WW2 z hlediska financniho

[Dzin]

kenavf
To je ale otázka, jestli PaP byla nebo nebyla životně důležitá pro porážku Německa. Podívej se jen na její rozsah. V jejím rámci bylo dodáno vybavení a materiál v celkové hodnotě 50,1 miliardy dolarů. Pro porovnání je to 42,4% rozpočtu USA z roku 1945 a nebo 12,2% ze součtu rozpočtů USA za roky 1940 - 1945.

Porovnávání ztrát. Už jsme to tu řešili. WW2 byla globální. Německo válčilo na více frontách a jak chceš očistit vliv těchto front na sebe? Na ztráty na východní frontě se podíleli přímo i nepřímo západní spojenci (stejně jako Sověti na ty na západní). Němci nemohli proti SSSR nasadit celý svůj ekonomický a lidský potenciál a to mnohdy v krizových činitelích. Např. pouze v roce 1941 byla hlavní pozornost Luftwaffe soustředěna na SSSR, jinak to bylo proti západním spojencům. Jenže právě vzdušná převaha se významnou měrou podílela na dosahování úspěchů Wehrmachtu. Tím, že západ vázal hlavní síly Luftwaffe (a dalších, třeba často zmiňované univerzální kanony 8,8cm) podlamoval bojové schopnosti Wehrmachtu na východě a podílel se tím na vítězstvích RA. Fungovalo to i obráceně, což právě bylo v minulosti komunisty rádo zdůrazňováno a ještě dnes se tak běžně děje. Takže proč, když to fungovalo na jednu stranu si to nepřipustit i na tu druhou? Byli to spojené nádoby.

Na chyby ve strategii a taktice Západních spojenců se běžně upozorňuje a dělalo se to i v minulosti. To z toho jen teď děláš nějakou aféru, která ale neexistuje. Ostatně třeba Market-Garden, Omaha nebo Ardeny jsou a byli velmi vděčná témata.

Ejdou Rotacak
Jj, dost věcí poprvé vypadá jinak, než měl uživatel na mysli. A proto máme forum, abychom si vše postupně vysvětlili a objasnili.

[Skeptik]

Dzin
Tak s tímhle konstatováním historika Alexandera Hilla lze asi souhlasit:

Britské dodávky tanků Matilda a Valentine do SSSR během bitvy o Moskvu nebyly, jak jsem již uvedl dříve, "rozhodující".

Zvláště pak s přihlédnutím k faktu, že v roce 1941 bylo do SSSR dodáno 403 kusy tanků Matilda a Valentine, přičemž u frontových jednotek (resp. jednotky) se jich nacházelo 12 (9+3) ... viz výše

S tímhle se dá souhlasit již méně:

Podle Krivoševa bylo koncem roku 1941 na celé frontě 7700 tanků a z toho 1400 středních a těžkých. 466 středních a těžkých tanků bylo dodáno v rámci PaP. Jediné co nevím, jestli jsou už započteny do celkového počtu. Pokud ano (pravděpodobnější), potom to byla 1/3 pokud ne potom 1/4 celkového počtu středních a těžkých tanků ve stavu RA koncem roku 1941.

a to nejen protože tanků Valentine III a Matilda 2 bylo "pouze" 403 (216 Valentine, 187 Matilda), ale z prostého důvodu, že ne všechny tanky dodané v rámci L&L byly v té době na frontě = pokud jsou započteny, tak určitě ne všech 403.
Navíc nebyly dodané naráz, ale za určité časové období.

Pokud je tedy lze s něčím porovnávat, tak s počtem obdobných tanků vyrobených v SSSR za stejné období. A těch bylo:
933 tanků KV
1.886 tanků T-34

Dále je otázkou, zda britský Valentine Mk III (cca 16 tun a 40 mm kanón) lze počítat mezi střední tanky. Odpovídal spíše sovětskému BT-7A. Osobně si myslím, že do jedné kategorie s T-34/76 a KV nepatří.

Pokud tedy srovnáme reálné dodávky středních tanků za období červenec - prosinec 1941 dostaneme se k počtu 187 vs. 2.819 ... britské dodávky tedy v druhé polovině roku 1941 tvořily 6,6% sovětské výroby.

Nicméně souhlasím, že je lepší těch dodatečných 187 středních tanků mít než nemít.

[kenavf]

... Např. pouze v roce 1941 byla hlavní pozornost Luftwaffe soustředěna na SSSR, jinak to bylo proti západním spojencům. Jenže právě vzdušná převaha se významnou měrou podílela na dosahování úspěchů Wehrmachtu. Tím, že západ vázal hlavní síly Luftwaffe (a dalších, třeba často zmiňované univerzální kanony 8,8cm)..

A na ktorú západnú frontu to Luftwaffe v roku 1942 a neskôr, presunulo to kvantum lietadiel z východnej fronty? V roku 1941 na západnej fronte Luftwaffe nepotrebovalo žiadne lietadlá? Čím bojovala Luftwaffe v roku 1940 a 1941 so spojeneckými bombardérmi?
Pri Overlorde napríklad veľmi pomohlo keď boli nemci nútení presunúť veľa jednotiek na východnú frontu proti pripravovanej operácii Bagration.
Spojenci možno pomohli rusom bombardovaním Drážďan.
Ale že by východná fronta bola bez nemeckého letectva ?

[kenavf]

..
a to nejen protože tanků Valentine III a Matilda 2 bylo "pouze" 403 (216 Valentine, 187 Matilda), ale z prostého důvodu, že ne všechny tanky dodané v rámci L&L byly v té době na frontě = pokud jsou započteny, tak určitě ne všech 403.
Navíc nebyly dodané naráz, ale za určité časové období.

Pokud je tedy lze s něčím porovnávat, tak s počtem obdobných tanků vyrobených v SSSR za stejné období. A těch bylo:
933 tanků KV
1.886 tanků T-34
...

A to je to čo som písal vyššie.
U rusov sa udával počiatočný stav 1000 tankov ale straty 4700tankov. Takže porovnávanie 403 kusov s počiatočným stavom nedáva zmysel. Je to treba porovnávať aj s tým čo rusi priebežne dopĺňali.

Cca 8% LaL pomôže, ale 8% by mala byť vojnová ekonomika schopná kompenzovať inými riešeniami.
Samozrejme by bolo otázne , koľko percentný podiel by už bol zásadný pre prežitie. Dvadsať percent? Tridsať percent?

[Dzin]

Skeptik
Zmíněný historik u frontových jednotek udává jiný stav. K 12. listopadu 1941 to mělo být

137. tankový prapor - 21 Valentin
139. tankový prapor - 21 Valentin
131. samostatný tankový prapor - 21 Valentin
132. samostatný tankový prapor - 19 Valentin a 2 Matilda
136. samostatný tankový prapor- 3 Matilda a 18 Valentin
138. samostatný tankový prapor - 15 Matilda a 6 Valentin

Celkem 106 Valentinů a 20 Matild, tedy desetkrát tolik. A nevedly si asi špatně, protože tvůj údaj pro 136. prapor je k přelomu listopadu a prosince a ukazuje, že do té doby jednotka ztratila 9 Valentinů a žádnou Matildu.



Co se týká celkového počtu. Tím "na frontě" je míněno, že jsou převzaté do služeb RA. Tedy nejen u bojových jednotek, ale i v záloze, u výcvikových atd. To je to, co uvádí Krivošev. A sem spadají i dodávky z LaL. Počty vyrobených tanků nejsou v tomto směrodatné, protože část z nich nemusela být převzata. V už zmiňovaném Tankovém impériu se píše, že v tomto prvním období byla zmetkovitost u některých továren až neuvěřitelných 90%.

Proto jsem použil Krivoševa, který tvrdí to co jsem psal, tedy že k 31. 12. bylo ve stavech RA 1400 středních a těžkých tanků všech typů, včetně dodávek z Británie. Není to ideální, ale je to asi nejpřesnější údaj, jaký máme.

Co se týká kategorie, jde o to kam Valentin a Matildu řadili Sověti pro svoje statistiky. A ty Valentin řadili jako střední a Matildu jako těžký tank.

kenavf
To už jsme tu rozebírali dříve. Na západě byla fronta pořád, pouze zde neprobíhali intenzivní pozemní boje. Ovšem o to intenzivněji se na ní bojovalo na moři a ve vzduchu. A jak jsem psal, v roce 1941 byl jediný rok, kde Luftwaffe přesunula hlavní síly ze západu na východ. V roce 1942 už byl trend zase opačný a Luftwaffe se stěhovala na západ.

8% může, ale nemusí být stěžejních. Pokud jedeš na 100% a najednou máš jet na 108%, už to asi neuděláš... Je třeba to posuzovat tedy ne podle absolutního, ale podle relativního dopadu.

[kenavf]

..
Co se týká celkového počtu. Tím "na frontě" je míněno, že jsou převzaté do služeb RA. Tedy nejen u bojových jednotek, ale i v záloze, u výcvikových atd. To je to, co uvádí Krivošev. A sem spadají i dodávky z LaL. Počty vyrobených tanků nejsou v tomto směrodatné, protože část z nich nemusela být převzata. ..

Ako to bolo mienené je otázne. Ale každopádne to že sa uvádza počiatočný stav cca 1000 tankov a potom ztráty 4700 tankov naznačuje že tých 403 ks britských tankov by sa malo porovnávať s iným číslom ako je počiatočný stav. A to už sú potom iné percentá.

[segal7]

Alfík
To není nic zvláštního. Před nedávnem doplatili Němci reparace z první světové, a pokud vím, tak taková Velká Británie teprve v 90. letech doplatila dluh z Walpoleova podvodu (viz též Jihomořská společnost či J. bublina), který je mch. označován jako největší šméčko všech dob A to jsou stovky let dluhu. Stalo se to r. 1720...
Také nebyla např. nikdy zaplacena Socha Svobody (nakonec se Fr. parlament rozhodl dluh amíkům odpustit a prohlásit sochu za dar), a Novosvětská symfonie. A chudák A. Dvořák skončil prakticky jako žebrák...[/quote]

Ale já jsem tu poznámku nepsal proto, že bych chtěl nějakým způsobem dehonestovat Rusko, ale jako reakci na názor, z předešlé stránky( který mi komunisté na základce tloukli do hlavy) jak USA (spojenci) strašně na dodávkách vydělali, což je nesmysl. USA financovali válku dluhopisy se splatností na 40. let, takže jí doplatily v 80. letech

[Kouzelnik]

(...)V už zmiňovaném Tankovém impériu se píše, že v tomto prvním období byla zmetkovitost u některých továren až (...)
Proto jsem použil Krivoševa, který tvrdí (...)

@Dzin,

ahoj, měl bych dotaz (=nemám věcný komentář). Píšeš asi o knize https://www.grada.cz/sovetske-tankove-imperium-9210/ od pana Vladimír Francev.... je ta kniha kvalitně ozdrojovaná? Na webu jsem našel leda, nikoliv seznam zdrojů...

A když zmiňuješ autora pana Krivošev, tak asi myslíš tohoto, že? A doporučil bys některou jeho knihu víc než ostatní jeho knihy, nebo všechny knihy mají +- stejnou úroveň?

Ptám se, abych věděl o co si mám říct, abych o některých Vánocích našel pod stromečkem.

Děkuji.

[Kraken]

Ono je to o tom priznať udalostiam ich pravú hodnotu a význam. Veď bagatelizáciu robí práve západ tým že označuje LaL ako životne dôležitú pre víťazstvá proti Nemecku a túto propagandu využívajú v demagogii voči svojmu obyvateľstvu. Nech sa každému prisúdi tá správna miera zásluh. Na elimináciu hrozby z východu boli nemci nútení obetovať životy 4 milionov svojích vojakov na elimináciu hrozby zo západu to bolo 400 tisíc.
Než sa mohli nejako významne prejaviť dodávky LaL tak už boli nemci u Moskvy zastavení a fronta sa stabilizovala. Keď sa spojenci vylodili v Normandii tak to už nemci dávno ustupovali.

Máme to chápat tak, že protože byli u Moskvy Němci zastaveni a fronta se stabilizovala, bez zásadního vlivu L&L, tak už na proběh bojů na východě neměla L&L zásadní vliv? Od té doby už SSSR nebylo zásadně ohroženo a Němci jen ustupovali?

Mám what-if otázku a prosím o upřímnou odpověď.
Bylo by SSSR schopné odolat případně zvítězit nad Hitlerem, kdyby uspělo se svou „materiální podporou“ osamoceně bojující Británie a Británie padla nebo uzavřela dohodu s Hitlerem a SSSR by se bránilo Německu osamoceno bez L&L a Německo se mohlo plně soustředit pouze na SSSR (bez nutnosti udržovat jakékoliv vojsko, KM a LW proti Británii)?

Ano rusi mali zdecimovaný dôstojnícky zbor, mali problémy so spojením, neboli vedení k samostatnosti pri rozhodovaní v boji,vzdelanostná úroveň mužikov tiež nepomáhala a proti dobre vycvičenej a disciplinovanej nemeckej armáde sa dokázali presadiť až po dlhej dobe. Tí mužici to dokázali, tá inteligentná francúzska a britská armáda ale upalovala až do Danquerku.

A dokázali by to, kdyby měli strategickou hloubku území jako Francie?
BEF sice upalovala až k Danquerku, ale zvládla to a dostala ve velké většině až do UK.
Jak dopadly Sovětské jednotky ve stejné pozici na počátku Barbarossy?
Je pro vás tak strašné poukázat na to, že staly obrovské chyby?

Tak prečo ale tí prepisovači dejín neupozorňujú s takou vervou aj na chyby na západnom fronte, ale na to asi nie je politická objednávka.
Prečo neupozonia že "Market Garden" bola obrovská chyba a zlyhanie veliteľstva.

Možná proto, že třeba u "Market-Garden" se kritika na chyby a praktický neúspěch se snesla od počátku, tak se nemají přepisovači dějin kde vyřádit:-)
Možná je to opravdu tím, že na západě opravdu nemají problém poukázat na chyby svého vedení (jak politického tak vojenského).

[Kouzelnik]

(...)
Mám what-if otázku a prosím o upřímnou odpověď.
Bylo by SSSR schopné odolat případně zvítězit nad Hitlerem, kdyby uspělo se svou „materiální podporou“ osamoceně bojující Británie a Británie padla nebo uzavřela dohodu s Hitlerem a SSSR by se bránilo Německu osamoceno bez L&L a Německo se mohlo plně soustředit pouze na SSSR (bez nutnosti udržovat jakékoliv vojsko, KM a LW proti Británii)?
(...)

IMHO ten what-if scénář je nekompletní, bo neřeší 3 důležité aspekty:
a) motivace jiných států zapojit se do války proti SSSR - např. Španělsko nebo Turecko... víme, že proti Británii nechtěli válčit. Ovšem minimálně spousta Španělů se velmi ochotně vydala do války proti SSSR. Podobně je důležité si odpovědět jak moc/málo by se zapojili do Barbarossy Italové v případě tohoto what-if scénáře, bo kdyby Británie vydala Egypt a kdyby Vichy vydala Tunisko, tak patrně by Italové byli spokojení a pro udržení svých zisků by patrně neváhali se mnohem víc/mnohem dřív zapojit do bojů proti SSSR.

b) jak by se změnil pohled Třetí říše na vyzbrojování svých polo-spojenců kořistní technikou - např. kdyby dovolili, aby letecké fabriky ve Francii (v okupované části i v části Vichy) 1941 dokončovali rozpracované letadla, kterými by Třetí říše vyzbrojovala v 1941/42 své spojence (Rumuny, Finy, Slováky, Maďary, Chorvaty...), kteří by je nepoužili proti sobě (nebo proti Jugoslávii), nýbrž proti SSSR. A co ty odpůrce SSSR v sovětském Impériu/Dominiu? Ať už jde Ukrajince nebo Bělorusy (neřkuli o Baltech,...), ale taky o protistalinských Rusech - počítáš s tím, že by ve velkém a nadšeně bojovali proti stalinskému SSSR za Třetí říši? Např. proto, že by Třetí říše měla a prosazovala nějaký realistický plán na částečnou autonomii (pro hrubou insipiraci přikládám představu císařského Německa zhruba kolem r. 1918 https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... B3rski.PNG ... nelze převzít 1:1 protože např. budováním těžkého průmyslu a devastací venkovanů ve 30. letech v SSSR se situace změnila)

c) a co zbytek světa? Předpokládáš, že britské, francouzské a holandské ozbrojené síly (jak v Evropě, tak v celém jejich mimoevropském Impériu/Dominium) by zůstali stranou? Stejně jako USA? Ale co japonské Impérium/Dominium - jaký konkrétní postoj očekáváš u nich? Nevím jestli v tomto scénáři počítáš jak s dohodou o neútočení SSSR-Japonsko v 03/1941, tak s tím jestli japonská ofenzíva na jih byla možností nebo nutností (=útok na Filipíny, Malajsii, NEI a základny USA v Océánii)?

[Skeptik]

Mám what-if otázku a prosím o upřímnou odpověď.
Bylo by SSSR schopné odolat případně zvítězit nad Hitlerem, kdyby uspělo se svou „materiální podporou“ osamoceně bojující Británie a Británie padla nebo uzavřela dohodu s Hitlerem a SSSR by se bránilo Německu osamoceno bez L&L a Německo se mohlo plně soustředit pouze na SSSR (bez nutnosti udržovat jakékoliv vojsko, KM a LW proti Británii)?

Zda by Německo uspělo, kdyby mělo "volné ruce" na západě?
Na to nelze odpovědět, stejně jako na otázku zda by Německo uspělo, pokud by se pokusilo o Seelöwe.
Nelze říci. Možná jo, možná ne.

A dokázali by to, kdyby měli strategickou hloubku území jako Francie?

Tady už je odpověď jednodušší - s největší pravděpodobností ne.
Nicméně ono ale rovněž nejde se 100% jistotou říci, zda by se bitva o Francii nevyvinula jinak, pokud by se Francouzi po pádu Paříže nevzdali a bojovali by dál.
Protože ono Německo ani zdaleka nedobilo Francii celou

[Alfik]

Ale já jsem tu poznámku nepsal proto, že bych chtěl nějakým způsobem dehonestovat Rusko, ale jako reakci na názor, z předešlé stránky( který mi komunisté na základce tloukli do hlavy) jak USA (spojenci) strašně na dodávkách vydělali, což je nesmysl. USA financovali válku dluhopisy se splatností na 40. let, takže jí doplatily v 80. letech

Já jsem taky neodpovídal na to jako bys dehonestoval kohokoli - jen jsem podotkl, že státy své dluhy platí desetiletí i století, a někdy vůbec ne když "si to můžou lajsnout". Ty bys musel své dluhy platit natotata. Stát má dluhy do značné míry na háku. Půjčuje si dále, splácení není u státu ukazatel pro další dluhy. Pouze "schopnost obsluhovat dluh" což v žádném případě není schopnost jej splatit.
Na válce vydělají "jen" šikovní jednotlivci/firmy. Státy ne, a to ani když vyhrají. A obyvatelstvo jako celek (jak průměr tak nejchudší) na válce jedině prodělá...

Věděl to už Mistr Sun (cituji):
"Pomni, můj pane, že válka jest nejdůležitější věcí státu.
Válkou státy vznikají, a válkou státy zanikají.
A dále pomni, můj pane, že na válku potřebuješ čtyři položky: peníze, lidi, hmotné statky a jídlo.
Všechny čtyři tyto položky potřebuješ v ohromném množství, a o všechny tyto položky zcela a nenávratně válkou přijdeš!"

Tohle čtyřverší je na začátku každé kapitoly jeho knihy. Tak moc je to důležité znát

[Dzin]

Kraken
To se docela špatně predikuje, protože není čeho přesně se chytit. Víceméně se dá říci, že všechny scénáře jsou pravděpodobné. Osobně zastávám názor, že Německo by v osamocené válce se SSSR mohlo SSSR porazit, ale za cenu velkých ztrát, které by ho mohly přivést ke kolapsu.

Přeci jen zcela porazit velkou a lidnatou zemi jako SSSR je velmi náročný úkol. Hlavní z tohoto pohledu by bylo, jak moc by zůstala zachována loajalita obyvatel bolševickému režimu. Ta sice nebyla tak jasná a homogenní, jak se tvrdilo a mnohdy i tvrdí, ovšem to samo o sobě nemusí stačit. Porovnání máme v případě útoku Japonska na Čínu. Ta byla také poměrně politicky rozdrobena, a přesto dokázala proti agresi jakž takž spolupracovat, aby to stačilo. Neměla rozvinutý průmysl a primárně se mohla spoléhat na svoji lidnatost a rozlohu. Sice dostávala velké pouštění žilou, ale Japoncům se ji proti všem předpokladům do roku 1941 porazit nepodařilo.

[Ejdou Rotacak]

Kraken
Přeci jen zcela porazit velkou a lidnatou zemi jako SSSR je velmi náročný úkol. Hlavní z tohoto pohledu by bylo, jak moc by zůstala zachována loajalita obyvatel bolševickému režimu. Ta sice nebyla tak jasná a homogenní, jak se tvrdilo a mnohdy i tvrdí, ovšem to samo o sobě nemusí stačit. .

Áda jel podle demografické mapy a východním Slovanům by v Lebensraum pšenka nekvetla - leda že by posloužili jako hnojivo do polí, což se hromadně dělo.
Na bolševismus mohli sice pohlížet s despektem, byli v blátě, ale lepší než v hluboký louži po kolena ve vodě. Těžko říct, co by kdyby - sověti měli výhodu
u sibiřských pluků - stovky let aklimatizované DNA pro arktické podmínky. Hans s Helmutem můžou bejt sebelepší ostrostřelci, ale čtvrt roku v -30c s omrzlejma hnátama
z nás západoevropanů prostě udělá trosky, co si radši vystřelí mozek do závěje, než v těch s*ačkách zůstat dál - jak sám píšeš, ta země je až moc velká...
a "alpskejch myslivců" je málo - v 21. století se z nás stává tlupa metrosexuálních buzniček (pokud budeme paušalizovat)

[Dzin]

Ejdou Rotacak
Máme tendenci na obyvatele SSSR pohlížet jako na pevnou hráz, která překonává utrpení a protivenství, protože si uvědomují, co by je od Hitlera čekalo. Bohužel to tak přímo nebylo, jejich podpora bolševikům byla ambivalentní. Hlavní problém byl, že znali hrůzy domácího režimu a o tom německém měli většinou jen zprostředkované. Teprve postupem války se utvrzovali ve své podpoře. Ovšem v letech 1941-42 to bylo daleko horší. Obrovské množství zajatců, které Wehrmacht v těch letech získával ukazuje, že jejich odhodlání bojovat za svoji vlast nebylo na zrovna moc velké výši. TO se měnilo až postupem času. Je tedy otázka, kdyby Němci mohli soustředit veškerou sílu, zda by dosáhli v této fázi větších úspěchů. Pravděpodobně ano a proto by v pozdější době, kdy už by se navýšila ochota Sovětů za SSSR bojovat, byli jako stát v daleko horší pozici, než reálně. Viděl bych to proto jako onu Čínu, válka se "zasekla" v určité fázi a nastalo by zdlouhavé přetlačování.

Nepřeceňoval bych odolnost sovětských obyvatel. Zimní válka ukázala, že i oni jsou náchylní na těžké klimatické podmínky. V samotné WW2 byla RA taktéž tímto postižena a to ne méně, než Wehrmacht. Je dost zpráv o tom o postižení sovětských jednotek a jak se to negativně promítlo do jejich bojeschopnosti. U tzv. sibiřských divizí šlo spíše o to, že nastupovaly připraveny potřebnou výzbrojí a výstrojí. Podobně Němci poměrně jasné prokázali, že i obyvatelstvo velmi rozvinuté země se dokáže drsným klimatickým podmínkám přizpůsobit. Ona proklamovaná větší odolnost je spíše případ od případu a neplatí obecně, jako nějaké daná výhoda jedné strany, tedy RA.

[Ejdou Rotacak]

no jo, tohle bych byl ochoten připustit v případě, že by se nám rusáka v minulosti povedlo srazit na kolena - alespoň jednou! tak jako jsme si vymlátili zuby mezi sebou...
Ale to se zatím nepovedlo. To že sověti mrzli, hladověli a chcípali v závějích - o tom Dzine žádná. Nás tam ale historicky vzato vždycky zařvalo "víc" (v poměru k nahrazení
ztrát a ochotě dál bojovat v neutěšených podmínkách). Nějak nemám důvod si při procházce Prahou myslet, že by se na tom něco změnilo

Rusáci jsou jako smažky, mlátíš ho vožralýho popelníkem do hlavy, chčije z něj krev a stejně se zvedne...

[Dzin]

Jestli myslíš porazit Rusko ve válce, to se v minulosti dařilo a nebyla to zase nějaká vyjímka. Ze dvou největších válek historie jednou vyhrál (WW2) a jednou prohrál (WW1). V našich kulturních podmínkách se pro ruské válečnictví obvykle zdůrazňují úspěchy a pomíjejí neúspěchy a tím je jeho obraz posunut k lepšímu (za komunismu to dosáhlo až obskurního rozměru).

[Kouzelnik]

@Ejdou Rotacak - jenže po staletí nebylo (carské) Rusko cílem soustředěného útoku s cílem trvale vojensky obsadit většinu území. Vždy šlo pouze o lokální útok zahrnující z hlediska výměry jen menší část území Ruska (ovšem je nutné uznat, že často o lidnatá území)

Historicky největší riziko soustředěného útoku na impérium/dominium řízené z Moskvy hrozilo v létě/podzim 1941:

1) Ovšem v situaci, kdy Japonci sledovali kolik málo ozbrojených sil můžou proti Japoncům nasadit ozbrojené síly britského/holandského Impéria/Dominia, tak se rozhodli pro válku směrem na Malajsii/NEI/Filipíny.
Viz naprosto mizivé soustředění britských lodí v oblastech které Japonsko zvažovalo, že se stanou cílem jeho ofenzívy směrem na jih = naprostá většina RN/RAustralianN/... bojovala proti Třetí říši/fašistické Itálii: viz disponobilita lodí RN
křižníky: https://forum.axishistory.com/download/ ... ?id=164128
torpédoborce: https://forum.axishistory.com/download/ ... c0b228c16d
(pozor to číslo u torpédoborců znamená loďoměsíc, tj. např. pro rok 1941: celkem vykázáno 1892 "loďoměsíců", z toho těch 30 "loďoměsíců" v oblasti "East Indies" v 1941 znamená, že statisticky se 3 torpédoborce vyskytovaly v oblasti Singapuru po dobu 10-ti měsíců z roku).
Pozn. disponobilita lodí RN kategorie
BB: https://forum.axishistory.com/viewtopic.php?t=150412
CV: https://forum.axishistory.com/viewtopic.php?t=159459

O to nepochopitelnější je, proč se Britové nerozhodli ve druhé polovině roku 1941 omezit ofenzivní akce proti Třetí říši/fašistické Itálii/jejich polo-spojencům, tak aby Britové mohli posílit proti případnému japonskému útoku na Malajsii.

A už vůbec není jasné proč na úkor posilování Malajsie (např. Singapuru), začali Britové vyzbrojovat Sovětský svaz (a nejen podporovat zbraněmi, ale taky vojáky např. 151. wing RAF v SSSR).

V té souvislosti je zajímavé to velké zpoždění reakce SSSR na briskní zahájení dodávek od nového spojence (=Velké Británie), kdy v Sovětském svazu dlouhé měsíce trvalo propustit těch 100+ tisíc polských zajatců ze sovětských koncentráků/..., plus pokračující sovětské obstrukce zaměřené na nepolské národnosti (např. židovské) předWW2polského státu. Neřku-li o mizerné logistické podpoře ve smyslu zásob https://en.wikipedia.org/wiki/Anders%27_Army



2. IMHO k japonskému rozhodnutí v 1941 (=neútočit paralelně na Dálný východ SSSR, ale soustředit se na jih Asie) paradoxně přispělo i načasování oznámení Atlantické charty (=zlepšení lidských práv i v koloniích), které de facto začalo ubíralo podporu proti-britským, proti-holandským aktivistům... Tj. až by se projevily efekty Atlantické charty, tak by patrně stoupnul odpor místních proti japonskému dobývání britských či holandských kolonií/dominií.

[Kouzelnik]

Ejdou Rotacak
Máme tendenci na obyvatele SSSR pohlížet jako na pevnou hráz, která překonává utrpení a protivenství, protože si uvědomují, co by je od Hitlera čekalo. Bohužel to tak přímo nebylo, jejich podpora bolševikům byla ambivalentní. Hlavní problém byl, že znali hrůzy domácího režimu a o tom německém měli většinou jen zprostředkované. Teprve postupem války se utvrzovali ve své podpoře. Ovšem v letech 1941-42 to bylo daleko horší. Obrovské množství zajatců, které Wehrmacht v těch letech získával ukazuje, že jejich odhodlání bojovat za svoji vlast nebylo na zrovna moc velké výši. TO se měnilo až postupem času. (...)

Osobně se domnívám, že během WW2 došlo v SSSR k jistému uvolnění. Nikoliv ve všech oblastech života a nikoliv vůči všem národnostem v sovětském Impériu/Dominiu.

Např. když si srovnám způsob čistek vůči vedení Rudé Armády před WW2 a v průběhu WW2, tak vidím rozdíl:

a) Před WW2, zejm. v rámci Velkého teroru, to leckdy znamenalo kulku/gulag doprovázenou propagandou u některých postižených, kdy se úmyslně inscenovali soudní procesy s cílem ukázat údajné (vymyšlené) zločiny odsouzených velitelů v RA. https://www.ustrcr.cz/data/pdf/publikac ... 43-147.pdf

b) Ovšem v 1942 byla zvolena metoda spíše zesměšnění/ilustrativního zveličení některých charakterových vlastností = což bylo uvěřitelnější pro veřejnost. viz tzv. "Stalinova opera" s cílem měkkce dosáhnout výměny části velení RA v 1942:
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D1 ... %81%D0%B0)
https://plus.rozhlas.cz/stalin-jako-dra ... ta-7162508

[Mirek58]

Generál Zima a DNA.
Jde především o zkušenosti se zimou a přístupu v přípravě na ni.
Národy SSSR měly dlouhodobé zkušenosti s mrazem a tak se těmto zkušenostem podřizovala i příprava.
Volný svrchní oděv, volné obutí, v "civilizované" Evropě to působilo komicky ( Jenomže v mrazu byly dokonale funkční). Tam frčely a sklízely obdiv fešácké uniformy, jenže ty měly své vady a to v mrazu zásadní.
Příprava na zimní období v roce 1941( příkaz stavky, centrální sklady byly dislokované v Irkutsku) začala už v červenci 41!
Kdy se začal chystat Wehrmacht a v jakém rozsahu?
Na sov straně se příprava týkala celé RKKA, na straně W. se příprava na ruské mrazy týkala asi čtvrtiny síly W., ostatní síly měly být a byly vybaveny a připraveny na "evropské" mrazy, šlo asi o 57 divizí.
Důvod byl jednoduchý, plán Barbarosa predikoval faktický konec bojů, dosažení čáry A-A ( Archangelsk- Astrachaň) do začátku mrazů!
Další záležitosti jako paliva, maziva tu byly dost probrané.