot bylo rozmístěno podél kanadských hranic a na pobřeží Atlantského oceánu. Po vytvoření armády Konfederace vstoupilo z oněch 1.080 důstojníků na 286 do armády Jihu. Dne 15.dubna 1861 požádal Lincol guvernéry loajálních států o 75.000 dobrovolníků (domobrana) se závazkem na 3 měsíce služby. Tato relativně krátká doba služby byla zapříčiněna právními závazky...max. doba byla právě ty 3 měsíce služby. Rychlý průběh vyřízení si rebélie s Jihem předpokládala pouze část důstojníků. Množství dobrovoolníků pak muselo být stanoveno s ohledem na množství důstojníků sloužíchc v Unii. Dne 3.května 1861 vydalLincoln výzvu pro dalších 41.000 mužů a nechal zřídit 40 pluků domobrany se závazkem na 3 roky nebo do konce války. Ovšem toto bylo pouze na Lincolnovu osobní zodpovědnost, protože úprava legislativy ohledně délky služby atd., byla schválena až 4.července 1861.

Pravidelná armáda se začala pod přísunem nového mužstva (domobrany) měnit. Byla rozšířena o dalších 9 pluků (1 pluk dělostřelby, 1 pluk kavalérie, 8 pluků pěchoty). Celkem se to týkalo 22.714 mužů. Také početní stav námořnictva šel nahoru a vzrostl o 18.000 námořníků. Nové pluky pěchoty sestávaly ze 3 praporů po 800 mužích. Počty se však nepodařilo prakticky nikdy naplnit.

V ozbrojených silách Unie sloužilo celkem 2.772.408 mužů:
75.215 mužů u pravidelných pluků
1.933.779 v dobrovolnických jednotkách
46.347 mužů povinně odvedených
73.607 zaplacených náhradníků.

Během války Unie dokázala zformovat 1.666 pluků pěchoty, dále pak 306 nezávislých rot, 258 pluků jízdy (se 170 nezávislými rotami), 57 pluků dělostřelectva, 232 baterií polního dělostřelectva a 22 baterií těžkého dělostřelectva.



Sbor (Corps)
Velitel: Lieutenant General/Major General. Sbory byly smíšené, jízdní i pěší byly tvořeny ze dvou a více divzí a to i včetně dělostřelectva a podpůrných jednotek. Délka pochodové kolony byla v průměru 8-14 mil a rychlost 1,5 až 2,5 míle / hod. Denně tak sbor dokázal urazit 12 až 20 mil. (1 míle = cca 1,6 km)

Divize (Division)
Velitel: Major General / Brigadier General. Divize mohli být jízdní nebo pěší a byly tvořeny několika brigádami dělostřelectva. Délka pochodové kolony byla 2,5 až 4 míle, rychlost pochodu cca 2,5 míle / hod. U jízdy to pak bylo 4 a více míl za hodinu). Divize byla schopna denně urazit přibližně 20 mil (jízdní 32 a více mil).

Brigáda (Brigade)
Velitel: Brigadier General / Colonel. Brigáda mohla být pěší, jízdní nebo dělostřelecká. Sestávala ze 3 a více pluků nebo často i ze samostatných rot a jiných jednotek. Délka pochodové kolony byla v průměru 0,6 až 0,8 míle.

Pluk (Regiment)
Velitel: Colonel / Lieutenant-Colonel/major. Organizace se různila dle druhu na pěší pluk regulérní armády (ten měl 2 prapory, každý po 8 rotách s průměrně 40-50 muži včetně 2-3 důstojníku a 8-10 poddůstojníky). Dobrovolnické pluky sestávaly z 10 rot. Pluk jízdy a dělostřelectva měl 12 rot nebo oodílů. Tabulkový počet pěšího pluku činil cca 1.050 mužů.

Článek hezkej, reakce podnětné.Fatální je, že na to čím vším se USA pyšní, tak občanskou válku takového rozsahu dějiny nepamatují. No a co se týká nových konstrukcí zbraní? Nevím sice kdo to řekl, ale " nic neuspíší technický vývoj civilizace tak, jako válka" Při vynalézání co nejničivějších prostředků na zhubení sebe samých, se vždy jakoby mimochodem zdaří nové vynálezy, které lze použít i jinde, než na výrobu "peopleburgerů".

tak občanskou válku takového rozsahu dějiny nepamatují.

Lze s tím souhlasit, pakliže máš na mysli občanské války vedené v průběhu dějin do té doby. Ale osvícené a pokrokové 20.stol. přineslo občanské konflikty (Rusko, Čína) proti kterým byla byla válka Unionistů se Secesionisty jen přípravkou. Bohužel.

Thór píše:No a co se týká nových konstrukcí zbraní? Nevím sice, kdo to řekl, ale "nic neuspíší technický vývoj civilizace tak, jako válka." Při vynalézání co nejničivějších prostředků na zhubení sebe samých se vždy jakoby mimochodem zdaří nové vynálezy, které lze použít i jinde, než na výrobu "peopleburgerů".

Hlas pro.
Zeptali se jednou Einsteina: "Jakými zbraněmi se bude bojovat ve třetí světové válce?" Odpověděl: "To nevím, ale vím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve čtvrté světové válce." "Jakými?" "Asi metrovými klacky."

vodouch-někde jsem četl" kameny a klacky", nicméně je to v podstatě to samé, možná že ve 4-té jenom zuby

Dám to sem. Nedávno sem slyšel popis jedné pozoruhodné zbraně Konfederace. Mělo se jednat o parní kulomet - nebo spíše vrhač kulek. Parní stroj měl roztáčet speciální válec, do kterého se sypaly kulky. Odstředivou silou mělo docházet k vystřelení skrz otvor ve válci. S nějvětší pravděpodobností se jednalo jen o nápad (o použití v praxi sem neslyšel)
Je to ale zajimavý nápad, jelikož koncem války měl Jih velký nedostatek střelného prachu. Vlastně měli nedostatek všeho, když museli kupříkladu vytrhat veškeré koleje, aby měli na pancéř ke svým obrněným lodím...

Ten nápad je zkoušen v pořadu Mythbuster
http://www.youtube.com/watch?v=omShXzBTBH4
http://www.youtube.com/watch?v=Rc22PI2F8CY
http://www.youtube.com/watch?v=dQ_UjAr6oB8

V letech 1861-1865 proběhal na území Severní Ameriky válka států Unie (severní státy) a Státy federace (ty jižní). Válka se odehrála jednak kvůli otroctví, ale i kvůli rozdílným politickým záměrům severních a jižních států. Ve válce zemřelo téměř milion lidí, což byly 3% tehdejší populace.

http://www.menworld.cz/fotogalerie/obcanska-valka-v-usa

Přečetl jsem si to tu. Nikdo ale nepoukázal na to, že jako první moderní válkou je označována nejen díky inovacím v rámci techniky a taktiky (související s technickým rozvojem), ale i díky strategii.
Ta jednak souvisela s technickým rozvojem, ale hlavně mám na mysli, že je zde jedna z prvních válek, která se dá nazývat totální. Sice zde ještě nemá vzepětí, jako později za WW1, ale už se zde objevují tyto prvky. Protivníkem nebyla už jen armáda nepřítele, ale celá jeho ekonomická infrastruktura včetně obyvatelstva.
Sice už dříve byl týl nepřítele cílem úderů (viz. třeba tažení Júlia Césara v Gálii), ale zde poprvé bylo na něj útočeno tak cíleně a je zde patrná snaha spíše než plundrovat a zajišťovat si zásoby, zničit ho a tím i podlomit schopnost protivníka bojovat. Boj je tak veden po celém spektru společensko-ekonomickém.

Hmmm...jak se to vezme. V tomhle se celá řada historiků odporuje. Podle některých by se dala první moderní válkou (totální) nazývat již Krymská válka, podle jiných dokonce už Napoleonské války. Na tohle si myslím neexistuje jednotná odpověď.

To mi nepřijde, ty jsou spíše stále ještě vedeny podle dřívějšího stylu válčení. Inovativní se dá nahlížet až na války Jih proti Severu a Prusko-Rakouskou válku.

Jak jsem napsal...na to je celá řada názorů...a já nejsem v pozici, abych to rozsoudil:-) ale asi se shodneme na tom, že každá následující válka měla více technických prvků a byla více totální.....

Raseho vyprávění o "parním kulometu" je sice hezké, ale poněkud nepřesné. Podobná zbraň sice existovala, ale nikoli na jihu, ale na severu, pokud si ji chcete najít, hledejte "Centrifugal gun". Další poněkud nepřesnou informací je to že nešlo o válec, ale o disk ve kterém byly uloženy střely, ten byl roztáčen parním strojem a odstředivá síla vymetla střely z jejich uložení v disku. Ráže byla 12 liber, dostřel údajně až jednu míli (tedy 1,6 km) a rychlost střelby až 15 ran za 16 vteřin. Jednoho předvádění se účastnil i Lincoln, ovšem zbraň byly velmi nepřesná. Vynálezcem a propagátorem byl Ch. Dickinson z Bostonu, jeho prototyp se příliš nepovedl, ale idey se chopil J.A.B Dahlgren (admirál a vynálezce v oboru dělostřelectva) a uvedené výkony se vztahují k jeho verzi. Dahlgren zřejmě uvažoval o možnosti vyzbrojení lodí, což je mnohem reálnější než vléci kamsi parní stroj, roztápět pod kotlem a doufat že se věc roztočí než se nepřítel rozhodně zaútočit. Na podobném principu se konstruovala i zbraň za WW I, ta byla hnána elektromotorem, výsledek byl stejný, funguje to, ale je to mimořádně nepřesné.
Ptal jsem se kolegů v US a zbraň vypadala poměrně zvláštně (známy jsou zřejmě jen popisy na jejich základě kreslené poněkud fantaskní obrázky). Šlo o plochý disk, umístěný vodorovně a rotující kolem svislé osy, ten byl usazen v kovovém prstenci na němž byla hlaveň. Prstenec bránil vymetení střely z disku a za hlavní měl "šoupátko" které obsluhoval střelec ze zbraně. Takže ve chvíli kdy disk získal dostatečnou rotaci a odstředivá síla byla správně velká, střelec zatáhl za páku, tím otevřel otvor do hlavně a umožnil střelám vyletět. Podle popisu zřejmě mohl být problém zbraň "zastavit" tedy přerušit palbu, šoupátko se zřejmě nedalo zasunout dokud střely neopustily disk, ale to je pouze předpoklad. Kreslené obrázky (Harper´s Weekly a podobně) ukazují cosi co má vepředu šípovitý kryt, což ale není příliš pravděpodobné, zbraň byla těžká i bez něj, dobové zprávy o ničem takovém také nemluví. Prototyp nikdy nebyl použit a byť za občanské války se zkoušelo leccos, tak tohle se rozhodně neujalo.

kacermiroslav píše:Ještě pár čísel k Občanské válce pro upřesnění.

Trvání: 12.dubna 1861 - 9.dubna 1865

UNIE
velitelé: Abraham Lincoln, Ulysses Simpson Grant
armáda: 2.200.000 mužů
Ztráty:
360.000 mrtvých (z toho 110.000 padlo v boji)
275.200 raněných

KONFEDERACE
velitelé: Jefferson Davis, Robert Edward Lee
armáda: 1.064.000 mužů
Ztráty:
258.000 mrtvých (z toho 93.000 padlo v boji)
137.000 raněných

Válka přinesla celkem na 970.000 obětí (vojáci i civilové), což bylo více jak 3% populace. Z toho více jak 600.000 bylo mrtvých vojáků, což převyšovalo ztráty amerických vojsk ve všech ostatních budoucích konfliktech dohromady.

Zdroj:
http://www.wikipedia.org

Zaujímavý údaj som našiel! Snáď sa sem hodí!
K najhoršej námornej katastrofe v americkej histórii došlo presne 27. apríla 1865, pred 150 rokmi, takmer polstoročie pred potopením slávneho Titanicu, ktorý spomienku na parník Sultana zatienil. Paradoxne, na palube Sultany, ktorá praskala vo švíkoch, vyhaslo podľa historikov oveľa viac životov ako na Titanicu!

Zabudnutý príbeh amerického parníku Sultana historikov dodnes fascinuje. Práve v čase, keď došlo k jednej najväčších lodných katastrof, noviny písali najmä o smrti prezidenta Abrahama Lincolna a smrť stoviek pasažierov na rieke Mississippy jednoducho veľkoryso prehliadli. Loď nikdy nemala vyplávať. Osudného 27. apríla 1865 kotvila vo Vicksburgu , kde čakala na bývalých vojnových zajatcov z vojny Severu proti Juhu. Obrí drevený parník bol pôvodne určený na prevoz bavlny, ale občas slúžil aj na prepravu ľudskej posádky. Jeho kapacita bola len 376 cestujúcich. V ten deň ich však podľa historických záznamov nastúpilo aspoň 2 400. Viac:

http://www.topky.sk/cl/100299/1470973/T ... k-poruche-

Klasická ukázka, jak je nesmyslné si dělat nějaký názor na základě článku spáchaného pologramotným novinářem. Příběh parníku Sultana je naopak v USA velmi známý, jen blb novinář je překvapen. Je to asi jako by US novinář psal o "úžasném objevu, že slováci bojovali na straně Němců". Ve skutečnosti navíc ani nejde o věc z občanské války, celá věc se udála až po válce a je z toho důvodu v našich publikacích samozřejmě opomíjena. A "slavný Titanik" byl i v mírových dobách potopením spíše medializovaným, protože tolik milionářů najednou nezemřelo ani před ním ani po něm. Z mírových potopení je Titanik sotva v první desítce a ani v době kdy se to stalo nebyl největší katastrofou krom Sultany (což není katastrofa námořní, ale říční) ho předstihla Tek Sing v roce 1822 se ztrátou cca 1600 lidí. Jen ve WWII bylo potopeno přes 30 lodí kde byla ztráty o dost větší než na Titaniki, třeba z málo známých sovětská Armenia, nemocniční loď se 7000 obětí. Takže srovnání s Titanikem je sice oblíbené, ale dost zavádějící.
A pokud bych se už chtěl něco dovědět o potopení parníku Sultana, rozhodně bych nezvolil článek od jakéhosi novinářského kašpara, ale třeba knihu "Sultana" s potitulem "Surviving civil War, prison, and the worst maritime disaster in American histor" kterou v roce 2008 vydalo vydavatelství Harper Colins v NY, autorem je Alan Huffman, který se tématem zabýval opravdu do hloubky. Samozřejmě pro opravdové zájemce je řada dalších knih, které se tématem zabývají, to že to tupec novinář netuší, ukazuje spíš na jeho nulové znalosti tématu o kterém píše.

No, my tu naštěstí máme opravdového znalce, který to tomu novinářskému tupci natře, a nás zasvěceně poučí, jak to ve skutečnosti proběhlo.

Pak byste ho měli povolat, pokud ho máte. Ovšem odkazovat svůj "objev" (mimochodem jistě ho zná i česká Wikipedie) na článek v periodiku, které svou zahraniční stránku dělí na Katastrofy, terorizmus a zahraniční prominenty, rozhodně nesvědčí o tom že by šlo o solidní zdroj. Navíc přečíst si něco a ani netušit že jde o případ (i díky počtu obětí) hodně známý - to že ho nezná tupoň novinář rozhodně není měřítkem - načež se s tím honem pochlubit, aniž bych tomu dal jakoukoli hodnotu ze "svého" mi připadá poněkud nesmyslné.
Ale třeba to vyvolá jarle reakci vašeho odborníka a něco nám o tom poví. Můj názor na věci typu přečetl jsem si to zrovna teď v novinách a je to děsná bomba, tak to honem někam dám, přičemž si ani neověřím jak to bylo, tak ten názor to rozhodně nezmění.

Chlapi kľud, nechcel som vyvolať diskusiu! Dal som do počtu strát len preto, že šlo o vojnových zajatcov a pre veľký jednorazový počet obetí, ako pripomienku. Veci okolo by som neriešil, predsa len TOPky, to som v úmysle nemal!

Sultana byla poměrně nová loď, byla postavena v roce 1863 v Cincinnati a byla na svou dobu bezesporu moderní. Ovšem šlo především o nákladní parník a pokud vezl cestující byla její kapacita 376 pasažérů. Káček ale byl, že vláda USA platila za každého vojáka 5$, což byly na tu dobu dost velké peníze. Kapitáni se samozřejmě snažili získat co nejvíc pasažérů a podle dobových zpráv platili kapitáni (jako úplatek) platili z těch 5$ více než dollar za každého pasažéra armádním ubytovatelům za to že jim vojáky pošlo právě na jejich loď. Přeplnění Sultany nebylo tedy nic zvláštního, spíše naopak. Vojáci se samozřejmě také snažili dostat co nejdříve domů, celkem pochopitelně věřili že kdo přijde první získá mnohem snáze práci nebo půdu. Bývalí zajatci byli shromážděni ve Vicksburgu, odkud je lodi přepravovali do Caira v Illinois
Sultana byla poslední volnou lodí, protože jeden z jejích kotlů byl poškozen (podle popisu se vyboulil jeho plášť). Vzhledem k tomu že bylo možno získat značné peníze, byla oprava místo vyříznutí a opravy pláště, jen přetažena dalším kovovým plátem, s tím že oprava bude provedena až dodatečně. Sultana vyplula s 2300 bývalými zajatci a dalšími "civilními" pasažéry, což byli mnohdy bývalí vojáci a důstojníci Unie s rodinami. Za civilní jsou ale zřejmě považováni především ti, kdo si zaplatili cestu v kabině. Zajatci cestovali na 3 palubách lodi (horní nekrytá) a podle řady svědectví byli namačkáni tak, že si nemohli ani lehnout. Odplutí z Vicksburgu bylo v 9 večer 24.4., do Memphisu dorazila 26.4 a zastavila aby nabrala palivo, loď podle svědectví byla přeplněná, ale nikoli přetížená (je třeba si uvědomit že krom lidí nevezla náklad, takže přetížení nehrozilo. o půlnoci na 27.4 loď vyrazila dál a ve 2 hodiny po půlnoci vybuchl nejprve jeden a pak další dva kotle (jestli první výbuch byl opravovaný kotel není asi úplně jasné, i když se to předpokládá. Na lodi vypukl požár a následně panika, takže místo hašení začali lidé skákat do vody. Přesto že loď měla na tu dobu poměrně neobvykle i záchrané pásy a dva záchranné čluny byly samozřejmě zcela nedostatečné pro počet lidí (pásů bylo 76). Řeka byla široká a proud byl rychlý, takže když vyšlo slunce bylo na hladině už jen kolem 800 lidí, většinou držících se splaveného dřeva a různých improvizovaných vorů. Podle novin prý začali zpívat pochodové písně, ale svědectví některých přeživších mluví spíše o tom že lidé sedící na různých vorech si připadali jako žáby a začali kvákat, jak to bylo se už zřejmě nedovíme. částečně potopená loď byla splavena zpět a potopila se v řece proti Memphisu, kde leží snad dodnes. Z 800 zachráněných ještě mnozí zemřeli později (asi 200). Je nutné si uvědomit, že čísla nejsou přesná, v dané chvíli to počítáno nebylo, takže počet 800 zachráněných může být o něco vyšší i nižší. Stejně tak počet později zemřelých je přibližný a přesně se neví ani kolik lidí bylo na palubě, číslo je odvozeno od počtu zaplacených přeprav pro zajatce, počtu posádky a počtu civilních pasažérů. uvádí se více než 2500 lidí.
Noviny o katastrofě samozřejmě psaly, rozhodně nebyla zastíněna smrtí Lincolna, ten byl zabit skoro dva týdny před tím. Ovšem jen den před zkázou parníku byl zastřelen J.W.Booth, ve stejný den se vzdal generál Joseph Johnson se poslední velkou konfederační silou a krátce po potopení byl chycen Jefferson Davis prezident Konfederace. Takže v novinách to nepřišlo na první stránky, tam byly ty výše jmenované novinky.
Událostí se zabývala a zabývá řada historiků, vyšlo o ní celkem dost knih a rozhodně není zapomenutá nebo neznámá. Trochu problém je kam ji zařadit, pokud do "mírového období" pak by byla na asi 4. nebo 5. místě (Titanik je samozřejmě až za ní). Ovšem pokud bychom to brali jako válečnou ztrátu Jih při jejím vyplutí ještě bojoval, byť spíše symbolicky), byla by samozřejmě mnohem níže. Lodi jako Wilhelm Gusstloff nebo Goya jsou notoricky známé, ale třeba sovětská Armenia (1941) je známa méně a i ta má cca 3x větší počet mrtvých.

Kolegové...vážně klíííd:-) já třeba osobně jsem o tom případu s parníkem Sultana nikdy neslyšel, tak jsem si rád přečetl i ten odkaz. Samozřejmě, že novinové rádoby novináře beru s rezervou. Ale o to více je zajímavé si k této události dohledat více informací. Takže Badaxi, klidně se toho můžeš chopit. Takové články zde na Palbě mají rozhodně své místo.