Krajinotvorba - ekologie

[skelet]

to nevymyslíš..

Polar: souhlas.. na blázny a média to platí určitě. Na ostatní to má opačný efekt.

[Dzin]

Musím nesouhlasit - alarmismus celkem zabírá. Tedy k posílení pozice těch amatérských skupin s nepromyšleným přístupem u části populace a zprofanování ekologie u toho zbytku. Nakonec jsou otrávení úplně všichni Takže záběr to má, jen zrovna ne ten pozitivní

On zabírá obecně na každého. Důležité je, jestli je dostatečně "silný", tedy jestli dobře a masivně pokrývá informační prostor a nebo je před ním "únik". Vezmi třeba řeckou dluhovou krizi nebo uprchlickou. Zde byl mediální protstor pokryt prakticky jednozančně a v rámci určitého stálého narativu a tím došlo k posunu veřejného mínění v ČR a to se potom ve většině dožadovalo určitého řešení. Ve chvíli, kdy neexistuje takoví jednoznačný mediální konsensus, potom i výsledek je nedostatečný.

Pokud tedy mediální scéna opravdu masivně pokryta jednoznačným sdělením, že je potřeba zahájit neodkladné akce na ochranu přírody, nejspíše by veřejné mínění začalo dožadovat se stejného a to poměrně silně.

Bez odborného vedení a informací jak nejefektivněji něco chránit (byť by to šlo proti mainstreamu) se to do značné míry míjí účinkem či to v horším případě může být kontraproduktivní. Zákeřnost toho všeho je, že to navenek vzbuzuje dojem, že vše jde skvěle, lidi mají dobrý pocit, že něco dělají, pomáhají a má to smysl, ale na pozadí ujíždí vlak.

To je bohužel pravda. Problém ovšem dle mého je, že si lidé silně neuvědomují rozsah nebezpečí a tedy i reakce na něj není dostatečná. A jak píšeš, potom vzrůstá dojem, že se přeci "něco s tím dělá" a tak je všechno v pořádku.

[Moskevskaja]

Skelet: to měl být pokus o vtip na téma ujíždí vlak. Ivetu Bartošovou vlak ujel a ty ovce taky. Tak asi špatný pokus no. Mě se tady tahle nálada debaty trošku začala zajídat, tak to pouze zlehčuju. Už budu nadosmrti vážný, přísahám.

[skelet]

Dzin: to co popisuješ bylo krátkodobé semknutí k dosažení krátkodobého cíle (koho dnes zajímá utečenecká vlna? nikoho).
to o čem je řeč je záležitost trvající dlouhé roky až desetiletí.
Tedy pravdu má Polar

[Moskevskaja]

Jak vnímáte to lepení se k silnici v Praze? jako součást toho dlouhodobého alarmismu, nebo že to má jen za cíl jen dosáhnout omezení na 30 km/h ve městě (strašná utopie)? jakože když to někoho donutí přemýšlet o své dopravě, tak to plní i nějaký dlouhodobější účel.

[skelet]

vnímám to tak, že mám chuť si koupit starou ameriku z šedesátých let, s osmiválcem o obsahu 6,5 litru a spotřebou sto na sto. A podobně to mají i lidi v okolí. Jinými slovy škodí .. (ta třicítka je taky strašná kravina)

[Zemakt]

A to já mám zase chuť si pořídit toto https://www.onlineshop.cz/zahradni-post ... fAQAvD_BwE
Skočit si do prvního kravína nabrat drobet močky ze septiku a jít drobet pohnojit kytičky podél silnic. Ty chudinky si to zaslouží. Kytičky samozřejmě.

Chádák ten strejda od Baltu, co toho debila odhrnul náklaďákem. Zaplať Pán Bůh že ho nepřejel. Vyfoukal bych je pepřákem buzny, to by byl cvrkot.

[Moskevskaja]

Hele musí dodržovat zemědělský půdní fond, ne? Jakože by první skrývka měla být buldozerem, aby právě půdu uchovali a cukrovali to tím pak zvrchu, aspoň někde? Nechápu, proč to musí dělat každej stavitel moderních logistickejch center a těžař by to dělat nemusel. Asi se ta půda může ztratit v průběhu sedání, no ale určitě by jí neměli jen tak zasypat 150 m pod další vrstvy a pak se divit, že tam nic neroste.
Nebo na to kašlou a jedou rovnou velkostrojem? Stromy a podobné věci čistí dopředu. Fuj to musí být hnusná práce, bejt poslední v krajině, kterou za chvíli veme rypadlo.
Jinak co se týče té závěrečné vrstvy, tak na Smolnické výsypce u Sokolova to byl asi nějaký jílovec, spraš no prostě něco měkkého, co mělo strukturu bobtnajícího mazlavého šutru, který se rozpadal na tisíce kusů. Půda to nebyla.

Povinnost skrýt a uchovat ornici je, ale jako závěrečná vrstva na výsypkách se ornice dává snad je u zemědělských rekultivací, a těch je málo, většina rekultivací je lesnických. Kde se sází ponejvíce rovnou do substrátu. Ono to ani není tolik potřeba - například z odkališt se může uvolňovat prach s těžkými kovy a navíc jsou ještě náchylnější vlhkostním extrémům, takže ta se většinou ornicí pokrývají. Ale hnědouhelné výsypky často mívají na povrchu jílovcovité substráty, většinou s docela rozumnými vlastnostmi: původní kameny se vlivem povětrnostních podmínek rozpadají až na jíl, často poměrně bohatý fosforem a mírně zásaditým pH (tj. fajn pro kytky). Co brzdí vegetaci, je málo dusíku (musí se nejdřív zafixovat a dostat do půdy, k prvnímu jsou potřeba půdní bakterie a opad některých rostlin, u nás hlavně bobovitých, ke druhému zejména žížaly, které ty části rostlin zatáhnou do substrátu a promíchají ho s ním), vlhkostní a teplotní výkyvy (bez vegetace na povrchu a organické hmoty v substrátu jsou značné a semenáče je špatně přežívají) a absence diaspor (semen a jiných organismů). Pokud je substrát zvlněný, mírní to ty mikroklimatické výkyvy, a pak už záleží jen na tom, co tak kdy přiletí z okolí. Ne všechno, co přiletí, tak je na začátku schopno přežít, ale za zvlněném substrátu si někdo místo najde i na úplném začátku. První jsou kytky, které se šíří větrem, takže ze stromů hlavně břízy a osiky. Pokud ale došlo v rámci technické rekultivace k zarovnání povrchu, je to mnohem pomalejší, protože mikroklimatické extrémy jsou větší.
Jak se tam dostanou ty žížaly a další půdní organismy? Blbě, a proto vývoj půdy trvá hrozně dlouho. Nicméně nenáročnými kytkami ty substráty porůstají rychle.

Řízená výsadba urychlí růst lesa. Kdybych porovnal dvě modelové situace, výsypka A rekultivovaná výsadbou, výsypka B ponechaná bez rekultivace. Případ A: po ukončení těžby se čeká, než si povrch sedne (cca 5-10 let), pak se povrch zarovná (čímž se zlikviduje to, co tam mezitím přiletělo a začalo růst) a začne se sázet do řádků. Za 20 let od ukončení těžby let máš mladý hustý les, za 30 let cca dvacetiletý les na rovině. Případ B: Semenáče náletů rostou hned od položení poslední vrstvy. Spousta jich nepřežije, některé ano. Po pěti letech je zarostlých cca 30 % rozlohy vegetací. Za deset let máš rozvolněnou krajinu s mozaikou desetiletých dřevin několika druhů, bylinným podrostem a malým procentem obnažených ploch. Za cca 15 let je mizí obnažené plochy. Za 30 let máš kopečkovatou mozaiku třicetiletých hájů, křovin a krátkostébelné vegetace. Na procházku a pro organismy lepší případ B, pro lesáky lepší případ A. Pro hospodaření s vodou... nevím. Půda se bude rychleji vyvíjet v A, protože tam byly přinesené půdní organismy spolu se sazenicemi. Nicméne jde oba přístupy kombinovat, například transferem bloků půdy do míst ponechaných jinak přirozené sukcesi. Samozřejmě se také nemusejí sázet semenáče jednoho druhu, ale dá se udělat druhově pestřejší les... Dělat se dá leccoc, ale většinou je rekultivace spíš zprasená.
Každopádně, rekultivace zpravidla nejdřív zničí už docela dobře vyvinutou vegetaci, aby jí tam zase vysázela, tj. přirozená sukcese sice probíhá pomaleji, ale nakonec plocha zaroste vlastně rychleji než při rekultivaci.

Asi nejhorší možnost je zarovnaný povrch porostlý třtinou křovištní, která zablokuje jiné kytky docela spolehlivě na dlouho.
Taky se může stát, že povrch je velmi kyselý, pak tam samozřejmě neroste nic; to je ale problém i pro rekultivaci.

Na podkrušnohorských výsypkách se toho dělalo docela dost, vycházím z nejčastějších dějů, které uvádí literatura. Ale problematika je to velmi široká na stovky stránek, takže nechytat za slovo, prosím

Trochu mi Tvá odpověď utekla. Děkuju za popis!
Není zavezení odkaliště s těžkými kovy ornicí plýtvání?
Pokud nechají stékat vodu volně po svahu, tak by to dole mohlo vytvářet půdu z naplavenin spolu s vegetací celkem rychle, alespoň místy.
Na té smolnické výsypce (dokončeno 2019), to je kopec srovnaný do etáží s rovinami. Třtina samozřejmě porostla vše, ale v týhle fázi tam bylo třeba taky mraky podbělu, tomu zrasené stanoviště vyloženě vyhovuje. Byly tam řádky vysázenejch křovin po spádnici, zřejmě to byla první etapa rekultivace, ale proč to bylo po spádnici, nevím. Pod tím, v okolí Bílé Vody, je už hotová lesnická rekultivace (zarostlej borovej bordel). Přes jednu etáž vede taková širokánská cesta, takže k té už byla vysazena alej, to bylo na běhání s výhledem apod docela pěkný. Jinak tam v třtině rostl široko daleko pouze jeden strom a to akát, který nevím, jak se tam dostal. Byl mladý, milion semen, ale žádné kořenové výmladky, jak to dělá, když už se rozroste.
Jinak jestli znáš Příbram a její okolní výsypky. To jsou strašně prudký stolový hory z šutru. Zkoušeli jsme to sjíždět po botách, uděláš pět takových houpavých kroků a sjedeš 100 m svahu, fakt zábavné:) jen se tam blbě škrábe, 3 kroky nahoru, 2 zpět.. No ale co je tam zajímavý je, že z každý světový strany postupuje sukcese úplně jinak, podle vláhy samozřejmě. Někde to bříza porostla už úplně celý, na jihu se vytváří taková koryta od vody a je tam jen sem tam křoví. To je parádní lokalita na sledování toho vývoje, jen to není tak trendy jak ty severočeský ďoury:D

[Moskevskaja]

Zemakt a Skelet.
Nápady dobrý, za nějakou tu Ameriku určitě fekál půjde zapřahnout.
Ale berete mi trochu moje poslední záchranu pro to, abych chápal svět. Já doufal, že ta třicítka a lepení se k zemi, sraní všech okolo, není jejich jediný cíl, ale že to má trošku přesah. Ne, že bych jim fandil, ale pokoušim se to chápat jako určitý druh demostrací za šetrnější přístup k prostředí. Což by mohl být teda také alarmismus, ne? Alespoň podle zvolené brutální metody.

[Zemakt]

Přesah? Přesah je takový že by měli jít hákovat. Ideálně na pole.

Výchova respektu k přírodě je věcí školy. Každý pátek odpo. tašku a hybaj sbírat petky a plechovky. A viděl by jsi jak by to šlo.

[Moskevskaja]

Hybaj sbírat petky a plechovky po řidičích, že.. Se schválně koukni, kolik bývá bordelu v pangejtu, když jdeš po silnici. Uklízí se to dvakrát ročně a krátce před úklidem už tam bývá řádně nastláno. A ještě to většinou bývaj takový ňamky jako jsou energiťáky, pepsiny a tousty z benzínek. Zdravá strava zkrátka.
To je jedno, ale kdyby to bylo přece jen o tom terorismu, tak to můžou zfleku zakázat. Takže já tajně doufám, že to jen o tom srát ostatní není.

[Zemakt]

I řidiči chodí do školy. A ne, fakt nejezdí ve Slavkovským, Českým lese, Kruškách. Bordel dělají i naše děti. Stačí jim jen vykérovat do mozku, co si přineseš to si také odnes. Bohatě. Plus zálohu na vratné obaly.

[Polarfox]

Jak vnímáte to lepení se k silnici v Praze? jako součást toho dlouhodobého alarmismu, nebo že to má jen za cíl jen dosáhnout omezení na 30 km/h ve městě (strašná utopie)? jakože když to někoho donutí přemýšlet o své dopravě, tak to plní i nějaký dlouhodobější účel.

Předně - byla by obrovská chyba o tom mudrovat po nějaké ekologické stránce. Tahle skupina a na ni navázané skupiny jsou regulérní komanči, kterým nejde o klima, třicítku atd., ale o změnu společenského řádu. Přilepování se k silnici a spol. je jen hodně blbě maskovaná kulisa. Tím že o nich budeš přemýšlet v rámci ekologie, tak jim dáváš legitimitu a prostor, které si nezaslouží. Ti na tom jenom parazitují a přitom jim jde o něco zcela jiného.

[Dzin]

Shlédl jsem pár dílu s díla Atenborougha, v sérii Naše planeta a bohužel musím konstatovat, že se řadí k dokumentaristům předkládající idealizovaný pohled na přírodu..

Pro příklad první díl. Vidíme miliardové hejno kobylek živící se na porostu, ale už ne, jak se živí na polích a ani armádu lidí rozprašující pesticidy na všechny strany, aby jim to znemožnila.
V druhém díle sledujeme stádo pakoní překonávající řeku, ale už ne početné davy turistů lemují brod a ani průvodní jevy celého tohoto turistického průmyslu.
Ve 3. a 4. díle už sice nějakou interakci s lidmi začínáme vidět, ale jsou to spíše jen náznaky. Vytváří to dojem, že lidé jakoby do přírody nepatří a jejich činnost je spíše jen okrajová a tu “panenskou přírodu” spíše jen narušuje, než aby ji systematicky ovlivňovala a měnila ať v negativním či pozitivním směru.

Třeba to má v jiných dílech jinak, ale to co jsem viděl mě moc nepřesvědčilo.

[skelet]

[Dzin]

Já vím, promiň že ti rozbíjím nebo ztrácím hračku.

[skelet]

vůbec ne.. jen to co popisuješ je takové.. zoufalé..
proč je to zoufalé jsem víceméně popisoval výše.. připomínáš mi teď trucující děcko

[Dzin]

Proč mi z tvých neadekvátních reakcí přijde, že můj naprosto marginální zájem o tohle bereš nějak moc osobně a velmi intenzivně? Klid, o nic přeci nejde.

[skelet]

neberu ho osobně.. jen tvá reakce byla klasická "woke" nebo-li "vím prd, ale vím to naprosto přesně"

jinak k lepičům na asfalt
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_ihav
a takových případů bude přibývat.. politik nebo úředník, který to povolil nebo to toleruje by měl jít na pranýř.

[Zemakt]

Lepiči: jak říkám pepřák.