PALBA.CZ

Tak on i ten Valor má samozřejmě slabiny: technická vyspělost systému přenosu síly na rotor naklápějící se nezávisle na motoru je menší, a tedy Pselhání vyšší, než u koaxiálního systému který je odzkoušený a tak nějak odladěný již několik dekád.

V PRA (probabilistické analýzy rizik) na bázi FTA se řeší celkové riziko selhání systému, které se zjišťuje jako součin rizika selhání všech dílčích neredundantních řetězců selhání. Takže z hlediska bezpečnosti má Valor jako systém méně řetězců selhání které ale zahrnují vyšší pravděpodobnost selhání jednotlivých komponent, zatímco Defiant má více řetězců selhání s menší pravděpodobností selhání jednotlivých komponent.

Pak do toho vstoupí redundance, fail-safe, fault-tolerant design a další faktory a už vůbec nevíš na čem jsi. Můj post výše není ani odhad, to je jen náčrt problematiky, taková kostra bez vyplněných proměnných. Nakonec klidně může vyjít, že Defiant má, vzdor všem inherentním rizikům konstrukce, Plov jen třeba 10^-10 zatímco Valor má kvůli riziku selhání přenosu síly z motorů na rotory Plov třeba 10^-8 a tedy je 100x nebezpečnější. (Čísla jsou naprosto vycucaná z prstu pro ukázku a ani řádově nesedí).

Snížení rozpočtu a exportní potenciál

USMC plánuje drony V-247 využít primárně pro vzdušný průzkum, sledování a zpravodajství (ISR), radioelektronický boj (REB) a zajištění komunikace. Zvažuje se využití pro útočné operace a přímou pozemní podporu. Plánují tak jak vývoj čistě bitevní verze - představený kus byl vyzbrojen střelami vzduch-země AGM-114 Hellfire a mikro-pumami Fury od Textronu, které měří na délku 68 cm a váží 6 kg. Nižší prioritu pak má vzdušný tanker, nebo verze pro dopravu munice v podvěsu pro bojující jednotky. Kongeres aktuálně snížil finance pro projekt na příští rok z plánovaných 25 mil dolarů na 14 mil. Přesto USMC dál počítají se zahájením sériové výroby v roce 2023. Bell nabízí US Navy dron V-247 v protiponorkové verzi, může operovat z vrtulníkové paluby torpédoborců třídy Arleigh Burke a Zumwalt. Pokud jde o exportní potenciál tak zde bude mít patrně zájem Japonsko, které již provozuje konvertoplány V-22 Osprey a rovněž klade důraz na obojživelné operace. Podobně je na tom Jižní Korea a Velká Británie.

http://www.armadninoviny.cz/mux-bezpilo ... -v247.html

Rase píše:Smutná krabice:
.. si spíš zastáncem konceptu SB-1 Defiant od Sikorsky-Boeing, tedy dva rotory a tlačná vrtule, nebo náklopných rotorů od Bellu (V-22, Valor atd.), ...

Vodorovný let letúňa s pevným krídlom by mal byť podstatne menej energeticky náročný ako vodorovný let letúňa s rotormi. Takže by tam mal byť dlhší dolet.

P.S.
A nebudú tie preklopné rotory nakoniec jednoduchšie? Potrebujú cykliku ako vrtulník?

Pane Kenavf, souhlasím!
--------------------------------
Trochu mimo téma, jen když se beseduje i o tankování za letu:
Pro dálkové lety je třeba veliké množství paliva. Hmota paliva spočívá při startu na zemi a je třeba nejen letadlo, ale i to palivo, tu ukrutnou jeho váhu zvednou do letové výšky. Na zvednutí všeho toho paliva je třeba další palivo...
Nedalo by se potřebné palivo pro dálkový let zvednout do letové výšky třeba vzducholodí? Tedy velice lacino, skoro zadarmo? Dálkové letadlo by vystartovalo lehoučké, s trochou paliva. V patřičné výšce by letoun natankoval pro svůj dlouhatánský let své palivo ze vzducholodi.
Zádrhel by asi byl ve vyrovnání vzájemných rychlostí, ale už před 70-ti lety létaly zepellíny hodně rychle, řekl bych skoro 200 km/hod. Nemohlo by být upraveno to dálkové letadlo (letoun) tak, aby se dokázalo udržet -během tankování- ve vzduchu i při té rychlosti jen 200 km/hod? (nebo třeba nižší, zkrátka, aby se s zepelínem vyrovnala?). Jsou přece klapky, sloty, pohyblivé plochy a jak se všecky ty piškuntálie jmenují...Nejsem ovšem specialistou, ale nevíte někdo, jak je to přesně třeba s těmi hmotnostmi paliva? S cenou tuny leteckého paliva? Se spotřebou těžkého letounu při stoupání?

Zádrhel by ani nebyl v rychlosti, ale spíše s operační výškou takové vzducholodi. Rozpínání plynů je to nač naráží konstruktéři těchto vzdušných korábů.

pane Skelete, už v počátku WWI zepeliny létaly VÝŠE, než dostoupily tehdejší stihačky... o tehdy dosahované operační výšce nevím, ale už tehdy musely posádky vzducholodí používat kyslíkové masky... hermetisované kabiny tehdy nebyly ....v jaké výšce je třeba masek používat ale nevím.
Prosím tohle se vztahuje k době před sto lety... jaké možnosti jsou dnes netuším.
Ovšem někde samozřejmě nějaký zádrhel musí být, jinak by to někoho už dávno napadlo a používalo by se to. V.Čech není takový myslitel, aby si myslel, že ten nápad o tankování ze vzducholodi měl první.
Spíš mi jde o to, KDE je ten zádrhel.

Praktické využitie nákladných vzducholodí v civile je v podstate nulové a to by sa dali vyberať optimálne podmienky pre nasadenie. v military nasadení by to bolo podstatne horšie(počasie, vietor, dážď,časový stress,..)
Rýchlosť pri tankovaní? Cvičný L-39 Albatros má pristávaciu rýchlosť cca 180km/hod. Koľko má minimálnu cestovnú rýchlosť stíhač? Rozhodne vyššiu pretože pre presné manévrovanie musí mať rýchlosť vyššiu.
Aká veľká by musela byť vzducholoď aby uniesla niekoľko desiatok ton paliva(nemohla/nestihla by sa vracať pre ďaľšiu dávku paliva)
Prevádzka vzducholode nieje lacná, to hélium z nej stále uniká 24/7/365 a musí sa dopĺňať(hélium je taká neutesniteľná potvora)

Zádrhel je přesně v té rychlosti, viz Kenafv. Prvoválečne vzducholodě měly maximální kolem stovky plus minus, Vodouch popřípadě opraví.

Prvoválečne vzducholodě měly maximální kolem stovky plus minus
A dneska?

No, určitý progres by tam byl. Ale, že by byl dostatečný? Pochybuji.

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=97& ... 8F#p104269

Smutná krabice, díky za vysvětlení ohledně naklápění motorů/rotorů. Tak nějak jsem to myslel, ale nebyl schopný to správně popsat. Navíc pochopitelně neznám detaily.

Ještě k té konkurenci Valor x Defiant. Osobně si myslím, že se ujmou obě konstrukce. Důvod je, že ten program jednak nehledá pouze jeden stroj, definuje tuším 5 de-facto velikostních kategorií, přičemž každá z nich může být vyplněna jiným strojem. Čili jeden stroj sice bude nahrazovat UH-60 a AH-64, nikoliv už ale třeba UH-72 nebo UH-6 nebo V-22 nebo CH-47. Mmchd, největší kategorie má nahrazovat i C-130 :-) V případě větších strojů myslím, že se půjde cestou konvertoplánů. Nicméně v případě malých strojů jako Lakota či Little Bird je otázka, jestli by to mělo smysl. Výhoda těch strojů je jednak v malé velikosti (mohou přistát doslova na ulici mezi domy), jednak v obratnosti. A zatím mám dojem, že konvertoplány obratnosti klasických vrtulníků nedosahují.

Společnost Bell aktuálně představila bezosádkový konvertoplán V-247 Vigilant na Modern Day Marine Expo 2019. Tento letoun již sice byl několikrát k vidění, ale jde o velice zajímavý koncept. Nutno podotknout, že byl navržen tak, aby splňoval celé spektrum úkolů a schopností, nastíněných v Marine Corps Aviation Plan 2016. V-247 bude připraven k výrobě nejdříve v roce 2023.

https://defence-blog.com/news/bell-show ... -expo.html