PALBA.CZ

Když si to zde tak sleduji myslím si, že nazrál čas opět na pár vět. Padají zde jména jako Solonin, Glanz a další, například mnou odmítaný Suvorov. Možná že by bylo dobré vzít v úvahu jeden dnes už zapomenutý zdroj.

Kniha se jmenuje OČAMI MOJEJ GENERÁCIE, napsal ji Konstantin Simonov. Vyšla v roce 1989, Pravda, Bratislava.

Je to unikátní čtení. Tento autor který prošel válkou proti Japoncům a celou válkou proti Německu jako válečný reportér v této knize provádí něco jako vyúčtování. Sebe sama, svého života, svého vztahu ke Stalinovi se kterým mnohokrát osobně jednal a byl u posledních velkých stranických akcí kterým Salin předsedal.

Popisuje jak se stal terčem udání že je v kontaktu s Jointem, což byla a je židovský instituce a v době kdy byl takto obviněn pokud by Stalin nezemřel, by toto obvinění vedlo na popraviště.

Poslední kapitola knihy jsou rozhovory s maršálem Vasilevským, kdy ty poslední byly veden v nemocnici kde Vasilevský umíral na těžkou a velmi bolestivou chorobu. Tam si přečtěte jak Vasilevský popisuji rok 1941 a to jestli by SSSR zaútočil či ne. Budete se možná divit.

Když už si nám to tak krásně vylíčil, možná by jsi nám, kteří tu knihu nemáme, mohl převyprávět co Vesilevsky řikal.

Dzin píše:Opět je rychle co se týká paliva.
...na celém území Běloruska se mělo nacházet 60 skladů materiálu z toho 25 skladů PHM. K 29.6. bylo z nich ztraceno 50 000 t PHM což bylo 50 procetn zásob. Na celém území Západního ZVO se nacházelo celkem 264 000 tun PHM mobilizačních zásob. POkud jse tedy o zásoby PHM, vypadá to, že jsou více než dostatečné pro vedení bojové činnosti.

Jeden dokument som našiel aj na stránke Kejstuta Zakoreckého (link nedám, nemám to po ruke) kde cituje z publikácie "Skrytá pravda o vojne" z roku 1992 (SKRYTAYA PRAVDA VOYNY : 1941 GOD, NEIZVESTNYYE DOKUMENTY, MOSKVA " RUSSKAYA KNIGA " 1992 you find: www.rkka.ru/docs/spv/SPV.htm) je tam hlásenie o stratách skladov PHM v oblasti pobaltia (PribOVO / SevZap.Front). Tých skladov ktoré zhoreli, alebo boli na ústupe opustené, je pomerne dosť. Celková strata palív a mazív sa odhaduje na 19,747 ton.
Tiež tam je hlásenie z priestoru ZapOVO / ZF) ktoré zase hovorí o stratách nábojov - celková strata: 17 324 000 puškových nábojov a niekolko stotisíc (cca.1,5 miliona) delostreleckých nábojov. Takže toť len na ilustráciu.

Dzin píše:Alfik: Jenže to máš dva problémy.
První je, že část dokumentů je stále utajena. Druhou je, že to, co chceš, tedy kompletní rozpisy všech rozkazů se obvykle v historických studijích neuvádějí. Ty se dají dohleda praktickyp ouze v archivech či různých sbornících. Nikdo zde z nás nemá přístup do archivů, takže musíme pracovat s tím, co máme. Ale to, že je nemáme k dispozici neznamená, že neexistují.

Len taká perlička, pre priaznivcov "odtajnených ruských archívov". Materiály vojenského charakteru z prvej polovice roka 1941, boli síce odtajnené, ALE archívne fondy operatívnej správy KOVO a ZapOVO stále zostávajú v režime utajenia a nieje možné v nich bádať.

Dzin píše:Alfik: Jenže to máš dva problémy.
Navíc se zde neustále opomíjí, že sovětská obrana byla aktivní, útočná. Když někdo dokazuje, že se SSSR chystal na obranu, dokazuje tím současně, že se chystal k útoku, protože prostě takhle si sovětská věda představovala obranné operace, jako aktivní útočné. To je právě ten problém, na který se asi zapomíná. Příprava RA na obranu je přípravou na útok. Válka, na kterou se RA připravovala byla vždy útočná a dokazovat opak je popírání předválečné sovětské vojenské teorie.

na rozdiel od Suvorova, Solonin akcentuje skôr ten jemný rozdiel, v chápaní obrany/utoku.
Totižto sovietska historiografia vykreslovala Stalina ako zmeteného a dezorientovaného a HLAVNE panicky sa obávajúceho sily wermachtu a jeho úspechov. S toho mala vyplívať jeho snaha vyhnúť sa za každú cenu vojne a odmietanie správ rozviedky.
Pritom v reále, boli obranné plány (tzn. Plány Krytu) formulované mimoriadne priaznivo pre mobilizáciu a rozvynutie RKKA. Doslova ako keby v lete roku 1941 nemal útočiť wermacht ale nejaká III.triedna africká armáda. Neivem čo sa stalinovy hnalo hlavou, ale zdá sa že nemal o kvalitách (hlavne morálne vôlových) RKKA až také pochybnosti. Najme veril že prípadný útok wermachtu dokáže zastaviť a prejisť do protiútoku.
A podla toho čo píše Solonin, tak na začiatku 1990 rokov, presnejšie v rokoch 1991/92, ešte pred ruským prekladom Suvorova, Ruský (ex-Sovietsky) odborníci priznávali, že vojenská doktrína a plánovanie voj.operácií vychádzali z útočného pojatia a ofenzývnych zámyslov. Tede aj ked to nie je dôkaz pre Suvorovou teoriu, ide o faktické priznanie, že minimálne Stalin mal o schopnostiach RKKA ovela vyššiu mienku, než bola realita.

Pátrač píše:Kniha se jmenuje OČAMI MOJEJ GENERÁCIE, napsal ji Konstantin Simonov. Vyšla v roce 1989, Pravda, Bratislava.
Poslední kapitola knihy jsou rozhovory s maršálem Vasilevským, kdy ty poslední byly veden v nemocnici kde Vasilevský umíral na těžkou a velmi bolestivou chorobu. Tam si přečtěte jak Vasilevský popisuji rok 1941 a to jestli by SSSR zaútočil či ne. Budete se možná divit.

Ja po tej knihe pasiem už pár rokov, lenže v antikvariátoch majú od Simonova všetko možné aj nemožné, len táto mi uniká.
Preto je žiadúce dať sem prepis textu alebo scan.
----------------
Addenda: http://zhistory.org.ua/isaev11.htm ten menovaný článok od Zakoreckého, čo som ho spomínal hore. Ide o odkaz na článok Gen.Plk. Pastuchovského: Rozvinutie operatívneho tylu v počiatočnom období vojny. Vojensko-historický žurnál. A ospravedlňujem sa moderátorom že je to len preložené cez google translator. Ak bude treba tak to preložím, ale až zajtra, dneska fakt nestíham.
V boleye obshchem vide tragediya poteri strategicheskikh zapasov "v osobo krupnykh razmerakh" izlozhena v zhurnale "VIZH", 6, 1984, v statʹye general-polkovnika G. P. PASTUKHOVSKOGO "RAZVERTYVANIYe OPERATIVNOGO TYLA V NACHALʹNYY PERIOD VOYNY"

Pered operativnym tylom v mirnoye vremya ni teoreticheski, ni prakticheski ne stavilisʹ zadachi obespecheniya voysk v khode boyevykh deystviy nachalʹnogo perioda. .... [3. "1941 god - uroki i vyvody". - L: Izd.. Voyennoy akademii tyla i transporta, 1987. - S. 12]. ....
Na gotovnosti i vozmozhnostyakh operativnogo tyla otritsatelʹno skazalisʹ i prinyatyye v to vremya vzglyady na kharakter budushchey voyny. Tak, v sluchaye agressii prigranichnyye voyennyye okruga (fronty) dolzhny byli gotovitʹsya k obespecheniyu glubokikh nastupatelʹnykh operatsiy. Varianty otmobilizovaniya i razvertyvaniya operativnogo tyla pri perekhode sovetskikh voysk k strategicheskoy oborone i tem boleye pri otkhode na znachitelʹnuyu glubinu ne otrabatyvalisʹ [4. Tam zhe. - S. 15]. Eto v svoyu ocheredʹ obuslovilo neopravdannoye sosredotocheniye i razmeshcheniye v prigranichnykh voyennykh okrugakh bolʹshogo kolichestva skladov i baz s mobilizatsionnymi i neprikosnovennymi zapasami materialʹnykh sredstv. Po sostoyaniyu na 1 iyunya 1941 goda na territorii pyati zapadnykh voyennykh okrugov (LenVO, PribOVO, ZapOVO, KOVO i OdVO) bylo sosredotocheno 340 statsionarnykh skladov i baz, ili 41 prots. ikh obshchego kolichestva [5. Tyl Sovetskoy Armii v Velikoy Otechestvennoy voyne 1941 - 1945 gg. - CH. 1. - L: Izd.. Voyennoy akademii tyla i transporta, 1963. - S. 20 - 21]. Zdesʹ zhe razmeshchalosʹ znachitelʹnoye kolichestvo tsentralʹnykh skladov i baz Glavneftesnaba i Upravleniya gosudarstvennykh materialʹnykh rezervov. Neobosnovannaya kontsentratsiya (? -Z.K.) Skladov i baz v prigranichnoy polosestala odnoy iz glavnykh prichin bolʹshikh poterʹ materialʹnykh sredstv v nachalʹnom periode voyny.
Stranno, a pochemu eto "neobosnovanna kontsentratsiya"? V svyazi s nemetskim napadeniyem? Izvinite, no zataritʹ sotni skladov gruzami, pod kotoryye trebuyutsya eshelony gruzovikov i krany s lebedkami mozhno tolʹko v svyazi s realizatsiyey kakogo-to plana. Sami po sebe oni nikuda ne peremestyatsya. Tak po kakomu planu sozdavalasʹ eta "gruppirovka" skladov? Izvesten?
---
Aby bolo jasné, ja týmto odkazom nič nenaznačujem tot sem dávam len pre zaujímavosť.

Bleu píše:Když už si nám to tak krásně vylíčil, možná by jsi nám, kteří tu knihu nemáme, mohl převyprávět co Vesilevsky řikal.

NO to bych mohl. Zítra, ono je nějak málo času.

Mirek58 píše:Dzine, uvědomuješ si, že obrana NIKDY v dějinách lidstva žádnou válku nevyhrála?
Maximálně vedla k patu a tím ke konzervaci konfliktu, který se pořešil v následující době!

Promiň, ale něpochopil jsem, co konkrétně si tím chtěl říci? Nějak polemizuješ s tím, co jsem napsal? Nebo s tím souhlasíš?

Milos: Tohle bylo pro Stalina příznačné. Nadhodnocení schopností RA a snižování schopností u jejích protivníků víme třeba ze Zimní války. Potom si uvědomil katastrofální stav RA a zavelel ke zlepšení. Ovšem když nastaly změny, opět si myslím, že nabyl přesvědčení, že ty samotné zvedly schopnost RA. Přiládám to tomu, že byl prostě zvyklí, že co nařídil, to se stalo (resp. mu to alespoň hlásili).

Chtěl jsem jen akcentovat, že každá strana konfliktu musí přistupovat k němu z pozice útočné strategie , pokud jej chce vyhrát.
Hlavní rozdíl je v tom,že jedna strana je vždy do konfliktu vtažena/napadena/ agresorem.
Pokud by se dotyčná válka vedla o nějaké území, hrad, statek, mohl se obránce soustředit na obranu a dosáhnout remízy.¨
Bohužel ww2 na východní straně fronty v podání III.říše byla trefně pojmenovaná Goeblsem- totální! Což už dopředu avizoval Hitler ve své "bibli".
Proto se musel SSSR stavět k budoucímu konfliktu se zaměřením na útočnou strategii vedení války.Jinou možnost neměl jen dilema ,omezenou svobodu pod Stalinem, nebo otroctví pod Hitlerem.
P.S.
Miloši 984
Máš zkreslené představy, podle statistik bylo ve RA přebráno od r. 1929-1941 141 682 000 všech dělostřeleckých granátů, 9 679 100 pušek a 704 065 kulometů. A nárůst výroby se odehrál na přelomu r.1937-38, kdy výroba zbraní a materiálu vzrostla asi dvojnásobně.
A to vůbec nepotvrzuje tvoji myšlenku, že Stalin začal plašit zjara 40. Ony přípravy na konflikt pěkně korespondují s Hitlerovýma choutkama.Jen pro připomenutí r.37-38 počátky agrese proti ČSR.

Mirek58: Opravdu stále nechápu, na co přesně, z toho co jsem napsal, reaguješ? Kdo je agresor? Nepochybně Německo. Jestli byl SSSR agresivním státem? Nepochybně byl. Tyto dvě věci ale spolu nejsou v opozici.

Jediný důvod, proč se SSSR v konfliktu, který připravoval, stavěl útočně byl v agresivní podstatě jeho režimu. Ale jak už jsem psal, ofenzivní strategie jeho vojenské vědy není důkazem této agresivity. Pokud píši, že měl útočné plány, nijak tím nedokazuji agresivitu bolševického režimu. Na to máme jiné.

Čili, jestli jsem tě dobřě pochopil, že tvrdíš, že byl SSSR napaden agresorem v podobně Německa, potom to jsme nikde nijak nepopíral. Ovšem jestli na tom, že byl takto napaden dokazuješ, že Stalinův režim nebyl sám agresivní, potom s tím nemohu souhlasit, protože to není fakt. Jen prostě v danou chvíli tahal za kratší konec provazu a jak v jedné své knize správně podotkl Jiří Fidler, do té doby ofenzivní SSSR se sám stal objektem agrese (a já bych doplnil), která pro něj byla zdrcujícím překvapením.

Ohledně příprav konfliktu, záleží jak se to vezme. Stalin se na konflikt se zbytkem Evropy (světa) připravoval od chvíle, kdy se stal nemomezeným vládcem SSSR. Potom ale máme další přípravy, a to, když viděl, jak Němci začínají dominovat na bojišti Druhé světové války, rozhodl se sám urychlit přípravy na konflikt s Německem. Osobně bych řekl, že do té doby považoval Němce (podobně jako ostatní "kapitalistické státy") za užitečné idioty, kteří mají za úkol se vzájemným svárem oslabit a stát se tak snadnou kořistí revoluce.

Dzin píše:Mirek58: Opravdu stále nechápu, na co přesně, z toho co jsem napsal, reaguješ? Kdo je agresor? Nepochybně Německo. Jestli byl SSSR agresivním státem? Nepochybně byl. Tyto dvě věci ale spolu nejsou v opozici.

Jediný důvod, proč se SSSR v konfliktu, který připravoval, stavěl útočně byl v agresivní podstatě jeho režimu. Ale jak už jsem psal, ofenzivní strategie jeho vojenské vědy není důkazem této agresivity. Pokud píši, že měl útočné plány, nijak tím nedokazuji agresivitu bolševického režimu. Na to máme jiné.

Čili, jestli jsem tě dobřě pochopil, že tvrdíš, že byl SSSR napaden agresorem v podobně Německa, potom to jsme nikde nijak nepopíral. Ovšem jestli na tom, že byl takto napaden dokazuješ, že Stalinův režim nebyl sám agresivní, potom s tím nemohu souhlasit, protože to není fakt. Jen prostě v danou chvíli tahal za kratší konec provazu a jak v jedné své knize správně podotkl Jiří Fidler, do té doby ofenzivní SSSR se sám stal objektem agrese (a já bych doplnil), která pro něj byla zdrcujícím překvapením.

To jsi řekl dost dobře. A platí to o všech mocnostech. Tehdy je všechny Hitler nachytal pořádně na hruškách.

Bax píše: To jsi řekl dost dobře. A platí to o všech mocnostech. Tehdy je všechny Hitler nachytal pořádně na hruškách.

Že Francie byla ofenzivní? Nebo že Británie byla ofenzivní? Nebo že je jen nachytal na těch "hruškách"?

Dzine, rozpor vidím v hodnocení kroků SSSR pod vedením Stalina v té době. Já zastávám názor, že agrese zaměřená směrem ven , se zastavila po dosažení hranic carského Ruska. Následně se vnější a vnitřní politika zaměřila na obranu dosažených hranic.
Pro vedení SSSR je příznačné, že území ,které považovalo za naprosto klíčové bylo dlohodobě osídleno rodilými Rusy/oblast od Novgorodu na východ včetně Sibiře/ostatní bylo bráno jako "postradatelné a nárazníková zona"
Vycházím z toho ,že Stalin nebyl fanatik a moc dobře věděl kde jsou hranice jeho moci,jinak by se tak dlouho neudržel na špici. Moc dobře znal rozdíl mezi ideologií a praktickou stránkou včetně zahraniční politiky kterou zvládl , třebas za pomoci armády a války.Z potenciální kořisti vydupal stát, který nakonec se stal světovou velmocí, což za carství takové postavení Rusko nedosahovalo.

Nedalo mi to a musím taky reagovat!

Dzin píše:Ohledně příprav konfliktu, záleží jak se to vezme. Stalin se na konflikt se zbytkem Evropy (světa) připravoval od chvíle, kdy se stal neomezeným vládcem SSSR. Potom ale máme další přípravy, a to, když viděl, jak Němci začínají dominovat na bojišti Druhé světové války, rozhodl se sám urychlit přípravy na konflikt s Německem. Osobně bych řekl, že do té doby považoval Němce (podobně jako ostatní "kapitalistické státy") za užitečné idioty, kteří mají za úkol se vzájemným svárem oslabit a stát se tak snadnou kořistí revoluce.

Dzine, to je možný, ale důkazů o tom zase tolik není. Tedy asi od roku 1935? Vrchol čistek probíhal v letech 1937 a 1938. Vládnoucí vrstva z počátku potřebovala pevného a důvěryhodného soudce svých vnitřních záležitostí. Stalin vybudoval svou kariéru na byrokratickém aparátu. Předtím razil v mezinárodní politice jinou myšlenku. Stalin nejprve váhal a vyčkával. Bylo by chybou si myslet, že měl od samého počátku určen nějaký strategický plán. Fakticky hledal národnější, "důvěryhodnější" politiku. Není to potřeba vidět tak schématicky a fatalisticky.

Cassius Chaerea píše:Že Francie byla ofenzivní? Nebo že Británie byla ofenzivní? Nebo že je jen nachytal na těch "hruškách"?

Vznik války je možný vysvětlit jako rozpory uvnitř kapitalistického světa. Hitler zase takový náskok neměl. Zdá se, ale že své akce dokázal dobře načasovat. Z počátku se mu podařilo získat určitý náskok, než se ostatní vzpamatovali už byli poraženi. Francie a VB, resp. politici vyčkávali, mezitím zbrojili a posilovali. Jasně by získali časem navrch. Německo nebýt paktu ze SSSR, je za chvíli na mizině a nemá suroviny. Prostě balancovalo se. Napadení tak velké země a armády jako měl Sovětský svaz se nepředpokládalo, bylo by to bláznoství, ovšem po rychlé porážce Francie nastala trochu jiná situace.

Dzin píše:Kdo je agresor? Nepochybně Německo. Jestli byl SSSR agresivním státem? Nepochybně byl. Tyto dvě věci ale spolu nejsou v opozici. Jediný důvod, proč se SSSR v konfliktu, který připravoval, stavěl útočně byl v agresivní podstatě jeho režimu. Ale jak už jsem psal, ofenzivní strategie jeho vojenské vědy není důkazem této agresivity. Pokud píši, že měl útočné plány, nijak tím nedokazuji agresivitu bolševického režimu. Na to máme jiné.

A kdo je agresor? Ten kdo chce změnit silou daný stav věci. To je jako, kdybych někomu chtěl vzít třeba barák Líbilo by se vám to? Po pravdě už moc nevím co tady řešíte, bud mezinárodní "systém bezpečnosti" fungoval nebo si musíte vzít sami flintu, aby jste ochránili svůj majetek, a zloděje nechytnete taky hned za flígr, a čekáte, zda se přehoupne přes plot, přes hranice. Až pak začnete střílet!

Koba se připravoval na konflikt. Ale jestli se sám chtěl vydat na sousedovy hrušky je otázka? Ve skutečnosti bylo v minulé válce Rusko bito za svou zaostalost. Na přelomu století mělo Rusko ze 100 milionů rolníků pouze milion továrních dělníků pracujících na plný úvazek. Ve druhé světové válce bylo opět napadeno, i když industrializace už pokročila. SSSR měl spíše potřebu vybudovat socialismus, upevnit jej a poté rozvíjet komunismus v zahraničí, ne nutně vojenskou silou, ta mohla působit jen jako odstrašující faktor. Např. Trockij usiloval o permanentní komunistickou světovou revoluci. Koordinaci mezinárodního hnutí zajišťovala Kominterna. Až po napadení Ruska se Stalin se ocitl na straně Spojenců a výměnou za jejich pomoc mimo jiné roku 1943 rozpustil Kominternu. SSSR se tak vymanil z mezinárodní izolace.

Vítězství revoluce v Německu, které bylo nejrozvinutější průmyslovou zemí Evropy s největším, nejorganizovanějším a nejmocnějším dělnickým hnutím na světě, by dávalo naději na nesmírné rozšíření ekonomické, politické a morální síly komunismu. To hrozilo, i proto kapitalisti, včetně mezinárodních, podporovali nacistickou stranu. "Sovětské Německo" by ukovalo spojenectví s Ruskem, čímž by omezilo vojenskou hrozbu francouzského, britského a amerického imperialismu.

Mirek58 píše:Chtěl jsem jen akcentovat, že každá strana konfliktu musí k němu přistupovat z pozice útočné strategie, pokud jej chce vyhrát. Hlavní rozdíl je v tom, že jedna strana je vždy do konfliktu vtažena/napadena/ agresorem. Pokud by se dotyčná válka vedla o nějaké území, hrad, statek, mohl se obránce soustředit na obranu a dosáhnout remízy.

Ovšem také víme, že Stalin podporoval "teorii socialismu v jedné zemi", což historie ukázala - není možné dlouhodobě fungovat. K "definitivnímu vítězství" jakéhokoliv režimu je potřeba zorganizovat mezinárodní výrobu, zdroje, atd. Nicméně zájmy světové revoluce byly podřízené "obraně SSSR", jako hlavní baště komunismu. Adolf Hitler evidentně, když se stal v roce 1940 pánem Evropy, nechtěl "remízu", nýbrž se ideologicky vypořádat se "svým" protivníkem.

Chtěl bych ještě dodat, že luxus vedení výhradně obranné války si může dovolit jedině Švýcarsko. Může si být jisto, že o alpské vesnice nikdo válčit nebude a o zimní střediska taky ne. Protože v případě války se uzavře celý bankovní sektor a tím pádem není o co válčit.

Mirek58 píše:Chtěl bych ještě dodat, že luxus vedení výhradně obranné války si může dovolit jedině Švýcarsko.

Je to tak, kdyby Finové vedli proti Sovětům válku dříve než je SSSR napadlo, pravděpodobně by je pak už nemuselo napadnout...

CC:
Finsko na rozdíl od švajcu bylo na hranici mezi dvěma společenskými systémy.
A po rovině se na Leningrad mašíruje celkem v pohodě, na rozdíl od Alp, kde se v údolí rozmístí pluk a ten může bránit průchodu třebas rok.
To jen připomínka drobných rozdílů.

Mirek58 píše:Dzine, rozpor vidím v hodnocení kroků SSSR pod vedením Stalina v té době. Já zastávám názor, že agrese zaměřená směrem ven , se zastavila po dosažení hranic carského Ruska. Následně se vnější a vnitřní politika zaměřila na obranu dosažených hranic.
Pro vedení SSSR je příznačné, že území ,které považovalo za naprosto klíčové bylo dlohodobě osídleno rodilými Rusy/oblast od Novgorodu na východ včetně Sibiře/ostatní bylo bráno jako "postradatelné a nárazníková zona"
Vycházím z toho ,že Stalin nebyl fanatik a moc dobře věděl kde jsou hranice jeho moci,jinak by se tak dlouho neudržel na špici. Moc dobře znal rozdíl mezi ideologií a praktickou stránkou včetně zahraniční politiky kterou zvládl , třebas za pomoci armády a války.Z potenciální kořisti vydupal stát, který nakonec se stal světovou velmocí, což za carství takové postavení Rusko nedosahovalo.

Proč myslíš, že Stalin nebyl fanatik? Podle mě by se tak docela dobře dal charakterizovat. Nechal pozabíjet miliony lidí, další miliony nechal trpět v nelidských podmínkách vězení, prováděl doslova genocidu mezi národy SSSR, jeho vedení zavinilo hladomory a to jen pro dosažení svého cíle, tedy absolutní nadvlády. Podle mě je to docela dobrý příklad fanatika. Ostatně, když to porovnáme s Hitlerem, který za fanatika bývá označován, máme zde docela velkou shodu. A jen proto, že nebyl tak extrovertní, si označení fanatik nezaslouží?

No, obrana hranic, to je dost pochybné. Kdyby tolik stál jen o obranu hranic, dalo se toho dosáhnout daleko snadněji a bez agrese vůči svým sousedům či vůči vlastnímu obyvatelstvu. Agrese bolševiků v meziválečném období má poměrně konstatní průbeh. Byla přerušována prakticky jen na dobu nutnou k obnovení síly a konsolidace zisků.

Za cara bylo Rusko bráno jednoznačně jako světová velmoc.

Postavení Ruska na počátku 20. století bych charakterizoval jako -rovný mezi prvními - a po ukončení války v 45. byly na světě dvě velmoci USA a Rusko '/SSSR/. Které se tahaly o prvenství.
Důvod proč si myslím,že Stalin nebyl fanatik,jsem již uvedl. Pokud by byl fanatik, tak by byl zatraceně rychle odstraněný, ale on nebyl !
Vybudoval si pozici milovaného "arbitra,, tatíčka cara", po kterém vždy Rusové toužili . A ti špatní " místodržící" rychle odpadli.Je podivuhodné,jak se Stalin dokázal vypořádat i se závětí Lenina, které byla pro něj opravdu životu nebezpečná. Za jeho života se mu podařilo udržet si zdání "čistých rukou.
A otázka agrese v meziválém období ? Jistě, ale pouze v mezích hranic carství!

Každý ví, že pro mírumilovnou obranu hranic je třeba hlavně silné letectvo a několikanásobek tanků, než co jich brouzdá ve zbytku celičkého světa Pokud budu chtít bránit pobřeží, tak si přeci také nepořídím ponorky a rychlé čluny, ale dva svazy letadlových lodí s doprovodem.

Mirek58: Docela by mě zajímal názor obyčejného Rusa tehdejší doby na "tatíčka cara"... Hlavně je zajímavé, jak se dokázal vypořádat s tolika lidmi, že by jsi jimi zalidnil čtvrt západní Evropy a také s kýmkoli kdo se mu dostal do cesty.

Dzin píše:Proč myslíš, že Stalin nebyl fanatik?............. Ostatně, když to porovnáme s Hitlerem, který za fanatika bývá označován,......

Je treba rozlišovať a správne používať pojmy.Možno boli obaja fanatici ale určite neboli hlupáci.Hlupáci by sa nedostali do takých pozícií ako oni.To akými spôsobom to dokázali, môže urobiť len fanatik ktorý neberie ohľady.Keby boli hlupáci tak by ich rýchlo niekto zlikvidoval.Podobne nesprávne u Hitlera a Stalina je používaný pojem "že boli paranoidní"