PALBA.CZ

Přičemž protilodní a protileteckou raketovou výzbroj zde měly proto, že se SSSR nedařilo až do svého konce vyvynout plnohodnotný palubní letoun. Kvůli obrané a útočné schopnosti je potom museli posílit jinak. Letadlová loď takovouto výzbroj nepotřebuje, nahradí ji palubní letectvo. V souboji s ním by byly sovětské lodě deklasovány a to i před pochybnou ideu "silné PRO" a "dostání se na dostřel Granitů".

Já bych pouze konstatoval, že srovnávat TAKR s "Letadlovou lodí" není dle mého mínění na místě.

Plavidlo nebylo nikdy projektováno jako platforma pro projekci síly konvečními prostředky v zámoří narozdíl od většiny západních "letadlových lodí" s jaderným pohonem.

Srovnatelnou lodí mohl být nikdy nedostavěný Ulyanovsk (projekt 1143.7).

Dzin píše:Přičemž protilodní a protileteckou raketovou výzbroj zde měly proto, že se SSSR nedařilo až do svého konce vyvynout plnohodnotný palubní letoun. Kvůli obrané a útočné schopnosti je potom museli posílit jinak. Letadlová loď takovouto výzbroj nepotřebuje, nahradí ji palubní letectvo. V souboji s ním by byly sovětské lodě deklasovány a to i před pochybnou ideu "silné PRO" a "dostání se na dostřel Granitů".

Promiň Dzine, ale opravdu plácáš. Tohle není o schopnostech, ale o koncepci, zdrojích, zkušenostech, prioritách/vrtoších pohlavárů atp. Kdyby do toho Sověti chtěli vložit dostatek prostředků (finančních i intelektuálních), tak nakonec vyvinou loď i letoun. Vyvinuli Kuzněcova, vyvinuli Uljanovsk, v tomhle problém není.

Problém je v tom, že LL neměly v SSSR tradici a většinou ani zastání (a zpětně díky tomu nikdy nevznikla včas pořádná tradice). První reálná šance v 30tých a 40tých letech se nestihla kvůli válce (a malému zastání). Po válce už dávno ujížděl vlak a navíc bylo třeba řešit převahu námořnictev NATO, což se látalo především odspodu a co nejmasověji a nejlevněji, tj. na nějaké LL nezbývalo moc prostoru. Na pořad dne to přišlo opět až někdy v 60tých až 70tých letech, v 70tých letech vznikl dokonce projekt plnohodnotné velké LL, tj. projekt Orel (který měl i přes své letecké kapacity opět zapracovány protilodní střely a silnou obranu, takže tohle specifikum není rozhodně znakem jen nějakého hybridního křižníku/LL s letouny STOVL). Ale opět přišly na řadu finance, nedostatek podpory a nedostatek tradice na to, aby se to protlačilo....a vznikl jakýsi kompromis, naše milé TAKRy. Z tohoto kompromisu se pak po krůčcích hrabaly dále, přes Kuzněcova k Uljanovsku, ale jak víme nedohrabaly. Nebylo jim dáno, tentokráte díky rozpadu SSSR.

Takže není pravda, že by to Sověti nezvládli (s nějakými svými nutnými specifiky, možnými chybami, ale třeba i výhodami), jen prostě vývoj LL nemá v SSSR/Rusku svoje správné podhoubí. Ale také není pravda, že by Sověti/Rusové byli nějaká pacifistická cháska, co z principu odmítá klasickou "útočnou" LL...to je jen z nouze ctnost a takový ten alibistický kec. Jen se k ní díky roztříštěnosti konceptů a názorů, nezkušenosti a jiným okolnostem hrabali hrozně dlouho (a pokud Rusko někdy tak za těch 20-30 let vyplodí nějakého nástupce Kuzněcova, tak se k tomu konečně po století úsilí snad přeci jen dohrabou). Protože projekty jako Orel či Uljanovsk tu prostě byly a byly reálně zvažovány či přímo stavěny.

Polare, který z TAKRů, s výjimkou Kuzněcova (což je jasně LL) mohl nést Su-27 a tvořit tak jádro svaz, jiného než protiponorkového?
Kyjev, Minsk i Novorosijsk nesly z letadel pouze a jen Jak-38, útočné podzvukové letadlo bez palubního radiolokatoru nesoucího z AAM pouze R-3S a R-60 s dosahem do 10ti km.
Nevím, jak by takovýto letoun mohl smysluplně přispět k ochraně útočného svazu ... alá LL.
Jak jsem psal v tom příspěvku, co byl smáznut, Jak-38 byl schopnostmi jen "rychlejší bitevní vrtulník".
Prostě před Kuzněcovem nemělo SSSR žádnou letadlovou loď.

TAKRy byly jakési hybridy mezi raketovým křižníkem a vrtulnikového nosičem. Porovnávat je s čímkoli západním je nesmysl, protože tam takováto třída vůbec neexistovala.

Skeptik píše:Polare, který z TAKRů, s výjimkou Kuzněcova (což je jasně LL) mohl nést Su-27 a tvořit tak jádro svaz, jiného než protiponorkového?
Kyjev, Minsk i Novorosijsk nesly z letadel pouze a jen Jak-38, útočné podzvukové letadlo bez palubního radiolokatoru nesoucího z AAM pouze R-3S a R-60 s dosahem do 10ti km.
Nevím, jak by takovýto letoun mohl smysluplně přispět k ochraně útočného svazu ... alá LL.
Jak jsem psal v tom příspěvku, co byl smáznut, Jak-38 byl schopnostmi jen "rychlejší bitevní vrtulník".
Prostě před Kuzněcovem nemělo SSSR žádnou letadlovou loď.

TAKRy byly jakési hybridy mezi raketovým křižníkem a vrtulnikového nosičem. Porovnávat je s čímkoli západním je nesmysl, protože tam takováto třída vůbec neexistovala.

S tym ze v 90tych rokoch by Jak-38 nahradil Jak-41, co uz bolo docela schopne lietadlo a zrazu by mali tych LL aj s Kuznecovom 5. Ale nakoniec to dopadlo inak.

Cupo,trida Kiev nesla celych DVANACT Jaku. Opravdu tomu chces rikat letadlova lod?

Franz Trubka píše:Cupo,trida Kiev nesla celych DVANACT Jaku. Opravdu tomu chces rikat letadlova lod?

Teoreticky by si mohol vyhodil zopar vrtulnikov a pridat zopar Jakov 41M.

PS: Len som reagoval na Skeptikov prispevok ktory nepovazuje triedu Kiev za LL lebo Jak-38. Netvrdim ze by z toho po prichode Jak-41M zrazu bol ,,supercarrier,, ale nieco s moznostami lahkej lietadlovej lode (napr trieda Invincible) ano.

Skeptik píše:Polare, který z TAKRů, s výjimkou Kuzněcova (což je jasně LL) mohl nést Su-27 a tvořit tak jádro svaz, jiného než protiponorkového?
Kyjev, Minsk i Novorosijsk nesly z letadel pouze a jen Jak-38, útočné podzvukové letadlo bez palubního radiolokatoru nesoucího z AAM pouze R-3S a R-60 s dosahem do 10ti km.
Nevím, jak by takovýto letoun mohl smysluplně přispět k ochraně útočného svazu ... alá LL.
Jak jsem psal v tom příspěvku, co byl smáznut, Jak-38 byl schopnostmi jen "rychlejší bitevní vrtulník".

Takže jinými slovy, pokud nemáme letadlovou loď, tak nemůžeme vytvořit jiný než protiponorkový svaz. Máme to ale smůlu, že jo? Chtěli by jsme třeba narušovat námořní komunikace nepřítele, napadat jeho protiponorková seskupení či útočit na svazy LL dále od pobřeží a normálně bychom vzali skupinu lodí soustředěných kolem větší jednotky typu Kirov, Kijev atp. a poslali ji na moře, ale pak si přečteme příručku "Úderný svaz bez LL nepostavíš, vydání první, rok vydání 2015", stáhneme ocasy a vybodneme se na to. Škoda, že tohle Sověti nevěděli, mohli si ušetřit spoustu zmatků a tak...

A mimochodem už samotný Jak-38 dává tušit spíše víceúčelovější koncepci plavidla (či alespoň pokus o to), protože do čistě protiponorkově orientovaných misí je tenhle letoun tak trošku na dvě věci a mnohem lepší by bylo nést na palubách pouze vrtulníky.

Skeptik píše:TAKRy byly jakési hybridy mezi raketovým křižníkem a vrtulnikového nosičem. Porovnávat je s čímkoli západním je nesmysl, protože tam takováto třída vůbec neexistovala.

TAKR je hybrid mezi raketovým křižníkem a letadlovou lodí. Kuzněcov je taktéž TAKR a nebudeš ho přirovnávat k vrtulníkovému nosiči.

Dzin píše:Polarfox
To je ale právě ono. Vyvynuli, ale postupně. SSSR se postupně snažil konkurovat USN. Problém byl, že nedisponoval kapacitou na to, aby dokázal ihned stavět lodě schopné konkurovat těm americkým. Takže šel postupně. Kdyby mohl, stavěl by hned od počátku letadlové lodě schopné ohrozit ty americké. Ale na to prostě neměl. Takže se k nim postupně dopracoval přes ony hybridy. Právě když si postavíš za sebou sovětské letadlovky, je na nich krásně vidět postupný vývoj. Až ke Kuzňecovovi resp. Uljanovsku.

Dzin píše:Ohledně projektu "Orel" Právě ten ukázal, že SSSR nemá ještě schopnost podobnou loď postavit a proto bylo přistoupeno ke stavbě menších lodí třídy Kyjev. Když je něco "na papíře" ještě to neznamená schopnost to postavit, ikdyž se stavba reálně zvažuje. Němci by za WW2 mohli vyprávět.

Ne, promiň, prostě ne. Neříkám, že postavit čistou LL z fleku by bylo jednoduché a neobešlo se to možná bez porodních obtíží. Navíc postupná stavba hybridů Sovětům poskytla nějaké zkušenosti, které by hned z kraje také neměli. Ale dle mého i tak byli schopni čistou letadlovou loď typu Orel vyprodukovat (ať už jakékoli kvality/parametrů a ať už by se bez dosavadních zkušeností s provozní stránkou, leteckými operacemi a konceptem nasazení vypořádali jak chtěli).

To že se tak nestalo není známka neschopnosti, ale roztříštěnosti názorů, nedůvěry a fluktuující podpory (finanční i politické). Proto se nesměle pokračovalo pomocí meziskoků v podobě hybridů. Třída Orel ztroskotala na financích (bylo to prostě moc drahé....a když je to k tomu ještě něco nového s větším riskem, tak ochota cpát finance je opětovně menší) a na ztrátě zastání z vojenských/politických okruhů (personální změny). Prostě pro to ještě nenastala ta správná konstelace předpokladů. Ale ten technický tam víceméně již byl - Sověti by to zvládli, kdyby do toho investovali dost.

Admirál Andrew Cunningham řekl: „Postavit válečnou loď trvá tři roky. Dát dohromady válečnou flotilu trvá tři sta let.“
Trochu nadsazené a z trochu jiné doby(ale jenom trochu), ale vcelku trefné i pro tohle téma. Pro stát schopný několikanásobně těžších věcí - např. úspěšný kosmický program - opravdu nebude problémem postavit nějakou kocábku. OK, bude to trvat déle než kdyby v tom měli patřičnnou tradici, pár věcí se podělá, ale zvládnou to. Sověti byli všechno možný, jen ne neschopní technici a čím to mohlo být větší, tím lepších výsledků dosahovali ;) Jenom to pro ně - nemluvím o námořnictvu - nemělo takovou prioritu, tak museli zkusit postavit něco, co snad bude schopné svaz LL ohrozit - aspoň papírově, podle mě princip fleet in being - a soustředili se na to, co pro mě bylo důležitější - ponorky atd...

Jako bagatelizovat se to také nedá - postavit LL o výtlaku 80 000 tun, vytvořit životaschopný koncept nasazení, nabrat zkušenosti, zajistit i ostatní spolupracující prvky atd. není jen tak.

To s tím, co je důležitější, je také diskutabilní. Sověti najeli na určité koleje a vytrhnout se z nich nebylo jen tak. Zakořeněné principy, zvyklosti a typy plavidel měly své zastánce a velkou setrvačnost, ať už byly optimální či ne. Dost často se šlo prostě cestou, se kterou už byly zkušenosti, byla levnější, ne tolik riskantní co se týká technologických nároků a novot a všichni na ni byli zvyklí. A tenhle zvyk vystrkuje růžky až doposud a od řady starých pořádků (které mohly vzniknout jako provizorní, ale staly se z nich setrvalé) se i dnešní ruské námořnictvo odtrhává jen pomalu. Většinou se to prezentuje jako záměr a racionalita, ale dost často jde o prostou setrvačnost.

Polare, má smysl se chytat za slovíčko? Myslím, že víš, jak jsem to myslel, a myslím, že takovéto slovíčkaření Tě není hodno.
OK, oprava: "Bez letadlové lodi svaz s letadlovou lodí nepostavíš".
A svaz bez letadlové lodi se svazu s letadlovou lodí na volném moři utkat nemůže!
Tedy může, ale výsledek je dost předpokládatelný. Tedy pokud se nepoužije jádro.

A teď k těm TAKRům.
První dva, Moskva a Leningrad, byly jasně raketové křižníky s rozšířenou letovou palubou pro vrtulníky (helideck) v zadní části lodi. Primárním určením byl protiponorkový a protilodní boj.
SOUHLAS ?

Další tři, Kyjev, Minsk a Novorosijsk, byly opět raketové křižníky pro vedení protiponorkového a ve zvýšené míře i protilodního boje. Letová palubách byla ještě více rozšířena, a z toho důvodů i vyosena, aby umožňovala provoz více vrtulníků a nové též VTOL letadel.
SOUHLAS ?
Nicméně provoz VTOL letadel byl možný pouze a jen za předpokladu vertikálního vzletu a přistání. Žádné pomůcky pro možnost horizontálního přistání (lana) nebo vzletu (katapult, skokanský můstek) instalovány nebyly.
SOUHLAS ?
Situace provozu letadel a vrtulníků tedy byla stejná jako třeba na HMS Ocean námořnictva jejího Veličenstva, které rovněž umožňují provoz až 15ti Harrierů.
A nazval by jsi HMS Ocean letadlovou lodí ?

Poslední v řadě, TAKR Admirál flotily Sovětského Svazu Kuzněcov, je již něco jiného. Sice rovněž nese protilodní střely, ale zároveň má letadlovou palubu upravenu pro horizontální vzlet a přistání letadel ... skokanský můstek a brzdící lana. Stále není "čistou LL", ale tak se jí blíží, že se LL dá nazývat.

Netvrdím, že s mým hodnocením / zařazením TAKRů musíte souhlasit, mě ale smysl dává.

Verze TAKRů, až po Kuzněcova, by se tedy měly porovnávat s takovými loďmi, jako jsou Jean d'Arck, Vittorio Veneto, z novějších pak zmiňovaný Ocean, jihokorejský Dokdo nebo japonská Hyuga. A z toho pak odvozovat, zda TAKRy ve své době patřily k průměru či podprůměrný.

Skeptik píše:Polare, má smysl se chytat za slovíčko? Myslím, že víš, jak jsem to myslel, a myslím, že takovéto slovíčkaření Tě není hodno.
OK, oprava: "Bez letadlové lodi svaz s letadlovou lodí nepostavíš".

Ne, já nechytám za slovíčko. Ty jsi zcela jasně napsal, že technické řešení TAKRů neumožňuje vytvoření jiného smysluplného svazu než protiponorkového...tudíž v žádném případě ne úderného. Dle tebe k ochraně svazu nutně potřebuješ výkonný palubní letoun a když není výkonný palubní letoun, tak není úderný svaz.

A to bez ohledu na jiné technické parametry jako silná protilodní výzbroj, silná protiletecká výzbroj, velitelské kapacity a jisté provizorní schopnosti v podobě nevýkonných STOVL letounů, které jsou stále lepší než nic a mohou alespoň nepříteli trochu otravovat život...a rozhodně k ochraně svazu přispět, případně trochu rozšířit jeho ofenzívní možnosti.

Jasně, většinou se bere TAKR jako je třeba Kijev, jako dedikované plavidlo pro protiponorková uskupení strážící hlavně sovětské bastiony strategických ponorek. Tj. 1) zabránit nepřátelským ponorkám v přístupu = silná protiponorková výzbroj, především v podobě vrtulníků, 2) zabránit nepřátelským vzdušným jednotkám (v tomto případě míněny protiponorkové stroje) v přístupu = silná protiletecká výzbroj a Jak-38 a 3) zabránit nepřátelským protiponorkovým hladinovým uskupením v přístupu = silná protilodní výzbroj. Doposud ok, to beru. Jenže TAKRy měly právě i sekundární roli, která již tolik známa není. Nezapomeň, že to jsou univerzální jednotky a pro tuhle sekundární úlohu ideálně vybavené - po ofenzivní (výkonné protilodní střely, do jisté míry palubní STOVL letouny), defenzivní (silná protiletecká výzbroj, protiponorkové vrtulníky a opět do jisté míry i STOVL letouny) a velitelské stránce. Sověti s údernými misemi počítali a eventuální zařazení TAKRů jako důležitého prvku takovýchto výpadů je logický krok a zvyšuje šanci na úspěch.

Skeptik píše:A svaz bez letadlové lodi se svazu s letadlovou lodí na volném moři utkat nemůže!
Tedy může, ale výsledek je dost předpokládatelný. Tedy pokud se nepoužije jádro.

A to se tu nedávno někdo dušoval, že zcela v pohodě. Že ji buď zničí dříve než ta se stačí rozkoukat, případně že vydrží údery letounů do alelůja

A teď vážně. Nevím, jestli může či nemůže, ale obě strany počítaly s možností, že se tak může stát. NATO počítalo s tím, že takový svaz, s těžkou jednotkou jako jádrem Sověti vyšlou na moře a lze ho samozřejmě udolat, ale bude k tomu třeba hodně úsilí a povolání svazu s LL (který by mohl být někde jinde a takhle se bude honit za ruskou skupinkou a ohlodávat ji leteckými údery, než dojdou střely a nakumuluje se dost poškození...když ji tedy najde včas, pokud ona přímo nehledá jej). Rusové zase počítali s nájezdy a věřili si očividně natolik, že by se nebáli na volný oceán vyplout a s protivníkem se střetnout.

Co se týká jádra, tak to samozřejmě záleží na eskalaci konfliktu, ale byla to běžná výzbroj na obou stranách s běžně rozvíjenými doktrínami nasazení. Žádná rarita.

Skeptik píše:A teď k těm TAKRům.
První dva, Moskva a Leningrad, byly jasně raketové křižníky s rozšířenou letovou palubou pro vrtulníky (helideck) v zadní části lodi. Primárním určením byl protiponorkový a protilodní boj.
SOUHLAS ?

Nesouhlas.

Primárním určením byl protiponorkový boj (vrtulníky a raketová torpéda) a protiletadlová ochrana vlastní/svazu (protiletecké řízené střely), k protilodnímu nebyly vůbec vybaveny. U jako jediného ze sovětských hybridů se jedná opravdu čistě o protiponorkovou konstrukci. A jako jediné mají na Západě svůj přibližný ekvivalent v podobě vrtulníkových křižníků...ačkoli ty byly menší a nesly menší počet strojů - sovětská třída byla mnohem blíže vrtulníkovému nosiči.

Skeptik píše:Další tři, Kyjev, Minsk a Novorosijsk, byly opět raketové křižníky pro vedení protiponorkového a ve zvýšené míře i protilodního boje. Letová palubách byla ještě více rozšířena, a z toho důvodů i vyosena, aby umožňovala provoz více vrtulníků a nové též VTOL letadel.
SOUHLAS ?

První věta - viz. dříve (tj. univerzální jednotky). Druhá - souhlas.

Skeptik píše:Nicméně provoz VTOL letadel byl možný pouze a jen za předpokladu vertikálního vzletu a přistání. Žádné pomůcky pro možnost horizontálního přistání (lana) nebo vzletu (katapult, skokanský můstek) instalovány nebyly.
SOUHLAS ?
Situace provozu letadel a vrtulníků tedy byla stejná jako třeba na HMS Ocean námořnictva jejího Veličenstva, které rovněž umožňují provoz až 15ti Harrierů.
A nazval by jsi HMS Ocean letadlovou lodí ?

Takže to, zda-li je něco letadlová loď či ne, se posuzuje pouze dle toho, jestli jsou tam pomůcky pro vzlet či ne? Trošku ošemetná záležitost a tady zaplouváme do dosti mlhavých vod. Když na HMS Ocean přilepíme skokánek, bude z něj rázem LL? Případně ty považuješ Kuznětsov za LL, Sověti za TAKR a čistě teoreticky tedy ne LL, ačkoli má skokánek. Když Kuznětsovu nebo HMS Queen Elisabeth odebereš skokánek a vybavíš je pouze letouny s kolmým vzletem a přistáním bez možnosti hupsnutí, co se z nich stane? V tomhle se dá bruslit dost volně, takže bacha na to

Skeptik píše:Verze TAKRů, až po Kuzněcova, by se tedy měly porovnávat s takovými loďmi, jako jsou Jean d'Arck, Vittorio Veneto, z novějších pak zmiňovaný Ocean, jihokorejský Dokdo nebo japonská Hyuga. A z toho pak odvozovat, zda TAKRy ve své době patřily k průměru či podprůměrný.

S těmi uvedenými můžeš porovnávat tak leda první třídu Moskva a to ještě jen s některými. Protože Kijev a spol. už jsou kategorie sama o sobě a nemají na Západě ekvivalent.

Polarfox
Jenže to reálně nezvládli. Problém stavby letadlové lodi je dost komplexní a jedná se v pravdě o jeden z vrcholů loďařství. Když vezmeš, že Sověti museli začínat na zelené louce, protože vůbec neměli zkušenost s vývojem a stavbou ani letadlové lodi ani dalších systémů s ním spojené. Vem třeba jen, že ikdyž postavili Kuzněcova, jak dlouho jim trvalo vyvynou plnohodnotný palubní letoun.

To není, že bych je podceňoval, ale je to prostě poměrně náročný proces a pokud ti chybí průmyslová, vědecká a logistická základna, musíš vše budovat, potom je to dost náročné. Američanům, kteří disponovali daleko mohutnějším ekonomickým zázemím to také chvíli trvalo. A to měli zkušenost ise stavbou velkých válečných lodí neskonale větší stejně tak i službu rozvinutější ekonomiky. A ani to mnohdy nestačilo, klasický příklad jsou katapulty, kdy americké poválečné úsilí skončilo krachem a museli převzít technologii vyvynutou Brity.

Prostě Sověti šli cestou jako jiná námořnictva před nimi. Podobně i před nimi, loďařský průmysl za carského Ruska také nejprve nakupoval cizí konstrukce, než byl sám schopen postavit největší válečné jednotky. Sovětský svaz takto postupovat nemohl, nemohl se opřít o žádné spojence, kteří by mu pomohli překonat různé potíže, takže si musel projít porodními bolestmi sám.


Skeptik
Ale to ignoruješ požadavek sovětského námořnictva, podle kterého lodě třídy Kyjev měly daleko širší spektrum nasazení, jak jsme ho rozepsal výše.

To jaké letadlové lodě se mají porovnávat s jakými je docela ošidné. Kladeš důraz na palebnou sílu sovětských letadlovek. Saratoga disponovala dělostřelectvem ráže 203mm. Měla by se tedy porovnávat jen s letadlovými loděmi, které disponovali podobnou palebnou silou? Podle toho, že sovětské letadlové lodě definuješ jinak primárně podle jejich silné druhotné výzbroje, Saratoga tedy také není letadlová loď?

A čo tak "Occamova britva".
USA potrebovalo pre svoju doktrínu projekciu sily vo vzdialených končinách Zeme,z toho dôvodu si držalo zväzy lietadlových lodí ktoré boli na to nutné.
SSSR nemalo takú doktrínu a záujmy,preto zväzy lietadlových lodí nepotrebovalo a sovietské LL naozaj plnili len protiponorkovú úlohu čomu nasvedčujú aj tie vybavenia lietadiel a vrtulníkov.A ak aj boli postupne snahy o nejakú veľkú LL tak je to možno snaha o sebauspokojenie nejakého sovietského admirála(každý chce mať veľkú hračku). Ale bolo to zbytočne drahé a k plneniu svojej doktríny to rusi nepotrebovali.
S tou schopnosťou stavať veľké LL,ako tu už bolo spomenuté,SSSR konštruovalo kozmické rakety,atomové ponorky,balistické rakety,nadzvukové bombardéry.Konštruovali aj atomové ľadoborce ktoré sa musia vysporiadať s podstatne horšími situáciami ako "obyčajné" vojnové lode(aj ľad aj búrky,ostré manévrovanie a pod.).Absolutne mňa nenapadá nejaký technologický prvok klasickej LL s ktorým by mohli mať rusi problémy.Keby aj nebol tak efektívny,tak by tam dali skrátka silnejší reaktor alebo o jeden reaktor naviac.A to že na to mali dokazuje aj rozostavaný Uljanovs,pochybujem že by začali zvarovať LL o ktorej by si neboli istý že ju dokončia a ktorej hydrodynamické modely určite prešli testami a rozloženie priestorov na cudzích LL určite nebolo pre rusov neznáme.A určite mali už vtedy vyriešené katapulty a zádržné systémy.

A co ekonomicka situace SSSR v osmdesatych letech? Technicky by asi zvladli vsechno, i kdyz na jejich dost mizerne urovni/proti zapadu/.
Ale proste uz nemeli realne penize....

Sovětský svaz takto postupovat nemohl, nemohl se opřít o žádné spojence, kteří by mu pomohli překonat různé potíže, takže si musel projít porodními bolestmi sám.

Ale , ale, to jako těžké lodě si projektovali sověti sami?
Bez zahraničního angažmá?
Spojenec je jeden pojem, zakázka do zahraničí druhá. To je kšeft, obchodní záležitost.
A tam se podílela většina technicky vyspělého světa.

Otázky k zamyšlení a snad i rozuzlení tohoto nedorozumění:

1} V kolika konvenčních konfliktech byla v poválečných letech až do přelomu století aktivně angažována Sovětská námořní flotila? (operace Linebacker II ani Desert Storm to nebyly)
2) Co bylo středobodem Sovětské námořní doktríny? Čeho měl SSSR na moři více než západ a proč tolik protěžoval námořní letectvo ?
3) Co bylo potřeba ze strany SSSR zabezpečit, pokud by nastal v terminologii NATO DEFCON 1?

Nápověda:
- Kuznětsov má narozdíl od západních LL trupový sonar.
- Kuznětsov neměl doposud na palubě letadla s PLoŘS ani s prostředky pro bombardování pozemních cílů.
- Kuznětsov má na palubě v porovnání se západními LL podstatně (v současnosti zhruba trojnásobně) více vrtulníků určených ke splnění zcela specifického úkolu.
- Kuznětsov je kromě těchto prostředků vybaven PLoŘS a velkým množstvím PLŘS. (narozdíl od západních LL)

Tak proč je ten bláznivý TAKR takový jaký je? Co tím ten pomatený, konstrukčně neschopný SSSR zamýšlel ? A co na to pan Zumwalt ?

Možno to bude "výkrik do tmy", ale ZSSR naozaj nemalo ambície budovať LL. Tak nejako prirodzene budovali pobrežné lode a neskôr začali stavať lode oceánske, ale nie LL. Skôr lode proti nim. Obrovskú výhodu a oblasť kde sa začali orientovať im umožnili ponorky. Príchod ponoriek triedy "Oscar" prevážil váhy na stranu ZSSR. Bola to trieda, ktorá nemala na strane US Navy protivníka a bola schopná nie ohroziť ,ale eliminovať hrozbu. Sovieti až po eliminácii tejto hrozby / LL / začali plánovať svoje plnohodnotné LL. V 80. rokoch nebola US Navy nezvládutelný protivník .

Možno túto otázku a jej prípadné odpoveďe bude nutné preradiť ale ako je na tom Rusko s palubním krídlom?
Koľko Su-33 a Su-33UB bolo vyrobeních a prežilo do dnes? (viem že spadli aspoň 3)
Objednaních je 20 Mig-29K a 4 UBK a 10 Yak-130 je šanca že by tie Yak-130 dokázali pristáť na palube ako Su-25UTG?
Ruské námorníctvo má objednaních aj 30 Su-30 (M2?) ale tie sú určené len pre pozemné základňe.

Hektor: Nebyl k tomu nedávno (tak dvě tři čísla nazpět) článek v ATM?