Rekatolizace

[Destroyman]

Bleu: Dobře, tomu rozumím, ale ptal jsem se na něco jiného. Ptal jsem se kdy, kde a kolik Španělé Rakušanům nakonec zaplatili. Ne proto, abych prudil, ale abych si to mohl dát do souvislostí.
Furt se totiž ještě hrabu ve Skeletových pirátech. Takže vím, že např. l´Olonais v Maracaibu ukradl 60 000 piastrů. Vzhledem k tomu, že piastr obsahoval unci stříbra, tak to nějakej ten žebřiňák určitě dalo. Jenže to zdánlivé bohatství l´Olonaisovi bylo nakonec celkem k ničemu, protože ho sežrali kanibalové, když k nim do vesnice přišel sockovat o jídlo. Dá se tedy předpokládat, že za ty žebřiňáky stříbra si piráti koupili nějaké ty zbraně a zbytek neměli problém za pár týdnů prochlastat.
Proto se ptám: Kolik že Španělé dali Rakušanům ve skutečnosti peněz? A stačilo to aspoň na to, aby se několika plukům koupily třeba boty?

EDIT: A sakra, Pátrač byl zase rychlejší...

[Bleu]

Zdeněk - tak do Afriky se vyjma obchodních stanic, a zabrání jednoho města zrovna 2x nehnali - budem-li se teda bavit o 16. stol. Spíš jde o to, že po reconquistě se místní region natolik uklidnil, že se mohli začít věnovat i něčemu jinému, tj. hledání cesty do Indie.

No, do tématu to sice nepatří, ale nereagovat prostě nejde - těch pár obchodních stanic (první už ve století 15.) způsobilo, že si pro bohatství západního pobřeží mohli jezdit (a jezdili) jak do sámošky, Španělům pro inspiraci pěkně před nosem. Jistě, nezaložili tu říši, (neměli lidi), ale král Jindřich si "o Navegador" zbytečně asi neříkal což?
Bez urážky, ale shrnout Portugalce XV. - XVI. větou "2x nehnali" je dobrej úlet.

No mě šlo o tom, že nedělali klasickou kolonizaci tj. tvorbu říše, někde za mořem, bylo to myšlený jen a pouze v tomhle smyslu.

[Pátrač]

Destroymane něco jsem našel.

V druhé kapitole doprovodné práce k Johanově rekatolizaci jsem výslovně uvedl:

V únoru 1619 věnoval Vídni španělský král 300 tisíc dukátů a slíbil dalšího půl roku vyplácet každý měsíc 50 tisíc.

Je to zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=5069

Když jsem to tam dal, tak jsem to v některém z pramenů našel. Takže večer se na to mrknu a zkusím Ti to dopřesnit.

Nemám ani tucha co se dalo koupit za jeden zlatý dukát, ale myslím si, že to byla hodnotná měna. A jednorázová dotace 300 000 těchto dukátů asi měla svoji váhu. Stejně tak pravidelná dotace co šest měsíců 50 000 dalších. Ale nemám ani představu jak dlouho byla tato apanáž skutečně vyplácena.

[Destroyman]

Výborně, z toho se už dá vycházet! Jeden dukát byl totiž 30 pražských grošů. Vzpomeneme-li si na úsloví "za krále Holce (=Ladislava Pohrobka) byla za groš ovce", pak nám 300 000 dukátů dává devět miliónů ovcí. Bohužel, v 17. století už pražský groš nebyl co kdysi, ale řádově mi stačí, že pár tisíc až desítek tisíc ovcí se za to určitě pořídit dalo. Takže to byla určitě slušná sumička.

[Bleu]

Pátrač -
Já sem psal, že,
věci ohledně podpory rakouské větve Habsburků, byly schváleny v tajném dodatku a byly zveřejněny nejdříve v únoru 1619.

Ty jsi psal
V únoru 1619 věnoval Vídni španělský král 300 tisíc dukátů a slíbil dalšího půl roku vyplácet každý měsíc 50 tisíc.
Mě přijde, že to sedí.
----------------------------------------------------

Ještě doplnění - španělská podpora byla za to, že Rakouská větev nechá Alsasko španělským Habsburkům.

Další doplnění - chtělo by to splašit tydle studie,
Peter Brightwell, The Spanish Origins of Thirty Year's war," in European Studies Review 9 (1979) 409-32

Peter Brightwell, "Spain and Bohemia: The decision to Intervene, in 1619 in European Studies Review 12 (1982) 117 -42

----------------------------------------------------

Dodávám, že na základě tédle smlouvy pomohli Španělé rakouským Habsburkům s Benátkami v roce 1620

----------------------------------------------------

http://ehr.oxfordjournals.org/content/C ... eec6a3707b

Velmi poučný článek - osvětluje to částečně to očem se tu bavíme.

[Bleu]

Ad ceny - nekdy od poloviny 16. století se používá Tolarový systém.

Podle stránek http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola6_02

V roce 1607 byl tolar za 73 krejcarů a zlatý dukát za 112 krejcarů, v roce 1619 pak bylo 105 krejcarů na tolar. tzn nějakých 157 krejcarů za dukát +- autobus.

157*300 000 = 4 710 000 krejcarů +- autobus respketive 448 571 tolarů měli tedy rakouští Habsburkové dostat od svých španělských příbuzných. Jeli to hodně nebo málo posuďte sami.

ceny v té době byly následující
podle třicitka.brodec org

Rok 1615 - Kůň stál 42 až 54 tolarů, tele 2,5 tolaru, ovce 2 1/8 tolaru, kilo másla 8 grošů, boty 1,5 tolaru. Tesař si vydělal za měsíc
4 tolary 5 grošů. Panství v Čechách se dalo koupit již za cca 25 000 tolarů, velký dům v Praze za 5 000 -10 000 tolarů.

Je to z historie obce Střelice u Brna, na internetu to lze dohledat zde: http://www.streliceubrna.cz/files/1/inf ... 022007.pdf

Jeden ucelený text k tématu peněz za 30. války lze nalézt i na Českém šermu, a sice zde: http://www.ceskyserm.cz/NewsDetail-308

1615 cena vojenských potřeb: zbroj pěšáka 15 zl,zbroj rejtara s rukavicemi 10 zl, mušketa 2 zl, arkabuzarka 5 zl, německá rejtharka (střelná zbraň) 3 zl, dlouhá ručnice 4 zl, kuše na střílení olověných kulek 5 zl, moždýř ke střílení 200 zl, halapartna 1 zl, polní buben 5 zl.

1621 Kompanie se skládala (v závorce denní žold): 1 kapitán (4 zl), 1 fendrich (1,5 zl), 1 forýr (27 kr), 1 vachmistr (28 kr), 1 barvíř (bradýř ?) (17 kr), 5 korporálů (2 zl 12 kr), 2 bubeníci (36 kr), 1 pískař (18 kr), 1 kaplan (1 zl), 100 soldátů (9 kr). 1 libra (= O,5 kg) prachu stála 2 zl 45 kr.

1622 jízdní císařský pluk se skládal z 5 karnet (v každé asi 100 koní) plukovník 20 zl denně, nejvyšší lejtnant 12 zl, vachmistr 10 zl, vachmistrův lejtnant 2 zl, kvartýrmistr 2 zl, profous 1 zl, trubač 1/2 zl, bubeník 1/2 zl. V každé karnetě byl rytmistr 6 zl, lejtnant 4 zl, fendrich 3 zl, 2 kapráli po 1 zl, forýr 30 kr, 100 rejtarů po 24 kr denně.

(Zdroj: http://www.genebaze.cz/dv/voj/Vojenska_sluzba.txt) - je to vývoj plateb a žoldů od 15. do 19. století. Cenu koně jsem v tom jako naschvál nenašel, i když se tam o vyplácení koní mluví. Je tam ale zmínka o tom, že v roce 1650 byla pořizovací cena jednoho vojáka s koněm (tzv. "porce") 13 a 1/2 krejcarů denně (v penězích nebo v naturáliích)
Zlatý=1/2 tolaru si myslim tak +-

ještě dodám, že (třicítka brodec. org)

Podle Vademeca pomocných věd historických r. 1619 stavové přijali následující mincovní řád:
tolar-------groš bílý-----peníz bílý------peníz malý---------krejcar
1------------(45)---------315------------730--------------150
--------------(1)----------7--------------14
---------------------------3---------------6----------------1

problémem bude obrovská inflace a děsnej bordel u drobnějších peněz. Například r. 1622 stál 1 tolar 660 krejcarů (rok předem 140, rok poté 120).

[skelet]

Na tuto myšlenku mě přivedl už Josefg, ale když už jste to nakousli - je možné rozkrýt i další finanční injekce té doby?
Řekl bych, že zde bude více důvodů proč byla rekatolizace než kdekoliv jinde

[josefg]

No chtěl jsem počkat s čím přijde Johan, ale nedá mi to.
Připomeňme si, že tolerančním patentem pouze začala cesta k opětovném nastolení náboženské svobody, i po jeho vydání si privilegované postavení uchovala římskokatolická církev. Vedle ní však byla trpěna, tolerována vyznání augšpurské (luterské), helvetské (kalvínské) a řeckopravoslavné.
Proč se přihlásilo po vydání patentu k jiným církvím tak málo lidí cca 2% pochopíme, když si zalistujeme v historii a zjistíme , že příslušníci tolerovaných církví si museli vybudovat ze svých prostředků kostely, fary, školy, hřbitovy, vyplácet svého faráře, resp. učitele. Vedle toho museli odvádět dávky i katolickým farářům, z jejichž farností přestupem odešli, aby tito „tolerancí neutrpěli újmu“.
Tak že peníze, zase až na prvním místě.
Navíc se ti, kteří se k tolerovaným církvím přihlásili v roce 1782, museli své rozhodnutí individuálně obhájit před komisemi zvlášť za tímto účelem zřízenými.
Ti, kteří chtěli z římskokatolické do tolerované církve přestoupit v dalších letech do r. 1861 museli absolvovat u místně příslušného katolického kněze tzv. „šestinedělní cvičení“. Teprve v roce 1867 vydáním prosincové ústavy nastala plná náboženská svoboda.
Tak Johane buď opatrnější s těmi soudy o úspěšnosti katolictví v Čechách..
Jinak k rozvoji protestantských zemí proti katolickým. Pánové, vezměme si si například církevní svátky, většina protestantských církví má velikonoce a vánoce tedy advent. No a samozřejmě neděli. Zbytek roku se pracuje.
Katolická církev jich měla za rok desítky a k tomu i několika denní poutě, samotný Josef II jich prý zrušil na padesát.. Takový svátek to nebylo nic nedělání, jako dnes, to byly povinné náboženské obřady, za které se platilo a kterých se každý účastnil ve svém nejlepším oblečení. Toto slavení bylo spojené s povinnými nákupy posvátných předmětů, případně svěcením přinesených. Tam kde se nevyžadovala přímá platba, předpokládal se úměrný dar..
Tak mi řekněte, jak takový stát mohl vzkvétat, když lidé co vydělali to nechali na povinných oslavách a bohoslužbách, které měli skoro obden? Církev brala plnou hrstí, ale neplatila daně.
Tak že Josef II, když chtěl prosperitu, musel řezat i do svých a evidentně s tím neměl žádný problém. Když se mu zdálo, že je mocnářství překatolizováno jednoduše ho odkatolizoval., Rekatolizace znamenala obrovský přísun peněz do církevních pokladen, tak Josefínské reformy převedly peníze od církve k císaři.. A z farářu se stali státní zaměstnanci, kteří měli podle představ císaře šířit osvětu například informovat zemědělce o agrotechnických lhůtách, vést matriku a číst úřední vyhlášky. Prostě slovy mého oblíbeného klasika

Přivedeme kněžstvo s vojskem
K jednomu komandu
zorganizujeme přísněji
tu církevní bandu

Jen zabavením církevního majetku v Čechách a Moravě císař jednorázově získal přes 22 milonů zlatých. Další pak díky ekonomickému růstu země., jenže tím šlápl mnohým na kuří oko a ti ho neměli rádi. Paradoxně na jeho reformy zase doplatila předevšímčeská kultura.
No a tady bude též klíč k odpovědi na otázku, proč Češi nemají rádi církve a katolickou zvlášť. Protože se podobá mobilnímu operátorovi, který tě nutí draze kupovat služby které nepotřebuješ, mnohdy přímo nechceš, ale musíš se tvářit jako že jsi náramně happy a cool. Částečně to platí i dnes, ale v 17 století to bylo na sto procent..
Ona katolická církev dnes, přes všechno její bohatství a vliv je jen stínem své někdejší moci a síly.

[Bleu]

Člověk by si až myslel, na základě příspěvků od josefag, že se na území monarchie nedalo žít a že za všechna příkoří mohla katolická církev ve spolurpáci s neschopnými (nebo všeho schopnými?) Habsburky. Reálná situace byla ovšem taková, že to tu bylo naprosto srovnatelné s naprostou většinou území tehdejší Evropy. Nehledě k tomu, že České země od roku 1648 do roku 1740 nepoznaly válku na svém území. Což si tady předřečník tak nějak neuvědomuje, či přesněji nechce uvědomit, snad proto, že to nabourává onu "zlatou legendu" o první republice.

[jmodrak]

A nie je to pravda ? Ak kresťanský poddaný utekajú k moslimským pánom a pravidelne sa búria, niečo nie je v poriadku s onou "zlatou legendou o Habsburgoch". Nehovoriac o tom, že s tým "rozvojom" Čiech to nebolo až tak rýchle. Rozvoj nastal až po tom, čo Fridrich Veľký zabral Sliezsko (väčšinu) a bolo treba nájsť náhradu za túto najviac priemyselnú provinciu. Neviem, či situácia bola zrovnateľná, s ostatnou Európou, ale úslovie o "španielskej vesnici" bolo do Napoleonských dôb úslovie o "českej vesnici". To, že Čechy nepoznali skoro 100 rokov na území vojnu, nie je ani tak zásluha Habsburgovcov, ako skôr presun bojov do okrajových oblasti. Tak isto úloha "Rakúska" v protitureckých vojnách sa preháňa. Bola to Nemecká ríša, ktorá niesla finačnú ťarchu bojov a Poľsko, ktoré prispelo vojakmi či už pod Viedňou alebo v Sedmohradsku. Samozrejme pokrok v 17. a 18. storočí bol, ale ten bol v celej Europe. Dokonca ak by sme porovnávali Čechy v rámci korunných krajín a s inými štátmi, badať prvky zaostalosti dokonca aj s Ruskom, ktoré prechádza búrlivým rozvojom, alebo sev. Talianskom, ktoré je tiež pod nadvládou H.
Taktiež vernosť českých stavov je diskutabilná, keďže pri prvej príležitosti volia kráľa z Bavorska. Námietka o "donutení" je diskutabilná, keďže uhorské stavy ponechali Habsburgovcov.

[josefg]

A nie je to pravda ? Ak kresťanský poddaný utekajú k moslimským pánom a pravidelne sa búria, niečo nie je v poriadku s onou "zlatou legendou o Habsburgoch".

Bleue nemůžeš brát moc vážně, když si myslí, že to nikdo nebude ověřovat napíše cokoli, co se mu zrovna bude hodit, ať je to pravda nebo ne. Až když ho upozorníš, že blafuje s klidem ti poví, že nepředpokládal, že si najdeš zdroj.
Je otázka, když tady nedávno školil Jerseje ze znalostí historické literatury, zda ji sám vůbec četl. Je docela možné, že jen četl neco o ní a pak blafoval.
Už ho beru s rezervou

[Cassius Chaerea]

A nie je to pravda ? Ak kresťanský poddaný utekajú k moslimským pánom a pravidelne sa búria, niečo nie je v poriadku s onou "zlatou legendou o Habsburgoch".

Bleue nemůžeš brát moc vážně, když si myslí, že to nikdo nebude ověřovat napíše cokoli, co se mu zrovna bude hodit, ať je to pravda nebo ne. Až když ho upozorníš, že blafuje s klidem ti poví, že nepředpokládal, že si najdeš zdroj.

Josefe G s tímhle jdi taky do haje dubového...BlueLa znám osobně a to si kua piš, že když už o něčem žvaní, tak o tom má něco načteno, narozdíl od mnohých zde. A v novověkých otázkách, si naprostou většinu palbáků strčí do zadnice, kdykoli bude chtít.

[Bleu]

A nie je to pravda ? Ak kresťanský poddaný utekajú k moslimským pánom a pravidelne sa búria, niečo nie je v poriadku s onou "zlatou legendou o Habsburgoch". Nehovoriac o tom, že s tým "rozvojom" Čiech to nebolo až tak rýchle. Rozvoj nastal až po tom, čo Fridrich Veľký zabral Sliezsko (väčšinu) a bolo treba nájsť náhradu za túto najviac priemyselnú provinciu. Neviem, či situácia bola zrovnateľná, s ostatnou Európou, ale úslovie o "španielskej vesnici" bolo do Napoleonských dôb úslovie o "českej vesnici". To, že Čechy nepoznali skoro 100 rokov na území vojnu, nie je ani tak zásluha Habsburgovcov, ako skôr presun bojov do okrajových oblasti. Tak isto úloha "Rakúska" v protitureckých vojnách sa preháňa. Bola to Nemecká ríša, ktorá niesla finačnú ťarchu bojov a Poľsko, ktoré prispelo vojakmi či už pod Viedňou alebo v Sedmohradsku. Samozrejme pokrok v 17. a 18. storočí bol, ale ten bol v celej Europe. Dokonca ak by sme porovnávali Čechy v rámci korunných krajín a s inými štátmi, badať prvky zaostalosti dokonca aj s Ruskom, ktoré prechádza búrlivým rozvojom, alebo sev. Talianskom, ktoré je tiež pod nadvládou H.
Taktiež vernosť českých stavov je diskutabilná, keďže pri prvej príležitosti volia kráľa z Bavorska. Námietka o "donutení" je diskutabilná, keďže uhorské stavy ponechali Habsburgovcov.

1) Sousloví o české vesnici je známé podle mě už od středověku, od husitských válek pravděpodobně né-li dřív.

2) Vleklé boje s musulmany v uhrách jsou už z principu mimo téma nemyslíš?

3) "nie je ani tak zásluha Habsburgovcov" To je na dlouhou debatu, který nejspíš k ničemu nepovede.
3 a) Války s osmany přeci neskončí koncem 17. století , že? ale pokračují s různými úspechy (máme Bělehrad, nemáme Bělehrad) až do roku 1791.

4) Já taky netvrdím, že byl nějaký rychlý já tvrdím že od počátku 18 století - kdy se definitivně země vyrovná s následky Třícetileté války, je v zásadě srovnatelný byť existují zaostalejší oblasti - Broumvosko třeba.

5) Pravidleně se někdo bouřil Ve Francii, V Anglii, Ve Švédsku, V Říši, V Itálii, ve Španělsku, v Habsburské monarchii, V Rusku, v nově vzniklých USA - napiš mi kde se někdo nebouřil.

6) "Taktiež vernosť českých stavov je diskutabilná, keďže pri prvej príležitosti volia kráľa z Bavorska. Námietka o "donutení" je diskutabilná, keďže uhorské stavy ponechali Habsburgovcov"

Tudle ty věty nějak nepobírám... Zejména tu druhou.

[josefg]

Josefe G s tímhle jdi taky do haje dubového...BlueLa znám osobně a to si kua piš, že když už o něčem žvaní, tak o tom má něco načteno, narozdíl od mnohých zde. A v novověkých otázkách, si naprostou většinu palbáků strčí do zadnice, kdykoli bude chtít.

Cassi nech na hlavě a Bleuovi ať se hájí, pochybuju že se Ti se vším svěřuje.

[Cassius Chaerea]

Cassi nech na hlavě a Bleuovi ať se hájí, pochybuju že se Ti se vším svěřuje.

Není moje holka, aby se mi svěřoval, což na faktu co ví o Novověku, narozdíl od tebe, nic nemění.

[jmodrak]

1. V literatúra sa uvádza 30 ročná vojna, ale fakt, že to údajne musel opravovať až Goethe tiež o niečom svedčí.
2. Boje s musulmanmi sú témou českého politického života už od Rudolfa a Matyaša.
3. Ano
3a Alebo 1878 ?
4. všeobecne sa udáva ako podnet k industrializácii Čiech práve strata Sliezska. Od nariadení M.T. až po práce historikov.
5. Áno, sú všade, ale nie tak dlhodobé. Ak zoberieme do úvahy, že Ríša, dedičné krajiny a Taliansko sú pod "palcom" Habsburgovcov, je toho príliš aby sa dalo povedať, že nastal vnútorný zmier. Niečo tam haprovalo.

[Johan]

Pro teď k subsidiím:

Do roku 1635 čerpá habsburská strana, ve střední Evropě, podporu od papežského stolce (ten získává většinu příjmů zas ze španělského koloniálního impéria) ve výši 50´000 zlatých (samozřejmě-k příjmům a platbám, které již výše zmiňoval Pátrač a které jsem jinde popisoval i já). Někdy je uváděno i 75´000 zlatých a částky nemusí být v rozporu. Papežství najalo i vojenské oddíly a to muže vytvářet ono navýšení. Z těch 50´000 zlatých bylo 25´000 určeno přímo Vídni, má se však za to, že dalšími obchodními tahy (např. prodej vojenského materiálu) do metropole na Dunaji dotekly nakonec až 2/3 celé částky.

Do roku roku 1644 válčí (alespoň rámcově) všichni "za svoje", což je, samozřejmě, mnohem menší "sranda" než válčit za cizí Pak ovše i na scénu subsidiární politiky vstupuje Francie, a to velice štědře. Svým spojencům přímo najímá vojenské oddíly a poskytuje i tučné platby. Jen Švédsku 400´000 zlatých.

Tomu se Španělsko pokusí konkurovat, ale jeho zdroje byly již limitované. Svým spojencům tak poskytne podporu ve výši srovnatelné s tím, co Paříž poslala "jen" do Stockholmu. Opět je předpokládáno, že Vídeň se dostává ke 3/5, až 2/3 objemu španělského plnění.

[Bleu]

1) Já říkám "mám dojem" - třeba se mýlím, že je to už od husitskejch válek, za Třicítky to používá třeba Grimmelshausen bavíme se o navíc v německy mluvících zemích, že jo.
Poláci mají turecké kázání ve stejném smyslu.

2) mno?

3a) Záleží kam až půjdem, že jo.

4) bavíme se industrializaci nebo o rozvoji? Já jen tvrdím, že rozvoj v zemích HM byl ekvivalentní k evropskému průměru tu nad ním tu pod ním. Rozhodně to nebylo výrazně horší.

5) co Francie? v Británii - Skotsko a Irsko to mi přijde jako dost dlouhodobé.

[Bleu]

Josefg - s čím máš problém, před čím nebo proti čemu se mám hájit, nebo co mám obhajovat?

[Pátrač]

Nedovedu až tak posoudit jestli kolega Bleu má nebo nemá něco nastudováno. Ale podle toho co zde uvádí si myslím, že má nastudováno více než já, protože pro mě novověk není až tak preferovaný úsek našich dějin. A to platí i přes to, že otázce bojů s musulmany jsem se zde věnoval možná ze všech palbáků nejvíce.

Navíc zde dochází k něčemu co se mi jeví jako škoda. Začínáme se zde jakoby seskupovat. Jedna skupina tvrdí, že to, co se zde na území zemí Koruny české dělo od smrti Ludvíka Jagellovce u Moháče nevybočovalo z dobových zvyklostí a že se zemím Koruny české neubližovalo nijak více než jiným územím v různých státech Evropy. Druhá skupina potom tvrdí, že vše co se zde dělo byla katastrofa, hrůza a průšvih.

JÁ patřím ke skupině první a myslím si že mám pravdu. Tak jak odmítám různé úpravy dějin ohledně vzniku samostané ČSR, to samé musím tvrdit o této vzdálené době. Nelze události od roku 1617 poměřovat dnes platným mezinárodním právem, dnes platnými morálními normami, dnes platný pohledem na lidská práva a tak dále.

Rekatolizace úemí spravovaného přímo císařem byla v tehdejší době normální jev. Podobné procesy probíhaly v celé Evropě před tím i potom. Tehdy to bylo normální, bylo to právo panovníka a dnes říci jak to bylo špatné je nesmysl.

Povstání proti vládcům byla normální, běžná a pokud byla potlačena a to většinou byla, vždy následovaly represe.

Pokud dokáže kresťan přejít k muslimovi a pomáhat mu vraždit jiné křesťany není to známka ničeho jiného než toho, že v dané době o víru nešlo ale šlo pouze o mocenské postavení povstalců, kterým víra na srdci ležela až někde v třetí řadě.

Tvrdit, že stavové v Čechách asi nebyli spokojení s Habsburkem a proto při první příležitosti volily Fridricha Falckého je neuvěřitelné nepochopení českých dějin. Kolego jmodraku, čeští stavové nebyli nikdy loajální žádnému králi. Vždy chtěly o všem rozhodovat samotné a král by jim vyhovoval jen jako loutka. Podrážely nohy všem králům v českých dějinách a dokonce byly ochotné zajít tak daleko, že jsme měli jeden čas krále dva - Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína. Výsledek byl jasný - nesmyslná zbytečná válka, které zdevastovala polovinu Moravy a Slezska.

Tvrzení že i Rusko bylo vyvinutější než Země Koruny české je podle mě nehoráznost. Prosil tedy o doložení tohoto tvrzení.

Ale toto parcelování není ideální stav. Nešlo by to bez něj? Pokud ne, nedá se nic dělat. Diskusi nechci nijak omezovat a všem diskutujícím opět děkuji - myslím si, že se nám v této diskusi daří.