PALBA.CZ

Skeptik píše: T-90S jsou asi tak level A6

Tak A6 má dodatočný pancier, modernizovanú elektroniku a prekopané vnútro, L/55 kanón...
T-90 má PTRS ale, čo ja viem, chcel by som v prípadnom strete sedieť v T-90? Tie indické nemajú ani štoru...

Smutná krabice píše:Skeptiku, a nevadí ti že T-90 se svařovanou věží v ní mají úplně stejné pancéřové elementy, jako T-72B, a stejný celkový ekvivalent pancéřové ochrany,

Neviem čo presne myslíš pod "elementy" v každom prípade, T-90 má úplne inú štruktúru panciera ako T-72B.

Rase píše:Skeptik:
kdybys řekl A5 tak neřeknu, ale A6? tak si říkám, jak asi hodnotíš A7V...

Rase rozdiel medzi A5 a A6 je v princípe v kanóne L/55 miesto L/44. Ale aj A5 už môže používať DM-53 napr.

Mám někde screengrab z ruské prezentace tuším přímo Uralvagonzavodu, kde ukazují CAD/CAM model věže T-90 a mají tam i údaje o balistické odolnosti v RHAe. Svařovaná věž T-90 přeci vznikla jen a pouze proto, že poslední fabrika která uměla dělat odlévané věže zavřela a nebylo by ekonomicky rentabilní ji kvůli T-90A znovu budovat. Ergo byla zadána konstrukce věže svařované, ovšem se stejnými cílovými parametry jako ta původní litá. S balistickou odolností T-72B s navěšenými bloky ERA byla RA spokojená a neviděla důvod ji zvyšovat, zejména když by odvrácenou stránku byl nárůst hmotnosti a snížení mobility.

Komponenty myslím ty svazky vyměnitelných pancéřových plátů které byly u T-72B v "kapsách" a které tvoří "ruský chobham".

Samozřejmě že od doby zavedení T-90A se to mohlo parametricky změnit, ale s 2A6 bych ten pancíř opravdu nesrovnával.

Smutna krabica to je len polopravda, resp. cast pravdy zvaranu vezu sovieti vyvijali uz v 80. rokoch, konkrenktne NII Stali v spolupraci z UVZ pre Objekt 187, voci ktoremu bol uprednostneny objekt 188 aka T-90 s odlievanou vezou

Nasledne potom co Azovstal (vyrobca odlievanych vezi) pre Sovietske tanky nejak zostal za hranicami, tak UVZ zobral vezu 187 a osadil ju na podvzok objektu 188 a vznikol Objekt 188A T-90 S/A

To s coho je zlozeny specialny pancier vo zvaranej vezi T-90A verejne publikovane nebolo, vie sa len to, ze je zalozeny na principe reflexnej folie na zapade znamej ako NERA

Future Infantry Combat Vehicles

V rámci programu FICV (Future Infantry Combat Vehicles), hodlá indická armáda, během desíti let, získat až 2 600 nových bojových vozidel. Počátky plánování programu sahají až do září 2009 a o měsíc později byl oficiálně zahájen. V roce 2012 byl zrušen a o dva roky později znovu zahájen. Původní plán hovořil o zavedení do roku 2025, ale dle nejmenovaného úředníka se má celá věc tak, že je nereálný i rok 2050. Důvodem jsou odlišné koncepce ze strany armády a ministerstva obrany. O výrobu projevily zájem soukromé společnosti Mahindra & Mahindra, Reliance Defence, L & T, Tata Motors a Bharat Forge Ltd. Vláda vybrala společnost Ordnance Factory a dvě další soukromé společnosti pro samostatné vyvíjení celkem tří prototypů vozidla FICV. Dál je to ale konvenční indické handrkování. Zástupcům armády se nelíbí jedna z vybraných společností a celkově se v projektu dost plácají. Nutno podotknout, že program FICV (nahrazující BVP-2) a program FRCV (nahrazující tanky T-72M1 Ajeya) jsou pro armádu hodně důležité. Přeci jen Čína i Pákistán výrazně posilují svou vojenskou přítomnost v pohraničních oblastech a zdá se že i poměrně kvalitní technikou.

http://defence.az/en/news/132618
http://idrw.org/armys-rs-60000-crore-fi ... l-sources/
https://www.youtube.com/watch?v=Vj7n9z9nTqA

Indická armáda poptává kolový transportér pěchoty

Indická armáda poptává RFI (Request for Information) na nákup 198 nových obrněných transportérů 8x8. Nabídky mají být poslány do 17. února 2020 a zadání parametrů čítá celkem 20 stran. Zajímavostí je, že tyto armádní požadavky nesplňuje BTR-82A, VBCI, Boxer a ani Stryker. Nová vozidla mají mít možnost nést až 2 tuny nákladu, převoz v Il-76 nebo C-17, minimální rychlost ve vodě 10 km/h, výkon minimálně 25 hp/t, maximální rychlost 80 km/h, cestovní rychlost 30 km/h, údržbová sada vně vozidla, kanón 30 mm, kulomet 7,62 mm a dvě PTŘS na věži + osm dalších střel s odpalovacím zařízením uvnitř vozidla. Balistická ochrana minimálně STANAG Level III čelně, boky Level II a protiminová ochrana Level IIb. Rampa v zadní části korby, protichemická ochrana, systém balistické ochrany (aktivní i pasivní), schopnost boje v noci, čtyřčlenná osádka. Vláda chce vozidla pořídit v zahraničí, čím jasně odmítá domácí TATA Kestrel (viz obrázek).

https://www.armyrecognition.com/decembe ... _apcs.html

Indický návrh modernizace BMP-2

V Indii byla představena radikálně modernizovaná verze osvědčeného bojového vozidla pěchoty BMP-2. Společnost Ordnance Factory Board (OFB) v podstatě navrhla téměř nové vozidlo a nechali se inspirovat zahraničními konstrukcemi. První věc, která upoutá pozornost je nový bezosádkový bojový modul s novými přístroji a novým systémem řízení palby. Výzbroj zůstala stejná jako u původního BMP-2, tedy kanón 2A42 ráže 30 mm a spřažený kulomet ráže 7,62 mm. Dvě protitankové řízené střely byly umístěny do samostatného kontejneru na boku věže. Korba je prodloužena o pár pojezdových kol, zcela byly přepracovány zadní dveře a také uspořádání vnitřních palivových nádrží se zcela změnilo. Celkově se u vozidla zvětšením vnitřních prostorů výrazně zlepšily podmínky pro osádku i výsadek. Byla zesílena také pancéřová ochrana, ale její úroveň není známá. Původní motor byl nahrazen novou výkonnější jednotkou a rychlost tak dosahuje až 80 km/h. Vozidlo je stále plavbyschopné a pohon ve vodě zajišťuje pár vodometů. Podle konstruktérů se jejich výtvor může řadit mezi moderní bojová vozidla pěchoty, ale patrně zůstane pouze u prototypu, ostatně tak jako je tomu u obdobných nápadů. Hodí se ale zmínit, že v indické armádě slouží zhruba 2 500 vozidel BMP-2 "Sarath", licenčně vyráběné v tamní společnosti Ordnance Factory Medak (OFMK).

Militarybox - internetový armádní magazín

Indické investice do nákupu zbraní

Indická federální vláda oznámila zvýšení obraného rozpočtu pro fiskální rok 2020-2021 na 66,9 mld dolarů (1 687 mld Kč), což znamená růst o 9,4%. Během nedávné návštěvy prezidenta Trumpa v Indii v únoru 2020 se prezident Trump i premiér Modi dohodli na podpisu vojenských dohod v hodnotě přesahující 3 mld dolarů. V roce 2019 měla Indie objednat z Ruska zbraně v hodnotě 15,5 mld dolarů, což z ní činí největšího kupce ruských zbraní. nedávno byl schválen nákup 24 víceúčelových námořních helikoptér MH-60R Seahawk za 2,6 mil dolarů a americké společnosti se ucházejí o tendr na nákup 114 letounů v hodnotě zhruba 15 mld dolarů (378 mld Kč). V září 2019 byl oznámen záměr utratit za modernizaci námořnictva (v příštích pěti až sedmi letech) 130 mld dolarů (3 277 mld Kč). Kromě toho schválila vláda nákup zbraní od Spojených států v hodnotě 1,8 mld dolarů, v nichž jsou zahrnuty radary, rakety a další vybavení protivzdušné obrany. Indie je po Saúdské Arábii druhým největším dovozcem zbraní na světě.

https://www.armyrecognition.com/analysi ... istan.html

Indie hodlá pořídit lehké horské tanky

Indické pozemní síly plánují urychlený nákup lehkých tanků, které bude možno nasadit v horských oblastech, včetně Himalájí na hranicích s Čínou. Podle listu India Economic Times byl projekt nouzového nákupu lehkých tanků schválen začátkem července 2020, a to spolu s několika dalšími - drony Heron, útočné pušky Sig Sauer, přenosné protiletadlové systémy, protitankové řízené střely Spike atd. Pokud jde o lehký tank, který by měl být protiváhou k čínskému Type 15 (VT-5), tak v úvahu přichází primárně ruský Sprut, ideálně v modernizované podobě 2S25M Sprut-SDM-1. Teoreticky je možný i nákup nějakého jiného lehkého tanku, viz třeba indonéský střední tank MMWT Harimau, který vznikl ve spolupráci s Turky.

https://www.facebook.com/MilitaryboxCZ/ ... RCp7NpCmJi

Sprut ťažko, nevyrába sa a pôvodný variant zavedený v malo počte (30-40 ks) k výsadkovým vojskám určite nie je perspektívny.
Modernizovaný 2S25M je o niečom inom, ale - nevyrába sa.
Objednávka by musela byť taká , aby sa oplatilo výrobu rozbehnúť.

Osobně bych si možná ještě i vsadil na korejský lehký tank K21-105 osazený belgickou věží Cockerill XC-8 (měl by jít jak kanón ráže 105 tak i 120 mm). Přeci jen vypadá velmi dobře a Indie již pořídila korejský protiletecký systém Biho (myslím že podvozek je docela obdobný - byť stejný není). Pokud jde o Rusy, tak ti prý mají v plánu vytvořit nějaký tank na bázi modernizovaného BMP-3, ale to může být cokoliv a kdoví kdy k mání.

Indové se v osmdesátých létech minulého století snažili vyvinout lehký tank na bázi BMP, ale v polovině 90tých let projekt zastavila z důvodu nepotřebnosti. Zmínka o tom se dá dohledat i na wiki.

Potřeba lehkého tanku je u Indů ovšem stále minimálně latentní, o čemž svědčí i to, že v roce 2009 byla vydána pobídka o informace o lehkých tancích, ale později zase zrušena resp. odložena. Ppřed třemi roky se opět začalo mluvit o potřebě lehkého tanku na vysokohorské hranici s Čínou a mimo jiné se objevili náznaky, že je možno oživit výše zmíněný projekt firmy DRDO.

DRDO (Defence Research and Development Organization) nabízí možný vývoj dvou verzí lehkého tanku, oba by využívaly podvozek korejské houfnice K9 zavedené do výzbroje indické armády a mohly by být údajně připraveny do 18 měsíců.
První navrhovanou možností je instalace věže Cockerill s kanónem 105 mm, celková hmotnost by byla 34 - 35 tun; druhou využití upravené věže tanku T-90S, hmotnost by byla 38 tun.
https://www.armyrecognition.com/analysi ... _tank.html

Zajímavé, myslel jsem si, že DRDO s něčím novým přijde. Je vidět, že mají podobný přístup jako z dřívějška, tedy předělávka už zavedeného podvozku s korbou, což není zase tak špatný postup. Třeba to nyní dotáhnout do konce, když je poměrně silná poptávka.

Indie uvalila embargo sama na sebe. Nu uvidíme , jesti její prumysl dokáže nahradit zminěné položky.
https://www.milmag.pl/news/view?news_id=4318

Viděl bych to asi tak, že tohle má podpořit zahraniční firmy v transferu technologií a výroby do Indie. Když se budou chtít zúčastnit, budou muset mít nějakou provázanost s indickými firmami, aby se mohlo tvrdit, že je to "vyrobeno v Indii".

Indická armáda vo svojej internej správe pre ministerstvo obrany uviedla, že prostriedky vynaložené na chybnú muníciu v rokoch 2014 až 2020 mohli byť použité na nákup 100 stredných delostreleckých systemov kalibru 155 mm.

Správa armády, o ktorej India Today hovorí, zdôrazňuje „nekvalitnú výrobu“ v OFB, a vyčísľuje straty tak v peňažných zdrojoch, ako aj v ľudských životoch v dôsledku nehôd spôsobených chybnou muníciou.

Zuzana by nam vedela porozprávať.

All for india-ľahké obrnené vozidlo Mahindra ASLV

https://auto.hindustantimes.com/auto/ph ... 905-7.html

Plánovaný nákup stovek lehkých tanků

Dne 22. dubna zveřejnila indická armáda žádost o informace (RFI) v rámci programu nákupu 350 lehkých tanků. Zveřejnění dokumentu může znamenat, že indické orgány nejsou dosud spokojeny s návrhy domácího obranného průmyslu. Vozidlo má být lehčí než 25 tun a vnější rozměry jsou omezeny vzdušnou přepravou. Tank má být vyzbrojen kanónem schopným odpalovat programovatelnou munici a ATGM. Zajímavý je rovněž požadavek na doplňkovou protiletadlovou zbraň a systém aktivní ochrany. Obsluhu budou mít na starost dva až tři lidé a jejich práce bude usnadněna pomocí umělé inteligence. Dle politiky "Make in India" by tanky měly být alespoň částečně navrženy lokálně. Termín pro podání nabídek je do 18. června 2021. Časový rámec nákupu nebyl stanoven - uchazeči mají předložit své návrhy, včetně různých konfigurací vozidel. Osobně si myslím, že zatím má velmi slušné šance lehký tank z produkce korejské společnosti Hanwha Defense (na obrázku).

https://zbiam.pl/czolg-lekki-dla-indii- ... WWfHpVljJc

Nabídky tanků v programu FRCV

Podle dnes zveřejněných informací nabízí Rusko Indii spolupráci na vývoji nového tanku na bázi T-14 Armata. V červnu 2021 indické ministerstvo obrany vydalo žádost o informace (RFI) k pořízení 1 700 bojových vozidel v programu FRCV, jehož cílem je nahradit tanky T-72M/M1 Ajeya. Požadavky na vozidla jsem již v minulosti popisoval a tak je zmíním, že půjde o rodinu odlišných vozidel různého využití. Od klasických tanků, po podpůrná vozidla, s možností dálkového ovládání a ochranou proti dronům. Standardní FRCV musí zahrnovat rovněž moderní technologie, jako je umělá inteligence, stealth vlastnosti a možnost operovat v rámci jednotné sítě a v prostředí elektronického boje. Doposud byly odeslány žádosti o nabídky do řady zemí, včetně Ukrajiny a Srbska. Ve hře jsou tanky T-14 Armata z Ruska, Leclerc z Francie, Abrams z USA, Leopard 2 z Německa, K2 Black Panther z Jižní Koreje, Altay z Turecka, M-84 ze Srbska, T-84 Ukrajiny, Ariete z Itálie, Merkava z Izraele a Challenger 2/3 z Velké Británie. Chybí snad jen typy z Japonska a Číny.

https://www.armyrecognition.com/defense ... tform.html

Hindustan Aeronautics objednal u americké firmy Honeywell 88 motorů TPE331-12B pro cvičná letadla HTT-40. 70 má být dodáno indickému letectvu a Hindustan Aeronautics také doufá v zakázky od Malaysie, Indonesie, Filipín, Vietnamu and the Spojených arabských emirátů.
Budoucnost letounu ale zatím není jasná ani v Indii, protože je dražší, než dříve zakoupené Pilatus PC-12 MKII.

Švýcarská firma Pilatus Aircraft Limited byla ale v roce 2019 daná indickou vládou na černou listinu po zjištění, že si "pojistila" předchozí dodávku letounů úplatky.