PALBA.CZ

mrfelix
U totality bych dal definici asi jako že se snaží mít kontrolu nad veškerými afekty lidského života a současně vyžaduje aktivní spolupráci od lidí, nad kterými vládne. To je dle mého důležité, protože autoritářský režim sice taky může chtít ovládat, ale stačí mu pasivní spolupráce.

A současně platí, že totalitní stát je velmi smrtonosný i pro svoje obyvatele. Proto také demokracie být totalitou nemůže, protože u ní je hlavní věc, že je pro svoje obyvatele minimálně vražedná. Ale jinak se totalita z demokracie může vyvinout, ovšem jak jsem psal, to platí i pro jiné režimy.

Ano, každý člověk má potenciál být vrah, ale to neznamená, že jím je. Podobně jako demokracie může sklouznout do totality, ale opět to neznamená, že jí je. Pokud něco může být, neznamená to, že to je.

Beru, že je to nadsázka, jen to píši, aby to nevyznělo jako relativizace totality a demokracie.

Mám pocit, že jsi mě nepochopil.

mrfelix píše:Mám pocit, že jsi mě nepochopil.

I to je možné, pokud se ti chce, zkus to přeformulovat a třeba se chytnu, co máš na mysli.

Niekedy po roku 4000 BCE vznikol staroveky Uruk ako naboženske centrum spojene s obchodom a s organizovanym a mocenskym vyberom myta a milodarov. Čašom sa funkcia hlavneho velknaza bud rozširila o funkciu mocenskeho velitela mesta, alebo sa mocensky velitel stal velknazom alebo vznikla tretia možnost, že mocensky velitel sa stal dôležitejšim než velknaz. tak vznikli fukcie kralov, faraonov, chanov, velkokralov .... Cele vladnutie bolo až do času Cronwella založene na tyranii s občasnymi vynimkami ako bol Rim a Atheny. Ale aj n konštitučnych monarchiach a republikanskom Rime, a "demokratickych" Athenych, vladla oligarchia bud na zaklade dedičneho alebo majetkoveho cenzu.
Treba sa vratit k Marxovi a Engelsovi, ktori pochopili, že priemyselnou vyrobou sa velke množstvo pracujucich ludi ocitlo v postaveni, že nemohli rozhodovat o svojom živote, lebo nevlastnili vyrobne prostriedky. Ich usilie zapojit tychto ludi do rozhodovani o moci a vlade sa nakoniec skončilo v dôsledku Prvej svetovej uspechom tym, že sa temer všade vo vyspelom svete zaviedlo všeobecne hlasovacie pravo a volby sa dali taššie zmanipulovat. tato velka vrstva "proletariatu" predstavovala volebnu presilu a realne bola schopna určovat kto bude v spoločnosti vladnut. Desive dopady prvej svetovej viedli k radikalizacii vojakov, proletariatu a čast rolnictva v Rusku aj v Nemecku. V oboch krajinach sa dostali do čela komunisti a v dôsledku učenia Marxa sa prezentovali aj ako internacionalisti. Vodcovia boli väčšinou vzdelanci. Boli pokusy "vyviest" revoluciu mimo Ruska a nemecka, ale oligarchia dokazla s pomocou UK a Francie širenie komunizmu zastavit.
V Nemecku, kde bol silny nacionalizmus a militarizmus už pre Prvou svetovou sa čast nespokojencov inšpirovala talianskym fašizmom a tak vzniklo spojenie fašizmus + nacizmus + militarizmus. Toto hnutie zisklalo podporu oligarchov, lebo bolo menej radikalne voči ich majetkom než komunizmus a ponukov socialnych vyhod ziskalo silnu podporu proletariatu. Nemalou vyhodou bolo, že ponuklo prevzatie moci pomocou demokratickych inštitucii a zvyklosti a nie krvavou revoluciou a rozvratom ako sa to stalo v Rusku. Jednoducho Nemci si cele to svinstvo demokraticky zvolili.
teoreticky sa môžeme pomocou "kebyzmov" dohadovat, či by Rusko a Nemecko dosiahli svoje hospodarske uspechy, mobilizaciu obyvatelstva a vojensku moc rychlejšie a vo väčšom rozsahu, keby sa rozvijali demokraticky. fakom je, že štaty ktore zostali verne demokracii ako UK a Francia, skončili hanebne bezbranne a hospodarsky bezmocne a nebyt kolosu USA, nikdy nenajdu zdroje na vojnu s Nemeckom.
Takže ake je poučenie, Oba ...ismi dokažu vytvorit mobilizujuci ekonomicky a spoločensky system, ktory v kratkodobo dosahuje vyrazme uspechy. Z dlhodobeho hladiska a hlavne v časoch mieru ma prave silna koncetracia moci za nasledok upadok iniciativi jednotlivcov v podnikani, vede, kulture a v organizovani spoločenskeho života, čo vedie k strnulosti a nakoniec k zaostavaniu alebo poražke ale hlavne neumožnuje akumulaciua presun vyrobneho majetku.
K obom izmom su samozrejme pripočitane aj zločiny. Môžeme sa bavit nakolko je to učelove, alebo spravodlive. Nemcom sa vytyka holocaust a Rusom politicke čistky a potlačania oponentov nasilim. Argumentom su čisla obeti a v poslednej dobe plati, že kto napíše väčšie čislo je lepši historik a istotne ma pravdu. Akosi sa zabuda, že v rovnakom obdobi pachali zločiny aj domokracie a tiež velakrat z politickych, nacionalistickych a rasovych dovodov vo svojich koloniach. Ak by sme povedali, že život a sloboda Inda, alebo Afričana je rovnako hodnotna ako život a sloboda europskeho žida, Britania by pekne zapasovala k Nemecku a Rusku
Oba " ismi" su zle, ale realny osud napr. dnešneho Iraku a Syrie ukazuje, že zločiny sa daju pachat vo velkom aj "dobrom zaujme" demokratickymi režimami.

Dzin píše:Tolerance ke komunismu má kořeny za WW2 a mohutném propagandistickém úsilí Spojenců jak vylepšit obraz komunismu a SSSR.

Mirek58: Tak tohle zaslouží potlesk! To nemá chybu!!!
Tak ona propaganda Spojenců vlastně sloužila pro nanebevzetí komunismu.

Nemyslím, že by zase extra kapitalisté velebili v té době komunismus. Dzin má na mysli asi hlavně Ameriku a USA, ale tam byla protikomunistická propaganda, která se za války uklidila. Nicméně novináři určitě psali, jak lid SSSR trpí a udatně bojuje proti hitlerovskému Německu. Po válce byl vzestup levicového myšlení v USA, tak to začal McCarthy potírat, třeba i Chaplina. Churchill zase vyhlásil "železnou oponu". Začátkem 50.let se ta propaganda zase rozjela naplno, včetně potírání domnělých či skutečných odpůrců. Nebo Pinochet v 70.letech v Chile.

Dzin píše:A současně platí, že totalitní stát je velmi smrtonosný i pro svoje obyvatele.

No 60, 70, a 80. léta zase tak smrtonosná u nás nebyla. Určité procento mániček, disidentů se potíralo už jinak než trestem smrti, člověk si nemohl říkat, co by vyloženě chtěl, to je pravda. Dnes může a je mu to dost často prd platný. Výhoda cestování, hlavně na to taky musí bejt, když neřádí zrovna korusník Ale nechci to zlehčovat, zatím to jde!
V současnosti je zajímavé, že by 51 procent mladých Američanů raději žilo v socialismu či komunismu než v kapitalismu. Nejede totiž příliš propaganda, jaké to byly krvavé režimy, no tak si lidi myslí, že by to pro ně bylo lepší.

palo satko píše:Takže ake je poučenie, Oba ...ismi dokažu vytvorit mobilizujuci ekonomicky a spoločensky system, ktory v kratkodobo dosahuje vyrazme uspechy. Z dlhodobeho hladiska a hlavne v časoch mieru ma prave silna koncetracia moci za nasledok upadok iniciativi jednotlivcov v podnikani, vede, kulture a v organizovani spoločenskeho života, čo vedie k strnulosti a nakoniec k zaostavaniu alebo poražke ale hlavne neumožnuje akumulaciua presun vyrobneho majetku.

Levicové myšlení bude existovat stále, ať už třeba v jiných zatím nezprofanovaných formách, jako multikulti, gender, černošské hnutí, zelené ekologické hnutí, apod. Jak bude slabé nebo silné bude záležet na prosperitě či ekonomické krizi Západu. Komunismus se však v jeho brutální formě asi těžko vrátí. Pokud by se měl uchytit jako životaschopný režim, tak by se to muselo dělat, jak píše Satko. Jinak to může vést akorát k rozvratu dosavadního systému a k chaosu.

Lord píše: Churchill zase vyhlásil "železnou oponu".

Churchill jenom konstatoval a pojmenoval fakt. Železná opona už byla Stalinem spuštěná.

A jak konkretně?
Když to vezmu na naše domácí podmínky, byla sakra děravá.

Ale to už je vcelku jedno, kdo co spustil. Chtěl jsem tím především dokumentovat, znovu spuštění protikomunistické propagandy krátce po válce. Jaká to proměna! Ale ne až tak divná, když Spojence spojovala jen snaha o porážku Hitlera.

U americké veřejnosti po válce panovalo ještě přesvědčení v mírovou spolupráci vítězných mocností. Churchill proto ve Fultonu v březnu 1946 svým projevem šokoval. Veřejně se tak Sovětský svaz označil za nepřítele a Truman se toho záhy chytil.

Mirek58
Samozřejmě, protože u nás byla "specifická cesta" k nastolení komunismu. U ostatních zemí pod Sovětskou kontrolou to bylo daleko agresivnější a daleko dříve, prakticky už v roce 1946. To, že naše úplné ovládnutí trvalo do roku 1948 bylo dáno především sovětskými záměry z nás udělat výkladní skříň sovětské ochoty respektovat národní zájmy menších evropských zemí.

Dzine, bláboly.
Alespoň co se týká nás.
U ostatních států decentně připomínám, že se aktivně účastnily a válce proti SSSR už od začátku.
A jestli si někdo myslí, že je možné mít na východní frontě armádu a poté po osvobození/obsazení přehodit vajchu a hlásat komunismus, ať se svěří do péče odborníka.
A co se týká domácí scény, tam připomínám vyjádření J. Masaryka - Oni ( myšleno USA), nás vehnali do náruče Stalina -( volně parafrázuji) rok 1947

Edit:
A jestli se chceš točit dokolečka na tom, že komunisti tlačili na stranu socializmu. Tak si uvědom, že šlo o soupeření dvou politických směrů.
Stejně obdobně tlačila i např Labour party v VB.
Náš problém byl, že SSSR své koně podpořil, USA své koně hodily přes palubu.
Žádnou "specifickou cestou" to neokecáš.

Mirek58
Všechno ostatní, jsou bláboly. U Poláků decentně připomínám, že ti byli ve válce s nacisty už v době, kdy je komunisti nadšeně podporovali. A co se týká domácí scény, naši politici velmi rádi říkali co mohli, jen aby nemuseli z kůží na trh a nepřiznali barvu. USA nás nikdy nikam nevehnal, sami jsem si naběhli a to i naši demokratičtí politici, Nutil je USA podepisovat "spojeneckou smlouvu" se SSSR? Přijmout Košický vládní program? Umožnit orgánům SSSR zatýkání našich občanů? Dát komunistům silnou pozici? Ze strany Masaryka je to je nejapné řeči, které historici důkladně vyvrátili.

P.S. Měl by sis konečně něco o našich dějinách přečíst. Ona "specifická cesta" byla primárně ta, že kromě komunistické páté kolony jsme zde měli i šestou kolonu v podobě "demokratických politiků", kteří velmi ochotně prosazovali vůli SSSR a to mnohdy ještě víc, než SSSR sám chtěl.

Jo, já jsem si právě že přečetl.
Např o dodávkách obilí 47/48.
Podmínky USA- zaplatit v dolarech, které ovšem republika neměla ( směnný kurz 50:1)
Podmínky SSSR - zaplatit formou bartru, dodávek rour pro plynový průmysl v SSSR, kdy vstupní materiál dodá, rudu, dodá SSSR
Nabízená dodávka surové bavlny
Podmínky USA - zaplatit v dolarech cash!
Podmínky SSSR - zaplatit formou bartru, dodávek látky

Jenomže, o tom, zase nečetl nic Dzin

Zkus do toho ještě zapracovat naše odmítnutí Marshallova plánu, u kterého jsme navíc řekli, že to děláme protože to po nás chtějí Sověti. Finové ho třeba také odmítli, ale udělali to tak, že to USA chápal jako taktickou nutnost nedráždit SSSR. U nás to chápal (zcela oprávněně) jako servilnost.

Pokud toto pomineš, je jasné, že můžeš začít předkládat další a další "důkazy".

Dzin píše:..Ze strany Masaryka je to je nejapné řeči, které historici důkladně vyvrátili...

A ako to bolo s masarykovým oslavným prejavom na súdruha generalisima Stalina? To je tiež fejk?
Jeho názorová kontinuita je veľmi diskutabilná a sám nevedel vyhodnotiť vtedajšiu situáciu a nebezpečie, tak čo by ste chceli od robotníckej triedy.
A samotné US agentúry ešte v decembri 1947 posielali do Washingtonu hlásenia že je tu všetko v poriadku.

A víš Dzine, že to "zapracování" M planu, má zde svoji logiku?
Co si takhle připomenout např stopnuté a předem zaplacené! dodávky z USA rozhodnutím st. tajemníka Byrnse( ?).
Vydírání? Sankce? Nátlak?

kenavf
Hlášení Amerických představitelů o ČSR jsme tu už myslím probírali, ne? Masaryk je dlouhodobě ukazoval jako neschopný diplomat. Už za Mnichovské krize posílal z Británie zcela mylná hlášení a ve špatné práci pokračoval i dál. Ikdyž jak se to vezme, pro ČSR pracoval hodně špatně, pro SSSR odváděl práci velmi dobře.

Mirek58
Mohl bys být trochu konkrétnější? Z hlavy si nevybavím, na co narážíš.

No právě, - z hlavy si nevybavím -.
Ale zkusím pohledat, narazil jsem na to v jedné dipl práci.
Klíčová slova pro vyhledavač byla tuším - úvěry ČSR-.

Myslíš Hospodářská zahraniční pomoc při poválečné obnově ČSR se zaměřením na pomoc ze Spojených států (1944 - 1948), Jana Frydryšková., to ale je o tom, že ČSR měl být poskytnut úvěr v hodnotě 50 milionu dolarů na nákupy válečných přebytků z USA. Přičemž měly být dodrženy následující podmínky

1) Náhrada amerického majetku. Američané si byli vědomi, že konkrétní jednání o náhradu bude trvat delší dobu a byli ochotni spokojit se s všeobecným prohlášením čs. vlády, že uznává povinnost poskytnout za znárodněný majetek přiměřenou a účinnou náhradu (Američané tím mínili slušnou tržní cenu v hodnotách, ze kterých může mít majitel užitek, tedy např. ale nikoli nezbytně v dolarech) .
2) Zveřejňování obchodních smluv. Američané žádali stejně jako od všech ostatních států, aby jim Československo dalo k dispozici úplné texty obchodních smluv, jež nebyly uveřejněny. Zejména se zajímali o smlouvy s východní Evropou. Uváděli pro to dva důvody: potřebovali jek posouzení platební schopnosti ČSR v souvislosti s požadovanými úvěry. Tzn. zda obchodně politické závazky ponechávaly dostatečnou vývozní kapacitu pro krytí dolarových závazků; jen na základě znalosti obchodních smluv mohou
posoudi, zda vůči nim zachovává ČSR princip nejvyšších výhod. V debatě bylo z čs. strany namítnuto, že nemohou zveřejňovat tajné smlouvy. Byl přijat kompromis, že obsah nebude sdělován jednotlivě, ale globálně a to vývozní a dovozní čísla podle druhu zboží.
3) Zahájení vyjednávání o uzavření nové obchodní smlouvu mezi ČSR a USA.

ČSR asi 10 milionu dolarů z úvěru vyčerpala, ale následně byl zbytek úvěru odepřen z důvodu, že Československo nechápe správně cíle a politiku USA při poskytování úvěrů, že uzavřelo smlouvu s Rumunskem, podle které této zemi prodávalo válečné přebytky získané od USA a že je nevyřešená náhrada za znárodněný americký majetek v Československu.

Takže to není o tom, že by ČSR zaplatila a USA nedodal, ale je to o ukončení poskytování úvěru ze strany USA.

Mimochodem ve zmíněné diplomové práci se k tomu, proč USA zmenšovalo hospodářskou pomoc píše

Kontraproduktivně tak působily neustálé útoky proti Spojeným státům v československém komunistickém tisku. Dne 7. října 1946 telegrafoval velvyslanec Steinhardt Státnímu tajemníkovi, že absolvoval dlouhý rozhovor s Klementem Gottwaldem, kde mu poukázal na negativní kampaň komunistického tisku proti USA. Gottwald byl podle jeho slov překvapený a sdělil mu, že on i samotná československá vláda si přeje pouze dobré a přátelské styků s USA. Ještě v přítomnosti Steinhardta jako důkaz jeho rozhodnutí, zavolal Gottwald ministru informací V.Kopeckému a nařídil mu, že všechen tisk, včetně slovenského, musí okamžitě přestat s "nepřátelskou kampaní proti našim americkým přátelům"

Původně dobrá pověst Československa se rychle zhoršovala v důsledku celkových útoků v tisku na USA, stále nevyřešené otázky náhrady znárodněného majetku a celkové vnitřní politické situaci. Za těchto okolností nemohlo Československo počítat s povolením úvěru či s jinou formou podpory ze stany USA a pro Spojené státy bylo prvořadé prodat své zásoby pouze těm státům, jimž důvěřuje.

Myslím, že o tento případ nešlo.
Protože v té práci byl také zmiňovaný jako příklad jak pro ČSR USA "osekávaly/ zužovaly" přístup na zahr trhy. Kde jedině mohla republika získat tak potřebné dolary.

Oki, zkus dohledat, co si tedy měl na mysli.