K hodnocení pancéřové ochrany. Oněch 800-830mm a 1350mm vychází pravděpodobně wikipedie
Na této stránce se udává jak jich bylo dosaženo:
http://www.globalsecurity.org/military/ ... -specs.htm
Bez DO je uvedena odolnost 550mm vůči KE a 650mm vůči Heat. Musím říci že tyto hodnoty-tedy 550mm a 650mm-platí pravděpodobně pro úhel 30°-35° od podélné osy (pokud ne byl by na tom T-90 stejně jako T-72M1)
Navíc asi platí pro odlévanou věž, neb u T-72B se udává 540mm/900mm +-30° s DO Kontakt 1.
U svařované věže se udává u T-90 1,1 až 1,15 krát vyšší odolnost tedy cca. 630mm (APFSDS) a 750mm vůči Heat(při 30°, bez ERA)
Podle průřezu jež mám k dispozici potom kolmo čelně vycházejí hodnoty daleko vyšší(střela musí projít čelem pod větším sklonem)-vůči APFSDS 670-880mm, vůči Heat 740-1024mm. Obojí bez DO. Více ukazuje obrázek.
Vím, že se jedná o odhad ,průřez nemusí být přesný,údaje o odlonosti též, nicméně jsem vycházel spíš z nižších hodnot.Také je možné že oněch 550-650mm platí kolmo čelně,jak udává fofanov, to je však podle mne krajně nepravděpodobné ( vzhledem ke geometrii průřezů všech ruských tanků a odolnosti T-90 dosahované v testu)
Pokud jsou tyto hodnoty pravdivé pak kromě slabých míst-střechy věže,oblasti kolem kanónu-byl T-90 schopen odolat 120mm DM53 i bez DO.
S DO pak byla věž schopna odolat DM53 až do úhlu 30°od podélné osy.(za předpokladu průbojnosti této munice 750mm na 2Km) Podle mne je tedy T-90 s DP nepřítel kterého je nutné brát velmi, velmi vážně a i bez DP je podle mne schopen ustát i několik zásahů předních APFSDS projektilů západu.
Ohledně účinku munice proti dynamickému pancíři. Jednou metodou jak snížit vliv ERA na průbojnost, je snížení její dopadové rychlosti. Při tomto je však nezbytné zvýšit průřezové zatížení střely, aby si ta zachovala dostatečnou průbojnost. Nejednodušší způsob je zvýšení štíhlosti projektilu, tedy zmenšení průřezu při současném zvětšení délky. Tento způsob však do určité míry,podle mých informací, neguje onu snahu eliminovat účinek DP. Podle ruských testů totiž, účinek naší ERA(na T-72M4) byl na projektili s vyším poměrem L/D větší, než na starší podkaliberní střely. Navíc, zachováním hmotnosti penetrátoru(pokud by se délka zvyšovala na úkor průměru)a snížením počáteční rychlosti by znamenalo nevyužití potenciálu děla. Nejlepším způsobem je tedy nárůst délky projektilu při zvětšení či zachování velikosti průřezu( tedy v podstatě zvětšení ráže).Tak tomu je např. u M829A3. Pokud jsou informace na této stránce:
http://www.kotsch88.de/m_120mm_smart.htm správné, pak projektil M829A3 je v podstatě 1,19 krát zvětšený M829 A2 (odpovídá tomu i hmotnost),což by odpovídalo ráži munici A2 v ráži 140mm. I průbojnost 850mm(A3 0metrů) vs 770mm(A2) by tomu zhruba odpovídala.
Samozřejmě je možné použít hrubou sílu, extrémní štíhlost s vysokou rychlostí(DM53).
Oba dva způsoby jsou u současných kanónů ráže 120mm již v podstatě vyčerpány, jedinou další možností jak dosáhnout vyšší průbojnosti je větší ráže děla,či prodloužení nábojové komory a tedy i munice. Obojí však naráží na prostorové možnosti a znamenalo by zásahy do samotné konstrukce tanku a navíc by pravděpodbně vyvstala nutnost zavést automatický nakladač(v opačném případě by to asi vedlo k snížení rychlosti střelby).
Přitom instalace nové DO (třeba Relikt,Nož) je relativně snadnou záležitostí, která v podstatě už v rusku a ukrajině proběhla. Takto vybavené T-90,T-72B,T-84 budou podle mne tvrdým oříškem i pro střely další generace.