karaya1 píše:Takže na jedné straně tvrdíš, že to vlastně žádný velký význam nemělo (cca před dvěma týdny, hledat to nebudu), teď tu říkáš, že "je povedená" a dokonce že "mohla dlouhodobě ovlivnit situaci". To asi mohla, hlavně pokud by se podařilo prolomit i další přehrady. Jenže má to háček - uvědomili si to i Němci a do konce války byly všechny německé přehrady vybaveny protiletadlovou obranou, nad hladinou byly natahány sítě se zavěšenými minami proti nízko letícím Lancasterům a Britové si toho byli dobře vědomi. Poslat tam další éra by byla vražda a Harris to logicky neudělal (tady mu pomalu nadáváš, jinde ho označuješ za řezníka). Přehrady byly jednorázová akce - to bylo jasné už od začátku. Btw, v zimě 1944/1945 došlo na původní Wallisovu myšlenku - bombardování přehrad zemětřesnými pumami, ale bez větších výsledků.
Ano,
kdyby se podařilo
zničit najednou i ostatní tři přehrady bylo by znemožněno v létě zásobování Porúří vodou. Elegantní byl v útok v tom, že stačilo jen dvě desítky bombardérů, a
mohl se povést velký efekt, o což se snažili tisíci letadly. Na opravu Speer povolal pracovníky z Atlantického valu, dále uvádí, že spojenci promarnili druhou šanci, když lešení nezapálili či nezbořili zařízení na stavbě. Na to by stačil kobercák, to zase taková vražda bejt nemusela. Reálně to nakonec skutečně význam nemělo, protože nezničili ostatní přehrady, a zbývající Němci opravili. Nemá smysl to více komentovat, v rozpor tom nevidím. Jinak za řezníka jsem ho přímo neoznačil, to jiní uváděli, že měl přezdívku "butcher", a já myslel, že spíše "butch".
Polarfox píše:Dejme tomu, že je nějaké nádraží uprostřed zástavby a srovnáváme dva druhy útoků... kobercový a bodový.
U velkých formací těžkých bombardérů, by mě také zajímala "bodová taktika" a její realizace. Myslel jsem, že lze položit buď plošně velký koberec nebo malý, také podle počtu letadel, ale uvidíme s jakými příklady přijde Bax. Pawlik to už koukám napsal.
Pawlik píše:Útok s rozpuštěním formace samozřejmě možný JE a taky se to několikrát opravdu udělalo (typicky nálet na Tirpitz). Většinou však ne, z prostého důvodu: pokud držíš formaci, bombardéry se mohou vzájemně podporovat palbou proti stíhačům a zónou flaku prolétnou jen jednou, poměrně rychle a najednou.
Výsledkem je možná úspěšnější zničení cíle, menší škody v okolí (ne nulové, ne všichni se trefí) avšak výrazně větší škody ve svazu bombardérů. A to si žádný velitel nedovolí, s výjimkou vysoce speciálních operací.
Spor o termíny, nuance bombardování
Slovíčkaření ? Ono to snad ještě bylo "humanitární bombardování"
VGR_j4ck41 píše:Samozrejme ze RAF v noci neprovadela kobercove bombardovani. O tom se v tomhle vlakne pise snad uz od samyho zacatku. Ale evidentne to rade lidi dela problemy stale pochopit a jsou presvedceni ze plosne bombardovani = kobercove bombardovani.
Přiznám, se že tuhle linii debaty zase tolik nesleduju, mátláte se v tom jako v h.v.u., ale dle wiki, už to sem dávali i jiní, přesto to je prý špatně. Místo toho se popisuje jakási technika, box, takže jaké to bylo vlastně bombardování, ani ne plošné, ani kobercové, snad ne bodové? Či jen noční, to by znělo asi nejlépe eufemisticky. A co z toho plyne, vo co go, měli by jste znovu připomenout i pro ostatní, kteří nesledují Vaše myšlenkové pochody od začátku.
Podle metody provedení se nálet může rozlišovat na:
-
plošný nálet (známo spíše pod pojmem kobercové bombardování či plošné bombardování) – mnoho strojů letících v jednom svazu a zasypávajících určité území množstvím pum.
-
bodový nálet (taktické bombardování) – útok na konkrétní malý cíl (postavení, stroj, bunkr atd.), ne nutně menšími stroji.
VGR_j4ck41 píše:...uz se konecne vykasli na internet a zacni premyslet. V prubehu valky USAAF pouzivala radu typu boxu, ktere se lisily tvarem i poctem letadel v nich. Vezmeme v uvahu napr. box 27 letadel B-17, ktery se stal standardem v roce 1945. Rozmery boxu jsou tabulkove nasledujici: vyska 230m, hloubka 200, sirka 360m. A cely tento box odhazuje podle vedouciho letounu. Plocha kterou tento box zasahne je tedy zhruba siroka 360m a pres 200m dlouha - to je proto, ze i kdyby kazdy bombarder odhodil pouze jednu pumu, tak pumy letounu leticich niz nez vedouci budou "kratke" a letounu vys nez vedouci budou zase "dlouhe". Pokud bombardery budou postupne vypoustet vice bomb, vytvori tim radu, takze se delka zasazene plochy protahne v zavislosti na tom z jake vysky odhazuji, kolik bomb odhazuji a taky jak dlouho jim to samotny odhozeni trva.
A je uplne jedno - skutecne uplne jedno - jestli vedouci bombometcik tohoto boxu miri na mesto, tovarnu, most nebo letiste. Jestli se provadi plosne bombardovani nebo presne. Ten koberec tam bude vzdy.
Uz nebude potreba pojmy plosne a kobercove bombardovani pouzivat jako synonyma.
Dobrý, takže koberec bude vždy

Je jen otázka zda jedno není podmnožina druhého? Plocha jen když to vypustí najednou? Jenže oni mezitím letí a třeba to dávkujou? Rozumím těmto nuancím, nebo jsem vedle jak ta jedle? Chtělo by to ještě konkrétní příklady.
Zatím sem hodím fotečky z akcí "komárů". Co je tohle za bombardování? Bodové, kobercové nebo plošné, hádejte.

9. březen 1943
15 Mosquitos bombardovalo závody Renault v Le Mans. Jeden Mosquito ztracen.


23. březen 1943
15 Mosquitos bombardovalo "práce" na železniční stanici v Nantes. Žádná ztráta.
část příspěvku, která byla součástí "flame OT" byla smazána. Skelet