Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

[Juraj Tichý]

Aj vtedy mal Hlinka podľa mňa oveľa väčšiu váhu. Vieš si predstaviť čo s jeho obľubou urobilo nespravodlivé väznenie...
To sú však hypotetické záležitosti.
Lebo nikto nehovorí, že by to Hlinka urobil. Len jeho výrok mohol byť pákou na jednania.

[Zemakt]

Hej.

Vieš si predstaviť čo s jeho obľubou urobilo nespravodlivé väznenie..

Navíc, byl to kněz.

[Juraj Tichý]

Presne, časti populácie stačilo len to.
Je to kňaz, musí to byť spravodlivý a dobrý človek

[Danik]

Čehúni v tom čase neboli žiadny ateistcký satanáši. Kostoly boli stále plné.
Myslím si, že otočka nastala po neplnení pittsburgskej dohody a martinskej deklarácie.

Samozrejme, že je to vyjadrenie politika, čiže prehnané a ťažko pôsobenie Čechov čo i len porovnať s poslednými 40-50 rokmi existencie Uhorska, či napríklad školskými zákonmi z 1907. Možno to bola aj frustrácia, od Maďarov nič dobré nečakal, postoj centralizmu z Prahy ho prekvapil. Utrpenie tkvie v túžbach a očakávaniach.

Pěkný počin i na toto téma byla nedávná kniha "čs.armáda ve fotografii, branná moc v letech 1918-1939" od Karla Straky s kolektivem a také kniha "zapomenuté vojsko, čs. domobrana v Itálii a její zapomenutá epopej".

V podstatě šlo o to, že české kostely byly plné, ale podstatné je "koho", pro Slováky jako věrné katolíky byli příchozí Češi jakožto často reformisté a husité předmětem obezřetnosti a podezřívavosti. Plus, v té době nízké informovanosti, když slovenskou vesnicí najednou začal procháze ozbrojený odřad česky mluvících vojáků, kterí nesli noviny, no, jste součastí Československa bratia, nemáte zač. Jak to říci, trochu pocit "specialní vojenská operace?"

Musíme si uvědomit, že zatímco v českých zemích se ten politický národ a myšlenka samostatnosti začala rozvíjet v podstatě od 1848 (a ani tak nebyla pro mnohé nikterak silná a to ještě v roce 1918), na slovensku ten politický národ byl výrazně méně rozšířený a maďarskou nadvládou pošlapaný. I proto to složení 1. (a paradoxně i druhého - i když tam to hodně bylo dáno dalším dějinným vývojem) odboje bylo takové jaké bylo, a slovenských dobrovolnických jednotek v letech 1918-19 pro válku proti Maďarsku bylo pomálu. Tahaly to čs. legie (kde to zastoupení bylo minimální), sokolští dobrovolníci z českých zemí a nově ustanovené prapory a pluky národní armády které byly z Čech na Slovensko vyslány, dále pak i ony prapory domobranecké (výrazná síla, které byla darována od Italského království i technika, výbava a výstroj), kde opět vzhledem k tomu, že se jednalo o zajatce R-U armády z českých zemí v Itálii, to složení tam bylo až na výjimky poměrně jednolité.

Tudíž lze chápat jistou podezřívavost či přímo animozitu obyvatelů Slovenska, ve chvíli kdy začala nově vznikající čs. branná moc provádět operace na zajištění hranic nového státu, a to zcela převážně pomocí vojáků českého původu.

Ad to další. Nikdo mi už asi nikdy nevymluví, že tragické úmrtí M.R. Štefánika bylo kritickým, možná i osudovým momentem projektu ČSR, kdy slovenská část ztratila výraznou a vlivnou osobu, která by spolu s Masarykem byla schopná držet více míč i na slovenské straně a budovat onu státnost unitárním směrem, místo lidí co hned poté co skončil útlak Maďarů, najednou chtěli ideálně vlastní slovenský stát.

Ono poté to co se dělo ve 38, kdy Češi žijící na Slovensku byli vyháněni, okrádání, někteří i dle záznamů zabiti (samozřejmě historií ve prospěch znovuvzniku státu ve 45 zapomenuto) nechalo další kaňky na vzájemném soužití.

Vždyť v 93 to chvíli i vypadalo že bude boj. Jednotky na českém území byly převedeny do stavu bojové pohotovosti a příprav na případnou válku se Slovenskem.

Dnes komická vsuvka, dříve téměř realita.

[pjaro77]

Úmrtie Štefánika bola naozaj tragédia pre náš národ.
Fascinuje ma koľko tento človek za krátky život stihol. Toľko ja nestihnem za 2 životy.

[Zemakt]

Jen technická:

(výrazná síla, které byla darována od Italského království i technika, výbava a výstroj)

následně RČS zaplacená.

Jinak kniha "Zapomenuté vojsko: Československá domobrana z Itálie a její neznámá epopej" není špatná, na úvod do problematiky dobré. Ale jestliže toto téma zajímá někoho poněkud hlouběji, tak doposud nedostižné jsou dva díly Československé Druhé armády od Jana Solpery.

[Dzin]

A co kdybychom udělali opět "transfér" osob a "nacionalisti" by byli z obou států na Slovensku a "progresivisti" zase v Česku, nebo obráceně, kdy by koho bylo víc? Potom by mohli být všichni spokojení, ne?

[pjaro77]

Potom to na slovači môžeme kompletne zabaliť. Zostanú tu len ľudáci, komunisti, mašíbli, kremrole a tlk Danko. Bude to tu ako v černých baronoch - namaľujte tam súdruhovi Žižkovi prinajmenšom ľahký guľomet!

[Juraj Tichý]

Ad to další. Nikdo mi už asi nikdy nevymluví, že tragické úmrtí M.R. Štefánika bylo kritickým, možná i osudovým momentem projektu ČSR, kdy slovenská část ztratila výraznou a vlivnou osobu, která by spolu s Masarykem byla schopná držet více míč i na slovenské straně a budovat onu státnost unitárním směrem, místo lidí co hned poté co skončil útlak Maďarů, najednou chtěli ideálně vlastní slovenský stát.

Diskusia o predmetnom tu uz prebehla, stačilo dodržať Pittsburghsku dohodu a martinskú deklaráciu, ako zakladajúci akt ČSR.
Bohužiaľ sa tak nestalo a osoba Štefánika by na dodržiavaní dohôd nič nezmenila, vytriezvienie by prišlo rovnaké.

Ono poté to co se dělo ve 38, kdy Češi žijící na Slovensku byli vyháněni, okrádání, někteří i dle záznamů zabiti (samozřejmě historií ve prospěch znovuvzniku státu ve 45 zapomenuto) nechalo další kaňky na vzájemném soužití.

"Vyhananie" Čechov zo Slovenska bolo schválené česko-slovenskou vladou v roku 1938. Nezačalo sa vznikom republiky v marci 1939, byť po tomto dátume nabralo ľudsky obludných rozmerov.
Dohoda z 1938 bola vzájomná a znamenala aj odsun slovenskych zamestnancov, dokonca aj zo súkromných praxi, nie len štátnych zamestnancov, z Čiech na Slovensko.
Súviselo s tým, ze aj po 20 rokoch existencie štátu na Slovensku bolo napríklad rádovo 4500 četnikov, z toho 4000 Čechov. Samozrejme ze nálady boli ake boli, keď represívna zložka štátu bola skoro výlučne česká. O motívoch pražskej vlády prečo na slovenskej ulici nemohol hliadkovať Slovák, môže každý popremýšľať sám.

Čitky v '39 boli veľmi vulgarne a dotkli sa ludi, ktori kedysi prišli na zaostalé Slovensko a pomáhali budovať stat, skolstvo, kulturu. Bohuzial, tak ako v 1991-92, neodhadlo sa kedy hrniec kypi...
Na Slovensku ostalo asi 30tis. Čechov z 90. Vyhnaných bolo asi 17 tisíc.

Aj tuto debatu sme tu už mali.

[seabee]

Diskusia o predmetnom tu uz prebehla, stačilo dodržať Pittsburghsku dohodu a martinskú deklaráciu, ako zakladajúci akt ČSR.
Bohužiaľ sa tak nestalo a osoba Štefánika by na dodržiavaní dohôd nič nezmenila, vytriezvienie by prišlo rovnaké.

Ano, ta diskuze už to proběhla, ale vůbec si se z ní nepoučil. Výše uvedené akty byly smetené realitou skutečně vzniklého státu, hlavně skutečností, že Němců a Maďarů dohromady bylo víc než Slováků, takže přednostně by se federativní nebo kantonální uspořádání muselo řešit pro ně.
To už tak často bývá, že ideální představy smete krutá realita. Ale dává to lidem určitého nastavení možnost donekonečna okopávat kotníky. Jiní už ale dospěli a nesnaží se pořád plakat nad sto let starou "křivdou"!

[Juraj Tichý]

Samozrejme, Nemcov a Madarov treba zrátať, aby nam argumenty vyšli.
V 1927, keď sa vzala zakonom ako tak existujuca samostatnosť správy podkarpatskej rusi (mierovou zmluvou, nadradená akemukolvek zakonu, garantovala PR autonomiu) vznikli 4 krajiny.
Každá tato krajina mohla mať zemsku vladu a volené orgány, spolu s ministerstvami pre danu oblasť, ktoré nepotrebujú celouzemnu pôsobnosť. Kultura, školstvo, verejné práce,...
Nechcelo sa a výhovorky sa hľadajú dodnes. Viď zrátame si Nemcov a Madarov dohromady, byť každý žili v inej krajine.

[seabee]

Samozrejme, Nemcov a Madarov treba zrátať, aby nam argumenty vyšli.
V 1927, keď sa vzala zakonom ako tak existujuca samostatnosť správy podkarpatskej rusi (mierovou zmluvou, nadradená akemukolvek zakonu, garantovala PR autonomiu) vznikli 4 krajiny.
Každá tato krajina mohla mať zemsku vladu a volené orgány, spolu s ministerstvami pre danu oblasť, ktoré nepotrebujú celouzemnu pôsobnosť. Kultura, školstvo, verejné práce,...
Nechcelo sa a výhovorky sa hľadajú dodnes. Viď zrátame si Nemcov a Madarov dohromady, byť každý žili v inej krajine.

Vzdávám se, nechám se poddat a připouštím, že všechny katastrofy, neúspěchy a problémy, které Slovensko za těch sto let potkaly v politice, ekonomice, vědě a sportu byly způsobené bezdůvodným nedodržením Pittsburské dohody a Martinské deklarace ze strany české vlády. Na věčné časy a nikdy jinak!

[Juraj Tichý]

Nic z toho som nepovedal.
Nikdy som neznižoval zásluhy Čechov pri budovaní Slovenska.
Ale rovnako budem vždy tvrdiť, ze ČSR sa dala riadiť aj inak ako centrálne z Prahy.

[bheid]

Tady je otázka, jestli by nějaká forma dvoustátní federace měla smysl, pokud ty rozdíly byly neslučitelné. Nenavrhoval něco takovýho Mečiar? Teď z hlavy nevím jestli vůbec takový stát někde existuje.

[Juraj Tichý]

Mečiar a slovenská reprezentácia navrhovala vyššiu samostatnosť v rámci federácie (to bolo pozvdižení, keď vzniklo slovenské Ministerstvo medzinárodných vzťahov SR). Vlastne chceli konfederáciu či úniu. Dokonca také boli aj nejaké dohody (colná, menová únia) ktoré sa, musím povedať opäť , nevyplnili.

Konfederácie a únie existujú.

[Pressburger]

[Lynx]

Uz aj v CR volaju po ministerstve sportu, ako zriadila SNS na Slovensku
https://x.com/enkocz/status/18475371641 ... 6NjPQ&s=19

[Juraj Tichý]

Tiež chcú najzbytocnejsie ministerstvo pod slnkom?

[pjaro77]

Predpokladám, že minister bude nejaký 50-60 ročný kariérny politik s panderom a lalokom na krku pod brančovou hlavou ala Huliak

[skelet]

Nebude žádný ..