nemyslim ze by vedeni elektriky nebo jine draty nejak ohrozili tank ktery muze jezdit skrz panelky
Na osvoboditele si moje stroje nehrajou
Kozedub > Ja sem taky silne skepticky k tomu jestli se nohy vyplati proti pasum, ale celkem me to zaujalo. Jako vsechny vyhody (vykukovani, pruchodnost, odskok do bezpeci, pruchodnost, brodivost) se daji resit i jinak, ale pointa je v tom ze nohy je umi (teoreticky) poskytnou vsechny nanraz. Kompromis - noha ktera by umela jen neco z toho - se tak asi neda akceptovat, to pak straci smysl.
Ohledne unosnosti pudy - prave diky rychlosti, dokonce i prezto ze tlaky pri doskoku prekroci mez plasticke deformace pudy, vysoka viskozita pudy zajisti ze se nestihne vyrazneji deformovat. Asfalt taky tece, ale dost pomalu aby po nem mohly jezdit auta. Stroj proste odskoci drive nez zapadne. V kazdem pripade by deformace povrchu pudy po doskoku spotrebovala dost energie, nevim nakolik by byly skoky elasticke (?) podle me max 70%.
Ad zakopnuti - Ten pohyb muze byt predvidatelny i kdyz doslapne spatne, protoze uz na pocatku doslapnuti analyzuje odezvu, a provede korekce dynamiki sveho pohybu aby to kompenzoval, ale jasne je to obrovska komplikace uz tak dost sloziteho problemu. Jinak jsem navrhoval ze strelba za behu by probihala ve skoku (parthaska strela) protoze paradoxne dokud je stroj ve volnem padu, nepusobi na nej zadne rusive zrychleni.
ad EM kanon - no ten zpeny raz neni zanedbatelny. Bezne u strelnych zbrani je hybnost spalin priblizne stejna jako hybnost kulky (u vysokorychlostnich strel je streliviny vice v pomeru k projektilu ale stejne to nebude mene nez 25%). Navic ustove brzdy mohou smerovat plyny z casti v zad, takze je to spise vyhoda. Hlavni duvod proz recoil EM kanonu by mel byt mensi je ze by mel stejne energie dosahnout s podstatne lehci strelou diky vyzsi rychlosti.
skelet, Alchimista - myslis ze vicenohe (6 , 8 ..) roboty by byly schopne rychleho behu srovatelneho s 2-4 nohymi. Mi pripada ze ty nohy si prinejmensim prekazi, jsou kratke a proto nemohou vykonavat dlouhe souvisle pohyby. Pritom prave nesouvsilost pohybu nohy (zrychleni a brzdeni) jsou duvodem proc je noha mnohem pomalejsi a ztratovejsi nez kolo.
Pokud chceme navrhnout hbiteho robota, meli bychom myslet spise na dynamiku (setrvacnost) nez na statiku. Roboti kteri maji porad (N-1) z N noh na zemi jsou nahovno. Robot by mel byt spise neusatle ve stavu "rizeneho padu vpred" jak je popisovan lidsky beh
Pohyb nohou by mel mit minimum nespojitych zvratu a "kink" trajektorie pohybu jejich casti.
Inor - ano gepard vyuziva ohyb trupu, ale nejsem presvedceny o tom ze je to pro tento zpusob behu nezbytne. Teda skoro urcite neni.
Ohyb trupu defakto neni nic jineho nez dalsi kloub/rameno koncetiny. Pro savce s ohebnou pateri a svaly je vyhodne zapojit do pohybu tyto svaly a prodlouzit tak drahu pohybu koncetiny, ale neni to nezbytne. Pokud by bylo, jde to nahradit prave tim dalsim kloubem (predstavte si zplacleho 2D geparda po kazde strane rigidniho trupu tanku, to pak muze behat uplne stejne jako gepard.)
pre dvojnohé ti stačí jeden dodatočný otočný bod ktorý stačí dole pri chodidle tj. malé nároky na váhu otáčanej hmoty.
Nejde o to otocit chodilo, ale otocit trup, jehoz moment je furt stejny, takze ten otocny bod v chodidle by musl mit aktuator srovatelneho vykonu jako hlavni svaly nohy. Naprotitomu, pokud otocim rovinou ohybu nohy, muzu pouzit jeji hlavni aktuator k otoceni trupu.
. Pri zatáčaní sa navyše zadná časť trupu vytáča proti smeru plánovanej zátačky a odraz zadných nôh pôsobí do strany. 
.
