1/ Myslím si, že pokud by Maďaři vystoupili proti ČSR, tak by jednoznačně postavili Slováky na stranu republiky. Pomohli by tím naší obraně.
2/ V rocích 1966 - 67 jsem byl jako děcko na dovolené na Vranovské přehradě v prostoru Chvaletické zátoky. Tam byly ještě betonové lehké pevnůstky a z 3/4 zasypané spojovací zákopy. To snad na pokrytí přechodu stačilo. To bylo asi taky budované na ostatních řekách. Ten druh pevůstek neznám (o pevostijsem se zajímal jen okrajově). Vypadali jako půlkruh, po celém kruhovém obvodu asi 30 cm vysoká střílna. Pod střílnou po celém obvodu stůl. Co to bylo za vz. penůstek? Dík za odpověď.
ROK 1938 - Mohli jsme se bránit? A mohli jsme se ubránit?
Moderátor: Zemakt
Pleteš dohromady rok 1938 a 1939...........J.T.C píše:....Vytvořeni Slovenského štátu bylo podmíněné Hitlerem který dal Hlinkovi na vybranou a to buď obsazení,nebo uchopeni moci.Takže slováci by jen tak v případě ohroženi se nesebrali a češi braňte se sami.Polsko a Maďarsko by si počkali,až budeme v křečich a pak by si šly pro svou trošku do mlýna......
Opravdu měl na vybranou A.Hlinka ?????
Národu, který si neváží svých hrdinů hrozí, že nebude žádné mít, až je bude potřebovat.
Ano mohl si vybrat,buď převezme moc a vyhlasí samostatnost,nebo budou obsazeni jako čechy a morava. Nepletu jen tím poukazuji,na to,že slováci by nás v případě ozbrojeneho konfliktu nezradili,a divím se argumentum které tvrdi že by nám v případě války vpadli do zad,atp.trimin píše:Pleteš dohromady rok 1938 a 1939...........J.T.C píše:....Vytvořeni Slovenského štátu bylo podmíněné Hitlerem který dal Hlinkovi na vybranou a to buď obsazení,nebo uchopeni moci.Takže slováci by jen tak v případě ohroženi se nesebrali a češi braňte se sami.Polsko a Maďarsko by si počkali,až budeme v křečich a pak by si šly pro svou trošku do mlýna......
Opravdu měl na vybranou A.Hlinka ?????
Vím že nic nevím a to je vše co vím,
Jen pro přesnost A.Hlinka zemřel 16.8.1938 - takže si těžko mohl něco vybrat. Navíc události z jara r.1939 pleteš do událostí podzimu 1938. V období Mnichova něco takového jako plán vyhlášení Slovenska jako samostatného státu za podpory Německa neexistovalo.
Národu, který si neváží svých hrdinů hrozí, že nebude žádné mít, až je bude potřebovat.
Ja jsem ale E.T. Události mám dobře,ale na výběr na jaře 39 dostal Tiso. Omlouvám se za chybu,ale až teď mi došlo co jsi měl na mysli.trimin píše:Jen pro přesnost A.Hlinka zemřel 16.8.1938 - takže si těžko mohl něco vybrat. Navíc události z jara r.1939 pleteš do událostí podzimu 1938. V období Mnichova něco takového jako plán vyhlášení Slovenska jako samostatného státu za podpory Německa neexistovalo.
Vím že nic nevím a to je vše co vím,
-
Mikhassel.Dralno
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 191
- Registrován: 6/2/2006, 21:04
Trochu jsem se díval na mapu Evropy roku 1938 a přemýšlel co by se asi tak stalo, kdyby Německo, Maďarsko a Polsko vstoupily do války proti Československu. Jaké by to mělo dopady na veřejné mínění na Západě a Východě? Jak by reagovala V. Británie, Francie a především SSSR u kterého člověk nikdy neví.
Dovolím si hádat - kdyby se československá obrana nezhroutila hned ani v krátké době (do dvou měsíců) což je dle mého názoru i pří útoku ze všech stran třemi státy ještě možné ... přece jenom Hory a sníh to jistí... tedy udržet se říjen a listopad...pak nasněží a ahooj!, tak by se musel objevit nějaký politický dopad "neschopnosti" tří států porazit ČSR ihned. Je možné, že by se SSSR rozhodl "za trest" vpadnout do Polska? A co by za to od ČSR chtěl...Gottwald premiérem? Je možné, že by veřejné mínění ve Francii a V.Británii donutilo jednat? Můžeme doufat, že generální štáb francouzské armády po německém počátečním neúspěchu začal svému vojsku více důvěřovat v boji s nepřítelem? Jaký by měl německo-polsko-maďarský neúspěch dopad na jejich hospodářství...jak by se změnila ekonomická situace v jejich zemích?
Toto jsou dle mého názoru podstatné otázky na které objektivně neznáme odpověď , pokud by se čechoslováci udrželi na opevněnžých linií do zimy, pak můžeme očekávat přerušení bojů a co se bude dít dál? To ví čert!
Dovolím si hádat - kdyby se československá obrana nezhroutila hned ani v krátké době (do dvou měsíců) což je dle mého názoru i pří útoku ze všech stran třemi státy ještě možné ... přece jenom Hory a sníh to jistí... tedy udržet se říjen a listopad...pak nasněží a ahooj!, tak by se musel objevit nějaký politický dopad "neschopnosti" tří států porazit ČSR ihned. Je možné, že by se SSSR rozhodl "za trest" vpadnout do Polska? A co by za to od ČSR chtěl...Gottwald premiérem? Je možné, že by veřejné mínění ve Francii a V.Británii donutilo jednat? Můžeme doufat, že generální štáb francouzské armády po německém počátečním neúspěchu začal svému vojsku více důvěřovat v boji s nepřítelem? Jaký by měl německo-polsko-maďarský neúspěch dopad na jejich hospodářství...jak by se změnila ekonomická situace v jejich zemích?
Toto jsou dle mého názoru podstatné otázky na které objektivně neznáme odpověď , pokud by se čechoslováci udrželi na opevněnžých linií do zimy, pak můžeme očekávat přerušení bojů a co se bude dít dál? To ví čert!
To jsou až moc velké spekulace, z jakého důvodů myslíš že by to Poláci udělali? ´Jde také o to zda by se tedy do té zimy stihli dostavit Francouzi a Britové, a taky jestli by se vůbec dostavili. Myslím že nejsem sám koho by to hodně zajímalo co by se stalo, kdyby jsme se rozhodli neopustit opevnění, ale myslím, že na tohle odpověď nenajdeme pže se nedá předpokládat co by se stalo...
Pouze zasáhnout nestačí.....
no podle dohody nám spojenci z malé dohody měly pomoct jen v případě napadení všech státu tj.Německo,Polsko a Maďarsko najednou.Atlantis píše:Navíc je tu domněnka, že Poláci by právě kvůli SSSR (který by si moc rád na Polsku smlsnul) maximálně zabrali Těšínsko a ahoj. A taky hlavně jak by se zachovalo Rumunsko a Jugoslávie. I kdyby jen harašily fiktivně zbraněmi, tak by to mohlo Maďarsko dost a dost poplašit a možná by si 2x rozmysleli.
Vím že nic nevím a to je vše co vím,
-
Mikhassel.Dralno
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 191
- Registrován: 6/2/2006, 21:04
teoreticky.myslím že pred mnichovem bychom se ubránili.po mnichovu horko težko.hodne se tu řeší stav pevností a že by nezadrželi nemecké tanky.ale v roce 38 nemecká tanková armáda byla ješte v plenkách.převažovali tanky panzer 1 a 2.za další nemecká pechota myslím nemela ,kde trenovat dobývaní takového pevnostního systemu.to nacvičili až u nás po okupaci.navíc když probíhal anšluss rakouska meli motorizovaný kolony velkou poruchovost.zaleželo by jak se k tomu postaví velmoci a okolní státy.shrnu to pred mnichovem myslím bychom se ubránili.i kdyby spojenci jen vázali čast nemecký armády u hranic.po mnichovu asi horko težko.ale nebyli bychom pro nemce snadný sousto.
jestli jsme se meli bránit.to se neodvažuju říct.beneš nemel jednoduchý rozhodovaní
jestli jsme se meli bránit.to se neodvažuju říct.beneš nemel jednoduchý rozhodovaní
Cožeeee?!?!J.T.C píše:no podle dohody nám spojenci z Malé dohody měli pomoct jen v případě napadení všech státu tj.Německo,Polsko a Maďarsko najednou.
Malá dohoda byla uzavřená jedině a pouze proti Maďarsku. Bylo sice vypracováno cca 20 variant plus podvarianty reagující na vývoj v okolních státech a bylo počítáno s konflikty se všemi okolními státy, ale celková vojenská spolupráce měla nastat až ve chvíli zapojení Maďarska so bojů. To že by např. v konfliktu Bulharska a Ruska na str, jedné a Rumunska na straně druhé (spolu s Polskem, se kterým mělo Rumunsko smlouvu proti Rusku) dodávala ČSR zbraně a další vybavení není přmá vojenská účast. I při napadení ČSR Německem v r. 1938 by se Rumunsko nezapojilo (pro takové případy ale bylo počítáno s vyprovokováním Maďarska a po krátkém ulitimátu mělo být eliminováno za hlavní účasti Rumunska (a snad i Jugoslávie, v té době ale snad jedině na nátlak veřejného mínění)).Bránili bychom se dlouho ale neubránili, Francie by těžko započala nějakou výraznější ofenzivu, po obsazení Porýní v r.1936 si hodně zkomplikovala výchozí pozici a výsledek plebiscitu v Sársku tuto pozici ještě ztížil.jeikob píše:teoreticky.myslím že pred mnichovem bychom se ubránili.po mnichovu horko težko.hodne se tu řeší stav pevností a že by nezadrželi nemecké tanky.ale v roce 38 nemecká tanková armáda byla ješte v plenkách.převažovali tanky panzer 1 a 2.za další nemecká pechota myslím nemela ,kde trenovat dobývaní takového pevnostního systemu.to nacvičili až u nás po okupaci.navíc když probíhal anšluss rakouska meli motorizovaný kolony velkou poruchovost.zaleželo by jak se k tomu postaví velmoci a okolní státy.shrnu to pred mnichovem myslím bychom se ubránili.i kdyby spojenci jen vázali čast nemecký armády u hranic.po mnichovu asi horko težko.ale nebyli bychom pro nemce snadný sousto.
jestli jsme se meli bránit.to se neodvažuju říct.beneš nemel jednoduchý rozhodovaní
Tankové divize sice v plenkách byly, ale početně mnohem převyšovaly naše síly. Naštěstí jedině těch několik Pz III a IV se vyrovnávalo našim Lt vz. 35.
To že pěchota neměla kde cvičit myslíš špatně! Cvičit kde měla (pokud budeš nevěřící Tomáš, najdu ti místo a podrobnosti), tím ovšem neříkám, že nějak masově cvičila, spíše se hledaly způsoby dobývání.
Po anšlusu se Němci snažili poruchovost snížit, z anšlusu se poučili (my ovšem z květnové mobilizace taky:-) )
Myslíte si, že když bychom se bránili, došlo by po válce k obnovení ČSR v původních hranicích? (teď nepočítám zabrání Podkarpatské Rusi "velkým bratrem")
prostě to tak bylo,najdi si k tomu prameny.J.T.C píše:No nevím,ale po anšlusu Rakouska jsme měli jako nejslabši hranici právě s Rakouskem.
To bereš odkud?! Nechtěj mi tu ještě tvrdit, že se hranice s Rakouskem začala opevňovat až po anšlusu......
To je smutný fakt. To si myslím, že by byl po válce největší problém.J.T.C píše:Spojenci,v případě našeho odporu už bývali,by nás označili jako původce války,a formálně i možna také vyhlasili válku,což by po naši porážce velmi zkomplikovalo zahraniční odboj,a to v lepším případě.