Norský pohled na problematiku nákupu nových tanků
Očekávalo se, že Leopard 2A7NO porazí K2NO Black Panther, objednávka bude podána koncem roku 2022 nebo začátkem následujícího, přičemž by za pár let nové tanky nahradily bývalá holandská vozidla. Toto očekávání narazilo již dříve, když se objevily zprávy, že K2NO si ve skutečnosti vedl v zimních testech docela dobře. Následovala polská objednávka na K2 a K2PL, což znamenalo, že objednávka K2NO neučiní Norsko jediným provozovatelem exotického tanku v NATO. Německu navíc moc nepomohlo vykrucování s pomocí Ukrajině, což nahlodalo jeho postavení solidního dodavatele tanků do západních zemí. Když byly zpochybněny významné politické a praktické (vybudované zázemí) výhody Leopardu, najednou se zdálo, že se koukáme na skutečný souboj vyrovnaných soupeřů. Nebylo to nutně tak, že K2NO byl výrazně lepší než 2A7NO, ale na rozdíl od 2A7NO, který rozvíjel koncept z období studené války a další schopnosti na tento základ přidával (z čehož plynou nemalá omezení), K2NO těžil z toho, že byl navržen až později a měl tak čas se poučit z dalších řešení. To zase poskytuje významné výhody pro růstový potenciál do budoucna, stejně jako úspory hmotnosti, které jsou velmi důležité v zasněžené hornaté zemi, jako je Republika Kore... teda Norsko.
A pak koncem listopadu přišel tvrdý kontakt s realitou. Náčelník norské armády, generál Eirik Kristoffersen, doporučil norské vládě, aby nákup tanků byl zrušen a uvolněné prostředky byly nasměrovány na financování vrtulníků a dalekonosných zbraní pro armádu (patrně myšleny PTŘS). To se poměrně rychle dostalo na veřejnost a následovala mediální přestřelka. Náčelník operačního velitelství generálporučík Yngve Odlo veřejně prohlásil, že neexistuje žádná alternativa k tankům a chcete, aby zakázka proběhla. Podporuje ho velitel jediné norské brigády Brigade Nord, brigádní generál Pål Eirik Berglund, který hovořil s norským deníkem Aftenposten a prohlásil, že "Bez nových tanků nám bude chybět podstatná součást bojové schopnosti, která je potřeba." Zatímco velitel armády, generálmajor Lars S. Lervik, je prý proti návrhu Kristoffersena, ale na veřejnosti zůstává loajální (alespoň do té míry, že se odmítá vyjádřit a prohlásil, že dává své rady generálovi , který pak může vládě říct, co chce), řekl velitel obrněného praporu (Panserbateljonen) podplukovník Lars Jansen, že o celé věci poprvé slyšel až po zveřejnění médii. Zkrátka byla z toho docela dobrá mediální přestřelka a vlastně i trapas, jelikož se špinavé prádlo pralo veřejně.
Je třeba zmínit, že Norsko nebude bojovat samo. Není to nic nového, ale novinkou je, že od prvního dne Norsko nebude bojovat samo, ale spíše po boku finských a švédských vojáků. To znamená, že lze očekávat, že úrovně sil budou víceméně stejné na obou stranách hranice – pokud Norsko přispěje těžkou brigádou, o kterou NATO požádalo. Zrušení nákupu tanků a v podstatě zánik norských tankových sil by znamenalo ohrožení pro reputaci Norska zemi jeho spojenci. Koncept rozsáhlých investic do nákupu nových tanků není rozmarem ministerstva obrany, ale vychází z let studií a doporučení. Základem tohoto procesu je bílá kniha Landmaktsutredningen z let 2017–2018 o budoucnosti pozemních sil a v nejnovějším Fagmilitært råd z roku 2019, který vytvořil tehdejší náčelník ozbrojených sil. Ten zdůraznil doporučení pro budoucnost norských ozbrojených sil a výslovně napsal, že nákup nových tanků je považován za klíčový bez ohledu na to, na jaké úrovni ambicí a financování se politici dohodnou. Zatímco se připravuje nové vydání Fagmilitært råd, je těžké zjistit, které změny by ovlivnily tankovou část věcí do té míry, že by se náhle objevily nové informace.
https://corporalfrisk.com/2022/12/04/no-tanks-to-you/