PALBA.CZ

není někde obrázek té střely ? pátrám po netu všichni o ni píší ale je jako Colombova manželka nikdo ji neviděl

stetula píše:není někde obrázek té střely ? pátrám po netu všichni o ni píší ale je jako Colombova manželka nikdo ji neviděl

To by Colombova manželka byla jak Britney Spears
Třeba zde: http://fofanov.armor.kiev.ua/Tanks/ARM/apfsds/ammo.html

Dzin píše:3BM46 Svinec je v současné době už generačně starší munice. Byla to ruská reakce na americkou "stříbrnou kulku" a její počátky spadají do začátku devadesátých let. Můžeme ji tedy brát zhruba na úrovni M829A1.

S tím souhlas, však taky vývoj začal 1985. Ale ono je to stejné - jako M829A2, která je reakcí na zmiňované testy T-72B s Kontakt 5 získané po sjednocení Německa. To Američané taky zjistili, že "silver bullet" hrubě zaostává. Nebo M829A3 což je zase reakce na T-90A a Relikt ...
Prostě pořád je to souboj "Zbroj - Kopí".

Pozn. Jenže informace o nových ruských APFSDS končí v polovině 90tých let. Nechce se mi věřit, že se u nich 20 let "nic neděje". Informaci o up-gradech pancéřování potencionálních protivníků mají, tak kde je problém?

V novších popisoch pancierovania a striel sa často uvádza že v dnešnej dobe,pri tých energiách striel a princípoch pôsobenia strely,už sklonený pancier nemá žiadny význam a len zbytočne znižuje vnútorný objem tanku.
Ale v tom odkaze sa v tabulkách stále uvádza:
napríklad

Certified penetration at 2000m, 0°/60°*..... 600/300

Tak ako je to s tým sklonom pancierovania,má alebo nemá ešte význam?

kenavf píše:V novších popisoch pancierovania a striel sa často uvádza že v dnešnej dobe,pri tých energiách striel a princípoch pôsobenia strely,už sklonený pancier nemá žiadny význam a len zbytočne znižuje vnútorný objem tanku.
Ale v tom odkaze sa v tabulkách stále uvádza:
napríklad

Certified penetration at 2000m, 0°/60°*..... 600/300

Tak ako je to s tým sklonom pancierovania,má alebo nemá ešte význam?

Samozřejmě že má cenu skloněný pancíř , a to hlavně jednoduše úspora hmotnosti pancéře a druhotně i sklon vůči střele

1stCLJan píše:

kenavf píše:V novších popisoch pancierovania a striel sa často uvádza že v dnešnej dobe,pri tých energiách striel a princípoch pôsobenia strely,už sklonený pancier nemá žiadny význam a len zbytočne znižuje vnútorný objem tanku.
Ale v tom odkaze sa v tabulkách stále uvádza:
napríklad

Certified penetration at 2000m, 0°/60°*..... 600/300

Tak ako je to s tým sklonom pancierovania,má alebo nemá ešte význam?

Samozřejmě že má cenu skloněný pancíř , a to hlavně jednoduše úspora hmotnosti pancéře a druhotně i sklon vůči střele

Samotná úspora hmotnosti tam nie je,pretože pancier určitej výšky a hrúbky má tú istú hmotnosť nezávisle od toho či je sklonený alebo kolmý ale sklonený zmenšuje obstavaný priestor posádky.Takže ak by nemal mať výhodu toho sklonu,tak by použitie v dnešnej dobe malo byť diskutabilné.

Sklon pancíře stále vliv na průbojnost má. Už jen proto, že exostuje základní poučka balistiky, která říká, že pokud je dopadový údel menší, než dvacet stupňů projektil se odrazí (sklouzne). Je to princip "házení žabek". Tady pro zajímavost, při deseti a méně stupních se odráží i od vody. A i pokud nedojde přímo k odražení střely, může dojít k jejímu vychýlení od osy probíjení a tím dojde ke zmenšení jejích probíjecích schopností. Navíc díky vychýlení střely může dojít k jejímu poškození (zlomení), protože současné střely jsou velmi štíhlé a tedy (relativně) hůře odolávají silám kolmým na jejich osu. Pokud tedy dojde alespoň k částečnému poškození střely, její probíjecí schopnost se zase zmenší.

V případě HEAT munice je zde efekt aktivace, kdy pokud dopadá munice pod nepříznivým úhlem, nemusí dojít k její aktivaci. Přesně úhly neznám a nepředpokládám, že se dají nějak snadno najít.

V neposlední řadě prostě sklon pancíře zvětšuje efektivní tloušťku, kterou musí střela probít. Není to sice přímo tak, jak je mnohdy kresleno, tedy že střela poletí "rovně" skrz pancíř, dojde k jejímu odchýlení, ale stále je to větší síla, než u kolmého pancíře.

To, jak moc hraje roly sklon pancíře je pěkně demonstrováno na většině pancéřování korb tanků, kdy třeba ruské mají tloušťku 235 - 255 mm, ale ekvivalentní tloušťky se pohybují ve dvojnásobných řádech a nezadají si tak s ochranou věže.

Uspora hmotnosti pri sklonenom panciery by mohla vychádzať skôr z dôvodu ergonómie a anatomie ľudského tela.Člen osádky(vodič) má vysunuté nohy smerom do predu a čelo korby je sklonené smerom k nemu a postupne prechádza z čela korby na strop korby.Ono v určitej časti čelo korby plní zárovej aj funkciu stropu korby,čo pri pravouhlých pancieroch neplatí.Samozrejme s tou nevýhodou malého obstavaného priestoru,ale zase je vyhoda menšej siluety.

kenavf píše:V novších popisoch pancierovania a striel sa často uvádza že v dnešnej dobe,pri tých energiách striel a princípoch pôsobenia strely,už sklonený pancier nemá žiadny význam a len zbytočne znižuje vnútorný objem tanku.

To by bylo poměrně zajímavé. Můžeš uvést ve kterých popisech je to uvedeno? Zatím jsem na to nikdy nenarazil. Díky

To kenaf: Skloněný pancéř představuje pro střelu větší dráhu co musí střela urazit pancéřem než u pancéře svislého. Aby jsi docílil stejné tloušťky dráhy pro střelu u pancéře svislého jako u skloněného, svislý by musel být silnější tedy těžší.

To se me nezda. Pri zesikmeni pancire je tam vyznamnej narust procenta drahy, kterou ta strela musi pancirem urazit, aby ho prorazila. Kdyby mela strela opravdu tak vyraznej prebytek energie( oproti soucasnym sklonenym pancirum), tak pri konstrukci s nesklonenym pancirem se bud na pancerovani vykasleme, nebo by jeho sila musela vzrust o desitky procent, aby se zachovala odolnost tanku.

Skeptik píše:

kenavf píše:V novších popisoch pancierovania a striel sa často uvádza že v dnešnej dobe,pri tých energiách striel a princípoch pôsobenia strely,už sklonený pancier nemá žiadny význam a len zbytočne znižuje vnútorný objem tanku.

To by bylo poměrně zajímavé. Můžeš uvést ve kterých popisech je to uvedeno? Zatím jsem na to nikdy nenarazil. Díky

Je to tu na Palbe.(príspevok od "asija") 11.2.2012

Tato úvaha je ovšem aplikovatelná pouze v případě tanků z dob wwII, kde byly tlaky dopadajícícho projektilu dostatečně malé (díky velkému průřezu a tupé špici). V současné době u APDFS munice se s tímto effektem nedá počítat, protože projektil v pancíři (při jakémkoli sklonu) vyhloubí dutinu ("zakousne" se) a v této dutině už pancíř není skloněný, a projektil už nemá tendenci po něm klouzat.

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=230&t=5117

kenafv: Jenže to je typické nesprávné zjednodušení - vytrhne se kousek z celku a na něm se, mimo kontext, učiní "objev". My se ale nebavíme jen o čelním pancíři, nýbrž o pancéřování věže.
Musí se tedy posuzovat celá konstrukce. Ten skloněný pancíř totiž zároveň tvoří část stropu věže. Neumělý nákres zde.
Budeš mi muset věřit, že průměr toho věnce věže je stejný.

upravil Skelet

kenaf
Vem to jen selským rozumem. Kdyby na sklonu pancíře nezáleželo, proč by ho stále konstruktéři aplikovali?

Dzin píše:3BM59 Svinet-1 má průbojné jádro z ochuzeného uranu, zatímco 3BM60 Svinet-2 ho má ze slitin wolfamu a je určen i na export (ale je v tom trochu zmatek, někde se dá narazit i na opačně). Kompletní náboj má potom označení 3VBM22 a 3VBM23. Vodící kroužek 3BM48 využívá střela 3BM46 Svinet (ochuzený uran) v náboji 3VBM20 a ten je zaveden v roce 1991. 3VBM19 používá střelu 3BM42M Lekalo (slitiny wolframu).

A označenie penetrátoru (priebojného jadra) je?

Označení střel tam mám.

Tá sa skladá zpenetrátoru a vodiaceho krúžku. Spolu s nábojkou tvoria komplet náboj 3VBM...

Označení nábojů: 3VBM19, 3VBM20, 3VBM22 a 3VBM23.
Označení střel (penetrátorů): 3BM42M, 3BM46, 3BM59 a 3BM60.
Označení vodících kroužků: 3BM44M a 3BM48 (pro poslední dva označení neznám).

Už jsem to napsal v prvním příspěvku.

To je práve to čo mi tam nesedí:
náboj (3VBM23) sa skláda z výbušnej náplne-nábojky /Заряд/(v tomto prípade 4Ž96) a strely/снаряд/ (3BM60). Strela sa nabíja ako prvá, nábojka za ňou.

Strela samotná /снаряд/ sa skladá z DU penetrátoru (3BM60) a vodiaceho krúžku (v tomto prípade 3BM48M). (Pre posádku tanku je samozrejme снаряд jeden kus a Заряд druhý)
Matematicky:
3VBM23= 3BM60+4Ž96
3BM60=3BM46+3BM48M

V "tvojej nomenklatúre" chýba označenie samotného penetrátoru.

Čím nevylučujem že existuje minimálne návrh "Svinca" z penetrátorom z wolfrámu, ale nikdy som o ňom nepočul.

Jasně, chybí mi tam označení prachové slože.

Zajímavé. Co se ale týká 3BM60 (59), podle mě je to označení jen samotného penetrátoru. Vycházím z toho, že 3BM46 je jednoznačně označení starého penetrátoru z roku 1991 (Svinec). Pro ní má vodící kroužek kód 3BM48 (nábojka 4Ž63). Nábojka pro 3VBM22/23 má mít označení 3Ž96, v tom se shodneme. 3BM48M potom může být označení vodícího kroužku pro novou generaci "Svinců", ale nepřijde mi pravděpodobné, že by označovali stejným kodem jinou střelu/y.
Ještě mě napadá, jestli potom není pro samotný penetrátor použit kód 3BM46M...

Když jsem si i teď jen tak vyhledal, o "Svinci-2" je toho docela dost. Měl být vyvynut pro export, což je odpovídající ruským snahám, předchozí generace byla také podobná (střela jak z uranu tak wolframu). Důvod je ten, že ne všechny země chtějí využívat ochuzený uran pro zbrojní účely a je tedy nutno jim nabídnou alternativu. Podobně postupují i Američané, ti zase mají střely ředy KE-W (KE-W, KE-W A1 a KE-W A2) a jedná se o wolframové ekvivalenty M829/A1/A2. KDyž se nad tím tak zamýšlím, analogicky ke Svinci a Lekalu, by potom uranová varianta měla mít koncovku 23(60) a wolframová 22(59).

No, nejaké označenie ti tam chýba - mne (v "mojom" radení) nie

Dzin píše:Vycházím z toho, že 3BM46 je jednoznačně označení starého penetrátoru z roku 1991 (Svinec)

To súhlasím, ale:
a) len penetrátoru, nie celej strely - tú tvorí okrem penetrátoru ešte aj vodiaci krúžok
a) ten penetrátor je rovnaký aj v "novom" náboji, líšia sa len tým že v novom náboji má nový vodiaci krúžok. a teda novú strelu /снаряд/

Nech už má pravdu hocikto, nepatrí to sem.