Krajinotvorba - ekologie

[Zemakt]

Depa, stěžejní je krajina a voda.

[Moskevskaja]

No a proto mně štve, že namísto, aby se prováděly racionální opatření - šlechtění odolných odrůd, změna složení lesa, racionální zavlažování (Izrael), tak se řeší, že krávy prdí a auta mají výfuky.

Českí lesníci sa aj medzi sebou hádajú, aké lesy boli pôvodé na Šumave, či smrekové alebo zmiešané a koľko tam približne bolo pôvodných smrečín. Lenže väčšine z nich nedochádza, že nastáva zmena klímy - teplota a zrážky. S tým čo príde terajší lesníci ani tí z 19teho storočia nemajú žiadne skúsenosti.
Je to predpoveď pre rok 2030, aj keď osobne si myslím, že sa posunie o 10-15 rokov do budúcna.
Je nutné robiť plánovanú sadzbu a ak sa nestíha, tak vysievať pionierske dreviny zo semien.

No o smrku se nemůže mluvit jako o něčem už zakázaném. Zpracovatelský řetězec by hodně zaplakal, nejen kvůli dřevu (rovné s přesleny, je konstrukční, barvitelné, na papír i palivo), ale v dřevinné skladbě se bude hledat náhrada fakt těžko. Jakože lípa je určitě dobrá pro půdu, včely a pod ale proboha co budeme dělat s kvantem lipového dřeva? Dáme do ZŠ 40 hodin týdně řezbařiny? Nechci shazovat naše potomky, ale to by bylo amputací..
Buk, který tady každý druhý vnímá jako to správné, se dá sice ohýbat a používat na násady, ale hnije hned po smrti stromu na stojáka, velikáni sebou mrsknou o zem hned druhý rok (to smrk nedělá), ptáci hledající doupné stromy jen utřou slzu nebo vemou za vděk pahýlem, jde do toho na sílu červotoč a jiný dřevokazný hmyz (v hráni fošen Vám s chirurgickou přesností napřed vybere každou bukovou fošnu). Bukový trám bych nikam tahat fakt nechtěl.
Chudá a studená stanoviště s dostatkem vody mohou smrk v pohodě hostit. Například Brdy, které v té mapce jsou kompletně bez smrku, ačkoliv ve vrcholových partiích okolo 800 mnm je to původní dřevina, to jsem viděl zase na jiné mapce. Nic se nemá brát doslova.
Problémy, který má smrk, bude mít jakákoliv dřevina vysazovaná v tak velké míře a bohužel se na příkladu našeho jasanu ukazuje, že v některých případech ani nemusí být tou hlavní dřevinou. A konečně, bohužel jsou známy i případy objevení se nového patogena, který hostitelskou dřevinu zničil natolik, že vymizela, to je případ kaštanovníku v Americe, který se díky houbě rozmnožuje už jen výhony, nikdy nedoroste do období, kdy má semena. A přitom se s kaštany v Americe topilo!
Že se to s tím smrkem přehnalo je úplně typický příklad omezeného lidského přístupu. Je to stejný, jako s roundupem. Původně účinností vynikající a odbouratelnou látku zemědělci používali do tak extrémní míry, že jim hrozilo, že jim to společnost zakáže úplně a nedalo se tomu vůbec divit. To je s tím smrkem úplně stejný případ, akorát že lesníci mají větší "drzost" se divit.
Pěkný je si všímat hranice lesa při cestách po Evropě. Ve Švýcarsku jde vysoko přes 2000 mnm, na Ukrajině okolo 1500, ve Slovinsku jsou místa, kde je z jižní strany už travina a ze severní přiléhá až těsně k hřebenu buk, o pekle v různosti podmínek v podobě španělského obra Sierra Nevada ani nemluvě (mrznoucí prdel turistů, když z výšky 3500 mnm spadne studený vzduch po severních svazích rovnou do Granady, by mohla vyprávět dlouhé dny)

EDIT. bych zapomněl, proč to vlastně celý píšu. Chtěl jsem se podělit o dokument o Šumavě, kteří ochranáři nevidí moc rádi. Zdejší konzervativní lovce zelených hlav bych ale před shlédnutím rád upozornil, že hloupé útoky proti ochraně přírody budu stoprocentně vracet.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/129 ... ene-plice/

[pjaro77]

Radšej sa ukájať tým, že sa to v budúcnosti nejako spraví a v prípade dlhého sucha bude stačiť likvidovať po jednom soušky ?
S takým expertom som totiž diskutoval na ekoliste.
Smrek má plytké korene, keď klesne hladina spodnej vody, vysychá vo veľkom. To je jeho hlavný problém. Väčšina miest kde ho máte dnes nasadený jednoducho nebude pre neho vhodná.

Prečo hneď argumentuješ lipami a jaseňmi ?
Existujú predsa iné konifery, ktoré môžete pestovať a sú odolnejšie - smrekovce, borovice, jedle, douglasove jedle atď.
V slovenských karpatoch rástli po tisíce rokov jedľobučiny s prímesami javora, borovíc, ovocných stromov. Niekde aj tisu.

[Zemakt]

Douglaska se docela sází. S těmi Buky, no asi jak kde, ale třeba prales Diana je na nich postavenej. A o pár hodně hodně starých torz kmenů, stále stojících vím. Neviděl bych to tak tragicky.

[Moskevskaja]

Douglaska se v pohodě zmlazuje sama (Jih Čech, Písecko) a dokážu si představit, že to je pro pár lidí problém, protože je nepůvodní. Stejně tak po ní tolik neprahnou pily, protože si dlouho nechává větve a má suky, chybí tu americké houby, které je tam odvětvují dřív.
Já se na ty torza právě těšil, když jsem viděl umírat bukové velikány. U nás je hajnej domluvenej s ornitologama, že jim v bukovém porostu nechá doupné stromy. Jenže voni sebou hned třísknou o zem.
Pokud bych měl přejít z teorie do praxe, tak tady aktuální článek z lesů města Rokycan.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr ... ni-snimani

"S kůrovcovou kalamitou se potýkáme už tři roky. Loni jsme vytěžili téměř 60 000 kubíků dřeva, jednou tolik, než je náš běžný roční plán. Letošní těžba bude znovu záviset hlavně na kůrovci. Už víme, že bude opět bohužel značná. Poslední tři roky jsou ve znamení těžby pouze kůrovcové a větrné, vůbec nejde o úmyslnou těžbu," řekl jednatel lesů Stanislav Suda.

S kalamitami podle něj souvisí také rekordní zalesňování. "Ročně zalesníme až 60 hektarů, z více než poloviny jedlemi, modříny a listnatými stromy. Na jaře šlo o 290.000 sazenic na 51 hektarech plochy, z toho bylo 84 000 smrků, tedy už jen 30 procent," řekl Suda. Na podzim budou lesníci pokračovat, úhyn stromků vysazených na jaře je místy kvůli suchu až poloviční.

Václav Blecha, druhý jednatel lesů, dodal, že není pravda, že kůrovcová kalamita končí. "Bude pouze letos pravděpodobně nižší. Nyní počasí kůrovci zcela přeje, jarní deště ho trochu zbrzdily.

z článku vyplývá:
A, kůrovec je problém na západě republiky, jak už jsem psal dříve
B, smrk je stále nosnou dřevinou, snížení na 30% je úspěch

[Moskevskaja]

Radšej sa ukájať tým, že sa to v budúcnosti nejako spraví a v prípade dlhého sucha bude stačiť likvidovať po jednom soušky ?
S takým expertom som totiž diskutoval na ekoliste.
Smrek má plytké korene, keď klesne hladina spodnej vody, vysychá vo veľkom. To je jeho hlavný problém. Väčšina miest kde ho máte dnes nasadený jednoducho nebude pre neho vhodná.

Prečo hneď argumentuješ lipami a jaseňmi ?
Existujú predsa iné konifery, ktoré môžete pestovať a sú odolnejšie - smrekovce, borovice, jedle, douglasove jedle atď.
V slovenských karpatoch rástli po tisíce rokov jedľobučiny s prímesami javora, borovíc, ovocných stromov. Niekde aj tisu.

Těmito druhy jsem argumentoval, abych zdůraznil, že není jednoduché najít pro všechno dřevo uplatnění a že je pravděpodobné, že kvůli vlastnostem smrku zůstane stále nosným druhem dřevinné skladby. Samozřejmě jsem si vědom dalších druhů, byť konkrétně borovice je hned po smrku druhá na řadě ve vymírání (Český Kras, jih Moravy) a jedle má svou zvláštní historii ústupu možná spojenou s exhalacemi.
Nyní by se neměl smrk sázet všude, kde je to možné, to souhlasím. Používá se typologie na základě podloží a vegetace a plány hospodaření, jestli závazná hlediska nějak upravují s ohledem na klima v příštích 80 letech nevím, ale myslím, že spíš ne, protože to asi ani nejde. Záleží na hospodáři.. Jestli to dokáže dobře poskládat.
Tady je jeden, který téma popularizuje v Čechách. Odborný lesní hospodář Aleš Erber. https://www.aleserber.cz/

[seabee]

Tož tak to vidí poradce premiéra:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audi ... .seznam.cz

Ekologové a památkáři nesmí bránit (našemu (jejich!!) rozvoji!

Zlatá slova! Do kamene tesat!: Nastartovat by se podle něj mělo i stavebnictví: „Máme problém s bytovou výstavbou. Přitom by stačilo tak málo – vyčlenit zemědělskou půdu na stavební pozemky. Nemůžeme být skanzenem s pozemky, které nic nenesou.“ (Jenom nějaké potraviny, které můžeme lacino nakoupit, třeba s provizí pro BH Securities?)

Rozvoj podle něj brzdí i ekologové a památkáři. „Musí se získat politická odvaha a i přes odpor aktivistů a památkářů to protlačit. I když budou řvát a říkat, že tady se to nesmí zastavět.

Tak taková nás čeká budoucnost: Sklady od Šumavy k Jeseníku a od Smrčin k Bílým Karpatům. A mezi tím provozy na chemické loužení rud manganu a lithia. A vy se tady hrdlíte pro pár smrčků.

[Juraj Tichý]

Este ze je to len poradca.

Avšak to ze pamiatkari su častokrát brzdou je fakt. A inde na miestach kde by sa mohli realizovať, maju oci zalepene ako tučná obálka.

[Zemakt]

Já se na ty torza právě těšil, když jsem viděl umírat bukové velikány. U nás je hajnej domluvenej s ornitologama, že jim v bukovém porostu nechá doupné stromy. Jenže voni sebou hned třísknou o zem.

Hele a není to jen nějakej lokální problém, zítra pojedu venčit na Lesný, tak ti jich nafotím pár. A jak jsem zmiňoval tu Dianu, tak tam jsou několik set let stará torza, stojící. Pastýřský Buk v Lazech, vygůgli, taky ti ho vyfotím, sic je už ve dví. Tohle se mi nějak nezdá.

[Moskevskaja]

Já se na ty torza právě těšil, když jsem viděl umírat bukové velikány. U nás je hajnej domluvenej s ornitologama, že jim v bukovém porostu nechá doupné stromy. Jenže voni sebou hned třísknou o zem.

Hele a není to jen nějakej lokální problém, zítra pojedu venčit na Lesný, tak ti jich nafotím pár. A jak jsem zmiňoval tu Dianu, tak tam jsou několik set let stará torza, stojící. Pastýřský Buk v Lazech, vygůgli, taky ti ho vyfotím, sic je už ve dví. Tohle se mi nějak nezdá.

No torzo definuju jako mrtvý strom. Když ještě nějak živoří, asi se dokáže lépe bránit hmyzu ale v jeho případě i zvlášť houbám, troudnatce přece rostou na bucích do moc pěkných rozměrů.
Bude to i stavbou kmene a koruny, která, pokud shnijí kořeny, přetíží zbytek a jde to k zemi. Lepší šance bude asi u nějakých menších soliterů, ošlehaných větrem, menší větve s provázanějším růstem dřeva vydrží víc než 30 m vysoký obr bez omezení v růstu, kterýho nahoře tíží X tun těžkýho dřeva v prapodivných pozicích do všech stran. A to i v podmínkách rozkladu.
Kdežto kam píchneš smrk a on Ti zdechne, tak líp stojí, páč je rovný a nemá se do čeho zelenýho opřít vítr. Anebo ho přidrží i ty kořeny na plocho, byť je to všechno mrtvý.
Ale buk není dlouhověký strom, dožívá se 200, maximálně 400 let a to asi není norma.
Já jsem si teď vzpomněl na krásný buky na Hukvaldech, mají kořenový talíř na povrchu, průměr někdy i 4 m. Zemina, která kořeny kryla, odtekla a ono to srostlo do desky. Náznak toho byl snad vidět i na Bezdězu, pokud si dobře vzpomínám (mimochodem pěkná lokalita výskytu tesaříka alpského, vázaného na buk).

[Zemakt]

https://plzen.rozhlas.cz/pralesni-rezer ... mu-8029738

Tak, nasbírám nějaké fotky a dám to sem. Torzem chápu už jakoby umrlý strom, nicméně ne padlý, a ještě s kapkou života a mnoho života poskytující.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Past%C3%B ... %C3%BD_buk
Bohužel, v současné době tak nevypadá. Upadla mu jedna z velkých větví, ale žije a žít bude dál.

Když člověk narazí v lese na starý buk porostlý mechem, či jeho torzo je to fascinující. Alespoň pro mne, a nelze to přehlédnout

[Moskevskaja]

https://plzen.rozhlas.cz/pralesni-rezer ... mu-8029738

Tak, nasbírám nějaké fotky a dám to sem. Torzem chápu už jakoby umrlý strom, nicméně ne padlý, a ještě s kapkou života a mnoho života poskytující.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Past%C3%B ... %C3%BD_buk
Bohužel, v současné době tak nevypadá. Upadla mu jedna z velkých větví, ale žije a žít bude dál.

Když člověk narazí v lese na starý buk porostlý mechem, či jeho torzo je to fascinující. Alespoň pro mne, a nelze to přehlédnout

Pěknej. Já mám taky pár hezkých vyhlídlých buků, ale jinak jsem spíš do habru, ten dělá pěkný svaly:) je to naše nejtvrdší dřevo a je to asi druh, který se sem přirozeně dostal jen před 4000 lety.
Hele oni ale na té wikipedii říkají pravý opak:) že to s ním bude asi spíš špatný. Ale jestli žije už od 2014, tak by to mohl nějak dát. Ale věk 250 let, no no no, to je dost. Ta ledovka podzim 2014 byla tenkrát super, jak házely tramvaje blesky anebo dělaly korálky přes půl města..
Když jsem šel mezi Štěchovicemi a Pikovicemi, tak tam měli na kraji chatové oblasti veliký duby a byla u toho taková cedulka, že vlastně krátkodobé zatopení kořenů (asi jak 2002 a taky 2013, vzhledem k tomu, že tam už je vzdutí z Vraného) způsobilo postupné odumírání stromu, který skončilo až 2021. Takže ne měli, ale mívali.

[Zemakt]

Tohle má asi nejlepší vypovídající hodnotu
https://old.ochranaprirody.cz/lokality/ ... hidemenu=1
Co se bučin týče

[seabee]

Opět klasika: zanedbání principu předběžné opatrnosti z důvoů zeleného náboženství. Tentokrát technických i ekonomických:

https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima ... _klima_nef

Německá firma Siemens Energy oznámila tento týden, že zahájila strategickou revizi své divize větrných elektráren z důvodu vysokých finančních ztrát. Problémy s rostoucími náklady a nízkou návratností větrných parků řeší i v USA a Británii.
Společnost Siemens Energy předpokládá, že ztráta pro letošní rok, kterou původně odhadovala na 1 miliardu euro, bude podle oznámení firmy z počátku srpna 4,5 miliardy euro. Podle agentury Bloomberg je to jeden z největších debaklů německého průmyslu.
Problémy začaly v červnu. Není to poprvé v tomto roce, co se Siemens Energy dostala na přední stránky novin. Na konci června oznámila na burze, že ruší svůj výhled hospodářských výsledků pro rok 2023 a že komponenty již instalovaných větrných elektráren se opotřebovávají výrazně více, než firma původně předpokládala. To bude znamenat vyšší náklady na záruční opravy a kompenzace za přerušení provozu.

Akcie Siemens Energy spadly po červnovém oznámení za jeden den o 36 %.

Španělský bolehlav
Siemens Energy patří spolu s dánskou firmou Vestas mezi největší světové výrobce větrných elektráren. Do skupiny Siemens spadá i španělská Gamesa, ve které si Siemens koupil před několika lety většinový podíl. Gamesa se dlouhou dobu potýkala s různými problémy, což vedlo Siemens k tomu, aby minulý rok dokoupil zbývající podíl a stal se jediným majitelem. Cílem transakce bylo uvolnit si ruce na restrukturalizaci. Zjevně to ale nebylo tak jednoduché.
Během červnového oznámení o technických problémech při výrobě oznámil nový německý ředitel společnosti Gamesa, že „kvalitativní problémy jdou daleko za hranici toho, co bylo doposud známo, a výsledky probíhající revize budou mnohem horší, než jsem si myslel, že bude možné

[Juraj Tichý]

Dlhé roky bol v spiacom režime. Pri Košiciach ožíva jedinečný energetický projekt

https://ekonomika.pravda.sk/energetika/ ... clanok_box

[pjaro77]

To sa malo stať už pred 10-15 rokmi, keby nebolo vychcánkov z SPP a politikov "však na východe nič nie je" .
Navyše tam mohol byť dávno akvapark, košičania by tam chodili ako na klavír.

[Juraj Tichý]

Sociálna politika SMER-SD v praxi. Co tam po Kosicanoch, ich uctoch za teplo a vzduch ktorý dýchajú. Hlavne ze Paťo zarobí na predaji plynu za neregulované ceny.
A to si ľudia stále myslia, ze sa ich korupcia na vysokých miestach vôbec netýka.

Pritom potenciál geotermálnej energie na Slovensku je veľmi vysoký.
Ďalšie projekty su tu, elektráreň Prešov a Žiar nad Hronom.
https://www.energie-portal.sk/Dokument/ ... 09973.aspx
Vrt v Kežmarku
https://www.asb.sk/zelena-obnova/geoter ... i-aj-skoly

A pozitívna správa je aj v zjednodušení povoľovacích procesov.
https://euractiv.sk/section/zivotne-pro ... azba-ropy/
https://energiazozeme.sk/slovensko/rozv ... slovensku/
Proces je však zda sa stále zbytočne komplikovaný
https://energiazozeme.sk/legislativa/ge ... kym-zakon/
https://energiazozeme.sk/slovensko/rozv ... slovensku/

A budúcnosť:
Tieto geotermálne startupy majú ovládnuť budúcnosť. Sú medzi nimi aj Slováci
https://energiazozeme.sk/technologie/ge ... j-slovaci/

[Moskevskaja]

Vaší geotermální energii jsem měl tu čest okusit v termálním jezírku v lese za Kalameny. Vstup býval zdarma a 30 ˚C potěší i v zimě.

[Juraj Tichý]

Vstup je stále zadarmo, stupňov 33 a ešte aj upravili okolie.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

[bat]

Vypadá to dobře a dobré vědět, kdyby člověk jel tím směrem... Rozhodně pamětliv masožravé améby bych tam však hlavu nepotápěl
Mimochodem v Salvadoru mají geotermální elektrárnu a pomocí ní těží bitcoiny. Třeba to zkusí i na Slovensku.