Zemakt píše:Co se týče cen, tak existovaly dvě možnosti buď vybudovat armádu rádoby rovnocenou v poli, nebo udělat kompromis. A ten kompromis v podobě opevnění byl kurňa levnější.
To je pravda, nejde srovnávat jen cenu. Zaprvé se musí hodnotit lidské možnosti - Německo nutně musí postavit početně silnější armádu (zatím myslím pouze početnější, ne nutně kvalitnější), když jeho obyvatelstva bylo cca 5krát více. Stejné je to s průmyslovou základnou.
Zadruhé je cena a cena - když peníze jsou, záleží taky na tom, zda jsou volné kapacity (konstrukční i výrobní) v dané oblasti průmyslu. Nejde tedy vzít částku 11 mld na opevnění a říct, že se za to nakoupí tanky, náklaďáky, děla apod, protože to prostě nebude kde vyrobit.
Ostatní ohledy jsou již zmíněny, takže je nebudu opakovat.
Alchymista píše:Treba rozlišovať úlohy ľahkého a ťažkého opevnenia.
Objekty LO sa v priestore vhodnom pre bojovú činnosť budovali v niekoľkých líniách za sebou, objekty ťažkého opevnenia síce obvykle len v jednej línii, ale pred nimi bola skoro vždy ešte línia LO, takže koncentrácia objektov v teréne bola často vyššia ako "~15 objektov na 5km".
Ehm, lehké opevnění se v liniích TO stavělo mezi nebo až za linii pěchotních srubů, jen detail.
Ale pokud již rozlišuješ LO a TO, je pak třeba uvést, že LO sloužilo pro posílení linií, které neměly tvořit statickou obranu na místě a měly být postupně opouštěny ve směru západ-východ. Zato linie TO měly vydržet delší statickou obranu. Je to samozřejmě patrné z mapy RČS, kde pro ústup ve směru jih-sever (nebo naopak) nezbýval prostor.
A také pár doplnění:
- nebylo řečeno stavět pevnosti na úkor budování mobilní armády s tanky (to je bohužel přetrvávající omyl zavedený Otou Holubem. Hezky je to popsáno zde:
http://armada.vojenstvi.cz/nazory_1.htm
Alchymista píše:... pokiaľ by sa nemecké delostrelectvo venovalo paľbe na pohraničné opevnenie
a ještě navíc - Německo nemělo v době Mnichova těžké dělostřelectvo, nejvyšší použitou ráží bylo 21 cm. I proto pak od RČS odkoupili (a nezaplatili) většinu těžkho dělostřelectva (už jsem ten svůj výtvor sem jednou psal, ale pro zopakování:
http://www.fronta.cz/dotaz/30-5-cm-mozdir)
Alchymista píše:... samo by bolo cieľom protibatériovej činnosti československého delostrelectva - ktoré je v danej úlohe vo výhodnejšej pozíci. Nemecké delostrelectvo totiž svoje pozície dostatočne odhalí paľbou na opevnenie. Navyše pri protibatériovej činnosti môže obranca využiť maximálny dostrel svojich prostriedkov a má značne väčší manévrovací priestor, čo pri paľbe na opevnenie dosť dobre nejde - objekty opevnenia predstavujú malorozmerné ciele, na ktoré musí nepriateľ viesť paľbu z menšej vzdialenosti. A pri vysokej priestorovej koncentrácii nepriateľského delostrelectva má protibatériová činnosť obrancu vysokú účinnosť a na operačnej úrovni sú straty útočníkovho delostrelectva "nevratné".
Ne nezbytně, mohl bych poukázat na přímou palbu (kdy palba nepřímo pouze ruší obránce v přísunu posil a zásobování, likviduje překážky apod.), která se velice osvědčila v Belgii, Francii, Řecku a všude jinde při dobývání opevnění (a nemyslím tím jen slavné dělá ráže 88 mm)
Já prostým součtem došel k počtu 4782 hlavní (bez započtení tankových kanonů, ale jinak brány miomety, pevností i PL děla a všechno polní dělostřelectvo. Násobně ověřený pramen:
http://www.fronta.cz/dotaz/vyzbroj-csa- ... -zari-1938
Rosomak píše:V tomto případě ano.
Podívej se ještě jednou na tu fotku! Takto vypadá objekt, zničený více menšími náložemi v rozích stavby ("rozpadne" se). Pokud by šlo o několik tun TNT (pokud by se dovnitř vešly, vyplňovaly by asi souvisle celý prostor:-) ), nezbylo by na místě nic než velký kráter a kusy betonu by byly na stovky metrů daleko.
Rosomak píše:Vytrženými střílnami se některé střely dostaly dovnitř a napáchaly tam spoušť. Bez vytržených střílen by objekt uvnitř odolal.
Teď už ano, ale původně jsi napsal, že se "strefovali dovnitř vytrženými střílnami". Ano, k zásahu docházelo, ale nebylo to cílené.
Rosomak píše:Pokud by nebyl výbuchem odtržen a přemístěn, povodeň by na něj neměla vliv.
Ale ale, povodeň jej podemele. Základy neměl řopík žádné hluboké, je to u břehu Labe v Děčíně, chceš uvést přímo konkrétní číslo objektu? Na jižní Moravě došlo i k úplnému podemletí, kdy se objekt úplně převrátil na čelní stěnu.
asija píše:Jeste jeden navrh do diskuze co jsem uvazoval
- nebylo v te dobe lepsi investovat prostredky na stavbu bunkru do stavby vetsiho poctu "polnich opevneni" (tj. improvizovanych zakopu a okopu) mnohem nizsi kvality. (nemyslim souvislou linii spise jen takove diry v zemi)
Pripada mi ze to by mnohem vice odpovidalo doktrine kladeni urputneho odporu a stahovani se. Misto 3 rad bunkru, by tam bylo treba 30 linii improvizovanych zakopu.
Vyhoda by byla take ta ze by zde bylo mozno umistit jiz existujici polni protitankove delostrelectvo, kulomety s minimalnimi dodatecnymi naklady.
Pri organizovanem ustupu by kazda zbran / jednotka / vojak mohl na svem ustupu obsadit a zase opustit nekolik desitek takovych palebnych postaveni.
(Opet to je velice naivni uvaha, mam rad zjednodusene modelove uvahy, na nichz jsou videt zakladni principy)
Teoreticky máš pravdu, ale mohu jen zopakovat ty nepoměry v maximálním možném počtu vojáků zúčastněných stran. Toto by prostě nebylo kým obsadit. A nevýhodný tvar republiky, kde nebylo tolik prostoru pro stahování se a hloubku obrany, to jen ztěžoval více.
).