Vyrovnávání se s tmou při nedostupných zdrojích světla

[Fricoolinek]

Dobrý dotazy na vojenským fóru, ale máme přeci jen záběr do historie

Mohl by si to zkusit spočítat, když Forman natáčel ve Stavovském divadle film Amadeus, tak tam rozvěsil lustry, podívej se na film.
Údajně nechal celý prostor osvětlit svíčkami, tak jak to bylo na konci 18. století zvykem. Z Ameriky přivezl dokonce speciální nekapající svíčky, aby nepoškodil interiér.

Obecně na jevišti se svítilo lustry se svíčkami, kandelábry stály v hledišti a směrem k jevišti byly hustší.
http://www.divadlo-technika.cz/index.php/sviceni/

Ale jinak, jak ti doporučuje Alfik, pokud chceš přesně vědět, jako to bylo ve Stavovském, tak zajít osobně

https://youtu.be/uP0j7F95XJU?t=133

Nu, opravdu bych nepředokládal, že tyto scéně byly natočeny jen s pomocí ohně jakožto světelného zdroje.

Osobně bych si opravdu myslel, že hladina osvětlení těch sálů musela být opravdu "nepředstavitělně nízká".

[Vlastimil Čech]

Pane Fricoolinku, loučka NENÍ obalena hadrem. Loučka je jen prosté tenké dřívko. Trochu pochybuju, že by se do něčeho máčelo. Kromě toho, aby ta věc svítila, bylo třeba hlavně zabezpečit, aby nezapálila! Třeba ve Skanzenu v Rožnově mají vystaven historický stojan na loučku. Nejdůležitější věcí je plochá bedýnka-podstavec, který je naplněn pískem.Odhořelé kousky padaly prostě do písku. Jak dlouho loučka hořela, ovšem nevím. Odhaduji, že kdyby u toho světla chtěli ztrávit večer, tož těch dřívek spálí otépku.
Olej býval docela drahá věc a otázka je jaký... Rodiče mojí ženy chovali ovce. Tož se zpracovával i lůj. Vařilo se smrduté mýdlo a vyráběly se ještě smradlavější lojové svíčky. Hořelo to mizerně (básník napsal: "lampa co matně hořela, prskla a zhasla docela" ...určitě byla v lampě ta lojová svíčka), hodilo se to vlastně hlavně na hřbitov, na Dušičky. A pálit hadr v místnosti... to by bylo extra fuj.
Prosím uctivě velitelství o povolení malé odbočky mimo téma: Je k úsměvu, když filmový Hrdina prochází sám opuštěnou hradní chodbou (někdy dokonce tajnou) a ze zdí mu svítí celá dlouhá řada pochodní. Jen si představte toho kouře, ty od sazí začerněné zdi! Popel a oharky na zemi! A tu obsluhu osvětlení v tajné chodbě!!!
No, na druhé straně zkuste si seriosně vypočítat, jaký tepelný zisk má hradní sál, kde se koná velkolepý ples třeba pro Popelku. Celou noc hoří 1000 svíček, než pricezna střevíčky skrz-naskrz protančí. Dohromady těch 1000 plamínků je vatra, že by ji ani Jánošík nepřeskočil! K tomu sto tanečních párů (pohybující se osoba vydává dle ČSN nejméně 300W) tedy 200x300= 60kW To se ty 6 m tlusté zdi musely dosti zahřát!
Na hradech je zima teď, kdysi tam určitě bylo docela teplo. Připomínám Eskymo Wenzla, který za zimu vytopil polární jeskyni...
Stejně tak je naopak je hloupost, že svíčkou vyhřejete stan. Kdysi jsem to dokonce spočítal. A to jsem si dal nereálné předpoklady. (plátno je neprodyšné, v celém objemu stanu je stejná teplota, studená podložka neodebírá teplo...)

[Alfik]

Vzpomínám svou babičku, která vyprávěla, že její bratr ještě někdy před válkou (tou první) přinesl domů karbidku. Půl vesnice se prý přišlo podívat na to jasné světlo. Kdosi si prý myslel, že u Panáčů hoří. A údajně tomu světlu i odpustili, že smrdí česnekem... Jestli se karbidové světlo používalo ve vojsku ovšem netuším. Až tak moc starý nejsem!
Ovšem prarodiče mého tatínka, podle něho, ještě svítivali loučí. U mých prarodičů se občas a někde svítilo petrolejkou.

Za mého mládí stával litr petroleje do bandasky asi 1,50Kč... ale tohle nevím jistě už si to moc nepamatuju.
A pokud se týká smoly, smolařina bývala řádným řemeslem. A snad se smola používala dokonce i při výrobě střelné prachu, asi v malinkém množství, možná k formování zrn... ale taky jsem to jen slyšel

Karbidky svítí fakt hodně - a ještě navíc modřejším světlem (vyšší "teplota" světla jak se dnes píše na svítidlech tedy vyšší frekvence), proto je naše oko vidí jako mnohem jasnější.
Jenže, a to je ten problém, ten "česnekový zápach" je jedovatý. Nebo dusivý, nebo omamující, teď nevím, musel bych to dohledat nejsa lékařem. Ale byl to problém.
Dalším problémem bylo to, že je ten vývojník žhavý. Mnohem víc než plamen v petrolejce, a i ta dokázala zapálit "Větrné město" - Chicago. Prý teda, možná to taky byl kec, se neví
No a další byl, že se objevily el. obloukové lampy, viz Križík. Takže třeba Praha měla plynové lampy a pak už hned obloukové, a tu fázi karbidových kandelábrů zcela minula. Ale třeba v USA měla některá města pár let karbidky, v Paříži a Londýně dtto.
Ty dnes dožívají v takových věcech jako je promítačka, taky se už jinak moc nepoužívají, nebo jsem aspoň neslyšel o něčem jiném obloukovém.

Co se týče vzpomínek: Některé obce byly elektrifikovány až po revoluci. Komanči za 40 let nestihli Takže např. jeden můj kolega, z obce Bílý potok, pobl. Javorníka ve Slezsku, do revoluce svítil petrolejkou, a na telku apod. měl benzínový generátor. A to byl, představte si, dokonce člen KSČ!

Armáda šla s dobou, ...

No, v 80. letech měla ČSLA "bojovou" petrolejku v každé místnosti. A na každém cvičení jako osv. stanu. Vojíni v rámci "rajónů" měli za povinnost kontrolovat je, doplňovat a čistit.

Jinak o tom, zda se v zimních měsícících prodlužovala doba spánku (třeba na 10-11h?) by někdo něco nevěděl?

Věděl. Ne.
Na vesnici tak maximálně o nemnožko. Ráno se moc dříve nebo později vstávat už nedalo, i v zimě se muselo ke zvířatům podle nich. Odpoledne se krmí a kydá dost brzo, takže jít večer spát dříve by asi šlo. Možná o hodinu, ne o tolik co píšeš. Furt je co "robič kowo chawupy" jak se u nás džavoce, hutore i gada
Ale hlavně se lidé přizpůsobovali mnohem více analemě než samotné délce dne, tedy dělali to, co dnes dělá zimní/letní čas. Ovšem každý den - po minutách, takže to pro ně bylo přirozené a ne tak agresivní jako o celou hodinu. Tedy, v době kdy Slunce svítí brzo ráno, vstávali kolem páté, za šírání, kdy už na dvoře viděli i bez svícení, a šli spát o to dříve, no a v době kdy svítí ráno později, vstalo se o šesté-sedmé, ale zase se šlo o to později spát. On i ten dobytek se budí podle toho světla, takže i on se bude chtít nažrat podle tohohle přírodního cyklu.
To až moderní doba přinesla lidem i zvířatům ten stres vstávání napřed celoročně na stejnou hodinu, a pak navíc ještě ten šílený "Jet lag" v podobě letního, tedy Kyjevského, času...

Tak ono o louči je to asi zajímavé - člověk by řekl, že nějaké to dřívko s hadrem (obaleným ve smůle? namočeným do oleje) muselo být relativně lacinným a účinným prostředkem, leč nevhodným do místností.

Mno. Tak když už kladeš otázky, tak čti odpovědi. Žádný hadr, žádný olej (odkapával by!!!). Jak se louče vyrábějí, jsem ti napsal.

[Vlastimil Čech]

Zajímavost z historie města Frýdek-Místek:
Tehdy politicky nezávislá, samostatná města zaváděla veřejné osvětlení. Ve Frýdku, kde převažovali Němci, bylo zavedeno elektrické osvětlení. V Místku, s převahou Čechů, osvětlení plynové. Kdesi jsem našel poznámku, že Místek požadoval plynnejen proto, aby se odlišil od Frýdku, ale také proto, že svítiplyn mohl sloužit i k pohonu strojů. Že elektřinou se stroje dají pohánět taky, místeckým pánům radním jaksi uniklo, nebo možná za tím byly jiné zájmy.
A ještě jedna zajímavost: svícení karbidem je údajně vlastně svícení elektřinou. Karbid vzniká v elektrickém oblouku a prý ho nelze vyrobit jinak. No, nevím.

[Alfik]

A ještě jedna zajímavost: svícení karbidem je údajně vlastně svícení elektřinou. Karbid vzniká v elektrickém oblouku a prý ho nelze vyrobit jinak. No, nevím.

A to jsi slyšel kde? Od čeho (myslíš) vzniklo "kape ti na karbid"?
Nekape ti na něj? Nesvítíš, nekape-li, elektřina neelektřina
Princip karbidky např. zde prosím: https://karbidky.estranky.cz/clanky/fun ... i%20lampy.
Právě výhodou karbidky je to, že nepotřebuje baterky ani nic podobného. Pustíš vodu, vyvíjí plyn. Zastavíš vodu, přestane se plyn vyvíjet. Karbid v ní vydrží celé věky, takže je ho tam celkem málo. Vodu doplníš i v šachtě nebo jeskyni, a ostatně taky kape dlouho než dokape.

[parmezano]

V roce 1972 , když jsem byl přidělen k posunu , tak jsem vyfasoval karbidku vyrobenou v roce 1943 pro DR , i s "hakenkrajcem "

[kenavf]

Keď tak vidím tie karbidky: Ono je aj zaujímavosť "benzínová lampa" v nevýbušnom prevedení, kde sa plameň nedostal za bezpečnostnú sieťku a nezapálil tak metán v banskom ovzduší.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Davyho_kahan Tá lampa sa dostala aj do symbolu baníkov.

[Vlastimil Čech]

Obávám se, pane Alfíku, že na karbid kape Vám. Vy něco plácáte o karbidové svítilně, ale moje poznámka byla o samotné VÝROBĚ KARBIDU. Zkuste si mou poznámku přečíst v klidu, ještě jednou, snad pochopíte. Mimochodem, které části jste neporozuměl? Jsem ochoten Vám problém znovu vysvětlit, pokud ani nové čtení mé poznámky Vám nepomůže.

Zkusím to úplně stručně a primitivně ještě jednou, abyste pochopil i Vy, váženy pane Alfiku:
1- karbid vápníku se vyrábí z nehašeného vápna a koksu.
2- Chemická reakce, při které karbid vzniká, probíhá v elektrickém oblouku... rozumíte ELEKTRICKÉM!
3- Z karbidu působením vody vzniká plyn, který spalováním vytváří světlo.
ergo: bez elektřiny by světlo v karbidové svítilně nevzniklo!
Mimochodem, která část mé poznámky Vás svedla k takovému blábolení? Vaše odpověď mi bude poučením, abych vytříbil své vyjadřování. Děkuji

[Alfik]

Aha. Takže dejme tomu nedorozumění.
Jistě, karbid se vyrábí... ale né v té karbidce!!!
Já nepíšu o výrobě karbidu, protože se bavíme celou dobu o svítidlech a svítilnách!
Jistě, karbid se vyrábí el. proudem, a ten by ovšem nevznikl bez přehrady a uhlí, takže bych dle této zvrácené logiky mohl napsat, že bez deště a druhohorních pralesů by se karbidem nesvítilo, což je sice pravda, ale furt je řeč o svítidlech!
Sorry pokud jsme se tě dotknul, ale neblábolím. Blábolíš ty, protože v karbidce žádný proud není a basta fidli stejně jako v dnešních svítidlech není uran. Ten je v Dukovanech

PS: Karbidky mám (dvě), jestli je ségra už nevyho-uklidila ještě z dob mladistvého jeskyňaření. Jak jsem psal, pro jeskyňáře je to fajn lampa, lehká, jednoduchá údržba i obsluha, vydrží věky, zahřeje a při přítomnosti plynů upozorní že je třeba urychleně "vyfárat", což je nejdůležitější
I když většinou se u nás leze do krasových útvarů kde výbušné plyny abys pohledal, tam bývá spíše nebezpečím vysoký podíl CO2 a ten, samozřejmě, karbidka neukáže
Zato tam bývá pěkná kosa

[Fricoolinek]

Ono možná bych se ale raději stočil ještě dále do mimulosti - třeba vrcholný středověk až raný středovek. Bojvočko roky 1400-1700. Jak moc se vlastně ví, jak takový den středoevropského rolníka nebo i klidně chudého měšťana (resp. řemeslníka) vypadal, zejm. za údobí listopad až únor. Nejsem sto posoudit, jak moc to byl "point of interest" tehdejších kronikářů, případně zda to lze vybádat jinými způsoby.

[Vlastimil Čech]

Jak zmínil pan Alfik, kdysi se rytmus života přizpůsoboval sezonním změnám délky dne. Ovšem zajímavostí snad je, že staročeským způsobem bylo počítat hodiny od slunce západu do východu a od východu do slunce západu. Ve výsledku to znamenalo, že v létě byly denní hodiny delší a noční hodiny kratší. V zimě naopak. S astronomickým časem se přibližně sešly jen o půlnoci a v poledne. A den končil západem slunce. Takže v tomto "českém počítání času", nastal další kalendářní den už večer. Nu a do dnešních dnů se u nás rozdávání dárků o Vánocích koná 24. večer-protože podle starého způsobu je už 25-tého. Dnešní způsob, kdy se dává přednost hodinovému stroji před pohybem nebeských těles, se nazýval způsobem německým.
Prý je staročeský čas dodnes ukazován na pražském orloji. Nevím, nejsem Pra-žák a jen podle obrázků těch přezdobených rafií a ciferníků jsem to nenašel. Snad to někdo ví přesněji a vysvětlí. Anebo se pletu společně s mými zesnulými učiteli.

[bat]

Skutečne tak jsem to také slyšel, když jsem se pídil, proč dostávám "Mikuláše" o den dřív, než je Mikuláše
Ale nevím jestli je to specialita jen staročeská. Prostě padla tma a začal nový den, protože ten starý západem slunce přece skončil... to zní logicky z tehdejšího pohledu.

[Alfik]

Joo tak jaký čas je na orloji nevím. Ovšem počítat čas od večera bylo asi celosvětové, před rozšířením hodin.
Půlnoc byla zvolena jako výchozí právě proto, že hodiny mohly řešit čas jako stálý, a tím pádem se roční posuvy ve svítáních a smrákáních staly pevnými, zmizelo problematické posunování sem a tam. Zvl. si uvědomme, že nejlepší hodiny se zpočátku používaly pro navigaci na oceánech - a tam je takový "pevný bod ve vesmíru", tedy stálý a neměnný počátek dne, k nezaplacení.
Mch., sesouladění času v domácnostech, fabrikách, a dalších, provedla železnice. Ta totiž potřebovala pro jízdní řády a grafikony to, aby na každém nádraží, a nadto i v různých zemích, bylo "tolik a tolik" stejně jako jinde.
Takže mnoho z časových předpisů a zvyklostí bylo přijato - na konferenci železničních drah... Mám pocit že v Paříži. A to včetně, a to asi Pařížany s***o hodně, určení Světového poledníku do Greenwitche a ne do Paříže
Důvodem však nebylo to, že by Britové chtěli zlobit Francouze, ale to, že když je nultý poledník v Greenwitchi, tak je:
1) bod Asker, tedy průsečík nultého poledníku a rovníku, v Guinejském zálivu. Pouze malá část Afriky a GB je na západní polokouli. Mch, asker se na mapách značí stejnou značkou jako letecký radiomaják systému ADF
2) datová hranice, tedy (skoro celá) čára na 180 poledníku, vychází do Pacifiku. A stačí udělat na severu a na jihu celkem nevelkou "zatáčku ke strašidlu" a jinak prochází naprosto liduprázdnem.

[Vlastimil Čech]

"Zvl. si uvědomme, že nejlepší hodiny se zpočátku používaly pro navigaci na oceánech - a tam je takový "pevný bod ve vesmíru", tedy stálý a neměnný počátek dne, k nezaplacení."
-------------------
Jo, pane Alfiku. Kdysi jsem o tom četl knihu. Tak jako určit zeměpisnou šířku není až takový problém, určování zeměpisné délky je prací navigátora s přesným chronometrem. Prostě srovnávali "lodní čas" s časem lokálním, pozorovaným na nebi. A z rozdílu toho odvodili, kde se nacházejí. A tady je problém. Hodiny jsou na lodi, která se kymácí, nahýbá...kdysi na válečných lodích používali dokonce přesýpací hodiny! Prý to fungovalo tak že "hodináři" seděli v podpalubí a otáčeli několikery hodiny... no jaká byla přesnost ví Bůh, ovšem asi pro kratší plavby na otevřeném moři to stačilo, jinak by to nedělali, že. Dopluli do Indie, kreslili mapy pobřeží...Dokonce i po různých hodinářských vynálezech se po delším pobytu na moři přesnost hodin horšila. Tedy nebylo jisté, kde to Tahiti vlastně je :-) ... Jako unikum prý vysledovali, že šnečci z jedné snůšky jsou nějak tajuplně spojeni "dušemi" a když ublížíte jednomu, ve STEJNOU chvíli ten druhý zastrčí své růžky (oči), i kydž je pár ulic dál... No a tak vezli šneky do Pacifiku... jak to dopadlo nevím. Ale vím , že kterási cesta vedla do Pacifiku jen proto, že se tam měl pozorovat průchod Venuše přes sluneční kotouč. A podle toho, že byl znám přesný čas průchodu toho nebeského tělesa, měly podle něj seřídit lodní hodiny na přesný čas. Upřesněný čas pak pomohl zpřesnit polohu ostrovů a vůbec...
Za našich časů se používali ve službě obyčejné náramkové hodinky. Nejžádanější byly "komandirskoje" -s hvězdičkou.

[Vlastimil Čech]

Omluva: hodinky se používalY... pardon...

[skelet]

jen pro zajímavost..
ohledně používání hodinek v námořní navigaci se točila zápletka detektivního seriálu Nicolas Le Floch, kde bylo podezření, že hodináře nechala zavraždit britská admiralita. A jelikož královský vyšetřovatel Nicolas Le Floch tápe, tak mu co by "soudní znalec" pomůže sám král Ludvík XVI, který byl sám hodinářem (reálný fakt)

[bat]

S těmi šneky je to perfektní! Něco jako kvantový entanglement na šnečí úrovni
Když jsme u toho seřizování, tak z nějaké snad dětské knihy, si pamatuju na pěkný příběh. V nějakém malém městečku se všichni řídili podle hodin z výkladní skříně hodináře. Také tam měli ve zvyku přesně v poledne vystřelit na kopci z děla. Hodinář již čekal venku a hodiny ve skříni si podle toho pečlivě seřídil. Všichni byli naprosto spokojení... až nějaký turista se zeptal dělostřelce jak ví, že je přesně 12. hodina. A ten mu řekl "No to je jednoduché. Vždycky když jdu nahoru k dělu kolem hodináře, tak se podívám na hodiny ve výkladu a nahoru mi to trvá pět minut"

[Alfik]

Tak jako určit zeměpisnou šířku není až takový problém, určování zeměpisné délky je prací navigátora s přesným chronometrem. Prostě srovnávali "lodní čas" s časem lokálním, pozorovaným na nebi. A z rozdílu toho odvodili, kde se nacházejí. A tady je problém. Hodiny jsou na lodi, která se kymácí, nahýbá...

V zásadě ano, "ale"
Je to trošku složitější, protože Pravé, tedy Sluneční poledne, nemusí být v poledne. Vlastně je jen 4x do roka
Proto máme letní a zimní čas
Slunce se předchází i opožďuje v průb. roku, tomuto jevu se říká "časová odchylka", název pro grafické zobrazení této fce je Analema (z arab.). Tzv. časová rovnice se pak používá k výpočtu, kolik je odchylka toho kterého dne, a samotnou analemu můžeme najít - pokud ji tam tiskař dá - právě pobl. průsečíku datové hranice s rovníkem. Je to taková malinkatá "osmička se zobáčkem".
Totéž bychom dostali, kdybychom si zakryli jižní okno a do závěsu udělali dírku, a každý den v poledne (hodinové) bychom si na zeď udělali značku kde byla skvrna světla a dopsali k němu datum. Běžně to dělají děcka na různých školách v rámci zeměpisu
Takže to, že jsme např. sextantem, zaměřili pravé poledne, ještě nestačí. Musíme přepočítat odchylku abychom věděli, kdy by to bylo v ty čtyři dny v roce, kdy je Slunce v pravé poledne skut. na jihu. Teprve pak z odchylky oproti GMT zjistíme zeměp. délku.

kdysi na válečných lodích používali dokonce přesýpací hodiny! Prý to fungovalo tak že "hodináři" seděli v podpalubí a otáčeli několikery hodiny... no jaká byla přesnost ví Bůh, ovšem asi pro kratší plavby na otevřeném moři to stačilo, jinak by to nedělali, že. Dopluli do Indie, kreslili mapy pobřeží...Dokonce i po různých hodinářských vynálezech se po delším pobytu na moři přesnost hodin horšila. Tedy nebylo jisté, kde to Tahiti vlastně je :-) ...

Přesýpacími hodinami se běžně měřil čas hlídek, tzn. čtyřhodinové intervaly, ještě v 19. stol. Když se dosypaly, odpovědný námořník zazvonil a převrátil je. Bylo to prostě proto, že kapitáni nechtěli pouštět námořníky k chronometru, aby jej třeba nedopatřením nepoškodili.
Teprve okolo v druhé pol. 19. stol. začali bocmani fasovat kapesní hodinky (tzv. "cibule"), tedy zhr. ty samé, které fasovali lidé na dráze.

Jako unikum prý vysledovali, že šnečci z jedné snůšky jsou nějak tajuplně spojeni "dušemi" a když ublížíte jednomu, ve STEJNOU chvíli ten druhý zastrčí své růžky (oči), i kydž je pár ulic dál... No a tak vezli šneky do Pacifiku... jak to dopadlo nevím. Ale vím , že kterási cesta vedla do Pacifiku jen proto, že se tam měl pozorovat průchod Venuše přes sluneční kotouč. A podle toho, že byl znám přesný čas průchodu toho nebeského tělesa, měly podle něj seřídit lodní hodiny na přesný čas. Upřesněný čas pak pomohl zpřesnit polohu ostrovů a vůbec...

O těch šnecích jsem neslyšel, ale nemusí to být až tak blbost, protože např. ústřice se dost dlouho snaží po převezení dodržovat časy přílivů a odlivů, než si zvyknou na nový domov.
Ta historka s Venuší je pravdivá, stalo se to během druhé plavby kpt. Cooka, během které právě byla jednou z věcí, které měl z rozkazu Admirality ověřit, přesnost nového chronometru který na loď nainstalovali. Pokud by se jeho přesnost prokázala (což se stalo), měl na zákl. měření zeměpisné délky změřit rozlohu Pacifiku, což udělal.
A hodinář zbohatl, protože dostal zakázku století - chronometry pro celé Britské loďstvo

Za našich časů se používali ve službě obyčejné náramkové hodinky. Nejžádanější byly "komandirskoje" -s hvězdičkou.

Já jsem na Sibiřskou navigaci nafasoval "Rakety". Nebyly až tak přesné, neosvědčily se mi. V Kongu už jsem raději používal své vlastní Prim Sport, k abs. spokojenosti. Mám je dodnes, i když už po několika opravách nejsou na navigaci dost přesné, slouží mi doteď

[Vlastimil Čech]

Teda navigací námořní jsme se dosti odchýlili od tématu "vyrovnávání se s tmou..."
Pozoruju, že jste zřejmě navigátor. Kdesi jsem četl, že k určení aktuelní zeměpisné délky lze použít i okamžik západu Slunce. "Nautický soumrak..."
Nu, něco jsem o navigaci (tedy spíše té historické) vyčetl, ale většinou už zase zapomenul, takže se za znalce nepovažuju ani náhodou.... Jako kluka mne zaujal například postup, kterým trosečníci přibližně určili polohu Tajuplného ostrova (J.Verne). Úžasně jsem obdivoval taky navigaci kapitána lodi Bounty vysazeného do člunu kdesi v oceánu... Vikingy, kteří trfili na Island a zpět...Prostě všechny ty námořníky, kteří bez dokonalých přístrojů a BEZ NAVIGAČNÍCH TABULEK prostě trefili.

[Alfik]

Teda navigací námořní jsme se dosti odchýlili od tématu "vyrovnávání se s tmou..."

Pravda

Pozoruju, že jste zřejmě navigátor.

Byl jsem. Na dvou expedicích - misích jsem plnil úlohu navigátora a meteorologa. Tedy měl jsem plnit... na té druhé se ledacos zvrhlo
Tady na Palbě je už pár mých příspěvků k tématu, ostatně právě to o té časové rovnici jsem už napsal na tento web snad třikrát

Kdesi jsem četl, že k určení aktuelní zeměpisné délky lze použít i okamžik západu Slunce. "Nautický soumrak..."

Ano, ale jen nouzově. Je to velmi nepřesná metoda, kvůli proměnlivé refrakci slunečního světla nízko nad obzorem. Na širém moři to ale nevadí, je tam fuk jestli jsme o deset km tam, nebo jinde Když už ale toužebně vyhlížíme přístav, je to jiné

Nu, něco jsem o navigaci (tedy spíše té historické) vyčetl, ale většinou už zase zapomenul, takže se za znalce nepovažuju ani náhodou.... Jako kluka mne zaujal například postup, kterým trosečníci přibližně určili polohu Tajuplného ostrova (J.Verne). Úžasně jsem obdivoval taky navigaci kapitána lodi Bounty vysazeného do člunu kdesi v oceánu... Vikingy, kteří trfili na Island a zpět...Prostě všechny ty námořníky, kteří bez dokonalých přístrojů a BEZ NAVIGAČNÍCH TABULEK prostě trefili.

Kpt Blight asi vytvořil už nepřekonatelný rekord v navigaci.

Vikingové moc nic netrefili - plavili se za světlejším obzorem, který, jak dobře věděli, označuje ledovce za obzorem. Stejně pak dorazili i do Grónska a do S. Ameriky. Oni zas tak moc dobří mořeplavci nebyli, spíš kabotážníci
Co by taky dělali na širém moři, když to byli námořní piráti, a tam kde se lidé bránili tak obchodníci

Maximální chyba bez tabulek (a bez znalosti té analemy) dělá v zeměpisných šířkách 60-80 st. cca 1600km (cca 50 úhlových minut), a to jeden jediný den v roce (ten "zobáček" na analemě). Na zem. pólech se to rozesere úplně. Zpr. se všichni plaví mnohem více k rovníku, kde se to stírá (nejm. chyba je mezi obratníky), a taky celý rok. A celý rok je ta chyba menší než ten jeden den
Mch, jedna z největších chyb byla zaznamenána při úspěšném pokusu Alaina Bombarda, v r. 1952, přeplout Atlantik na nafukovacím člunu, aby dokázal, že i po ztroskotání lze v záchr. člunu přežít dostatečně dlouho. Ten právě navigaci neovládal, nechal si jen vysvětlit jak funguje sextant, v muzeu , a podle něj, náramkových hodinek a kompasu se snažil doplout do Karibiku. Popisuje ve své knize, že se "sekl" o 30 minut, tedy cca 600km, a že to vedlo k jeho depresi a zoufalství, když tam, kde už mělo být něco ostrovů, lidu, i lodí, bylo ještě prdlajs. Ale pokračoval na západ a na řečené úspěšně narazil Teprve poté mu vysvětlili, kde dělal chybu

PS: Navigační tabulky měli patradoxně o mnoho dříve - o celá tisíciletí
Jsou to totiž tabulky efemerid, a ty používali hvězdáři a především astrologové už v Sumeru!
Námořníci pak samozřejmě zjistili, že se jim to taky hodí, a prokazatelně už kolem r. 150-100 př.n.l. měli i mechanické "počítače" pro výpočty navigačních úloh.
Tabulky s efemeridami vybraných těles se našly v přístavních městech po celém pobřeží tzv. Úrodného půlměsíce. Je tedy pravděpodobné, že námořníci je používali už v dobách 2-1. tis. př.n.l.