Re: Krajinotvorba - ekologie
Napsal: 1/8/2023, 09:32
Depa, stěžejní je krajina a voda.
No o smrku se nemůže mluvit jako o něčem už zakázaném. Zpracovatelský řetězec by hodně zaplakal, nejen kvůli dřevu (rovné s přesleny, je konstrukční, barvitelné, na papír i palivo), ale v dřevinné skladbě se bude hledat náhrada fakt těžko. Jakože lípa je určitě dobrá pro půdu, včely a pod ale proboha co budeme dělat s kvantem lipového dřeva? Dáme do ZŠ 40 hodin týdně řezbařiny? Nechci shazovat naše potomky, ale to by bylo amputací..pjaro77 píše: ↑25/7/2023, 17:23Českí lesníci sa aj medzi sebou hádajú, aké lesy boli pôvodé na Šumave, či smrekové alebo zmiešané a koľko tam približne bolo pôvodných smrečín. Lenže väčšine z nich nedochádza, že nastáva zmena klímy - teplota a zrážky. S tým čo príde terajší lesníci ani tí z 19teho storočia nemajú žiadne skúsenosti.
Je to predpoveď pre rok 2030, aj keď osobne si myslím, že sa posunie o 10-15 rokov do budúcna.
Je nutné robiť plánovanú sadzbu a ak sa nestíha, tak vysievať pionierske dreviny zo semien.
Buk, který tady každý druhý vnímá jako to správné, se dá sice ohýbat a používat na násady, ale hnije hned po smrti stromu na stojáka, velikáni sebou mrsknou o zem hned druhý rok (to smrk nedělá), ptáci hledající doupné stromy jen utřou slzu nebo vemou za vděk pahýlem, jde do toho na sílu červotoč a jiný dřevokazný hmyz (v hráni fošen Vám s chirurgickou přesností napřed vybere každou bukovou fošnu). Bukový trám bych nikam tahat fakt nechtěl.
Chudá a studená stanoviště s dostatkem vody mohou smrk v pohodě hostit. Například Brdy, které v té mapce jsou kompletně bez smrku, ačkoliv ve vrcholových partiích okolo 800 mnm je to původní dřevina, to jsem viděl zase na jiné mapce. Nic se nemá brát doslova.
Problémy, který má smrk, bude mít jakákoliv dřevina vysazovaná v tak velké míře a bohužel se na příkladu našeho jasanu ukazuje, že v některých případech ani nemusí být tou hlavní dřevinou. A konečně, bohužel jsou známy i případy objevení se nového patogena, který hostitelskou dřevinu zničil natolik, že vymizela, to je případ kaštanovníku v Americe, který se díky houbě rozmnožuje už jen výhony, nikdy nedoroste do období, kdy má semena. A přitom se s kaštany v Americe topilo!
Že se to s tím smrkem přehnalo je úplně typický příklad omezeného lidského přístupu. Je to stejný, jako s roundupem. Původně účinností vynikající a odbouratelnou látku zemědělci používali do tak extrémní míry, že jim hrozilo, že jim to společnost zakáže úplně a nedalo se tomu vůbec divit. To je s tím smrkem úplně stejný případ, akorát že lesníci mají větší "drzost" se divit.
Pěkný je si všímat hranice lesa při cestách po Evropě. Ve Švýcarsku jde vysoko přes 2000 mnm, na Ukrajině okolo 1500, ve Slovinsku jsou místa, kde je z jižní strany už travina a ze severní přiléhá až těsně k hřebenu buk, o pekle v různosti podmínek v podobě španělského obra Sierra Nevada ani nemluvě (mrznoucí prdel turistů, když z výšky 3500 mnm spadne studený vzduch po severních svazích rovnou do Granady, by mohla vyprávět dlouhé dny)
EDIT. bych zapomněl, proč to vlastně celý píšu. Chtěl jsem se podělit o dokument o Šumavě, kteří ochranáři nevidí moc rádi. Zdejší konzervativní lovce zelených hlav bych ale před shlédnutím rád upozornil, že hloupé útoky proti ochraně přírody budu stoprocentně vracet.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/129 ... ene-plice/
