Farky:
Tak první zjištění - letecké základny jsou zjevně záměrně umístěny 400 km a více od hranic, takže by taktický úder raketami neměl asi moc skvělý výsledek; rakety středního dolety byly zjevně dělané na atomovky a jejich konvenční schopnosti byly dost nepřesvědčivé, viz Scudy naházené v Zálivu na Izrael. Spíš přehlídka minel, vojensky dost propadák. Aby něco zmohly, muselo by se jich trefit do daného místa zřejmě vícero.
Ty krátké dolety do 400 km bych viděl slibněji; a hlavně je raket k dispozici řádově víc. To už zvládne i ČSLA.
Základny vrtulníků jsou naopak docela blízko; zřejmě je nějaký problém s doletem. Ty by tedy naopak mohly zpočátky schytat mnohem horší šrámy při překvapivém úderu. Třeba takový Regensburg se někdy už druhý den dostane zřejmě dokonce do dostřelu hlavňových zbraní Dana a podobně, což je pro leteckou základnu zřejmě rychlý konec. To ovšem tam už zřejmě nebude jediný vrtulník.
Kde je velitelství II. armádního sboru? vzpomínám si, že v Pátračově přehledu z plánu je to jeden z prvních cílů.
Cover 72:
Přelet z USA mi připadá dost neodvratný; vymyšleno to měli dobře. Jen to není taková síla, aby změnila svět. To spíš ty letadlovky, které nakotí dohromady asi 1000 dalších letadel. Ovšem zase nebudou zřejmě pohromadě všechny a bude to s časovými odstupy.
Ad útoky na letiště: Bavíme-li se o roku 1988, tak na útoky raketami zapomeňte.
Já bych to úplně neodepisoval, ale viz shora, zdá se mi, že účinek prvního úderu konvenčními raketami zdaleka není tak světaborný. Mohlo by to mít efekt na velmi malé vzdálenosti, na velké může raketa trapně minout letiště úplně (500 m odchylka i víc je prostě hodně).
U těch vrtulníků do 400 km ale tento efekt už tak srandovní není. Kratší dolety se asi budou mýlit méně podstatně. A hlavně, je jich daleko víc kusů.
I když máte plno věcí ukryté v podzemí, stejně něco důležitého musí koukat ven, třeba radary. Letiště přestane fungovat.
Prostě -- jediné skutečně nebezpečné PLK na celé frontě byly sovětské Šilky a německé Gepardy.
Asi ano. Ovšem to je PVO velmi krátkého dosahu, ideální na ochranu těch tanků. Posouvá se spolu s nimi.
O celkové vzdušné převaze rozhodují ty větší mašiny, pro nás důležitý hlavně Kub, možná i Buk, který měla přinejmenším 22. armáda a mohl by stínit někde kolem Norimberka. Pro ČSLA jsem ji coby podřízený velitel vyžádal taky, inspirován Skeletem.
Potom byla velká obava z toho, že sovětské taktické bombardéry prorazí PVO a napadnou letiště ve chvíli, kdy tam bude koncentrace dopravních letounů Military Airlift Command,
Tohle absolutně nejsem schopen vyhodnotit, je to o několik pater nad mojí přibližnou znalostí - totiž i nad celou ČSLA, která k tomu moc nemá co dodat.
Ad A-10 (versus OSA, KUB, etc.)
Taktika nasazení A-10 na evropském bojišti byla stavěna tak, že byla provedena analýza, jak dlouho trvá, než sovětské PLK a SAM zaměří cíl, jak dlouho trvá, než na něj vypálí a jak dlouho trvá, než k cíli doletí dávka z kanonu či raketa; to vše s ohledem na statistické pravděpodobnosti vzdáleností pro napadácí cílů A-10; to se zkombinovalo s tím, jaké statisticky má vlastnosti terén v cílové oblasti, a na základě toho se vytvořila a důsledně nacvičovala taktika, kde se A-10 budou pohybovat okolo 30 metrů na zemí takovým způsobem, že se PVO VS odkryjí vždy pouze na moment -
Tohle je velmi složitá a ošidná taktika; 30 metrů nad terénem, nad lesem plným všeho možného, zase docela drsně zvyšuje statistiku náhodných tref nějakým i poměrně pitomým kvérem. Jedna ješterka nebo jedna STRELA nebo Maljutka je srandovní, deset je stále celkem neškodné, ale když jich je někde sto, pak už je problém tam vesele lítat třicet metrů nad terénem. Já nevím; zkušenosti z reálného boje v podobném terénu nikdy neproběhly. Spíš dávám veliké šance těm stihačkám, že utečnou raketě Kub. Ty ovšem zase až tak nezajímají tankisty.
Takže buď by sověti "zapůjčili" Šilky, a v tom případě by Argonantus byl dosti "za vodó", nebo by Argonanta chránila pevná víra, kanony BVP-2 a pár pěšáků se Strelami
Takto - 16.td s ještěrkami prostě nemůže splnit úkol OMS na čele útoku. Prostě ne. S Šilkami není za vodou, protože jich bude při roztažení stejně málo, ale alespoň to dává nějaký smysl.
S Osa versus Šilka je to pro mne jště neprůhlednější; naše ČSLA výhledově vsadila z nějakého důvodu spíš na ty rakety OSa, které už prakticky nejde podletět. Nicméně v naprosto nedostatečném množství. Podle mne je podmínkou celé akce dozbrojit ČSLA, zejména 1. armádu přesně tímhle; Osa nebo Šilka nejméně na každý prapor. Po přemýšlení mi pro tankistu připadá Šilka lepší, protože zřejmě snáze pofrčí i s malou jednotkou do krajiny (do velikosti roty) a zřejmě snáze vydrží drsnější zacházení, tedy nějaký ten menší zásah. Raketám v tomto směru moc nevěřím; něco se o ně nešikovně otře a je po nich. A hlavně, mají hodně omezenou schopnost zásahů. Dojdou rakety a čeká se dlouho na Pátrače.
A-10 je stále na předním místě zkoumání; vlastně asi nejdůležitější zbraň, jakou NATO v této souvislosti má. Evropu nezachrnání, ale Argonanta nejspíš časem zabije. 20 sektání s 5% pravděpodobností průseru je taková dost bídná rovnice.
jinak ale TACAIR věnovalo maximum úsilí
1) vybojování vzdušné nadvlády (zničení stíhaček + PVO VS)
2) nepřímému zastavování nepřítele
3) vytváření "úzkých hrdel lahve" -- a'lá "taktická past"
Druhé znamená špatnou zprávu pro pátrače, protože namísto tanků by byl prioritním cílem on:
Taktika, která se nabízí a není špatná; jen je zásadní otázka, jestli je dost rychlá. Ten Donn Starry z článku vpředu tohle radil taky.
Na druhou stranu, soudruzi na to přišli taky a ten OMS vlastně má přesně tento úkol; řítit se daleko dopředu do míst, kde nikdo náhodou není (což je u početní převahy docela pravděpodobná situace), a tam dělat bordel v infrastruktuře a logistice. A cestou rozmandlovat nějaké ty rakety, radary a podobně, když je potkají. Právě proto se na to dá klidně použít i obstarožní T55 - radar nebo cisterna nad ní stejně nevyhraje. A právě proto je otázka PVO naprosto kardinální; to je nejpravděpodobnější nebezpečný nepřítel, kterého tam lze potkat.
Můj dojem je, že bojiště by se velmi rychle, tak do týdne roztáhlo někde od Moravy někam ke Stuttgartu; všude by bylo možné potkat alespoň nepřátelské letadlo, v horším případě i nějaké šílence s tanky. Tohle samozřejmě použití A-10 docela nahrává; jak moc by mohlo letectvo modrých uspět proti ještě mocnějším strojům PVOS v hloubi ČSSR, to je otázka; ale je docela možné, že by leccos proniklo, zvláště, kdyby lítali přes Rakousko a tím to obcházeli.
Stran té logistiky. Jídlo v Německu i v ČSSR hned tak nedojde, zřejmě by došlo stoppro na to drancování, ale po dobu týdnů to nebude mít velký vliv. S municí je to slabší a s naftou, když všichni furt jezdí a lítají jako blázni, to je zralé na malér dost rychle. To je nejslabší článek pro obě strany. Ani pár vyloupených benzínovek to nezachrání dlouho; zvláš´t, když z nich většina zřejmě vyletí do povětří, když do nich střelí jedni nebo druzí.
Stran těch mostů - Německo je pro obranu dost blbě zkonstruované, protože hlavní řeka je Dunaj, a ta bude zřejmě neodvratně překročena hned druhý den v tom koutě u Pasova, který se skoro nedá rozumně hájit. 4. armáda postupuje v zásadě celou dobu jižně od Dunaje a zničené mosty jí už těžko zadrží. Severně od Dunaje se řítí dopředu 1. armáda a severně od ní 22. armáda a terén tomu vlastně nikde moc nebrání. Vyrobit tam úzké hrdlo je docela problém. Možná to funguje spíš na severu na Veseře.
Hodně skeptický jsem ale k těm vlakům na české straně; lze je narušit po celé délce trasy a úzké hrdlo vznikne raz dva. On takový letecký poplach pro navagonované tanky vypadá tak, že se prostě dá vpravo nebo vlevo vbok a skočí se z vlaku. Což je obvykle konec s vlakem a ani trať to nemusí rozchodit bez úhony. Nehledě na to, že takový objevený vlak by pro A-10 byl přímo lahůdková záležitost. Myslím proto, že nadšení pro vlakování by zřejmě velmi rychle vyprchalo; dávám tomu tak dva dny, maximálně tři od začátku. VS by se asi musela smířit s přesuny techniky po vlastní ose. A zase poněkud větší spotřebou nafty.
Limity rychlosti pohybu jsou ve skutečnosti logistici, a podruhé ta PVO. Když ujede OMS svým Šilkám, bude toho brzy zatraceně litovat. Tank může frčet denně sto kilometrů, ale je to strašně riskantní - A-10 je přece jen poněkud rychlejší. A když dojde nafta, je možná nejlepší opustit tank a jít pěšky do Švýcarska (vůbec hlavní cíl mých úvah; jediná slabá naděje na záchranu).
Že letadla a dělostřelectvo bude na dálku pokládat nečekaná minová pole,
To by museli udělat na ohromně širokém prostoru. V tom fofru to není moc snadné.
tanky, útočící v sevřené formaci, se nahrnou na sebe jako fronta na poslední kus vepřové kýty
Vůbec se mi celá ta zdržovací taktika zdá být funkční zase až na tom Rýně; tam je ale zásadní, zda bude ještě dost obránců.
A nebo lokálně v nějakém tom městě; ale tam se zase dost blbě vede letecká bitva; ona je to noční můra úplně pro všechny.
