PALBA.CZ

Mirek58 píše:..inzerce schopností f. Rafaele(?) ...

že umí pasivně detekovat torpédo na 5 km, aktivně na 8km

В рекламных материалах фирмы Rafael

Julesak píše:No vidíš, a mne je známo inak - oba typy niesli výzbroj inak dostupnú len jadrovým typom (Proj. 641B napr. aj RPK-2, čo bola vec inak určená len pre atómové ponorky).

Julesak píše:Veď ja nehovorím, že sa tam lietadlová loď či iný cieľ sám od seba potopí... ale že si ju tam ponorka môže počkať, práve tam kde bude v jej dosahu. A napr. diesel ležiaci na dne bude veľmi tichý... až kým nebude neskoro.

Starlight píše:Závěr:
V 50. a 60. letech Sovětský svaz testoval pro námořnictvo taktické jaderné zbraně, které měly stejnou sílu jako jejich americké námořní protějšky.

Síla jaderné bojové hlavice 150kt pro torpéda Škval, tedy o řád silnější než, co měla US NAVY a co Sověti testovali na Nové zemi, může být skutečně šotek daný sovětskou/ruskou mánií po utajování, která se násobila u jaderných zbraní. Je tu ale jedno ale.

Zhruba ve stejné době jako probíhá vývoj Škvalu jsou zaváděny pro bombardéry řady Tu-22 a Tu-95 protilodní/protizemní řízené střely řady Ch-22 (US/NATO: AS-4 Kitchen), včetně variant s jadernou bojovou hlavicí. Stejně jako u Škvalu se různé prameny ohledně velkosti jaderné bojové liší (v rozsahu 200 kt až 1 Mt). Nejspolehlivější prameny zpravidla uvádí hodnotu 200 kt. Takto velmi silná jaderná nálož by ale nebyla určena k likvidace jediné lodě, ale celého svazu. Nebo byla síla hlavice dána primárně plošnými pozemními cíli?

Je možné, že to je i případ jaderného Škvalu? Tedy, že jim nešlo o to zničit jen jednu loď, ale jednou ranou rovnou celý svaz letadlové lodě?

Julesak píše:Takto nejako si to predstavujem aj ja...

Starlight píše:Technický dotaz - ví někdo něco o způsobu iniciace alespoň konvenčního Škvalu – nárazový, magnetický, časovací zapalovač, apod.? V případě 150kt jaderné verze by se ani nemuseli trefit do nějaké konkrétní lodi - stačilo natočil loď/torpédomet, zadat torpédu korekční kurz, zapalovači odpočet času a vystřelit z co největší vzdálenosti do středu svazu lodí protivníka.

Mirek58 píše:Narazil jsem na zajímavý článeček v ruštině, který možná osvětluje okolnosti zavedení "škvalu" i s omezením dostřelu -7km.
/ Je tam tabulka srovnání hlučnosti jaderné ponorky a torpéda, ponorka hlučnost při 11u - 14dB, torpédo při 28u - 16dB
/ dále tam je zmíněná inzerce schopností f. Rafaele(?) že umí pasivně detekovat torpédo na 5 km, aktivně na 8km ( vše k r.1980)
Tedy v dané době, dostřel "škvalu" s jadernou hlavicí plně vyhovoval, při zachování bezpečného postavení střílející ponorky. A následné zvyšování dosahu "škvalu" bylo reakcí na zlepšené výkony detekce.
( podle mě to má hlavu a patu)

Polarfox píše: Silně pochybuji o tom, že Projekt 641B kdy nesl nebo měl nést RPK-2 (ev. RPK-6, viz. dále). Aneb jak sem tam uvádějí sami Rusové "západní zdroje udávají, že projekt 641B mohl nést RPK-6" Západní zdroje jsou například, když už jsme u toho, na anglické (nejen) wiki schopny na 5ti řádcích smíchat dohromady 5 protiponorkových raketových systémů Ano, to co říkáš je mi povědomé, ale viděl jsem to přesně tam, kde bych se být tebou tomu obloukem vyhnul. Jeden čas to hrozně jelo i v českých knížkách, které to zas přebraly ze západních knížek, které si to díky nedostatku informací z hloubi Studené války a nebo těsně po jejím skončení v 90tých letech často napůl vycucaly z prstu. Vem si už jen systém označování ruských zbraní na Západě...připárovat to k ruským systémům a hlavně verzím je vyloženě porod a někdy to ani nejde. A tak je to se spoustou věcí.

A to že něco nese část technologií dostupných jaderným typům pouze značí to, že se snažíš vytvořit moderní ponorku jdoucí s dobou. Nemá to jakoukoli logickou souvztažnost k tomu, čím jí vyzbrojíš, protože je to jiná kategorie, s jinými úkoly a jinými prioritami.

Polarfox píše: Opakuji - kdokoli s IQ nad úroveň houpacího koně bude ty ponorky v určitých prostorech očekávat. Což znamená, že:
1) Pokud tam opravdu ale opravdu nebude muset, tak tam nepoleze.
2) Pokud tam z nějakého důvodu bude muset nebo bude chtít, tak udělá vše pro to, aby tuto ponorku aktivním způsobem nalezl a nebo jí co nejvíce znepříjemnil příležitost k útoku.

Takže to v žádném případě tak jednoduché a nebude to rozhodně o tom, že si nic netušící a nic nedělající skupina lodí vpluje někam jak na výlet mezi čekající natěšené piraně. A tichý diesel čekající na přesném výhodném místě někde na dně je jen finální výsledek celého řetězce událostí, který není nijak zohledňován.

Polarfox píše: Nemluvě o tom, že pokud by měl jaderný Škvala takovouto vyloženě strategickou a významnou úlohu, tak by byl v současnosti mnohem známější, mnohem detailněji probíraný a vůbec by se o tom vědělo. Ten informační bordel okolo Škvalu je ale způsoben naopak tím, že je to tak okrajová záležitost, že to málokomu stojí za korekce a zásadní popis. Takže je dán prostor čistě senzacím a spekulacím.

Polarfox píše:... to bude v nastavené vzdálenosti šup dolů a v nastavené hloubce bum (vše vloženo před startem).

Julesak píše:Pokojne pochybuj o čomkoľvek chceš.

Julesak píše:Čo sa týka používania západných označení pre sovietske/ruské systémy, dôrazne odporúčam vyhýbať sa tomu a používať originálne označenie, dnes sa to naozaj dá - nie ja som tu písal o "Tajfúnoch" a pod

Julesak píše:A kým nie je zohľadňovaný? Tebou?

Julesak píše:Presne, čím významnejší systém, tým viac je o ňom známo. Preto o takom RVSN je známe asi všetko

Julesak píše:Podľa Polarfoxa.... inak je to vyložene protilodná zbraň

Mirek58 píše:Tak to je hezký posun v názoru, když ještě před pár dny Polarfox tvrdil, že "škval" je protiponorková zbraň.
Ale dobrá, změna názoru je taky názor.

Mirek58 píše:Kdy SSSR koupil od Japonců ta obráběcí centra pro výrobu lodních šroubů? (byl kolem toho docela virvál, matně si vzpomínám, že to bylo před r. 1980?)
Kdy se na scéně objevily nové tiché ponorky provenience SSSR?

Mirek58 píše:Tak to je hezký posun v názoru, když ještě před pár dny Polarfox tvrdil, že "škval" je protiponorková zbraň.
Ale dobrá, změna názoru je taky názor.

A k hledání - vopentliček.
Otázky:
Kdy SSSR koupil od Japonců ta obráběcí centra pro výrobu lodních šroubů? (byl kolem toho docela virvál, matně si vzpomínám, že to bylo před r. 1980?)
Kdy se na scéně objevily nové tiché ponorky provenience SSSR?

1) Škval verze M-5, zaveden 1977, ponorková protiponorková střela se 150kt jadernou hlavicí

Mirek58 píše:Ehm, ehm,
tohle hlásal polarfox 12.7.2017:

1) Škval verze M-5, zaveden 1977, ponorková protiponorková střela se 150kt jadernou hlavicí

Mirek58 píše:Kdy SSSR koupil od Japonců ta obráběcí centra pro výrobu lodních šroubů? (byl kolem toho docela virvál, matně si vzpomínám, že to bylo před r. 1980?)

Mirek58 píše:K navádění "škvalu" po vodiči.
Tam byl a jistě ještě je problém v navijáku vodiče.

Alchymista píše:

Mirek58 píše:Kdy SSSR koupil od Japonců ta obráběcí centra pro výrobu lodních šroubů? (byl kolem toho docela virvál, matně si vzpomínám, že to bylo před r. 1980?)

Slovami jedného britského profesora: Keď viete, ako má tichá vrtuľa vyzerať, vyrobíte ju aj pílnikom.

Mirek58 píše:A není nic divného, když nová raketonosná ponorka dostala "těžkou brokovnici" pro boj z blízka.

Mirek58 píše:Všechno to svědčí o systematickém vývoji celého zbraňového systému. Nová ponorka s novými parametry Nová zbraň pro boj zblízka Nová těžká torpéda( do strategických střel se nepletu)

Mirek58 píše:No, kdyby nebyly ty nové ponorky skokově tiché, nebyl by kolem zakoupené obráběcí technologie poprask na mezinárodní úrovni.

Mirek58 píše:No, tak to neví nikdo, protože i podle rusů všechen poprask kolem škvalu začal tragédií Kurska a informace pocházejí odjednoho! novináře a samozřejmě se spousta věcí odvozuje od verze E.A podle mne se i nějaké informace zrodily ze spojení torpédové fabriky Dastan, která byla propojena s Ukrajinou

Alchymista píše:Slovami jedného britského profesora: Keď viete, ako má tichá vrtuľa vyzerať, vyrobíte ju aj pílnikom.

Alchymista píše:Polarfox - s ohľadom na obranyschopnosť zväzu okolo LL a s ohľadom na veľkosť a odolnosť samotnej LL potrebuješ na jej aspoň trochu spoľahlivé ničenie nálož minimálne 50kt, ktorá zabezpečuje jej zničenie vo vzdialenosti ~200-300 metrov od epicentra (teda zhruba jednu dlžku lode!), takže tých "150kt" vôbec nie je veľa, skôr na spodnej hranici. U "zasiahnuteľných" nosičov jadrových zbraní ako sú predovšetkým riadené strely s plochou dráhou letu a torpeda sa uplatňuje tzv. "zásada nezničiteľnosti" - od istej medznej vzdialenosti k cieľu (predpokladá sa že už je v nepriateľskom teritóriu) je akákoľvek porucha či odklon od predpokladanej dráhy znemožňujúci dosiahnutie cieľa považovaná za nepriateľský zásah a je vydaný povel k odpáleniu bojovej nálože.

Alchymista píše:Slovami jedného britského profesora: Keď viete, ako má tichá vrtuľa vyzerať, vyrobíte ju aj pílnikom.

Starlight píše: Celkem se do dnešních dní uskutečnilo 9 podvodních testů – 5 amerických (videa ze čtyřech testů jsem sem už dával, pátý test byla jaderná hlubinné nálože Mk 90 „Betty“), 3 ruské (viz dále, plus dva těsně nad hladinou) a jeden britský (těsně pod hladinou).

The Wigwam test certainly proved the effectiveness of nuclear anti-submarine weapons. The closest tub a mile from the explosion sank within a second. The next tub out survived the blast but sank on the way back to San Diego.

The Navy found that a nuclear depth charge exploding in deep water could kill a modern sub more than a mile away — and older subs at twice that distance.