SK: Žádné skutečně přesné údaje o degradaci sovětských konstrukcí v závislosti na čase po ruce nemám. Před delším časem jsem ale tyto údaje dohledával kvůli svému článku o Avii S-199 (CS-199) (
ZDE). Tehdy jsem zjevně narazil na horší čísla, než v tuto chvíli uvádí Jersey. Ostatně dočasné uzemění všech Lavočkinů bylo dostatečně pevným argumentem. Ale chápu, že tohle přímo volá po uvedení přesných zdrojů.
Reálně se druhoválečné stíhačky dimenzovaly zhruba na přetížení 9 - 13 G. Větší předimenzování nebylo potřeba a příliš by zvýšilo hmotnost letounů. V případě degradace výkonů vlivem povětrnostních podmínek ale nejde jen o snížení pevnosti - velkým problémem je obecná ztráta původní geometrie. Dřevo pracuje a křídlo se doslova kroutí. Stroj pak ztrácí své letové charakteristiky i výkony. Mám jeden krásný příklad z praxe, taková osobní zkušenost..no, "krásný"
Na našem letišti máme vedle celokovových a laminátových letadel i dva starší dřevěné větroně. Shodou dosti nešťastných okolností (podrobnosti ale moc neznám, stalo se to ještě před mým příchodem do aeroklubu) jeden z nich po nějakém provlhnutí a opětovném vyschnutí značně degradoval. V tuto chvíli na jednu stranu zatáíčí úplně normálně, ale uvést ho do zatáčky na druhou stranu je více obtížné. Stroj je samozřejmě zkontrolovaný a splňuje veškeré podmínky dané úřadem pro civilní letectví, dokonce z hlediska pevnosti je v pořádku - ale díky velmi narušené aerodynamice let s ním není žádný velký med.
Ještě jeden příklad, na který bych málem zapomněl: Na konci války, ve chvíli, kdy Německo začalo trpět akutním nedostatkem hliníku, byly do konstrukce Fw 190 (nebo lépe Ta 152) zavedeny dřevěné prvky. Konkrétně se jednalo o vztlakové klapky. Problémy se vyskytly přibližně po 1 - 2 měsících, kdy tato část letounu začala degradovat. Docházelo k zasekávání a později dokonce k odhnívání. Sovětský Svaz byl v použití těchto technologií samozřejmě mnohem dále, nežli Německo, ale rád bych právě toto uvedl jen jako takový malý příklad, jak rychle tyto potíže mohou nastat.
Jersey: Názor, že byla Lavočka pilotážně nějak výjimečně vyvážená, nesdílím. Vycházím z německého testu ukořistěného stroje, kde jsou nepříjemné síly v řízení velmi zdůrazňovány a Lavočka v tomto ohledu zcela zatracena oproti Jaku-3. Osobně se domnívám, že to až tak zlé být nemohlo a asi to bylo opět dáno kvalitou konkrétního ukořistěného stroje. Jenže to máme v sovětském Rusku problém číslo 1 - šílená rozkolísanost kvality letecké výroby. Nicméně tyhle pohledy jsou velmi individuální. Některým pilotům sedí něco, jiným něco jiného - stejně jako jsem četl vzpomínky na báječné vyvážení řízení Fw 190, tak jsem dohledal i reporty, ze kterých nadšení rozhodně neznělo.
Ale o Lavočkách mám spíše jen velmi povrchní a kusé informace. O Jacích vím velmi málo, ale přesto více, než o Lavočkinech. Je to důsledek mého dlouholetého přátelství s jistým Gryzlovem, odborníkem to na Jaky. Trávili jsme nejednu alkoholovou seanci rozebíráním konstrukcí Jaků a Fw 190
#: Podobnej dotaz jsem někde nedávno viděl. Neptal ses na to už někde jinde na Palbě? Já při mnohaleté četbě letecké literatury o Luftwaffe žádnou zmínku o výraznějším zpomalení letounů při střelbě nepostřehl. Určitě tam zpomalení bylo a určitě bylo měřitelné. Možná by nějaký šikovný a pilný fyzik dokázal zpočítat, v jakém řádu se pohybujeme. Kinetická energie munice v daných zbraních je známá, hmotnosti a rychlosti letounů také. Střelba ale mohla mít na rychlost negativní dopad nejen přímý, ale i nepřímý - nešlo jen o moment, který vznikal samotným výstřelem, ale o to, že se stroj chvěl. Neletěl - a nebyl tedy vzduchem obtékán - optimálně. Což přinese nárůst aerodynamického odporu a další ztrátu rychlosti. Samotný moment od zbraní půjde vypočítat lehce, narušení aerodynamiky jen velmi obtížně a jistě by bylo snazší provést nějaké měření (bez reálného warbirda nemožné).
Tempíku: Jersey nehodnotí výzbroj Fw 190 a La-5/7 vyloženě obdobně, pouze píše, že měla obdobný účinek na cíl. S tím ale také nesouhlasím - již jen kvůli zcela rozdílným vlastnostem munice používané u Luftwaffe a u VVS a pak samozřejmě značně odlišnou konfigurací zbraní Fw 190 a La-5/7. ŠVAK a MG 151/20 byly sice velice podobně výkonné kanony jak z hlediska kadence, úsťové rychlosti nebo třeba i hmotnosti zbraní samotných, ale v cíli to muselo vypadat jinak. Minen Geschoss je prostě Minen Geschoss; ano, to je ta munice, co je jen velmi obtížne použitelná proti velkým bombardérům
Fw 190 a La-5/7 opravdu jen těžko dokážu označit za podobné letouny (taky prostě vidím jen shodu v tom hvězdicovém čtrnáctiválci), ALE na rozdíl mezi Bf 109 a Fw 190 se dívám podobně jako na rozdíl mezi Jaky a Lavočkami. Lavočka je v tomto porovnání také těžší, méně točivá, odolnější a v nízké výšce výkonnější. Docela hezká analogie.
tak to sorry za dabl