Krajinotvorba - ekologie

[pjaro77]

Ano, to bez pochyby. Nicméně, vše souvisí se vším a jak jsem již výše psal. Vyšší polohy jsou obecně na vláhu bohatší, dopady sucha vstřebávají mnohem lépe. Není žádným tajemstvím, že máli smrkovo borový porost dostatek vody, je schopen si s kůrovcem poradit sám. Čím výše, tím lépe. Ale i tak, dopady kalamity jsou patrné jak v Chebské pánvi, nepřekvapivě. Tak i v Kruškách, Slavkáči nebo Českém lese. Nicméně, zde takě doposud nejvíce prší. Jaký bude závěrečný účet těžko říct. Doufám, že vzhledem k vyšším nadmořským polohám ne tak tragický jako třeba na Vysočině. Už i vzhledem k tomu, že Lesy zde mají v podstatě monopol a soukromých vlastníků je v podstatě pár.

Ani pri dostatočnej vlahe smreky nemusia vydržať. Je to predsa len subarktická flóra.
Až bude mať stredná Europa teplotu aká je dnes v strednom Taliansku, budú mať veľký problém prežiť aj na väčšine českých pohorí.

[pjaro77]

Jj. Klima není nic stálého, ale ty výkyvy jsou drsný, to si nenechám vymluvit, protože už třeba rozpad smrkových monokultur je fakt krajinná a přírodní darda.
Já už si nepamatuju, kde to bylo popsaný, ale tuším, že o tom psal kdysi kdesi Rase nebo někdo podobnej. V Grónsku byl dvě století biskup, osadníci tam žili, cosi chovali, cosi pěstovali. Když ale na konci středověku přišlo chladné období, vymřel pastýř i s ovečkama. Tohle byla jejich katedrála. https://en.wikipedia.org/wiki/Gar%C3%B0 ... dral_Ruins

Presne tak, klíma po stovkách až tisíc rokoch pulzuje. V medziľadových dobách sa zmenám hovorí bondove udalosti.
Takých bolo niekoľko. O väčšine vieme zo severnej pologule a často sa vyskytlo len na niektorých kontinentoch.
Na južnej boli výkyvy v iných dobách, niekedy v prípade teplého obdobia na severnej bolo na južnej chladno.
Dôležitá vec ktorú budem pripomínať - chladná klíma spôsobuje silné suchá v subtropoch a daždivejšie počasie v miernom pásme. Je to kvôli slabšiemu výparu kvôli nižšej teplote povrchu morí (SST - sea surface temperature) spôsobujúcej slabšie monzúny. Istú rolu zohráva aj fenomen pacifickej oscilácie el Nino-la Nina.
A pretože staroveké civilizácie vznikali v subtropických oblastiach na severe najčastejšie pri mori , tak dlhými suchami trpeli poriadne.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bond%C5%AFv_cyklus
https://www.awashop.cz/bonduv-cyklus-c2751/
http://dispatchesfromturtleisland.blogs ... haped.html
https://zurnal.pravda.sk/neznama-histor ... t-narodmi/
https://invivomagazin.sk/zabijak-civilizacii_247.html


Pred 7000-5000 rokmi blízky východ a sahara už vysychali, ale ešte začiatkom vzniku horného a dolného Egypta bolo vody v podzemí habadej a Níl niesol z juhu veľa vody.

Zaznamená historické suchá a vlhké teplé obdobia (staršie nebudem vypisovať ):
Silné ochladenie a sucho pred 4200 rokmi
Viedlo ku kolapsu civilizácií ranej bronzovej doby. To bolo extrémne sucho trvajúce niekoľko 200-300 rokov.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... datech_was

Minojské optimum
Cca 3800-3200 rokov pred dneškom. Príjemné pre rozvoj civilizácií stredomoria - , kréta, mikény, fenické mestá, atď.

Silné ochadenie pred 3200 rokmi
Viedlo ku kolapsu civilizácií neskorej bronzovej doby.
https://vat.pravda.sk/zem/clanok/297371 ... oze-sucho/
https://www.researchgate.net/figure/The ... _276074153

Rimske optimum
https://en.wikipedia.org/wiki/Roman_Warm_Period
https://historylab.dennikn.sk/starovek/ ... i-rimanov/
https://sturovo.com/drupal/27-06-2013/3 ... ej-kotline
Tento článok pekne opisuje , že v miernom pásme boli redukované zrážky, teda tu bolo suchšie. V stredomorí pršalo dosť.

Ochladenie začiatkom stredoveku / koncom antiky 400-800 rokov n.l (v strednej ázii od 200 n.l.).
Toto silné sucho mohlo viesť k sťahovaniu národov z ázie do europy - slovania, huni, avari, ....
https://www.stoplusjednicka.cz/dejiny-p ... am-klimatu
https://zurnal.pravda.sk/neznama-histor ... t-narodmi/
Už aj viacerí archeológovia a historici zastávajú názor, že príchod Slovanov v 2.¤storočí n.¤l. do strednej Európy súvisel so zmenou
klimatických podmienok. Podľa jedných ju začali naši prapredkovia osídľovať na území dnešnej južnej Ukrajiny, podľa iných v oblasti
stredného toku Dunaja. Dosť na tom, že v priebehu ďalších troch-štyroch storočí zaplavili Slovania obrovské teritórium,
rozprestierajúce sa od stredného Nemecka do severozápadného Ruska, od Baltiku po severné Grécko.
A čo Huni? Podľa Gumiľova to nebol národ divých kmeňov, ktorý sa živil iba nájazdmi a drancovaním susedov, ako ich zvyknú opisovať v
historickej či skôr historizujúcej literatúre. Lúpežne a expanzívne sa správala iba jedna z jeho štyroch vetiev, na ktoré sa hunský národ
rozštiepil po prudkej zmene podnebia na rozhraní 2. a 3. storočí n.¤l.
Pôvodne boli aj títo Huni kočovníci a pastieri. "Atlantické cyklóny a monzún však zrazu zmenili smer a step začala rýchlo vysychať,“
približuje situáciu Gumiľov. "A okolo roku 230 n.¤l. sa stráca informácia o obrovských stádach domácich zvierat, pasených Hunmi na
území mongolského Altaja a Wu-sun v oblasti Sedemriečia (Stredná Ázia). Huni ako národ veľkej stepi skončili…“

Teplé stredoveké optimum
Zazelenalo sa pobrežie Gronska, víno sa začalo pestovať až v Británii.

Amerika zažila ochladenie a ním spôsobené megasucho (v subtropoch) v rokoch 800 –1000 n.l.
Spôsobilo to migráciu národov ako Anasazi, Mogollon, Hohokam, Mayských národov v aj predkov Aztekov na juh.

tzv. Malá ľadová doba
Posledné ochladenie na severnej pologuli.

Súčasné oteplenie
To je už ovplyvnené človekom natoľko, že môže viesť ku skončeniu ľadových dôb a klíma prejde do pliocénnej / možno až miocénnej.


V predchádzajúcich medziľadových dobách určite boli podobné výkyvy , lenže je to dávno a nedajú sa detailne zmapovať.
V najteplejšom období eemianu pred 115 tisíc rokmi bolo na severnej pologuli ešte o niečo teplejšie a vlhkejšie ako dnes, v europe vegetovala africká a ázijská fauna, sahara bola zelená podobne ako v holocéne pred 6000 rokmi.
Západoeuropska krajinka v eemiane:

[seabee]

No a proto mně štve, že namísto, aby se prováděly racionální opatření - šlechtění odolných odrůd, změna složení lesa, racionální zavlažování (Izrael), tak se řeší, že krávy prdí a auta mají výfuky.

[Choroš]

Súčasné oteplenie
To je už ovplyvnené človekom natoľko, že môže viesť ku skončeniu ľadových dôb a klíma prejde do pliocénnej / možno až miocénnej.

To je hodně odvážné tvrzení.

No a proto mně štve, že namísto, aby se prováděly racionální opatření - šlechtění odolných odrůd, změna složení lesa, racionální zavlažování (Izrael), tak se řeší, že krávy prdí a auta mají výfuky.

Samozřejmě, že se to řeší. Není to atraktivní ani jednoduché, takže to necloumá médii. Například šlechtění odolných odrůd probíhá, je to ovšem běh na dlouhou trať, i když už pár let jej usnadňují molekulárně biologické techniky. Ale i tak, vlastnosti dospělého stromu se holt projeví až na dospělém stromě. Nehledě k tomu, že zvýšení odolnosti v jednom směru sebou často nese snížení odolnosti ve směru jiném, případně změnu plodnosti, chuti a kvality ovoce... A v neposlední řadě, největší problém není vyšlechtění odrůdy, ale její prosazení na trh.

Mimoto bohužel platí, že státní peníze nalité do výzkumu jsou téměř všechny vyhozené oknem: když se nasytí příživníci na všech stupních, propadne vědcům fakticky pracujím na tématu jen zlomek původně přidělené částky. Dost často si za to ani nemohou koupit potřebný materiál, že by dostali něco k platu je jen sen. Efektivita vynaložených prostředků je zoufale nízká. Až uvidíte někde věty typu "XXX milionů euro věnovaných na výzkum XYZ", klidně vydělte částku deseti - vyšší procento na výzkum sotva zbylo.

[pjaro77]

Súčasné oteplenie
To je už ovplyvnené človekom natoľko, že môže viesť ku skončeniu ľadových dôb a klíma prejde do pliocénnej / možno až miocénnej.

To je hodně odvážné tvrzení.

Je ale nech už to bude akokoľvek, stavím sa, že sa sahara aj blízky východ začne zanedlho (do 50-70 rokov) zelenať. Len čo expanduje hadleyho bunka a posunie sa zona ICTZ na sever.

Na juhozápad USA sa už teraz vracajú silnejšie monzúny.
https://www.wired.com/story/pliocene-li ... southwest/

[pjaro77]

No a proto mně štve, že namísto, aby se prováděly racionální opatření - šlechtění odolných odrůd, změna složení lesa, racionální zavlažování (Izrael), tak se řeší, že krávy prdí a auta mají výfuky.

Českí lesníci sa aj medzi sebou hádajú, aké lesy boli pôvodé na Šumave, či smrekové alebo zmiešané a koľko tam približne bolo pôvodných smrečín. Lenže väčšine z nich nedochádza, že nastáva zmena klímy - teplota a zrážky. S tým čo príde terajší lesníci ani tí z 19teho storočia nemajú žiadne skúsenosti.
Diskutujem občas na facebooku s bývalým šumavským fořtem , pánom Petrom Ješátkom. On sám sa chytá za hlavu ako dnešné vedenie riadi obnovu lesa. Vedenie presadzuje samoobnovu, lenže takto tam znova narastie väčšina smrekov. A potom vyschnú, pretože znova prídu dlhé suché obdobia.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-cas ... -lesa.html

Ukazoval mi mapku predpovede vhodných stanovišt pre smreky v ČR.

Je to predpoveď pre rok 2030, aj keď osobne si myslím, že sa posunie o 10-15 rokov do budúcna.
Je nutné robiť plánovanú sadzbu a ak sa nestíha, tak vysievať pionierske dreviny zo semien.

[seabee]

Škodí obnovitelné zdroje přírodě víc, než si myslíme?
Financial Times nedávno publikoval článek s názvem "Musíme zabránit, aby inovativní řešení v oblasti klimatu zapříčiňovaly úhyn biodiverzity". Autorem tohoto článku je Henry Paulson, který mimo jiné například v letech 2006-2009 působil jako ministr financí nebo předseda správní rady a generální ředitel investiční banky Goldman Sachs. Paulson se domnívá, že s nárůstem trendu budování větrných a solárních parků budou výrazně přibývat také situace, kdy dojde k nekontrolované destrukci přírody........Kalifornie, kde se na nezastavěné poušti postavilo, nebo plánuje postavit 161 solárních elektráren, které přímo ohrožují velké množství citlivých volně žijících živočichů.....Pokud se bude americká energetika snažit dodržet ambiciózní plány stanovené Bidenovou administrativou vybudovat až 30 GW větrné energie na moři, hrozí, že výrazně stoupne počet uhynutých ptáků, podle odhadů až na milión ročně.
https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdro ... si-myslime

Recyklační průmysl v Německu volá po změně přístupu v konstrukci větrných turbín
Německý recyklační průmysl vyzval ke změně přístupu v konstrukci větrných turbín, aby byla umožněno opětovné využití použitých materiálů po konci životnosti těchto turbín. V opačném případě hrozí zemi ekologický problém. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire s odvoláním na deník Handelsblatt. Německá asociace odpadového hospodářství BDE podle zahraničního serveru Clean Energy Wire varovala, že země bude čelit dlouhodobému problému spojenému s odpadem z větrných turbín, pokud nebudou tyto turbíny vyráběny tak, aby byla umožněna jejich recyklace po konci životnosti namísto prosté likvidace.
https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarn ... ych-turbin

Prostě to, co od začátku kritizuju: Zelení khmerové nedodržují zásadu předběžné opatrnosti, kterou tak rádi (buzeračně) předepisují jiným.

[Zemakt]

Pjaro 77, díky za tu mapku. V podstatě potvrzuje to co jsem psal výše. Do budoucna pak už jen polohy 900 plus, což je u nás na mapce znázorněná zemská brána (Dyleň a vrcholové partie Slavkovského lesa), Smrčiny jsou v háji, potom až střední Krušky.


Krajinotvorbu, rekultivace lze také realizovat takto:
https://www.auto.cz/bmw-otevrelo-u-soko ... .seznam.cz

[Juraj Tichý]

Pjaro 77, díky za tu mapku. V podstatě potvrzuje to co jsem psal výše. Do budoucna pak už jen polohy 900 plus, což je u nás na mapce znázorněná zemská brána (Dyleň a vrcholové partie Slavkovského lesa), Smrčiny jsou v háji, potom až střední Krušky.

Bol som pred pár dňami opäť v Tatrách, a už som si na ten zmiešaný les tak zvykol, že mi to vôbec nepride divne.

Krajinotvorbu, rekultivace lze také realizovat takto:
https://www.auto.cz/bmw-otevrelo-u-soko ... .seznam.cz

Môžme sa mi baviť o prehrievani a lokalnej mikroklíme a potom im dovolia postaviť takýto asfaltový ostrov. Sú tam aspoň v okolí nejaké hory ? Pre paraglajdistov to bude raj na termickom lietaní.

[Zemakt]

Je to na výsypce takže cajk. Je to jižním úpatí Krušných hor, tak asi nějaký plácek by se našel.

[Juraj Tichý]

Aj tá výsypka sa vie zazelenať, však že.
Mohlo to byť aspoň z betónu s bielou prímesou, zohrievalo by sa to oveľa menej.

[Lord]

Zajímavé téma na Palbě, ale pro odlehčení docela dobrý

Kaňony by mohly být na straně Krušných hor, jak je v tom článku ta fotka odtamtud, je tam zřejmě i trochu skály.

Ano, ten skalnatý svah je nestabilní, a bude záležet, jak bude jezero velké. Musí se to tam utěsnit, aby se to nesesunulo. Navíc tam plánují přečerpávačku. Možná z toho ale nic nebude. Každopádně jak už napsal seabee, představa, že si s tím příroda jen tak sama poradí je sice hezká, ale málo reálná, pokud nechceš čekat 50 let. Pak by tam neměli vůbec příliš chodit lidi, aby neplašili ptáky.

Ale neboj, nebudou peníze, tak jezero bude možná menší, tím pádem to lidi budou mít dále k vodě po terasách. Žádné velké projekty, to naposledy uměli komunisti, tenhle režim nikoliv. Jen umí zadávat studie za milióny.
Musí se to částečně odtěžit, udělat terasy, odvodnění, částečně nasypat, osázet trávou a stromy. A PAK TAM může nastat sukcese. Tak je to plánované.

Nikdo z nás neví, co už udělali a možná, že to je hotový dokola kromě toho úpatí hor.

Ale to se snad ví, co udělali? Nebo to jde vygooglit. Výsypky a okolí dělali po etapách. Rekultivace spočívaly např. v osázení stromečky. Některé části prošly rekultivací lesnickou, zemědělskou, ostatní i vodní.

Na plochách, které jsou už dnes částečně technicky zrekultivované – tedy zejména tedy především v části lomu Obránců Míru a v jižní části lomu u obce Vysoká Pec budou technické rekultivace dokončeny ve stávající podobě.
Na lokalitách, kde je dnes technické zázemí lomu, a na méně hodnotných rekultivovaných plochách se počítá s rozvojem pro podnikání a bydlení a také s energetickým využitím formou fotovoltaiky.

Podle mě tam chtěj stáhnout pár potoků z okolí, Bílinu? Nic proti ničemu, kdysi tam tekly. Asi stačí přerušit koryta, co tam nastavěli při dolování, to není takový náklad.

Ano, to byl např. projekt gravitační propojení přeložky Vesnického potoka přes vodní nádrže Hedvika a Marcela s řekou Bílinou přes vnitřní výsypku lomu ČSA. Účelem revitalizace bylo vytvoření lokálního biokoridoru.
To jezero se má napouštět pomalu. Oproti původnímu plánu by se mělo napouštět přirozeně – z potoků z hor a ze spodní vody přímo v lokalitě současného velkolomu.
Nebude ani kanál Dunaj-Odra-Labe, který by zajistil pro krajinu dostatek vody a průtoky. Nebude ani soustava severočeských jezer s elektrárnami. Zázrakem bude, pokud se někdy podaří dostavět jaderné bloky. A kdybychom náhodou měli dost elektřiny, tak jí budeme prodávat na burze a v případě vysokých cen, budeme platit plnou palbu, takže je to všechno stejně zvrácený! Technická památka Podkrušnohorský přivaděč už asi taky nebude mít jiné využití. Může dodávat vodu z Ohře do Bíliny. Ale to by bylo na jinou debatu.

Komořanské jezero se mělo napouštět přímo z Ohře s použitím přivaděče, podobně se napouštělo jezero Most a Medard. U kombinovaného způsobu zatápění, by se používala voda z koryta napojeného na řeku Bílinu a nově vytvořeného koryta z Loupnice.

Původně se sem měla přivést voda soustavou propojených jezer přes řeku Bílinu. Velkorysejší cesta počítala s přeměnou dolu ČSA na jezero s vyšší hladinou v nadmořské výšce 220 metrů, tím by se umožnilo propojení zmíněných jezer přirozenou cestou. S tím je konec!

[Choroš]

Každopádně jak už napsal seabee, představa, že si s tím příroda jen tak sama poradí je sice hezká, ale málo reálná, pokud nechceš čekat 50 let. Pak by tam neměli vůbec příliš chodit lidi, aby neplašili ptáky.

Je to představa založená na dlouhobém studiu vývoje rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek právě v podkrušnohoří. Jak jsem psal výše, pokud jde o zazelenání plochy, je sukcese rychlejší než rekultivace. Desítky let se tím zabývali pracovníci ústavu Půdní biologie a ústavu Ekologie krajiny v AV ČR, a výsledky jsou v tomto ohledu jednoznačné (s přihlédnutím ke konkrétním podmínkách).

Musí se to částečně odtěžit, udělat terasy, odvodnění, částečně nasypat, osázet trávou a stromy. A PAK TAM může nastat sukcese. Tak je to plánované.

Po navržených opatřeních k žádné vegetační sukcesi nemůže dojít. Rostlinná sukcese probíhá PŘED vznikem klimaxového lesa (pokud je klimaxem les, což u nás skoro všude je). Takže vysázení tohoto lesa = není sukcese.

Nebude ani kanál Dunaj-Odra-Labe, který by zajistil pro krajinu dostatek vody a průtoky.

Jak může kanál Dunaj-Odra-Labe přivést vodu do Podrušnohoří? Mimochodem, před lety jsem byl členem jedné expertní skupiny, která posuzovala materiály předložené investorem k projektu splavnění jedné části trasy. Posuzoval jsem reálnost jedné dílčí části projektu podle mé odbornosti. Pokud šlo o tuto záležitost, bylo to odfláknuté, metodika byla lživá (při použití jimi uvedené metody nelze prezentovaná data získat), a ani závěry nebyly daty vlastně nijak podloženy. Pro neodborníka to snad vypadalo dobře, odborně blábol. Pokud to byla typická ukázka práce investora, je to na pováženou, a případné pozitivní dopady celého projektu, prezentované investorem, jsou pro mě nedůvěryhodné.

[Lord]

Ale Ohře se vlévá do Labe a Labe musí mít do Německa nějaký průtok, jinak by se Němci stěžovali, ne?
Jenže je stejně sucho a v Ohři vody málo, když by vodu zadržovaly jezera, tak je zase odpar. To chtěli řešit soláry na hladině. Jinak ten kanál byl myšlen obecně, že ani na větší stavby ani na tu soustavu jezer se nezmůžeme. Ale je klidně možné, že to byla blbost, protože nebude stejně voda!

Co se týče sukcese, jako když tam nebudou lézt lidi, tak po 50 letech to bude určitě nádhera. Nebo se to taky zaplevelí, ale to může bejt taky hezký no.
To je asi věc názoru a využití území. Jelikož ale úprava krajiny něco stojí a love nebudou, tak se to nechá zřejmě osudu.

K tomu článek na psovi - MOSTECKO: Rekultivace nebo sukcese?
Celý problém rekultivace versus sukcese vidím spíše jako filosofickou otázku, než odbornou.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima ... _klima_nef

Ale to už se zde víceméně řešilo. Prostě bude část pro lidi a část pro přírodu, kteří ale nebudou moci kroužit kolem jezera.
Pak bude méně vody, strmější břehy a ty se můžou taky ponechat sukcesi, jako proč ne. Klidně ať se sesunou, to bude hezky na přírodno.

[Zemakt]

Článek na psovi máš rozporován pár stránek zpět.

[Choroš]

Lorde, ono to ale není tak, že buď příroda, nebo lidi. Tím akorát straší rekultivační loby.

[Moskevskaja]

Hele já bych to nebral nijak přelomově. Je to jen jeden z lomů, navíc ta rekultivace zasáhne jen 14% jeho území, jezero zmenší z 700 ha na 200 ha (ta mapa, za kterou Lordovi děkuji, je z plánu kompletní rekultivace s velkým jezerem).
Nemusíme se kvůli tomu přít a odsuzovat vládu, která dělá řadu velkých průserů i bez toho. Na úseku ochrany přírody to je třeba spor o NP na Křivoklátsku, mám to kousek a lidi jsou proti. Místo toho, aby se pořádně opřeli do Moravské Amazonie, kde se ale těží ropa (nedávno jsem tady na palbě našel úžasný vlákno asi z roku 2008 o těžbě ropy za první republiky, masakr), řeší atraktivní lokalitu pro Pražáky.

Na velký stavby, po které tady část osazenstva touží, bude určitě ještě dost prostoru. Mimochodem, Lorde, zanedlouho se začne stavět přehrada Nové Heřmanice v Beskydech, už k tomu maj snad povolení, pár baráků půjde k zemi, tak připravit mávátka a jdeme stavět stavbu kapitalismu (vtip).
EDIT: Nové Heřmínovy a je to na Bruntálsku, asi řeka Opava, takže oprava, protože su blbé https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr ... erminovech

Ještě bych podotknul, že se možná neví, jak to lomové území nejlíp využít právě z hlediska velkých staveb, energetiky, zástavby apod. Jestli fotovoltaika, jestli přečerpávačka, jen rekreačka. Další možnosti, jako je nějaký závlahový systém, tu dosud nikdo ani nedoložil nějakým odkazem (není voda).
Nedělal bych z toho taky žádnou kauzu poté, co jsem viděl u jezera Most a v okolí. Momentálně má v rukou příroda 80% z toho území:D plážolidi jsou nasáčkovaní jen na jedný straně a okolo jen zarůstající výsypka. Komické vzhledem k povaze zdejšího sporu.

Já osobně, po návštěvě velké nádrže Rozkoš se závody neskutečně uřvaných vodních skútrů a stupidní kempovou kulturou (bordelu jak po fesťáku), budu raději volit tu přírodě bližší variantu, protože snahu o lepší ekosystémové a sociální služby krajiny oceňuji. Nehledě na to, že nějaký podobný kemp tam bude tak jako tak, takže já už jdu, vamos a la playa..

[Zemakt]

Já osobně, po návštěvě velké nádrže Rozkoš se závody neskutečně uřvaných vodních skútrů a stupidní kempovou kulturou (bordelu jak po fesťáku), budu raději volit tu přírodě bližší variantu,

Tak to souhlasím zcela, ovšem takto to nelze paušalizovat. Jsou vody, kde si skůtr apod. ani neškrtne. A kemp taktéž.

[seabee]

Já osobně, po návštěvě velké nádrže Rozkoš se závody neskutečně uřvaných vodních skútrů a stupidní kempovou kulturou (bordelu jak po fesťáku), budu raději volit tu přírodě bližší variantu,

Tak to souhlasím zcela, ovšem takto to nelze paušalizovat. Jsou vody, kde si skůtr apod. ani neškrtne. A kemp taktéž.

Jsi skoro místní, snad víš víc: Pamatuju velkou výsypku u obcí Hory a Jenišov tzv. Loketská výsypka - 500 ha(!!!) Pamatuju jí ještě holou. Ta byla rekultivovaná uměle, částečně i zemědělsky, považuje se za úspěšnou, ale to "zalesnění" (břízy? topoly? olše?) je tak hustě, že nevím, kdy se z toho může vytvořit něco, co bude připomínat les. Je tam naučná stezka o úspěšné rekultivaci, budu to muset projít. Jak úrodná můžou být ta pole?

250px-Loketská_výsypka_(2).jpg (15.07 KiB) Zobrazeno 479 x

Zdroj: Wikipedia
Jo a ta výsypka byla ze skrývky kaolínového dolu, ne uhelného (možná jiné pedologické složení?).

[Moskevskaja]

Tak to souhlasím zcela, ovšem takto to nelze paušalizovat. Jsou vody, kde si skůtr apod. ani neškrtne. A kemp taktéž.

týká se to některého ze zatopených lomů? to bylo to s tím videem, cos postoval? já si zatopený velkolom bez kempu ani neumím představit a tak nějak jsem myslel, že to je stěžejní v zatápěcí představě o budoucím využití místa lidmi.