PALBA.CZ

Po čase nějaké nové informace od polského palbáka Dana.



Cituji:fotografie nove tabule, ktera od miesice je na hrbitove v Stonave je tam 13 vojinu 12 pp. z Wadowic 1 moźna 2 vojini 8 pp. z Krakova a zbytek 5-6 (ty posledni na tabuli) jsou pravdepodobni milicjoneri zajimave je źe ty informace sebral mistni obćacn ćeske narodnosti Pan Stanislaw Kuba

V této souvislosti rovněž upozorňuji na vědeckou konferenci která se 25. ledna 2019 odehraje v Ostravě ( https://www.facebook.com/events/345853479521292/ ).

Edit: SZ

Tak to už tam bude asi hodně odborné.Já radši volím tu výstavu v Orlové.Mám to kousek.

Prdlajs, kdo se bojí nesmí do lesa. Kolikrát ty zdánlivě nejsložitější otázky mají co nejjednodušší vysvětlení Marťas. Selský rozum! Já bych jel ihned, ale přiznám, že nevím co bude zítra, natož co za měsíc. A mám to drobet z ruky. Na rozdíl od tebe

Tak dnes článek ke stému výročí Sedmidenní války na Idnes,V podstatě nic nového.Čeští historici si melou svoje a Polští taky,takže žádný posun.Vzhledem k nulové diskusi to vlastně ani nikoho dnes nezajímá.Jedna věc tam ovšem je a to ta,že Šnejdárek prý litoval toho zastavení bojů,jelikož byl přesvědčen že za dva dny dosáhne Bielsko Biale a zmocní se celého těšínského knížectví.

https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/tes ... zpravy_jog

No jo no Marťas, a co by jsi jako nového očekával? Dle mého názoru pozice zůstanou již zabetonované navždy. Poláci neměli porušit předem dohodnuté status quo, a mi jsme možná neměli být tak prudcí. Výsledek je takový jako je. Dovolím-li si ten luxus odstupu 100 let a zhodnotím to tak, že pro nás to zase tak špatně nedopadlo.

K Šnejdárkovi. Má recht, po pádu Skočova, který by byl více než reálný, by se celá polská obrana sesypala a vše by šlo zřejmě ráz na ráz. Nicméně, rovněž to mohlo vyvolat další konsekvence. Kdy po ukončení bojů se sovětama, by se Poláci mohli stáhnout na jih a zaútočit (s touto myšlenkou si konec konců pohrávali dost dlouho, je to docela dost slušný námět na článek). Silní byli dost, mi po Slovensku ale relativně také. Takže to celé mohlo skončit zcela zbytečným krveprolitím.

Osobně si myslím, že co se týče čs. strany v otázce Těšínska, více pragmatizmu doposud a ani po té (na Slovensku) nepředvedla.

Tak si vzpoměli i na novinkách

https://www.novinky.cz/domaci/495237-pr ... lskem.html



Tahle fotka mne dostala.

jo jo už jsem četl.Celkem solidní článek na novinky.

Jinak něco pro zemakta a ostatní.Toto je z muzea Těšínska.Asi to je výtažek z nové knihy o legionářích.Jsou tam pro mne nové informace.např. že čeští a polští vojáci společně odzbrojovali své rakouské kolegy v Těšíně a vytvářeli českopolské hlídky v říjnu 1918,než se jim to zakázalo.Dále mě udivilo to,že Čechoslováci už s Poláky bojovali na Slovensku v prosinci 1918.Na to jsem čuměl jak puk zde odkaz a asi si pořídím celou knihu

https://www.muzeumct.cz/images/aktualit ... NpOrnrTX_8

zde opět jeden zajímavý článek k tomuto tématu .


https://www.irozhlas.cz/veda-technologi ... Mh6g8lQEHo

Martas2411 píše:jo jo už jsem četl.Celkem solidní článek na novinky.

Jinak něco pro zemakta a ostatní.Toto je z muzea Těšínska.Asi to je výtažek z nové knihy o legionářích.Jsou tam pro mne nové informace.např. že čeští a polští vojáci společně odzbrojovali své rakouské kolegy v Těšíně a vytvářeli českopolské hlídky v říjnu 1918,než se jim to zakázalo.Dále mě udivilo to,že Čechoslováci už s Poláky bojovali na Slovensku v prosinci 1918.Na to jsem čuměl jak puk zde odkaz a asi si pořídím celou knihu

https://www.muzeumct.cz/images/aktualit ... NpOrnrTX_8

Ono o nějaký boj ve smyslu toho co se odehrálo např. na Těšínsku nešlo, spíše o několik drobných přestřelek. Nicméně jestliže byl polský nárok na Těšínsko přinejmenším sporný, tak v případě Spiše a Oravy už byl naprosto nesmyslný. Vydedukovat z polských výrazů používaných v místním "goralském" nářečí, že se jedná o slovakizované Poláky je vážně vrcholem demagogie.

Nesher: no, zčásti máš jistě pravdu. Nicméně v pozdějších fázích konfliktu šlo opravdu do tuhého. Viz. Stonava a zejména žibridovické nádraží. Zde měl boj již parametry střetů Velké války. K Spiši a Oravě,..bez komentáře

Zemakt píše:Nesher: no, zčásti máš jistě pravdu. Nicméně v pozdějších fázích konfliktu šlo opravdu do tuhého. Viz. Stonava a zejména žibridovické nádraží. Zde měl boj již parametry střetů Velké války. K Spiši a Oravě,..bez komentáře

To si nerozumíme, já jsem o přestřelkách mluvil pouze s Oravou a Spiší, tam se skutečně jednalo o několik málo drobných přestřelek, což bylo ve srovnání s tím co se o pár týdnu později odehrálo na Těšínsku skutečně jen drobnost.
Jinak k polským nárokům na Oravu a Spiš mohu dodat jen tolik, že místní obyvatelstvo, jakkoliv národnostně nevyhraněné, o přičlenění k Polsku nijak zvlášť nestálo, např. v obci Oravská Polhora zahájily polské jednotky palbu do vesničanů, kteří proti snaze o přičlenění k Polsku protestovali. Ztráty na životech i počty raněných byly vyšší než v případě přestřelek s Čs. vojskem. Polská armáda okupované oblasti Slovenska vyklidila v podstatě bez boje do poloviny ledna 1919. Dalším důkazem toho, že se přičlenění k Polsku netěšilo mezi místními lidmi velké popularitě je to, že když v roce 1920 velvyslanecká konference rozhodla o definitivní podobě hranic a ČSR musela Polsku předat cca 20% historické Oravy a 4% Spiše, dělo se tak proti vůli místního obyvatelstva. Na druhou stranu je nutné uznat, že odpor místních goralů nepramenil ani tak z národnostních hledisek, ale spíše z obavy o přerušení staletých rodinných a obchodních vazeb v rámci jedné komunity.

Ach soo. Ok. Jo máš recht, ono to postoupení zmíněných území stejně budí ten dojem, aby byl od Poláků klid. De facto, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Tak nějak to pak i fungovalo, do první příležitosti

Chtěl jsem se zeptat.To je to území,které Poláci tuším na podzim roku 1938 sebrali zpět aby ho potom armáda Slovenského štátu dobyla zpátky?O těch přetřelkách v prosinci 1918 až leden 1919 jsem vůbec nevěděl.

No ono se tam mj. bojovalo i v době tvrdých bojů o Slovensko. Jinak prosinec 1918 byl asi o tomto:

Celá setnina se k 27. prosinci přesunula do Dolního Kubína, kde se od ní oddělili dvě čety a se dvěma TK pod vedením por. nám. pěchoty F. Rybáka, pokračovaly dále na sever, do Trstené. V této oblasti na čáře Babia hora – Chýžné – Suchá hora posléze námořníci vykonávali ostrahu hranic. O tom, že tato služba nebyla žádný med, svědčily časté přestřelky mezi hlídkami jednotlivých stran. V rámci těchto pohraničních šarvátek, tak jednotka evidovala zranění tří mariňáků a zajetí dalších dvou. Nicméně těmto dvěma mužům se po týdnu podařil útěk, kdy jejich objevení se zpět u setniny muselo zřejmě zavdat příčinu k řádné oslavě. Náročnost pohraniční služby v této oblasti si posléze uvědomilo i velení, neboť v průběhu února došla k námořníkům posila v podobě 7. setniny 1. čs. dobrovolnického pluku.

Ano, jedná se o toto území. Slováci pak sebrali nejen to co Poláci anektovali v roce 1938, ale i ty části historických uherských žup Orava a Spiš, které velvyslanecká konference přidělila v roce 1920 Polsku. V podstatě tak obnovili staré zemské hranice mezi Uherskem a korunní zemí Halič, které platily do pádu R-U.

Oba pánové díky

Zemakt píše:No ono se tam mj. bojovalo i v době tvrdých bojů o Slovensko. Jinak prosinec 1918 byl asi o tomto:

Celá setnina se k 27. prosinci přesunula do Dolního Kubína, kde se od ní oddělili dvě čety a se dvěma TK pod vedením por. nám. pěchoty F. Rybáka, pokračovaly dále na sever, do Trstené. V této oblasti na čáře Babia hora – Chýžné – Suchá hora posléze námořníci vykonávali ostrahu hranic. O tom, že tato služba nebyla žádný med, svědčily časté přestřelky mezi hlídkami jednotlivých stran. V rámci těchto pohraničních šarvátek, tak jednotka evidovala zranění tří mariňáků a zajetí dalších dvou. Nicméně těmto dvěma mužům se po týdnu podařil útěk, kdy jejich objevení se zpět u setniny muselo zřejmě zavdat příčinu k řádné oslavě. Náročnost pohraniční služby v této oblasti si posléze uvědomilo i velení, neboť v průběhu února došla k námořníkům posila v podobě 7. setniny 1. čs. dobrovolnického pluku.

Ano, to je ono. Ve srovnání s Těšínskem 1919, 1938, Podkarpatskou Rusí 1938-39 (málo se ví, že tam záškodníky neposílali jenom Maďaři, ale i Poláci) případně Slovenskem v tom samém období (tam došlo k regulérní bitvě mezi Čs. a polskou armádou u Čadce, více zde https://www.mecislavborak.cz/dokumenty/ ... _Cadce.pdf) opravdu jen drobnost.

Ty jo, vsadil bych se že jsem o tom psal drobet více, ale nějak se v těch článcích už ztrácím. Nyní mám na mysli léto 1919 a Poláky opět na Spiši.

Tak nic, asi se jednalo o toto:

V Popradu byl Schöbl nucen část jednotek (Hrbenský) odklonit severním směrem proti Polákům, kteří 17. prosince vstoupili do Spišské Belé a směřovali ke Kežmarku. Ve Staré Lubovni zasedly obě strany ke stolu, přesto pozdější polské obsazení Podolince (21. prosince) hodilo veškeré snahy o mírová jednání přes palubu. Následná sázka čs. strany na řešení situace v podobě praporu Gardy slovenské slobody se však vyplatila, přičemž jejím výsledkem bylo vytlačení Poláků k pohoří Magurky z které se později v lednu 1919 stáhli na staré uherské hranice.

Psalisme o zlocinech v obdobi sedmidenni valky.
Vspominky dustojnika 21 p.s legie z France na boje o Karvinu 24 ledna a zavraźdeni polskeho zajatcy v nocy z 24/25 ledna 1919:



Přísaha. Deníky francouzského legionáře Ladislava Preiningera 1913-1940, Praha 2001

Dobrá práce Dane. Válka je holt svině proradná!