Re: Hotové modely letadel a další létající techniky
Napsal: 15/6/2023, 16:59
S číslem 22 vyšel dnes, nebo možná už včera, model italské stíhačky Macchi MC. 202 Folgore, v měřítku 1:72, tudíž se zataženým podvozkem. Tím se, aspoň prozatím, potvrdila linie uvedená vydavatelstvím MagnetPress. Zde je odkaz, další seznam už kopírovat nebudu:
https://www.press.sk/knihy/letadla-ii.- ... redplatne/
V rychlosti k modelu samotnému – rozměrová a obrysová přesnost je slušná. Rozdíl délky levé a pravé poloviny křídla, kterým italští konstruktéři potlačovali gyroskopický efekt vrtule, zde není znázorněn. Ovšem necelé tři milimetry, o které by levá polovina křídla v daném měřítku měla být delší, mě nechávají v klidu. Paneláž je znázorněna vcelku slušně, absenci křídelních kulometů ráže 7,7 mm, vzhledem k okolnosti, že většina pilotů je nechávala odmontovat, také nepovažuji za chybu. V kuželu vrtule by měl být otvor, ale není.
Model tohoto elegantního stroje sám o sobě působí hezky, ale...
Vydaný letoun je zbarven v kamufláži 363ª Squadriglia, 150 Gruppo Stormo, operující v roce 1942 z libyjského Benghází. Co se týče zbarvení samotného, tady příliš důvodů ke spokojenosti není. V pořádku jsou jen spodní plochy, horní základní pískový nátěr působí příliš do šeda a zelené skvrnky, v originále tmavě zelené, jsou na mém modelu prakticky černé. Stejně jako rámování kabiny, které by mělo zbarvením navazovat na okolní plochy. Náběžné hrany by měly být zbarveny barvami z horních ploch částečně až na spodek křídla, zatímco trup od odtokové hrany křídla směrem dozadu by v těchto barvách měl být celý. Vrtulový kužel by měl mít barvu bílou, místo žluté. Na obou stranách trupu před kabinou postrádám kruhové znaky italského letectva s liktorskými svazky – neboli fasces, které v daném období nosila všechna italská letadla.
Příští vydávaný model by měl být B-29, zajisté v měřítku, které nesbírám, ale o dva týdny později by se měl objevit další italský stíhač, a to Fiat G-55 Centauro. Budu rád, když budu moct napsat lepší hodnocení.
https://www.press.sk/knihy/letadla-ii.- ... redplatne/
V rychlosti k modelu samotnému – rozměrová a obrysová přesnost je slušná. Rozdíl délky levé a pravé poloviny křídla, kterým italští konstruktéři potlačovali gyroskopický efekt vrtule, zde není znázorněn. Ovšem necelé tři milimetry, o které by levá polovina křídla v daném měřítku měla být delší, mě nechávají v klidu. Paneláž je znázorněna vcelku slušně, absenci křídelních kulometů ráže 7,7 mm, vzhledem k okolnosti, že většina pilotů je nechávala odmontovat, také nepovažuji za chybu. V kuželu vrtule by měl být otvor, ale není.
Model tohoto elegantního stroje sám o sobě působí hezky, ale...
Vydaný letoun je zbarven v kamufláži 363ª Squadriglia, 150 Gruppo Stormo, operující v roce 1942 z libyjského Benghází. Co se týče zbarvení samotného, tady příliš důvodů ke spokojenosti není. V pořádku jsou jen spodní plochy, horní základní pískový nátěr působí příliš do šeda a zelené skvrnky, v originále tmavě zelené, jsou na mém modelu prakticky černé. Stejně jako rámování kabiny, které by mělo zbarvením navazovat na okolní plochy. Náběžné hrany by měly být zbarveny barvami z horních ploch částečně až na spodek křídla, zatímco trup od odtokové hrany křídla směrem dozadu by v těchto barvách měl být celý. Vrtulový kužel by měl mít barvu bílou, místo žluté. Na obou stranách trupu před kabinou postrádám kruhové znaky italského letectva s liktorskými svazky – neboli fasces, které v daném období nosila všechna italská letadla.
Příští vydávaný model by měl být B-29, zajisté v měřítku, které nesbírám, ale o dva týdny později by se měl objevit další italský stíhač, a to Fiat G-55 Centauro. Budu rád, když budu moct napsat lepší hodnocení.