Alfik píše: ↑5/11/2023, 10:14
To "o s vodorovnou čárkou"- Ō by se do češtiny nemělo přepisovat. Je to obyčejné krátké "O".
Ta vodorovná čárka je pouze v ANGLIČTINĚ pro to, aby se to písmeno změnilo na znělé, a vyslovovalo se "O" a ne nějaké "OU" a podobně.
No, ohledně té vodorovné čárky nad samohláskami - vycházím z toho že se to používá k označení samohlásky z dlouhou výslovností v tzv.
Hepburnově přepisu Japonštiny, jenž je široce používán.
Například název japonského ostrova 北海道 Hokkaidó, anglicky (Hepburn) se to píše jako
Hokkaidō, do češtiny se to přepisuje jako
Hokkaidó a tak se to i čte - první O krátce, druhé O dlouze.
Pro nás je podstatné, že Ozawa se čte skutečně s krátkým O.
Alfik píše: ↑5/11/2023, 10:14
Totéž platí o "W". V češtině je to Ozava!
No, ohledně W a V - vídám obojí, nicméně mám za to, že správnější je i v českém přepisu spíše to W
https://www.lib.cas.cz/space.40/KUNREI/JAPANC.HTM
Nehledě na to, že W lépe vystihuje skutečnou japonskou výslovnost této slabiky - je skutečně dosti podobná anglickému W. Zjednodušeně řečeno se to v japonštině čte jako V, ale se zaokrouhlenými rty.
Alfik píše: ↑5/11/2023, 10:14
Podobně pro příklad Tōkiō je prostě Tokio, nikoli Tókió.
Zrovna 東京 psáno jako
Tokio je příklad jisté "nepravidelnosti". Použití názvu Tokio je v češtině zcela v pořádku, nicméně v angličtině to je úplně správně
Tōkyō a přesná transkripce do češtiny je
Tókjó, tak se to ostatně v japonštině i čte - obě O dlouze. Je to do jisté míry podobné tomu jak jsme si z německého Dresdenu udělali Drážďany
A to je "pouze" japonština, buďme rádi, že tu neřešíme třeba korejštinu - tam ohledně přepisů do latinky panuje chaos přímo neskutečný
