PALBA.CZ

Tunac píše: 2/ V rocích 1966 - 67 jsem byl jako děcko na dovolené na Vranovské přehradě v prostoru Chvaletické zátoky. Tam byly ještě betonové lehké pevnůstky a z 3/4 zasypané spojovací zákopy. To snad na pokrytí přechodu stačilo. To bylo asi taky budované na ostatních řekách. Ten druh pevůstek neznám (o pevostijsem se zajímal jen okrajově). Vypadali jako půlkruh, po celém kruhovém obvodu asi 30 cm vysoká střílna. Pod střílnou po celém obvodu stůl. Co to bylo za vz. penůstek? Dík za odpověď.

Nejsem si jistý, zda jsou tyto objekty v uváděném prostoru (spíš jsou v širším okolí mostu pod Corštejnem), ale s největší pravděpodobností se jedná o tzv. LO vz. 37 C-180 (toto označení je nejisté, nikde se o tomto objetu nenašly dobové dokumenty). Je postaven pouze v 5 exemplářích právě okolo Vranovské přehrady. Jeho pravděpodný účel je pozorování. Pro bližší info doporučuji knihu Utajené pevnosti, kolektiv autorů, Společnost přátel československého opevnění.

Mikhassel.Dralno píše:Trochu jsem se díval na mapu Evropy roku 1938 a přemýšlel co by se asi tak stalo, kdyby Německo, Maďarsko a Polsko vstoupily do války proti Československu. Jaké by to mělo dopady na veřejné mínění na Západě a Východě? Jak by reagovala V. Británie, Francie a především SSSR u kterého člověk nikdy neví.

Dovolím si hádat - kdyby se československá obrana nezhroutila hned ani v krátké době (do dvou měsíců) což je dle mého názoru i pří útoku ze všech stran třemi státy ještě možné ... přece jenom Hory a sníh to jistí... tedy udržet se říjen a listopad...pak nasněží a ahooj!, tak by se musel objevit nějaký politický dopad "neschopnosti" tří států porazit ČSR ihned. Je možné, že by se SSSR rozhodl "za trest" vpadnout do Polska? A co by za to od ČSR chtěl...Gottwald premiérem? Je možné, že by veřejné mínění ve Francii a V.Británii donutilo jednat? Můžeme doufat, že generální štáb francouzské armády po německém počátečním neúspěchu začal svému vojsku více důvěřovat v boji s nepřítelem? Jaký by měl německo-polsko-maďarský neúspěch dopad na jejich hospodářství...jak by se změnila ekonomická situace v jejich zemích?

Toto jsou dle mého názoru podstatné otázky na které objektivně neznáme odpověď , pokud by se čechoslováci udrželi na opevněnžých linií do zimy, pak můžeme očekávat přerušení bojů a co se bude dít dál? To ví čert!

Maďarska bych se v té době příliš neobával. Bylo v šachu díky "malodohodovému" Rumunsku, které jako jediné stálo za svým dlouholetým spojencem(dodnes nedoceněno). Polský postoj mohl být hřebíkem do rakve, ale víme jak dopadl slogan "Do měsíce jsme v Berlíně".....

Hmmm...když tak uvažuju. Myslíte, že by nás opravdu Spojenci označily za původce války? To mi přeci je přijde trošku nadsazené. Sice by jsme Chamberlainovi i Daladierovi pěkně zamíchali jejich politickým rybníkem, ale zas je tu postoj veřejnosti těhle států. Vrčet nad odmítnutou dohodou...ano. Bát se vstupu do války a nechtít ji...to také. Ale souhlasit s vyhlášením války někomu, kdo byl ještě předevčírem jedním z nejdůležitějších spojenců proti Hitlerovi? To už je jiný kafe.


A každopádně z hlediska konfliktu by to opravdu Němci neměli nejjednodušší. Ten měsíc by se udrželo alespoň letectvo, než by jej Luwtvafe smetla z oblohy. Obrana byla připravená, možnost nenadálého úderu nepřipadala v úvahu. A i v průběhu bojů by to neměli jednoduché. Československá špionáž byla na velmi, velmi vysoké úrovni. Horský terén je horský terén...přeci jen Guderian s Mansteinem v té době tak moc neznamenaly, aby mohli podotknout, že to zas tak velký problém být nemusí.
A čím déle bychom vzdorovali, tím by bylo pravděpodobnější, že přeci jen někomu dojde, že ve chvíli, kdy je 90% všech Německých sil soustředěno proti ČSR by šance na preventivní zásah nemuseli být až tak špatné.

btw: Jak to tedy bylo s Malou dohodou? Vím, že její politika se soustřeďovala hlavně na jakékoliv zabránění opětovné restaurace Habsburské monarchie v Maďarsku

Šance na úspěšnou byť jen částečně úspěšnou obranu byly. Záleželo by na postoji Slováků a na tom, jestli by se prosadily u nich autonomistické tendence už na podzim roku 1938 či nikoliv. 1-2 měsíce by se armáda ČSR zvládla bránit, ačkoliv letectvo by zmizelo z oblohy během 14 dnů (cca) což je odhad tehdejšího československého velení. Nicméně na konci října roku 1938 se rapidně zhoršilo počasí (což ovšem nemohl předtím nikdo vědět) a zima 1938-1939 stála opravdu za to. Navíc díky vysoké oblačnosti ve vnitrozemí přetrvávající od začátku listopadu do poloviny března (poté místy až do konce dubna - místy jako třeba celé slovensko, Vysočina, Plzeňsko a Krkonošsko-Orlická oblast). Navíc teploty na horách dosahovaly takových rekordů jako -31,5C což (pol. ledna 1939), ale hlavně v období listopad- pol. prosince a poč března až konec dubna bylo pohraniči velmi rozbahněné s mlhami, mrholení, přeháňkami a všechno co k podzimu i jaru na horách patří.
Proč to říkám, no inu pokud, a opakuji pokud by se ČS. armáda udržela v pohraničí do dubna 1939 (opakuji v pohraničí), tak by vznikala šance pro politické vyřešení konfliktu, či intervence ze zahraničí (veřejné mínění na západě), navíc tu byla možnost zásobování ze SSSR přes železnici Rumunska či Polska (spíše Rumunska) a nakonec: koncem roku 1938 by do výzbroje vešly stíhačky Lada odpovídají úrovni Bf-109, takže zas tak marné by to nebylo. A v době kdyby přes zimu nedocházelo k častým střetům byla možnost opravovat a dostavovat opevnění.

ALE to jsou jen spekulace, hypotézy a jen velmi občas vratké TEZE(a to ještě hodně vratké).

Boha jeho, jaká stíhačka Lada? Tak se jmenovaly šící stroje a sovětský FIAT.

Jestli myslíš Avii B-135 tak to ses sekl v nasazení tak +/- o rok.

Jj, AviaB-135...člověk který mýslí rychleji než píše je holé neštěstí :-)

Najednou tolik sebekritiky...ale lepší později než nikdy.

Podľa mňa B 135 mala budúcnosť ako veľa iných projektov napr. po vojne ukončený projekt vlastných vrtuľníkov namiesto vnucovaných Mil Mi-2 a pod.

B.135 s plánovaným motorem Avia Hs 1000 by byla jednoznačně skvělá, srovnatelná se špičkou své doby, tedy Bf109 E, D.520 a pod. Stejně tak byl opravdu velmi nadějný bombardér Aero A-300 (na úrovni Do 215)...tank LT vz.38 byl jednoznačně ve své kategorii nejlepší...plánovaný ST vz.39 (alias ČKD V8H) by byl nepochybně výtečný (jen papírové srovnání s takovým Pz III vypadá móc zajímavě!)...a dalo by se pokračovat.

Člověk by až brečel...

Kde tyhle srovnání najdu? Aktuálně bych je docela upotřebil. A třeba i možné další směry, co se plánovalo apod.
Dík.

Sežeň si parametry V8H a aktuální verse PzIII (tj. verse do roku 1940) a dej je vedle sebe...

Právě kde mám sehnat ty parametry???
Odkud je máš třeba Ty?

Atlantis píše:Právě kde mám sehnat ty parametry???
Odkud je máš třeba Ty?

Aspoň mám námět na další článek

V8H...nejlépe asi bojová technika díl.6.
PzIII...mrtě zdrojů.

Jen zkráceně pro zajímavost...ST vz.39 měl mít, při cca srovnatelné pohyblivosti, pancíř až 50 mm silný a kanon ráže 47 mm...pro tehdejším verze PzIII s max. 30 mm pancířem a s 37 mm kanony by to byl vyloženě zabiják.

Jinak TADY se můžeš mrknou na Hydrostarovy stránky o Útočné Vozbě

Těším se na článek. Jelikož tyhle knížky nemám a asi ani pořádně všechny hned tak neseženu...čerpám inspiraci odsud. Jestli budu moci požádat, tak tam rozveď i možné budoucí směry vývoje (co vyšťáráš)
Dík.:-)

btw Yamato: Dle toho odkazu byl pancíř srovnatelný s PzIII. Ale to dělo by opravdu asi paseku dělalo:-))

Pancíř PzIII (a také PzIV a Pz38(t)) byl na 50 mm zesílen až po západním tažení...

Špatným směrem...St vz. 39 měl pancíř 5-32mm, ne že by ho měl PZIII. silnější.

Prototyp. Já píšu o předpokládaných parametrech sériových tanků. Ale OK, je to tak trochu spekulace