Jasným potvrzením, že změna klimatu je nekriticky, panicky a účelově ideologicky forzírovaná je boj za snížení emisí spalovacích motorů v dopravě. Ty údajně způsobují asi 15% emisí CO2. Jestliže nová norma EU způsobí snížení emisí o 5%, znamená to o 0,75% celkově. Ale pouze u nových aut! Když předpokládáme obnovu flotily ročně o 5 - 10%, je to snížení 0,075% - 0,15% za rok. A za miliardy, o které si automobilky na dotacích řeknou! Hurá!
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 19/7/2023, 20:20
od Zemakt
V tomto zeleném šílenství se na exaktní dokazování nehraje Seabee, to ví přece každý soudný člověk. Mám rád Hamburk, onehdá tam zatrhli nebo omezili v centru dopravu OA. Než tak učinili, každý rok měřili kvalitu ovzduší a zapisovali. Víš Seabee co změřili rok po zákazu?
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 19/7/2023, 20:35
od skelet
Ukaž
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 19/7/2023, 20:40
od Zemakt
Změřili samozřejmě ještě větší znečištění. Proč? Protože lodě, když jsem tam byl poprvé tak do přístavu vplouvaly kontejnerovky o kapacitě max 14 tis. lodních kontejnerů, a v současné době? Lodní motory takovýchto hovad nedaleko centra, pohoda. A co myslíš Skelete, povolili vjezd aut a zakázali vjezd lodí?
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 19/7/2023, 22:24
od seabee
Jenom na okraj:
4) Vyrábějte větrné elektrárny bez energie z fosilních paliv
Senátor státu New York předložil návrh zákona, podle kterého by výroba a distribuce elektrických vozidel, solárních a větrných elektráren musela být postavena výhradně na energii z obnovitelných zdrojů.
Ve zdůvodnění zákona uvádí:
„Říkají nám, že se musíme okamžitě přeorientovat na větrnou a solární energii, neboť znečišťujeme náš stát a naši planetu. Pokud je to pravda, neměla by být na výrobu větrných a solárních elektráren použita žádná energie z fosilních paliv.“
V rozhovoru pro média uvedl senátor, že jde o vrcholné pokrytectví. Na výrobu solárních panelů jsou třeba kovy vzácných zemin, které se těží za pomoci těžkých dieselových strojů. Poté se vyrábějí v továrnách poháněných energií z uhlí.
Senátor neočekává, že návrh zákona získá dostatečnou podporu, ale doufá, že donutí své kolegy, kteří podporují radikální klimatickou agendu, aby začali o problému více přemýšlet.
Hoj hoj. Já teda nevím jak u Vás, ale mě se to sucho fakt moc nelíbí. Byl jsem o víkendu na vandru Beroun-Kosov-Aksamitova brána-Koněpruské jeskyně-Koda-Srbsko a teda na těch vápencích to bylo místy špatný. Opět nejsilněji to schnutí bylo poznat na bezu. Takový šokový schnutí. Oproti tomu doubky, které rostly na skále vysoko nad řekou, taková step, vypadaly živě, jen měli barvy listí jako v půlce října. Ale další jen kousek po stráni a starší, byly v pohodě.
No a dnes jsem byl na jílovitém podloží nedaleko Broum a tam to vypadalo ještě hůř, než na těch berounskejch vápencích. Asi tam nepršelo vůbec. Jabloně shazují plody, opadávalo listí z lípy, třešně a bříz. Pastviny jak v texasu. Pole kukuřice, která měla 40 cm (má mít už 2 m) místy úplně vypadla, plné plevelu, jak přestal fungovat herbicid, ale plodina to nezakryla.
Jaké druhy vidíte okolo sebe Vy? co Vaše kukuřice, má už někde 2 m?
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 20/7/2023, 09:31
od pjaro77
Koba píše: ↑19/7/2023, 18:26
...
A na závěr perlička: "Dnes se dá na severu Grónska setkat jen s lišejníky, několika málo kvetoucími rostlinami a pak se zakrslými, poléhavými vrbami či břízami. Před dvěma miliony let bylo ale klima teplejší, a na vysokém severu dokonce mnohem teplejší než dnes (podle Nature byla průměrná roční teplota o jedenáct až devatenáct stupňů vyšší). Na severu Grónska tak rostly topoly, smrky, tisy, hlohy či túje. A v těchto severských smíšených lesích se pohybovali sobi, hlodavci podobní dnešním lumíkům, jacísi příbuzní dnešních zajíců (polární zajíc žije v Grónsku i dnes), husy a kupodivu i obrovští chobotnatci – mastodonti".
Tu niekto objavil, že v kenozoiku boli horúce obdobia. Tento popis ale viac platí pre pliocén, jeden milion rokov viac do minulosti. Ani začiatok pleistocénu nebol tak drsný ako posledn ľadová doba.
Aj mne vadí strašenie suchom a katastrofami , pretože pliocén kam klíma postupne smeruje bolo teplé a vlhkejšie obdobie ako dnes. Sahara ako púšť bola o dosť menšia (vznikla pred 5-7 milionmi rokov), vlhkejšie bolo aj v arábii, celom blízkom východe, juhozápade USA, atacame, austrálii...
Hadleyho bunka vo všeobecnej cirkulácii vzduchu dosahovala viac na sever a juh, teplotný gradient medzi rovníkom a arktídou menší a monzúny dosahovali až na 35tu rovnobežku.
Je pravda že búrky budú v miernom pásme silnejšie a možno sa do mierneho pásma budú zasahovať aj hurikány. Vlny horúceho počasia budú taktiež. Aj hladina vody stúpne o možno 20 metrov ale to potrvá niekoľko tisíc rokov, ak teplá klíma tak dlho vydrží. Ľadovce gronska sa nerozpustia za sto rokov, antarktída zostane zaľadnená len pobrežného ľadu bude menej.
seabee píše: ↑19/7/2023, 19:59
A ty bereš, cituji: křížovým ověřením, odbornou oponenturou, prověrkou pramenů a výpočtů jako zpochybňování?
Ne, jako zpochybnění beru, když někdo tvrdí, že "klimatická věda je chybující a zkorumpovaná a pseudověda".
Zemakt
Podle tebe snad člověk zemský ekosystém nemění/neovlivňuje?
To ale nepíšu, ani jedno z těchto dvou. Můj přístup je asi jako přístup Zemaktův a Clauserův.
A bez "hokejkových grafů" bych prosil. Už to je chucpe jak z hl. statistického, tak z hl. toho, že si ty údaje vycucali z prstu. Nejspíš u nohy.
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 24/7/2023, 09:54
od Choroš
Dzine, není se zač omlouvat, hlavně, že jsme si to vyjasnili.
Koba píše: ↑19/7/2023, 18:26
...
A na závěr perlička: "Dnes se dá na severu Grónska setkat jen s lišejníky, několika málo kvetoucími rostlinami a pak se zakrslými, poléhavými vrbami či břízami.
Před dvěma miliony let bylo ale klima teplejší, a na vysokém severu dokonce mnohem teplejší než dnes (podle Nature byla průměrná roční teplota o jedenáct až devatenáct stupňů vyšší). Na severu Grónska tak rostly topoly, smrky, tisy, hlohy či túje. A v těchto severských smíšených lesích se pohybovali sobi, hlodavci podobní dnešním lumíkům, jacísi příbuzní dnešních zajíců (polární zajíc žije v Grónsku i dnes), husy a kupodivu i obrovští chobotnatci – mastodonti".
Tu niekto objavil, že v kenozoiku boli horúce obdobia. Tento popis ale viac platí pre pliocén, jeden milion rokov viac do minulosti. Ani začiatok pleistocénu nebol tak drsný ako posledn ľadová doba.
Aj mne vadí strašenie suchom a katastrofami , pretože pliocén kam klíma postupne smeruje bolo teplé a vlhkejšie obdobie ako dnes. Sahara ako púšť bola o dosť menšia (vznikla pred 5-7 milionmi rokov), vlhkejšie bolo aj v arábii, celom blízkom východe, juhozápade USA, atacame, austrálii...
Hadleyho bunka vo všeobecnej cirkulácii vzduchu dosahovala viac na sever a juh, teplotný gradient medzi rovníkom a arktídou menší a monzúny dosahovali až na 35tu rovnobežku.
Je pravda že búrky budú v miernom pásme silnejšie a možno sa do mierneho pásma budú zasahovať aj hurikány. Vlny horúceho počasia budú taktiež. Aj hladina vody stúpne o možno 20 metrov ale to potrvá niekoľko tisíc rokov, ak teplá klíma tak dlho vydrží. Ľadovce gronska sa nerozpustia za sto rokov, antarktída zostane zaľadnená len pobrežného ľadu bude menej.
Jj. Klima není nic stálého, ale ty výkyvy jsou drsný, to si nenechám vymluvit, protože už třeba rozpad smrkových monokultur je fakt krajinná a přírodní darda.
Já už si nepamatuju, kde to bylo popsaný, ale tuším, že o tom psal kdysi kdesi Rase nebo někdo podobnej. V Grónsku byl dvě století biskup, osadníci tam žili, cosi chovali, cosi pěstovali. Když ale na konci středověku přišlo chladné období, vymřel pastýř i s ovečkama. Tohle byla jejich katedrála. https://en.wikipedia.org/wiki/Gar%C3%B0 ... dral_Ruins
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 24/7/2023, 17:33
od Zemakt
A taky fofrník, co? Tehdá i dnes. S těmi monokulturami je to ale jednoduché, nejsou původní, přirozené jsou smíšené lesy, bukové lesy. Hranice stabilního smrkového porostu by měla začínat od 800 metrů výš.
Schválně jsem se koukal na https://www.kurovcovamapa.cz/ a kurovcoveinfo.cz. Mapa zjevně už není aktualizovaná. Když byl vrchol kalamity, tak udělali novelu lesního zákona ohledně zpracovaného dřeva, že to, co bylo vylétané, mohli nechat v lese a právě na té mapě se dalo určit, kdo kde je k tomu oprávněn, tak mi přijde divný, že už to nejede.
Nicméně ta druhá stránka jede:
KŮROVCOVÉ INFO pro rok 2023 spuštěno, zapojte se opět i vy
I v letošním roce je spuštěn projekt KŮROVCOVÉ INFO. Přestože byl rok 2022 oproti předchozímu roku opět příznivější a došlo k dalšímu poklesu evidovaného kůrovcového dříví na smrku cca o 1/3 oproti roku 2021, kůrovcová kalamita stále není u konce (stále jsme na trojnásobku historicky největších kalamit v rámci jednoho roku) a monitoring je důležitým nástrojem pro správné načasování obranných opatření. Výsledky ze shromažďovaných dat rovněž přispívají k dalším poznatkům o kalamitním šíření lýkožroutů v celém průběhu jejich gradace. Čím více lesníků se do projektu zapojí, tím větší bude vypovídací schopnost monitoringu. Díky vaší společné snaze můžete na mapě sledovat, kde a v jaké intenzitě rojení a šíření kůrovců stále probíhá a včas se připravit. Do jisté míry můžete získat informace od "svých sousedů" a porovnat si celkovou situaci v kontextu dané oblasti
Já si troufám říct, že v současnosti se ohnisko kalamity přesunuje do porostů na západě republiky. Jakože k Vám, Zemakte.
Brdy na své jižní části jsou komplet odlesněné, to se stát před 20 lety, tak je z toho kauza jak na tej Šumavě, teď si toho všimne leda tak turista, že vidí od Šumavy k Plzni. Ale zbytek usilovně těžbou prosvětlují, tak snad nám to tohle sucho léta výrazně nezhorší. Na jaře voda byla.
Jo a info pro majitele lesa je ještě na www.nekrmbrouka.cz
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 24/7/2023, 20:33
od Zemakt
Ano, to bez pochyby. Nicméně, vše souvisí se vším a jak jsem již výše psal. Vyšší polohy jsou obecně na vláhu bohatší, dopady sucha vstřebávají mnohem lépe. Není žádným tajemstvím, že máli smrkovo borový porost dostatek vody, je schopen si s kůrovcem poradit sám. Čím výše, tím lépe. Ale i tak, dopady kalamity jsou patrné jak v Chebské pánvi, nepřekvapivě. Tak i v Kruškách, Slavkáči nebo Českém lese. Nicméně, zde takě doposud nejvíce prší. Jaký bude závěrečný účet těžko říct. Doufám, že vzhledem k vyšším nadmořským polohám ne tak tragický jako třeba na Vysočině. Už i vzhledem k tomu, že Lesy zde mají v podstatě monopol a soukromých vlastníků je v podstatě pár.
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 24/7/2023, 20:59
od Moskevskaja
A co lesáci, těží u Vás? U nás harvestory prosvětlují, aby vznikla přirozená obnova a rubou to hlava nehlava, dokud má dřevo cenu. Říkaj tomu sasská metoda. Udělaj neskutečný množství práce, zbytek Brd bude za rok tak o čtvrt stromů míň hustý (sníží se zakmenění. Tak je to odborně. Hm a zní to i víc česky).
Jinak jsem včera pozoroval předčasně spadané listí na západní straně prudkého kopce i u těch slavných buků. Dost možná to bylo vysušeno větrem, protože na jižní straně jsem si toho nevšiml. Abychom se ještě nedivili, že i listnáče mohou mít problémy. Přijde na ně Choroš:D
Řešil jsem to už i s Chorošem, buk má takovou milou vlastnost, že udělá z opadu neprůstřelnou vrstvu listí, po které steče voda, takže se nedostává do podrostu, jestli to bylo jako nějaká konkurenční výhoda už si nepamatuju.
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 24/7/2023, 21:09
od Zemakt
Jo, makají, snaží se. Jestli to je teda ta saská metoda netuším. Spíš boj proti kůrovci obecně. Najdeš strom, jde dolů a prevence.
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 24/7/2023, 21:40
od seabee
Nestrašte, v květnu jsem projel Krušné hory od Kraslic do Nejdku a vypadalo to ještě netknutě, stejně jako z Kladské až do Krásna. Ale fakt, že za Teplou, směr Žlutice a Toužim už fleky byly. Ale Lomská vr. vypadala ještě taky dobře - aspoň ze silnice.
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 24/7/2023, 21:45
od Zemakt
No Seabee, právě z té silnice musíš slézt. A pak vidíš co se válí na skládkách podél lesních cest apod. Tak husté to není, ale dobrý pocit z toho člověk nemá.
Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 24/7/2023, 22:02
od Moskevskaja
může být. Stejně je ten postup kalamity trochu zvláštní. Ze Slezska (Opava, Jeseníky) na Vysočinu, Moravu a teprve pak na západ. Si pamatuju při sjíždění Ohře 2019, jaký tam byly krásný lesy. Ale v tý době byly dobrý i ty Brdy. To začlo až s covidem.
Jinak s tím začátkem té kalamity ve Slezsku zřejmě souvisí to, že k nám přišel nový druh lýkožrouta, l. severský, který doprovází l. smrkového a spol.
Zde trochu starší popis tohoto druhu, z letáků Lesni Ochranné Služby z roku 2007. Na tom webu Silvarium se dají najít letáky ke všem škůdcům, i k dalším kůrovcům na smrku i jinde. A taky k houbám. https://www.silvarium.cz/images/letaky- ... versky.pdf
LESNICKÝ VÝZNAM A ROZŠÍŘENÍ
Lýkožrout severský - Ips duplicatus (Sahlberg,
1836) patří do řádu brouků (Coleoptera), čeledi kůrovcovitých (Scolytidae). Je jedním ze šesti zástupců tohoto rodu u nás, přičemž lýkožrout menší - Ips amitinus (Eichhoff, 1871) a lýkožrout smrkový - Ips typographus (Linnaeus, 1758) se vyvíjejí rovněž na smrku a často tento druh v místech jejich společného výskytu doprovázejí. Lýkožrout severský je typickým představitelem hmyzu, který se v minulosti ve střední Evropě neprojevil jako lesnicky významný druh působící hospodářské ztráty. Lokální přemnožení byla zaregistrována pouze ve východním Polsku v oblasti Bialověže. U nás poprvé gradoval na počátku devadesátých let dvacátého století na severní Moravě a ve Slezsku, kde bylo v souvislosti s přemnožením lýkožrouta severského a l. smrkového vytěženo a asanováno několik set tisíc kubických metrů dříví. Lýkožrout severský se tak zařadil mezi potencionální kalamitní škůdce a je třeba mu věnovat v hospodářských lesích patřičnou pozornost. Lýkožrout severský byl původně rozšířen v oblasti severské tajgy od Švédska až po Sachalin, ale byl znám i z horského areálu smrku ztepilého v Alpách. Důsledkem v minulosti uměle zakládaných smrkových porostů se během staletí postupně rozšířil ze severské tajgy na jih. Prvé údaje o výskytu lýkožrouta severského ze sousedních území jsou z počátku 20. století z oblasti horního Slezska, dále byl sbírán v Krakovské a Malopolské pahorkatině, v Českém Těšíně, Děhylově u Opavy, Těšínově na Třeboňsku, v Bavorském lese a v Liborči u Vláry. V současné době byl jeho výskyt zaznamenán v podstatě na celém území naší republiky, a to zejména v oblastech do nadmořské výšky 600 metrů, ojediněle i výše. Toto rozšíření je s velkou pravděpodobností jednak důsledkem vlastního přirozeného šíření, ale zejména lidské činnosti, kdy se může do nových lokalit dostávat při obchodu se dřívím. Jeho ohniskem rozšíření však zůstává severní část Moravy a Slezsko, i když zvýšený výskyt byl v posledních letech zaznamenán i na Moravě střední a jižní, zejména v oblasti nižších poloh Českomoravské vrchoviny.
