PALBA.CZ

Lord píše: ↑18/1/2023, 23:58 Mezitím se však Rusové vyvinuli v mistry městského válčení, což ukázal Soledar.

To opravdu ne. Jestli se zatím něco v rámci pouličních bojů ukazuje, tak to, že Rusové v nic válčí zcela "nemistrovsky" a tedy výhradně maximalizací palebné síly. To je způsob, který je takticky nejjednodušší. Vůbec se to nedá srovnávat s nácviky bojů v zastavěné oblasti (MOUT popřípadě CQB/CQC), které se běžně cvičí v armádách NATO. Podobný výcvik mají v ruské armádě maximálně elitní/speciální jednotky.

Lord píše: ↑18/1/2023, 23:58 MĚLI se od nás poučit No tohle jsou jen prefabrikáty, které nevydrží dopady těžkých granátů. Řopíky už jsou o něčem jiném.
No nic po bitvě je každý generál, jak se říká...

Už jsem to psal dříve. Nemluvím o předválečném ani reaktivovaném řopíku. Mluvím o nově budovaných palebných objektech z padesátých let. Pokusím se je přes víkend lehce popsat v samostatném vlákně.

Jasně, rozumím ti, to byla reakce na odolnost objektů.

Mně to spíš celé připomíná naše objekty z roku 1936, které byly vyhodnoceny jako nedostatečně odolné již před válkou.

Tak na to jsem reagoval, že pak přišly odolnější řopíky, odolnost zesíleného objektu je do ráže 15 cm (normální objekt do ráže 10 cm).
Zesílené provedení znamená, že čelní stěna má sílu 120 cm, stropní deska 100 cm, boční a týlová stěna 80 cm.

To jen pro představu. Ukrajinské objekty takové síly stěn a stropu rozhodně nedosahují. Kolik mají naše poválečné bunkry nevím, mohl by to najít, ale zkus o tom napsat článek.

Ukrajinské objekty mají tloušťku stěn jen 20 cm, proti houfnicím neodolají, ale třeba proti shazovaným granátům z dronů, minometů jo.
Je to částečně improvizace, ani moc hřiven do nich nedali, tak to podle toho vypadá, ale Ukrajinci měli 7 let na to, aby je furt stavěli, zesilovali linie, atd. Pracovití lidé, to se musí uznat, jak to pokryli, kde se dalo.

Poválečný prefabrikovaný pěchotní úkryt typu ÚŽ-6 měl sílu stěn 15 cm. Kulometná hnízda, třeba KŽ-1, tloušťka stěn 10 cm, stěna se střílnou byla zesílena na 30 cm a stropní prefabrikáty měly tloušťku 20 cm.
No není to taky žádná sláva, ale máš pravdu, že byly výborně maskovány v terénu, ale myslím, že je to i tím, jak už napsal Zemakt, ve stepích na rovině to moc jinak udělat nejde, můžeš pak použít maskovací sítě, udělat menší rozměry bunkru, apod.
Taky je možný, že kdyby jsi je více zapustil do země, tak bude problém s vodou, špatná hydroizolace, pokud jí dělají, je to stavebně náročnější.


Jen dodám, že některé objekty z roku 1936 upravovali, třeba vrstvou kamení zpevněných zálivkou nekvalitního betonu zesilující stropnici.

https://martinmarek.eu/clanek.php?seo_l ... tribro-jih

https://povalecne-opevneni.webnode.cz/n ... srub-kz-1/

Proč bych měl něco psát, když sis vlastně kompletně odpověděl sám. A zase smotals jabka s hruškama.

Třeba proto ostatní a abys oddělil hrušky od jablek? Což je jednoduší než hrách od prosa.

Možná jsem to zmotal trošku dohromady, ale pak rozmotal aspekt odolnosti z citace. Navíc se o různých objektech diskutovalo a porovnávali jste je, včetně tebe Hydrostare, nebo alespoň myšlenkově, tak mě tvá reakce trošku překvapuje. Diskutovat můžeme v klidu

Opravdu kravské, další tvoje citace, doplněno fotkou.

Lehce se probírám opevněním z našich luhů a hájů a to jak před, tak poválečných. Celkem mě u těchto ukrajinských bunkrů zaráží velké využití čelních střílen, které mně přijdou opravdu kravské a navíc bez nějakého maskování a prakticky žádný zemní zához.

Podle našich poválečných směrnic se také budovaly bunkry z prefabrikátů a čelními střílnami, ale celkově menší.
Přitom se z nich dalo střílet nouzově i z reaktivních zbraní. Tedy nevím, co Ukrajince vedlo k takovým nápadným monstrům.

Jako nevím, jestli jste si všimnuli, že ty prezentované ukrajinské objekty mají tři střílny? Tudíž proto jsou i větší. Nebo jestli kritizuješ celou koncepci, což je pravděpodobnější.

Palebný objekt KŽ-1.
Nejde o to, že by měly jen jednu čelní střílnu jako KŽ-1, ale mají také boční střílny, tudíž kdybys udělal zához, tak zahodíš boční střílny.
Co Ukrajince vedlo k tomuto řešení, no zdá se, že chtěli jedním objektem vyřešit více funkcí.

Ukrajinské bunkry se trošku podobají lehkému opevnění vzor 36 typ C, rozdíl je, že ten má boční stěny pod úhlem.

Tento ukrajinský objekt má stěny do pravého úhlu, a je to prefabrikát.
Aby byly boční střílny chráněny proti kosé palbě, tak je Ukrajinci někde doplnili kravskými gabióny. Pak je bunkr delší a má ještě pěchotní úkryt, samostatný modul, protože je napojen na zákopy.

Můžete se podívat na odkaz, kde je video návštěvy ukrajinského opěrného bodu a tří-střílnového objektu.
Zpravodaj RIA Novosti navštívil pozice ukrajinských nacistů z praporu Ajdar na osvobozených územích Luhanské lidové republiky a na videu ukázal, jaká silná opevnění byla ukrajinskou stranou po mnoho let stavěna.
"Obrovské masivní dveře. 40 centimetrů vysoce kvalitního betonu je velmi dobrý beton. Pak jsou tu další dveře – šatna. Nevím, kolik váží – možná tunu. Tady měli buržou. Solidní pancéřové střílny," ukazuje novinář.
Dodal, že v této opevněné oblasti je celá síť takových výkopů, které jsou spojeny hlubokými zákopy do plné výšky člověka.
https://ria.ru/20220422/ukrepleniya-1784838342.html

Nejsem jsem si jistý, jestli odhadl dobře tloušťku 40 cm, a není jen 20 cm, 40 cm tak možná úhlopříčně v zesílených rozích. Pancéřové dveře se sice zdají těžké, ale ve skutečnosti jsou svařeny sice se silných plechů, ale s dutou mezerou.
Jeví se to jako solidní zesílené polní opevnění. Určitě to má i své mouchy, ale proti pěchotě více než dobré, a o tanky se postaral Javelin.

Je to trošku jiná koncepce než naše poválečné opevnění.
Určitě jsem o tom nenapsal vše, že by si problematika zasloužila samostatný článek.
Co se týče střílen. Naše objekty budované v letech 1955 – 1958 mají tzv. velkou střílnu o vnitřních rozměrech 370x230 mm. Objekty budované v roce 1959 a později mají již malou střílnu s vnitřními rozměry 210x230 mm. To bylo umožněno díky lafetě.

Ukrajinské objekty lafetu nemají, pak z větší střílny můžeš lépe střílet RPG. Všechno má svoje. Koncepčně se pak jednalo o tři linie obrany členěné do hloubky, což je rozdíl oproti jednoliniovému opevnění. Spíše jde o inspiraci německým západním valem.
První i druhá se skládají s obranných opevnění s kontrolními stanovišti, zákopy, místy pro protiletadlové raketové systémy a tanky. Kromě toho je tu také řada zákopů, kde se vojáci mohou skrýt před granáty a provádět cílenou palbu na nepřítele. První linie už byla prolomená, druhá se prolamuje, a třetí je kolem Slavjansku. Jejich umístění bylo určeno v generálním štábu na základě strategických směrů a vlastností terénu. Ukrajinci úzkostně budují další i na západě Ukrajiny.

Zdroje:
Ukrajinská opevnění ve válce s Ruskem Bunkrologický zápisník
http://zapisnik.fortif.net/ukrajinska-o ... -s-ruskem/

Mapa ukrajinských opevněných rajónů.
https://bmpvsu.ru/lines.php

Kyjev sa pripravuje na ofenzívu ruskej armády: aktívne sa budujú obranné línie

Na možných smeroch útoku ruských ozbrojených síl sa inštalujú ochranné stavby a palebné body. Používajú železobetónové konštrukcie, ktoré sú inštalované pod úrovňou terénu, aby sa zabezpečila maximálna ochrana.
https://t.me/RVvoenkor/36637

https://t.me/RVvoenkor/36637

Lord píše: ↑20/1/2023, 18:00 Ukrajinské objekty lafetu nemají, pak z větší střílny můžeš lépe střílet RPG. Všechno má svoje.

RPG z relativně malé místnosti bunkru?

Žádné nucené odvětrání, po pár minutách palby konec.

Já myslel kvůli zpětnému zášlehu. Ale teď jsem o tom něco hledal, a asi to není tak velký problém. Ostatně Čečenci na ruské tanky v devadesátkách taky stříleli z budov.

Jo, já spíš myslel spaliny.

Existují pancéřovky, které jsou přímo určené pro střelbu z uzavřených místností. Takže pokud pod pojmem RPG je myšlen obecný Ruční Protitankový Granát, tak to možné je. Samozřejmě použití klasické RPG-7 je nesmysl. Šlo by to taky, ale asi jen jednou

Ukrajinští vojáci na aktuálních fotkách (ze včerejška) budují obranná postavení poblíž Bachmutu.

Obytné ocelové sudy od ukrajinské společnosti Metinvest

Výrobní společnost Metinvest patří do vlastnické struktury ocelářského magnáta Rinata Achmetova, jehož konstruktéři také tento speciální úkryt vyvinuli. Jde o mobilní prefabrikovanou konstrukci určenou pro ochranu vojáků v předních bojových liniích. V průměru má dva metry, na délku 6 metrů a na její výrobu je zapotřebí více než 2 tun oceli. Po dopravení na místo určení je zakopána do hloubky 1,5 metru pod zem, aby měla dostatečnou ochranu a izolaci; většinou je konstrukce ještě vyztužena dřevěnými rámy. V takovém případě má být úkryt schopen odolat i palbě dělostřelecké ráže 152 mm. Uvnitř může žít skupina až šesti vojáků, kteří mají k dispozici krom lůžek i kamínka k vytápění nebo ohřevu jídla. Úkryt je vybaven také praktickými stojany na zbraně a umožňuje instalovat komunikační přístroj. Konstruktéři pamatovali i na to, že by mohlo dlouhodobé odstřelování zablokovat východ, proto jsou v úkrytu dva vstupy, což dává vojákům vyšší šanci na únik. V současné době již ukrajinská armáda převzala stovku těchto krytů a aktivně je využívá mimo jiné na frontě u Bachmutu, Záporoží atd.

https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/uk ... ch-sudech/

Pěkně zařízený a ještě nezabydlený kryt ukrajinských vojáků.

Holandské armádní betonové lego bloky pro stavbu opevnění. Za fotky díky "Kuine's military photography".

Pohledem z opevněných pozic kdesi v Doněcké oblasti.
Zdroj fotek Doněcká samostatná brigáda sil teritoriální obrany.

Pořád se na Ukrajině staví nové a nové obranné linie. Zde očividně až dál v zázemí. Můžeme vidět bagr při práci, dračí zuby, ostnatý drát, klády dřeva, bunkr před zakopáním atd. Zajímavé je i svařování SLAT mříží, pro ochranu bunkru před granátomety.

https://twitter.com/Maks_NAFO_FELLA/sta ... 4579758455