Achich ouvej, Oc-14 přiznej se, že to píšeš schválně.
Nejznámější definicí matematiky je, že jde o základní nástroj vědy a podle toho na jaké straně stojíme ji označujeme někdy za královnu jindy za služku vědy. Víc se mi ale líbí definice, že matematika zviditelňuje neviditelné. Vezmi si např. notový zápis. Vidíš nějaké značky, které v reálu neexistují. Jde o abstraktní symboly, které – když jsou podle nějakých pravidel seskupeny – vyjádří abstraktní strukturu, která už ale reální je, pokud máš rád hudbu a nejsi hluchý. Stejné (nebo hodně podobné) je to s matematikou, jen u té nelze výsledek tak snadno reprodukovat jako u hudby. U hudby nemusíme znát noty, stačí když je zná někdo jiný a zahraje nám podle nich. U matematických symbolů to takhle nejde. Výsledek je ale stejný. Buď ti z notového zápisu vyleze nesmysl, který se nedá poslouchat a je k ničemu, nebo ti vyleze struktura, která lahodí uším a má hlavu a patu.
Jak to ještě lépe vysvětlit. Když vezmeš jablko a pustíš ho k zemi, podivíš se, že padá k zemi. Nevidíš žádnou sílu, která by ho k zemi tlačila. A nikdy ji ani žádným experimentem neobjevíš. Že by kouzlo? Za tímto jevem stojí gravitace a u jablka ti stačí Newton a jeho matematika. Newton jen a jen pomocí matematiky objasnil gravitaci.
Nebo další příklad. Jako důkaz toho, že je země kulatá, by jsme podle tebe museli čekat do doby, až lidé z vesmíru odfotili zeměkouli. Ve 3.století před n.l. to pomocí matematiky tvrdil Eratosthenes, když vypočítal průměr země a určil délku jejího obvodu.
Samozřejmě, že ne všechny předpovědi matematiky se potvrdí a někdy vede do slepé uličky. Ale bez matematiky by jsme byli úplně v háji.
Z filozofického pohledu je pořád záhadou, zda její dokonalost a krása je vlastností vesmíru a zda je ve vesmíru daná a my ji jenom objevujeme, nebo jsme tak geniální, že jsme vynalezli aparát, ve kterém se odráží celý vesmír. A včul buď múdry.
