kenavf píše:josefg píše: ..u PV3S a jiných naviják nebo viják předpokládám, že učená společnost ví čemu se viják říká a kde ho třeba u PV3S nebo Tatry např 148 hledat...
Týmto som padol do kategorie neučenej spoločnosti a keďže tam možno spadli aj ďaľší, tak poprosím o vysvetlenie rozdielu medzi navijákom a vijákom.Nič rozumného som nevygooglil.
Ale takhle si to neber, není mým záměrem delat z kolegů Matýsky, navíc si myslím, že to zařízení stejně všicni znáte a možná i znáte víc názvů
pravděpodobně anglických, ale na autě by jste takové zařízení asi nehledali. Navíc PV3S i Tatra 148, stejně jako vojenská služba, vyprošťování a samovyprošťování techniky a jiné vojenské kratochvíle jsou už trochu historie.
Pro pořádek, naviják lano navíjí, může být malý rybářský nebo větší, ale lano nebo řetez se vždy navíjí.
Vijákem se nazývá zařízení, podobné navijáku na které se lano z jedné strany navijí ale zároveň z druhé odvíjí. K vidění jsou vijáky především na lodích, typický příklad kotvy se vytahují pomocí vijáků. Lana nebo řeťezy které jsou tak tlusté, že je prakticky nemožné je navinout na buben, nebo je to z jiných důvodů nevhodné jsou v případě potřeby jenom obtočeny kolem otáčivého bubnu cca 3x. Při otáčení bubnu lano prokluzuje, ale relativně malým tahem za volný konec se závity utáhnou a viják, to je ten buben tahne. Volný konec lana či řetězu se musí držet po celou dobu v napětí což je výhoda i nevýhoda zároveň, v případě potřeby se dá lano okamžitě uvolnit, někdy se uvolní i v případě nepotřeby
obvykle vinou obsluhy. Odvinuté lano se pak může pokládat na zem nebo rovnou ukládat na příslušné místo. V případě kotevních řetězů se spouští do skladu v podpalubí.
U aut, ani u těch mnou zmíněných se viják, jako takový nevyskytuje, ale v případě potřeby samovyproštění je možné jako vijáku využít poháněnou nápravu vybavenou uzávěrkou diferenciálu. Lano se navine buď mezi disky dvojmontáže, nebo přímo na disk zařadí se rychlost a pustí spojka. Uvázlá kola se samozřejmě protáčí, stejně tak se protáčí i disk s lanem, ale jen do doby, než se volný konec lana napne, to má za úkol jeden voják z obsluhy. Pak se závity utáhnou a tah kola začne sunout vozidlo ve směru otáčení, ale nejen kola musí se myslet i jak nahazuju závity lana
. Lano se samozřejmě muselo celou dobu držet napnuté, přítomnost vojáka u lana sice by normálně byla v rozporu s bezpečností, kvůli hrozbě úrazu při prasknutí či vysmeknutí tam nesměl nikdo být, ale tady šlo o součást výcviku.
Pochopitelně nu jednoduché montáže je nutné nejprve sundat pneumatiku, u dvojmontáže to jde i s nasazenou. Při nácviku se ale pneumatiky sundávaly vždycky. Jednak kvůli možnosti jejího poškození, jednak kvůli nácviku montáže a demontáže kola. Připomenu, že v té době se kola vojenských náklaďáků nevyvažovaly a montované disky nevyžadovaly k sundání a nasazení pneu kromě síly pák a trubkových klíčů nic než opatrnost a přesné dodržení postupu. Dost vojáků bylo zabito zajišťovacím perem při huštění pneumatiky. Stačí takto?
je to z němčiny.
