Bleu píše:Dotaz - asi tady na Fučidu/Hanse S. - nemáš anung jak je to s tím mnou zmiňovanym těžištěm?
V tomhle směru si žádnou konkrétní informaci nevybavím. U G-14 se změnil systém plnění MW50 a to, pokud si vzpomínám, ve smyslu odstranění poněkud improvizovaných tlakových lahví a hnání směsi pomocí kompresoru. To jistě k nějakému drobnému posunu těžiště vedlo, ale nemyslím, že nějak významnému. Těžiště se instalací různých motorů a dalšího vybavení posouvalo sem a tam celkem pravidelně, stejně jako kontinuálně rostla hmotnost stroje. Do původního draku bylo jednoduše řečeno vměstnat větší a těžší nové výdobytky civilizace.
Ale jsou v tom zmatky. Najdou se zmínky, které hovoří o tom, že třeba Hartmann preferoval G-14 oproti G-10 a K-4, kvůli lepší ovladatelnosti. Ale v samotné knize, resp. v Hartmannových vzpomínkách, se nic moc podobného nedočteme, podobně jako u dalších pilotů Bf 109. Vtipné je, že ačkoliv my dnes po mnoha desetiletích máme tendence pozdní Bf 109 poněkud "odsuzovat", samotní piloti, kteří s nimi bojovali, k nim zastávají mnohem pozitivnější postoj. Víceméně si vážili právě těch relativně na první pohled méně důležitých věcí, se kterými pozdní Messerschmitty přišly. A nešlo jen o výkonnější motor, nebo optimální překrytování kabiny. Oblíbili si třeba širší pneumatiky, nebo instalaci těžkých kulometů, jejichž účinnost byla ve srovnání s lehkými nesrovnatelná. Navzdory všemu tohle letadlo bylo až do samého konce války nesmírně účinným stíhacím letounem, který se reálně mohl postavit čemukoliv, co na nebi potkal. Byť u země to v Bf 109 G-6 proti dobře postavenému Jaku-3 asi nebyla žádná slast.
Wasp píše:Má program, do kterého dá návrh letadla a ten mu počítá co potřebuje, co kdyby tam vložil Bf 109G-10 a dal to spočítat?
Propočítávání aerodynamiky je složitý a výpočetně náročný proces. Ona jen samotná teorie, že zadáš skutečně dokonalý 3D model, je poněkud divoká. Efektivně se v programech "ofukují" spíše menší celky, než jsou celá letadla. profily, nebo části křídla či součástí, ale celé letadlo, aby skutečně odpovídalo reálné předloze (všetně nýtování a deformací za letu)...takový 3D model ještě snad ani nebyl vytvořen. Ten dokument, o kterém jsem hovořil výše, používá výrazná zjednodušení 3D modelů, nicméně pokud je míra zjednodušení na porovnávaných letadlech vzájemně odpovídající, pak jsou +/- odpovídající i výsledky. Ovšem pro absolutní výpočty to není dostatečně přesné a to ani s detailnějšími modely, než v uvedeném dokumentu.
Wasp píše:Druhá varianta je tunel, ofouknout v tunelu. V republice je další firma která staví modely a má k dispozici vlastní větrný tunel v malém, kdyby se vyrobil model v měřítku, stačilo by to ?
Nestačilo. Aerodynamika není jako elementární část matematiky, kdy při vydělení všeho deseti dostaneš výsledek dělený deseti. Proč? Zjednodušeně si představ, že molekuly vzduchu mají nějakou velikost, nějakou stlačitelnost, nějaké viskozní vlastnosti, s tím souvisí rychlost zvuku...atd. Teď si představ, že ta molekula obteče reálné křídlo za 0,1 vteřiny a během své cesty se bude nějak deformovat a reagovat s ostatními molekulami. Jenže co na zmenšeném modelu? Křídlo obteče mnohem rychleji s jinými nároky na deformace, přitom její základní vlastnosti jsou stejné. Tahle problematika je mnohem hlubší, ale tohle jen pro základní představu, proč ani tohle není ideální způsob. S malými aerodynamickými tunely se pracuje zcela běžně, protože jsou mnohem levnější jak na výrobu, tak na provoz. Obecně ale platí, že jen tunel, který umí 1:1 skutečně v plném rozsahu rychlostí, je skutečně "zcela přesný". Jen je blbé, že stejně nakonec musí letadlo vyzkoušet pilot
.
Wasp píše:Jak dlouho trvala montáž a demontáž podvěsných kanónových pouzder na letišti ?
Nevím, ale počítej řádově desítky minut práce několika lidí. Rozdíl je v sadách označovaných jako "R" (Rüstsatz) a U ("Umrüstbausatz"). R přestavíš velmi rychle (nejpozději v rámci jednoho dne) i v polních podmínkách, zatímco U je tovární úprava, která se v polních podmínkách realizuje obtížněji. Nicméně je pár výjimek, kdy tohle základní pravidlo příliš neplatilo.
Wasp píše:Opravdu Fw 190 dostával přednostně palivo C-3?
Fw 190 dostával zhruba od počátku roku 1942 (nástup verze A-3 s motorem BMW 801 D-2) výhradně palivo C3. Motor s palivem B4 nemohl plnohodnotně fungovat. Pozdější Fw 190 D naopak ve většině svých subverzí s motory Jumo 213 létaly na B4.
Wasp píše:Jaký druh vztlakových klapek vlastně Bf109 měl ? Klapky se pohybovaly spolu s klapkama chladičů kapaliny na odtokové straně křídla které byly blíže k trupu, a tato část klapek byla tvořená jednoduchými klapkami ? Kdežto "opravdové" klapky už byly štěrbinové ?
Hmmm...vlastně nevím, potřeboval bych nějaký výkres. Ale osobně předpokládám, že spíše ne.
JiK píše:jak na tom vlastne byly druhovalecne stihaci legendy s ochranou posadky? Treba mezek, spit nebo hurricane? Mely nejaky pancir? A jak odolaval tehdejsim zbranim, treba kulkam z kulometu z hurricane, nebo granatum z nemeckeho kanonu?
Původně ta letadla pancéřování kabiny postrádala. V průběhu války (přibližně počínaje rokem 1940) byla ochrana postupně standardizována na obou stranách kanálu na záďové a čelní pancéřové desce, resp. pancéřovém skle. Německé pancéřové pláty měly tloušťku 6 - 12 mm, pancéřové sklo pak 50 mm. Ačkoliv se ochrana nemusí zdát jako nijak zvláště silná, k jejímu prostřelení docházelo jen naprosto výjimečně. Samo o sobě se jednalo o nejkvalitnější pancíře, jaké daná strana byla schopna vyrobit - s ohledem na hmotnost.
Britové sami prováděli v průběhu války detailní a dnes velmi známé testy a obecně bylo vyhodnoceno, že šance na průstřel ze zadní polosféry je velmi malá. Je potřeba nezapomínat, že projektil musel proletět celým letadlem se vším vybavením, nejen deskou. Jiná věc samozřejmě byla u velkorážných kanonů s protipancéřovou municí - třeba MK 103, ty pronikly čímkoliv jako nůž máslem. Nicméně i průbojnost britských Hispan byla vysoká, aby mohly za příhodných okolností pancéřování kabiny celkem snadno probít. Německé MG 151/20 se jim v tomto parametru nevyrovnaly, naopak ale dominovaly v destrukční síle na měkkých částech letadla.
