Budoucnost vrtulníků na bojišti

[Zemakt]

Vážně, a v pobaltí jste na pikniku, nebo jste si tam jeli udělat jen čárku?

A ty si myslíš, že by sme na pobaltie poslali bojové vrtuľníky, keby sme ich mali ?

Číst s porozuměním.

Zemakt: v SR ide o obranu domaceho pieskoviska. O nič iné.

Ale klidně ti mohu odpovědět Pjaro. Když to bude vyžadovat velení aliance tak ano.

[skelet]

Pjaro: ano, až budou bezpilotní bitevní vrtulníky, za takových dvacet let, umožňující autonomní nasazení, tak je takto budou nasazovat. Na rozdíl od tebe nejsem vyhraněný, takže s bezpilotními bitevními vrtulníky nemám problém. Což už jsem ti psal/naznačoval před pár dny

[Dzin]

Stealth stroje sa vytvárajú práve preto, aby sa nedali radarom len tak sledovať a zdiaľky zamerať. Nepriateľ by musel najprv objaviť kde steath stroje operujú.

Zase musím upozornit, že stealth není jen o radarech, ale i o dalších demaskujících aspektech, včetně tepelného vyzařování nebo i hluku. Nejde u něj také jen o to, že tě nezaměří na velkou vzdálenost, ale že bude mít i problémy se zaměřením na i na malou v rámci snahy o zničení letadla, což může zvýšit účinost protiopatření. Takže shrnuto, obecně se sice veřejnost u stealth soustředí primárně na radary, ale musíme to chápat jako souhrn řešení potlačující demaskující prvky letadla v širokém spektru jeho vlastností.

No ale malo statov ich ma tak vysoke pocty ako ma Rusko. A kym ich Rusko ma, tak ich nasadzuje aj do nie celkom pripravenych situacii, kedy sa skor spolieha na hrdinstvo posadok a stastie.

Nejde jen o počty, ale o četnost nasazení a schopnost přežití na bojišti. Rusové nejvíce nasazují Ka-52, protože se ukázalo, že ty mají největší schopnost přežít na bojišti, výrazně větší než Mi-28 nebo Mi-24. Jejich ztráty jsou ale úměrné, probíráme je v příslušném tématu. Hlavní důvod byl ovšem způsob nasazení. Další problém Ka-52 je, že ikdyž se jejich nasazení změnilo a ony mají schopnost vyhledávat a zaměřovat cíle na velké vzdálenosti, nedisponují adekvátní výzbrojí. Prakticky pouze střely LMUR jsou k tomu vhodné a to je žalostně málo. Proto, pokud chtějí účině zasáhnout, musí stále ruské bitevní vrtulníky vstupovat a hlavně se delší dobu zdržovat ve střelecké obálce ukrajinské PVO jak ručních SAM tak PL kanonů nebo i UAV, což stále navyšuje jejich ztráty.

[pjaro77]

A o tom to práve je. Ich schopnosť čistiť oblasť na krátke vzdialenosti je vďaka PVO degradovaná. Keď je nutné používať vrtuľníky ako raketomet na diaľku 25-30km, stojí za tú cenu ich kupovať ? To isté môže robiť aj blackhawk alebo militarizovaný eurocopter.

[pjaro77]

Pjaro: ano, až budou bezpilotní bitevní vrtulníky, za takových dvacet let, umožňující autonomní nasazení, tak je takto budou nasazovat. Na rozdíl od tebe nejsem vyhraněný, takže s bezpilotními bitevními vrtulníky nemám problém. Což už jsem ti psal/naznačoval před pár dny

Ani ja nemám problém s bezpilotnými vrtuľníkmi , pretože budú stáť desatinu a nebude sa riskovať draho vycvičená posádka. Ale riziko zostrlenia bude veľké. Stealth drony považujem za výhodnejšie pretože je tam menšie riziko.

[Deutschmann]

Pjaro: ano, až budou bezpilotní bitevní vrtulníky, za takových dvacet let, umožňující autonomní nasazení, tak je takto budou nasazovat. Na rozdíl od tebe nejsem vyhraněný, takže s bezpilotními bitevními vrtulníky nemám problém. Což už jsem ti psal/naznačoval před pár dny

Ani ja nemám problém s bezpilotnými vrtuľníkmi , pretože budú stáť desatinu a nebude sa riskovať draho vycvičená posádka. Ale riziko zostrlenia bude veľké. Stealth drony považujem za výhodnejšie pretože je tam menšie riziko.

A mohl bych vidět nějaký příklad hotového a aspoň u jedné armády zavedeného stealth dronu s možnostmi bitevního vrtulníku?

[Dzin]

A o tom to práve je. Ich schopnosť čistiť oblasť na krátke vzdialenosti je vďaka PVO degradovaná. Keď je nutné používať vrtuľníky ako raketomet na diaľku 25-30km, stojí za tú cenu ich kupovať ? To isté môže robiť aj blackhawk alebo militarizovaný eurocopter.

Podle mě jen nebereš v potaz vývoj a nasazení bitevních vrtulníků. Bitevní vrtulníky neslouží k tomu, aby na "krátkou vzdálenost čistily oblast". To dělaly leda tak ty ruské potažmo ty, které byly nasazovány v souladu s jejich doktrýnou. Na "západě" byla doktrýna jiná a v zásadě se dá shrnout, jako "čistění oblasti na co největší vzdálenost". Tímhle směrem šel a jde vývoj vývoj bitevních vrtulníků v těchto zemích. Takže cokoliv o degradaci schopností vrtulníků na krátkou vzdálenost je naprosto bezpředmětné.

Bitevní vrtulníky v armádách NATO a podobných tak fungují úplně jinak. Nahrazovat je militarizovanými verzemi dopravních vrtuulníků v dnešní době nelze, protože ty nedisponují požadovanými vlastnostmi a schopnostmi pro nasazení a ani nemohou. Změna možná nastane v rámci nasazení V-280 Valor, ale to je zatím hudba budoucnosti a ještě k tomu nejistá.

[pjaro77]

Aha, západ má doktrínu "čistění oblasti na co největší vzdálenost" tým smerom išiel vývoj. Teraz keď armády zisťujú, že musia 2x zväčšiť vzdialenosť zásahu, aby vrtule nevystavovali nadmernému riziku, tak mi vysvetlíš, ako zasa niečo nejde.
Povieme si o 5 rokov, keď sa nahradí hydra, apkws a hellfire za spike NLOS, brimstone a kamikadze drony, či blackhawk stačí alebo nie.

[Zemakt]

Tvl. o západní vs východní doktríně nasazení bitevních vrtulníků je tady napsáno bambilion stránek. To že se v čase prodlužuje vzdálenost jak u MANPADů či PTŘS a senzorického vybavení je snad normální ne.

[Dzin]

Existuje přeci něco, jako postupný vývoj. Bitevní vrtulníky jsou odkázány na výzbroj, jakou mohou používat a ta je poplatná době. Přeci nějakou dobu vždy trvá, než se něco vyvine a zavede do operačního použití a běžně to trvá třeba deset i více let. Takže se nezjistilo nyní, že je potřeba 2x zvětšit vzdálenost, to probíhá kontinuálně. Průběžně se zvětšuje vzdálenost a přesnost nasazených zbraní.

Konkrétně Spike NLOS. První testy s jejím odpalováním z vrtulníků byly provedeny v roce 1989 a to izraelských Cober. V roce 2018 prováděly izraelské AH-64 taktéž testovací odpaly. Takže zde máme poměrně dlouhou dobu, kdy se postupně realizovalo toto konkrétní technické řešení, tedy nasazení Spike NLOS z AH-64. To se nestalo najednou, ale je to postupný vývoj. Spoustu věcí si armády států NATO uvědomovali dávno, Ukrajina v drtivé většině slouží k ověřování a testování různých konceptů a přístupů, než aby si někdo najendou řekl, aha, ono se to dá dělat takhle.

APKWS určiutě nebude za 5 roků nahrazena, protože právě ona splňuje nové požadavky na daleký a přesný úder. Současně se jedná o nízkonákladové řešení, které nejsou schopny nahradit ani (kamikaze) drony. Bez přehánění, zavedení těchto střel je asi nejrevolučnější posunutí smrtících schopností vrtulníků a obecně letadel od zavedení řízených střel a dovolím si odhadout, že ve výzbroji vydrží ještě dlouho a spíše se budou zlepšovat, třeba posunovat jejich dostřel nad hranici 5 resp. 11 kilometrů (rezervy jsou).

[skelet]

koukám, že si dáme opáčko (to děláme každé dva roky)
Západ:
Hydra-70 dostřel 8-10,5 km
APKWS dostřel 5-11km
AGM-114 Hellfire dostřel 8-11km
AGM-179 JAGM dostřel 16km
Brimstone I dostřel 12km
Drimstone II dostřel 40km
SPIKE NLOS dostřel 50km
SPIKE ER2 dostřel 16km
Rusko:
S-8 dostřel 2 až 4km
9M120 dostřel 6km
9A7755 LMUR dostřel >14.5km

Toto jsou zavedené systémy, které používají západní bitevní vrtulníky nebo je v brzké době budou používat. Vyšší dostřel a jiná taktika umožňuje jiné nasazení, než jaké jsme zvyklí z Ukrajiny. A na něco podobného už pomalu přecházejí Rusové, dle toho jak jim to umožňují zásoby PTŘS LMUR.

[pjaro77]

Neboj, aj rusi časom pochopia, že nemajú ísť hlavou proti múru.

[pjaro77]

Tvl. o západní vs východní doktríně nasazení bitevních vrtulníků je tady napsáno bambilion stránek. To že se v čase prodlužuje vzdálenost jak u MANPADů či PTŘS a senzorického vybavení je snad normální ne.

Iste že je. Avšak keď mám k dispozícii strely dosahu 20+ km s laserovým alebo infra navedením, nemusia za každú cenu letieť z drahých bojových vrtuľníkov, keď ich viem odpáliť (keď to preženiem) aj z balona.
Aj bohatá US army rada ušetrí, nie to ešte otrhanci ako OSSR.

[pjaro77]

APKWS má veľkú výhodu, že je ľahká a univerzálna. Môže ju odpaľovať malý dron s hmotnosťou pár sto kilogramov. Tiež sa dá využiť ako anti UAS a protivrtuľníkové pvo odpaľované trebars z toyoty.

[Zemakt]

No ono to je také o nosnosti, počtu podů, rychlosti, doletu, schopnosti nést kvalitní senzorické vybavení apod. Není to tak jednoduché. S ohledem na vaše vládní představitele je mi však docela u zádele, jestli si pořídíte Vipery nebo ne. A zda ty prachy necháte propadnout.

Konec konců, můžete se taky vydat cestou H-145 s H-Force. Jako klobásy pod váma.

[Dzin]

APKWS má veľkú výhodu, že je ľahká a univerzálna. Môže ju odpaľovať malý dron s hmotnosťou pár sto kilogramov.

To dá, ale jde o to, že jich jeden stroj neunese až 76. V tu chvíli máš vrtulník teoreticky schopný přesně zasáhnout 76 cílů. Daleko smysluplnější je podvěsit raketnice s těmito střelami pod nějaký typ útočného UAV. Ovšem nevím, jestli to nějak plánují, zatím o tom nejsou žádné zprávy, pouze, že se dělaly testy pro průzkumný MQ-8 (bezpilotní vrtulník).

[niko]

Konec konců, můžete se taky vydat cestou H-145 s H-Force. Jako klobásy pod váma.

Uz aj klobasy pochopili, ze potrebuju bojovy vrtulnik a kupuju AW-249.
Inak ten vyzbrojeny dopravny vrtulnik nie je ziadna hitparada. Staci sa pozriet na Ukrajinu, kde tvori tvori Ukrajincom asi 85 % strat vrtulnikov.

[pjaro77]

Ako každý vrtuľník v bojovej zone kde je silná PVO.

[Lynx]

H145M by bol velmi dobry doplnok UH60. Ale pokial sa rozhodneme ist len cestou UH60M , tiez to bude vyborne.

[jean]

Bezpilotny vrtulnik porovnatelneho vykonu urcite nebude stat desatinu konvencneho. Nevidim dovod, preco by mal byt vyrazne lacnejsi. Vyvoj robi cenu, nie sedacka a par budikov v kokpite