Ono je to takhle: Pro kvašení je potřeba určité rozmezí cukernatosti roztoku. Málo = málo alkoholu a špatná chuť a vůně (chutě a vůně, resp. látky které tak na naše čivy působí, se totiž naváží na ten alkohol), ale mnoho lidí neví, že mnoho = smrt kvasinek (jaká ironie - umřou na opilost

) a následné zmyšení či dokonce zahnití - a vyjde z toho hnus.
Typicky mívá ovocný kvas okolo 7-15% cukru, některé druhy ovoce a v některých letech to může vyskočit i nad 20%. Meloun mívá mnohem více než 20% i ve "špatných" letech.
Cukernatost se samozřejmě dá ovlivnit - přidat se dá rafinovaný cukr nebo sladový cukr z obilí či něčeho jiného co obsahuje dostatek škrobu, ostatně vodka se dělá právě z obilí či brambor, sladovou technologií. Přidat se dá i voda, pro snížení. Ovšem ne každý kdo dělá samohonku je málo hamižný... a ne každý má měřák a kontroluje si kvas.
Další problém, pokud ten kvas nechceme hned konzumovat coby víno, ale chceme jej vypálit, je tzv. zbytkový cukr (ten co nevykvasí ale zůstane v roztoku). Ten totiž v procesu pálení karameluje, a tím celý výpal zhořkne. To je podle mě výčet dvou hlavních příčin, proč se o melounu tvrdí, že nejde vypálit, na což já mohu jen říci - přijeďte, ochutnejte, a pak teprve mudrujte.
A teď fáze dvě - pálení. Otázka, proč se v reklamě "distiljerva, et distiljerva, et distiljerva, et..." (možná jsem blbě rozuměl, možná je to blábol aby se tomu celosvětově jakobyrozumělo). Pokud máme dejme tomu 15% cukr v kvasu, dostaneme při kvalitním prokvašení cca 7% alkoholu v kvasu, plus něco málo zbytk. cukru (pod procento) - zanedbatelné. Při prvním výpalu, v jednoduchém kotli s refluxním článkem (taková ta báně nad kotlem) cca 15 - 20% "vodky" či "rakije", či "samohonky"

dle národnosti a víry. Samohonka se také říká samodomo vypálené kořce za pomocí prádelňáku, dvou ščíp, lavoru a kastrolu.

Zájemcům klíďo vysvětlím jak to sestavit.
Více se na jeden výpal opravdu dosáhnout nedá - fyzikální zákony to zakazují, a ačkoli by si posranci moooc přáli, tak tyto zákony zk***t nemohou. Proto, a také pro další vyčištění (reflegmátor to na jednou také nedodělá dokonale), se tento proces opakuje. Může se opakovat třeba milionkrát, ale stejně (zase ty prokleté fyzikální zákony) se nedosáhne více, než směsi 98% alkoholu a 2% vody. V tom případě se ovšem už nedá mluvit ani o vůni, ani o chuti. Alkohol sám nemá kromě své vlastní žádnou jinou chuť, a páleničáři moc dobře vědí, že když chce klient (např. s vynikajícím broskvovým, jahodovým či hruškovým kvasem) extra silnou, tak se sám ochudí - dostane "selikovku".
Ty silice se prostě oddestilují.
Protože zahřívání kvasu stojí práci a peníze, došlo se léty zkoušek (výroba alkoholu je po vrtění ohně a štípání šutrů nejstarší lidská industrie

) na doporučené postupy: Chceme-li čistý líh, tzn. 98%, tedy tu "selikovku", použijeme jediný výpal, ovšem v destilační koloně (prakticky stejná se používá pro krakování ropy), s více než dvaceti rektifikačními články. Dá se postavit i průtoková, na ostrou (103 stupňů) páru, aby to odsejpalo. V Seliku v Olomouci používali 27 článkovou, pokud vím.
Pokud chceme nejlepší možnou chuť, a vůni, ovšem s procenty do nějakých 60-70, použijeme dvojí pálení, první ve "velkém" kotli s reflegmátorem a druhé v "malém" kotli s jednočlánkovým rektifikátorem - a výsledek naředíme destil. vodou např. na oblíbené 40% objemových (33% hmotnostních) nebo na víc - dle chuti a preferencí. Tato volba je ideální jak z hlediska chuti a vůně, tak i nákladů - ať už si debilní reklamy říkají co chtějí.
Pokud bychom chtěli stejná procenta, ale neznali bychom ty fígle s defluxem a rektifikací (možná že na severu žijí debilové nevdělaní, a neznají to, co já vím), tak stejného výsledku co do čistoty a síly, ale za cenu vyšších nákladů, skutečně dosáhneme trojím výpalem v jednoduchém kotli, nebo v tom lavórovém vynálezu. Čtvrtý a další výpaly musíme bohužel přiřadit k trollům, divoženkám, šestinohým sobům, a jiným severským pohádkám.
Takže zpět k melounu: Pokud chci aby to kvasilo bez problémů, musím kvas naředit. A tím se ztratí chuť a vůně melounu - zůstane cukrová voda... a z ní chuťově odpovídající výpal
