Rase píše:Osobně si myslím, že nezotročovali přímo obyvatele kyjevské rusi. Přeci jen sme tam nemohli mít dostatečně velkou posádku pro případ obrany před kyjevskými vojsky. Logičtější by bylo, pokud by šlo o jakési překladiště otroků (přesně místo jejich výkupu), které pochytali právě kyjevští vojáci, případně různé zotročené dlužníky atd. Druhou možností by bylo, že odtud vyráželi naši vojáci vyráželi do vzdálenějších, nebo jiných, méně civilizovaných oblastí.
Základním problémem našeho dnešního pohledu je, že si neuvědomujeme tehdejší mnohem menší podíl individualismus vůči kolektivnímu způsobu života
Prostě - kdo byl z jakkéhokoliv důvodu "vyloučen" ze své sociální skupiny, tak měl velmi obtížné postavení.
Nebavíme se o poustevnících, protože tito lidé odešli z kolektivu dobrovolně a často byli kolektivem často ctění/podporování/vyhledáváni pro radu atd. Ovšem i fenomém poustevníků se posléze proměnil, poté co začali vznikat cosi jako skupiny poustevníků - a to např. cisterciácké kláštery (či benediktýnské kláštery v původní formě), kde v podstatě vedle sebe žili "poustevníci" - viz jejich denní řád "ora et labora", který téměř neobsahuje vzájemný dialog ve smyslu "pokec o ničem".
Tj. to že
vlastní společnost prodala do otroctví některé lidi se kterými nechtěla žít (=namísto věznění/jejich vyhnání) IMHO bylo zdrojem otroků, na které se v této diskuzi zapomělo, než to @Rase připoměl. Tj. že
vlastní lidé zotročovali své blízké, kteří nechtěli/nedokázali žít v kolektivu.
Na závěr shrnu 3 hlavní důvody jak se člověk mohl stát otrokem - dataci bohužel přesně nevím, ale bojím se, že mohlo jít o pozdější právní úpravu, než je diskutované období.
Tj. otrokem se stal:
- zajatec z nějakého vojenského střetnutí (a asi bylo šedou zónou to, když nějací ozbrojenci vydrancovali vesnici a zdravé/přeživší vzali do otroctví)
- dlužník, který nesplatil své dluhy svým majetkem ... tj. dluhy zaplatil svojí svobodou
- mimčo, které se narodil mamince-otrokyni
Úprava otrokářské práva vycházela z dřívější:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Corpus_iuris_civilis