Choroš píše: ↑16/2/2023, 09:46
Ano, za posledních několik set let má Evropa největší rostlinný kryt. Jenže 1) velmi se změnilo složení vegetačního krytu, smrkový les a jeho půda má úplně jiné vlastnosti než např. bukový les a jeho půda. O půdě na dnešních polích nemluvě, ta nezadrží vodu skoro vůbec. b) V horách se samozřejmě odlesňovalo taky, třebaže později. V polovině 18. století začínala být odlesněná i centrální Šumava jako snad hory, které byly postiženy nejpozději. Povodně časově lépe korelují s odlesněním hor než nížin. c) Na horách spadne zdaleka nejvíc srážek, pro množství vody v tocích v nižších polohách jsou klíčové právě ty hory. To, že na horách nebylo výmladkové hospodaření, je dáno tím, že tam žilo málo lidí. Výmladkové hospodaření byla z nouze ctnost v nižších, hustě zabydlených polohách, aby měli lidi vůbec co do kamen. Takový problém mnohem řidší populace v horách neměly, přesto byla drtivá většina horských lesů vytěžena - jak kvůli dříví pro do skláren apod., tak na stavební dříví. d) Ono se to nezdá, a bylo by to zase na složitou diskusi, ale řekl bych, že ve skutečnosti jsou hospodařením člověka skoro nejméně poznamenány některé černozemní oblasti (s pár výjimkami, jako třeba rašeliništi a místy nad hranicí lesa). Přes všechnu chemizaci, orbu atd., protože tam nedošlo k odlesnění (les tam totiž od konce eemu nerostl (cca 120 000 let), jak správě píše pjaro). Tam, např. na některých místech na žatecku a lounsku, dosud přežívají druhy pleistocénních stepí.
Takhle - nejsme zásadně ve sporu. Samozřejmě že záleží i na složení (a i proto jsem psal o lesním hospodaření atp.) plus jen jsem psal, že zrovna hory byly postiženy (v rámci globálu) nejméně (a nejpozději). Jen bych se zdráhal dávat tam přímou linku mezi horskými lesy jako hlavním přelomem...těch vlivů je tolik (jak těch z lidské strany, tak těch, na které nemá vliv), že bych se zdráhal být takhle radikální. Takže stejně jako situaci nepůjde řešit zkratkovitě jedním "jednoduchým" opatřením, tak stejně tak bych byl opatrný hodit tu hlavní váhu na jednu příčinu.
Jak píšeš, je to neuvěřitelně složité a k tomu směroval ten můj stesk z druhého odstavce - protože dnes je převážně v módě (v populární a politické sféře) to brutálně zjednodušovat a hledat univerzální řešení, které se dá dobře prodat, nemusí se pro něj vyvinout moc práce a přemýšlení, pochopí ho každý druhý a dokáže se tedy za ním sešikovat atd. Se všemi důsledky. Vezměme si třeba výmladkové hospodaření - jedna dlouhá éra hnaná hladem po palivovém dříví. Z dnešního pohledu čirá hereze. Ale na druhou stranu spolu s pastvou, vypalováním (další hereze a tabu) atd. formovalo po staletí a tisíciletí naši krajinu a to, čemu se v ní dařilo. S výmladkovým hospodařením je utrum, s vypalováním, pastvou atp. taktéž, což se vše, spolu s dalšími změnami v obhospodařování krajiny (zemědělství a lesní hospodaření) dost brutálně promítlo do biodiverzity a spol. Životní prostor pro mnoho druhů prostě zmizel či se radikálně zmenšil a rozdělil na živořící oddělené enklávy. Další organismy přežívají jen díky různým druhotným stanovištím, jako jsou rumiště/brownfieldy, lomy, náspy žel. tratí atp. Jenže největší fór je ten, že v současnosti lkáme nad úbytkem biodiverzity, chceme situaci zlepšovat/vracet nazpět, ale často si nepřiznáme, že tahle hojnost byla produkcí člověka a jeho, na tu dobu, intenzivního obhospodařování krajiny a že jestli chceme vracet/posilovat organismy, tak jim musíme dát obdobu životního prostoru, který ztratily (a zajistit konektivitu). Ne, místo toho se jde hledat nějaká neexistující ztracená minulost a změna se jde dělat nějakou jednoduchou zkratkou, jako sázení stromů. Takže na místě, kde bylo před 150ti lety mrtě hmyzu a motýlů, protože tam byly jen holé svahy s pastvinami a sem tam stromem a kde je dnes v údolí, na svazích i široko daleko hustý stromový porost a další plochy zarůstají nálety, tak se to "vylepší" tím, že i část z pár zbývajících degradujících nezalesněných ploch nebo zatím nepostižených sukcesí, se osází. Plán splněn, pomáháme klimatu a biodiverzitě
Tady je prostě ta změna mindsetu (který podobně funguje i v dalších oblastech, jako je zemědělství, lesnictví, nakládání se zvěří atd.) prostě kriticky potřebná. Bez toho se budeme točit v kruzích (byť oficiálně bude vykázán pokrok).
