PALBA.CZ

Výdatnosť pramena je veľká, voda je sírnatá, znečistenia by som sa nebál.
https://domalenka.sk/uploads/images/atr ... meny-5.jpg

V okolí je toho viacej. Ďalšie voľne prístupné pramene su v Jánskej doline.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

V Čechách máme akorát bahenní Sós-tam se platí anebo výpustě z Karlovarských pramenů pod mostem pod lázněmi, jinak se za vše musí platit.
Nicméně, ve Světě je to lepší. Už asi 4krát jsem navštívil cca 60˚C prameny u městečka Fontpedrouse ve francouzském Katalánsku a jednou prameny Santa Fe v olivovém háji u Granady.
Karlovarský gejzír ale je unikát, nejbližší podobný je až na Islandu.

Tak jsem Vám chtěl najít seznam volně přístupných horkých pramenů minimálně v Evropě, ale stránka nomadwiki.org je nějak nedostupná, takže jsem opět musel použít nástroj wayback machine pro zobrazení nefunkčních stránek a tady to je.
Myslím si ale, že lepší místo, než je Fontpedrouse, v Evropě není. Sice je tam dost lidí, ale okolí nabízí taky možnost chození po horách, je tam pyrenejská magistrála a plno útulen a horských bud. A to údolí mezi Perpignanem a Andorrou je plné starobylých pevností. Dá se dojít na nejkatalánštější horu ze všech, Pic de Canigou. Fakt pěkný kraj.
https://web.archive.org/web/20170823184 ... ot_Springs

V tomto je zaujímavý Herliansky gejzír. Výška erupcie gejzíra je po oprave v 2016 okolo 22 metrov, erupčná činnosť trvá 25 min. a priemerná výdatnosť je 25-30 litrov vody za sekundu. Voda však nie je horúca aj keď je silne mineralizovaná.

Zajímavé. I ty Kalameny jsou uměle navrtávané, tento gejzír vrtali do hloubky 400 m. To hledali minerální vodu? a našli studenou s oxidem uhličitým?
Být tam rychlejší perioda, u gejzíru by se dalo dobře udusit.

Hľadali vodu pre kúpele a vrt sa začal hĺbiť v roku 1870.

Najskôr boli erupcie každých 8-9 hodín.

V Jánských lázních jsme před pár lety byli v místním bazénu. Stálo to dost, ale zase tam skoro nikdo nebyl... Tam je to podobné, koupete se v podstatě v minerálce o teplotě pod 30 stupňů... skvělé.
Údajně tím měli i dřív zajišťovat vytápění, ale už si nepamatuju čeho (snad skleníky).

Mimo prázdniny je to tam ideální pro milovníky klidu a míru, výšlapů a relaxace

"Minerálky" dělaly problémy i při dolování. Průvaly vod v severočeských tehdá ještě hlubinných hnědouhelných dolech způsobovaly nejen utopení horníků, ale i pokles vydatnosti či úplné vyschnutí pramenů ve starých lázeňských městech (Teplice, Bílina).
Po hnědouhelné sloji Josef jde i voda do Karlových Varů, nevím ale, jestli se tam i ohřívá, protože říčka Teplá teče do Varů z úplně druhé strany a může se ohřívat díky zlomu někde v oblasti Slavkovského lesa.
Očekával bych, že většina těchto míst s termální vodou apod. budou výsledkem nějakého vrtného průzkumu. Ty Kalameny měly být snad málo teplé pro termály, že se jim to po cestě nějak smísilo se studenější vodou či co tam psali. Vím o brdské studánce, která vznikla, když se dělal vrt na průzkum uranu:)
Kdo někdy vandroval v tom Slavkovském lese, tam se normální vody ze studánky dá najít málo. Každá druhá studánka dá krásně naplyněnou minerálku, na vaření "fakt super".

Kdo někdy vandroval v tom Slavkovském lese, tam se normální vody ze studánky dá najít málo. Každá druhá studánka dá krásně naplyněnou minerálku, na vaření "fakt super"

Za to studánek co ti rozsvítí střeva tam je více než dost. Já mám třeba rád Rádiovku
https://www.estudanky.eu/502-pramen-radiovka

Moskevskaja píše: ↑21/8/2023, 14:52
Očekával bych, že většina těchto míst s termální vodou apod. budou výsledkem nějakého vrtného průzkumu. Ty Kalameny měly být snad málo teplé pro termály, že se jim to po cestě nějak smísilo se studenější vodou či co tam psali.

Hneď vedľa sú kúpele Lúčky. Tie využívajú liečivu vodu z dvoch prameňov 32° a 37°. Takže tých 33° v Kalamenoch bude ok. Vrt bol robený v roku 2000, ale prečo som nedohľadal. Či chceli stáčať minerálku... V okoli sú lučanske travertíny a niekoľko prameňov s teplotou vody od 17 do 37°.

Cez zimu je to super miesto, najprv si vybehnúť Liptovský hrad, najvyššie položený stredoveký hrad v Uhorsku 996mnm, (myslím, že aj v Poľsku aj Čechách) a cestou naspäť sa zohriať v prameni.
Ale býva to tam plné, hlavne teraz keď to poopravovali.

Moskevskaja píše: ↑21/8/2023, 09:41 Zajímavé. I ty Kalameny jsou uměle navrtávané, tento gejzír vrtali do hloubky 400 m. To hledali minerální vodu? a našli studenou s oxidem uhličitým?
Být tam rychlejší perioda, u gejzíru by se dalo dobře udusit.

U nás by sa dalo povedať , že kde kopneš, tam objavíš minerálnu vodu alebo nejakú mofetu.
Južná časť karpatského oblúka sú skoro samé bývalé sopky, sopečné pohoria a geologické zlomy. Je veľmi rozmanitá.

Jeden významný zlom je na spiši - od Gánoviec, cez Kežmarok, Hniezdne, Ružbachy, Starú Ľubovňu až do poľska - Muzsyna.
Druhý pekný zlom alebo sústava zlomov je v okolí tých kalamenov - Bešeňová (vedľa trate je prírodný prameň
na svahu), Liptovský Ján - mofetový prameň napr. bublajúca kaďa.

Nie moc ďaleko je travertínová kopa Rojkov v Stankovanoch a druhý umelo vrtaný prameň s jazierkom na opačnej strane trate.
A mnoho ďalších.

Tu je staršia mapa prameňov na slovensku https://mineralne-pramene.sazp.sk/
Stačí kliknúť na mapu na region a objaví sa zoznam prameňov s mapkami. Nie všetky dnes existujú, niektoré sú len sezonne.

Vrtané tryskajúce pramene - tých je viac napríklad https://mineralne-pramene.sazp.sk/pp/pd-125.html
https://mineralne-pramene.sazp.sk/pp/pd-129.html

Keď spomínš udusenie - kedysi som sa veľa venoval sopkám a mofetám - úniky studeného plynu zo zeme.
Ako som si robil prehľad, "objavil som" že aj na slovensku sú tiež, napríkad smrtná jama v Ružbachoch - https://www.skrz.sk/Foto-ruzbachy---smr ... 428-sk.htm alebo na sivej brade.
Ale tam je veľmi slabý výtok plynu, vegetácia je vnútri pekne zelená, to by som tam musel stráviť pol hodinu aby ma to uspalo.
Potom som našiel mofety (v tvare bublajúceho prameň) v Slovenskej Vsi severne od Kežmarku. Sú priamo v širokom koryte potoka. V databáze sú spomenuté dve alebo tri pramene, ja som napočítal 12 mofet, vlastne tam prúdi CO2 a sírovodík z územia asi 30x30 metrov.
Za dve hodiny pobytu som sa tam pekne priotrávil, nepríjemnú kovovú chuť som cítil hodiny potom.

Moskevskaja píše: ↑21/8/2023, 08:16 V Čechách máme akorát bahenní Sós-tam se platí anebo výpustě z Karlovarských pramenů pod mostem pod lázněmi, jinak se za vše musí platit. ...

Skús niekedy Taliansko, so sopečným pohorím. Mnoho teplých prameňov a kúpeľov - terme.
Napríklad Terme di Saturnia https://en.wikipedia.org/wiki/Terme_di_Saturnia
Už starí rimania ich vo veľkom využívali.

Alebo v maďarsku umelo navrtaný horúci prameň v Egerzsalogu. https://magazin.lionline.sk/zasnezeny-k ... erszaloku/
Toto leto som tam bol pozrieť, sinter z prameňa je nádherný, podobný Pammukkale.
Len je veľmi mladý, navrtaný bol v roku 1961 takže sintre nie sú ešte rozsiahle. Žiaľ miestny hotel si ho ohradil pre seba, takže bez plateného vstupu sa dá pozerať na neho len z diaľky asi 100 metrov. Hotelier v ohrade vytvoril niekoľko bazénov s rôznou teplotou a zbytok vody ide do prírodného jazierka, kde sú lekná a rybky. Vytvorili tam ako doplnok terasy z plastových mís, ktoré sa tiež pomaly pokrývajú sintrom.

Iné prírodné termálne jazero v maďarsku je Hevíz. https://sk.wikipedia.org/wiki/H%C3%A9v% ... 8jazero%29
Taktiež sa platí.

Silné "pliocene like" dažde sa vracajú na suchý juhozápad USA.
https://www.wired.com/story/pliocene-li ... southwest/

V budúcnosti po oteplení sa bude posúvať na sever aj pásmo hurikánov.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/tro ... 211043_epo

Těžební novinky.
Podrobný popis technologie budoucího dolu na lithium u Teplic, těžba je o krok blíže.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audi ... zba-236078

Velkolom Čertovy schody u Berouna se 16. září po dvou letech otevře veřejnosti na Evropské minerální dny. Ukázky techniky, geologická vycházka a návazné akce v muzeu Českého krasu.
https://nasregion.cz/nepristupny-velkol ... um-346405/

Moskevskaja píše: ↑4/9/2023, 23:11 Těžební novinky.
Podrobný popis technologie budoucího dolu na lithium u Teplic, těžba je o krok blíže.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audi ... zba-236078

Ale stále se cudně mlčí o způsobu získávání lithia z rudy. Kyanidové loužení? Jiné "přírodě přátelské" chemikálie? Hutnictví s vypouštěním plynů a energeticky náročné? A co s vylouženou rudninou? Bude inertní?

seabee píše: ↑5/9/2023, 12:05

Moskevskaja píše: ↑4/9/2023, 23:11 Těžební novinky.
Podrobný popis technologie budoucího dolu na lithium u Teplic, těžba je o krok blíže.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audi ... zba-236078

Ale stále se cudně mlčí o způsobu získávání lithia z rudy. Kyanidové loužení? Jiné "přírodě přátelské" chemikálie? Hutnictví s vypouštěním plynů a energeticky náročné? A co s vylouženou rudninou? Bude inertní?

Bohužel je nutné pustit podcast (otravné reklamy jdou vyklikat vypnutím zvuku a přetáčením). V textu výcuc není.
Lithium je obsaženo v žule či co to je, tvrdý kámen. Drcení bude probíhat přímo v důlních prostorách. Pak se má udělat velká lanovka z Cínovce až do obce Újezdeček u Teplic, kde má vzniknout zpracovatelský závod. Hlušina po vyzískání lithia se má naložit zpátky na lanovku a zasypávat s tím vytěžené prostory a to včetně těch historických (asi těžba cínu). Metoda separace tam není uvedena nebo si to nepamatuju. To, že to vrací do dolu, může být pouhá snaha o stabilizaci dolu, ale také to může být nějak závadné, to nedokážu posoudit.

Moskevskaja píše: ↑5/9/2023, 12:24 Metoda separace tam není uvedena nebo si to nepamatuju. To, že to vrací do dolu, může být pouhá snaha o stabilizaci dolu, ale také to může být nějak závadné, to nedokážu posoudit.

No právě, ta metoda separace je tam naznačená jako buď hutnická, nebo hydrometalurgie. Hutnická produkuje plynné exhalace, je energeticky náročná a produkuje potencionálně jedovatou strusku. Hydrometalurgie může být klidně to kyanidové loužení.

Oni ty rudy v Českém masívu a Krušnohoří jsou valnou většinou polymetalické, často s obsahem arzénu. Vím to, protože jsme řešili technologii, kde obsah arzénu v rudě byl pod normou, ale po loužení v odpadu dost nad normou. "Naředění" smícháním s hlušinou a navíc přimícháním do kameniva blízkého lomu nám nepovolili, ředění je zakázané. A nebo není: u Babiše na Bečvě normálně ředí kyanid na podnormativní koncentraci a pouští to do řeky. Takže nevím.

Hutnická, to bude nějaká separace nadrcením a pak nějaké centrifugy drti? nebo budou ručně vybírat žílu jak muklové?:D Neumím si to představit. Já bych tam nakonec nějaký ten kyanid čekal. Když už je Draslovka Kolín největší světový výrobce kyanidu..
Těžké kovy se ředí i v kompostech, hnoji anebo kejdě, dokud to nevyjde. Pár kontrolorů a posléze statkářů se už nestačilo divit, kolik jim to občas ukáže olova a ani se pak neví, kde se tam vzalo.

Moskevskaja píše: ↑5/9/2023, 18:45 Hutnická, to bude nějaká separace nadrcením a pak nějaké centrifugy drti? nebo budou ručně vybírat žílu jak muklové?:D Neumím si to představit.

Ne, normálně nadrcenou rudu ohřejou v peci, kovy vytečou a hornina ne. Ty slitky se pak dál můžou hutnicky separovat - každý kov má jinou teplotu tání. Řekl bych ale, že 90% světové těžby zlata se separuje a rafinuje kyanidem a nevím o nějaké havárii, aspoň v moderní době. On ten kyanid se dá regenerovat, takže je to laciný. V Rumunsku byla havárie několikasetletýho odkaliště, kde při povodních praskla hráz a voda to vyplavila do řeky. Ale bylo to celý podivný, protože v řece byla po proudu větší koncentrace kyanidu, než v tom odkališti. Podezření padalo na nějakou místní mafii, která chtěla ty kaly znovu vyloužit, ale vláda to prodala nějakým Australanům, nebo Kanaďanům, tak jim to překazili. Tady by se daly taky přeloužit kaly a odvaly v Kníně, Jílovém, nebo v Roudným, ale je to ekologicky/politicky neprůchozí, stejně jako nová těžba - Čelina, Kašperky atd. Určitě je to dobře, jenom je divný, že lithium a mangan jo a zlato ne. Ale chemická metalurgie toho lithia a manganu je odlišná od zlata, různý srážení hliníkem a tak, možná ještě větší svinstvo, než zlato - jde vygooglit.
Největší svinstvo je nelegální těžba v Africe, tam to snad amalgamujou se rtutí - rozdrcená ruda se rozetře se rtutí, to vytvoří amalgámové kousky, který z toho písku vyndáš, amalgám zahříváš, rtuť se odpařuje, a protože je taky drahá, tak se jí snažíš primitivně zachytit, část jí uteče, rtuťový páry jsou prudce jedovatý, do dvou let jdeš "bohatej" pod kytky - pokud ne dřív, když to od tebe "vykoupí" wagnerovci Kalašnikovem.

já tu jednu nemoderní viděl v televizi. Zlato v Kyrgyzstánu, snad jim nějaké auto naložené kyanidem spadlo do řeky nad vesnicí. 22 let nazpět. https://www.rferl.org/a/qishloq-ovozi-k ... 97137.html Myslím, že to taky byla nějaká australskokanadská špína:).
U Ralska ani nevím, jestli je to zavřený kvůli loužení anebo kvůli uranu anebo kvůli obojímu, jo a určitě to nebyl kyanid ale kyselina sírová.
K tomu Rumunsku, o tom jsem četl na Ekolistu, to vyšetřovali i Češi. Vzpomněl jsem si na to už při té Bečvě, protože tam popisovali tu jasně červenou barvu, co mají žábry při otravě. Kyanid se našel do konce proti proudu a na přítocích, protože jakmile už byla znečištěna řeka, tak tam naráz svoje odpady vylili všichni v dosahu...To bylo docela strašný.
Ten mangan se těží z popílku u Chvaletic ne? To začali taky přetěžovat asi rok zpátky.
Jinak, určitě by se Ti líbila návštěva Chrustenické šachty, tam těžbě zlata kyanidem věnovali celý jeden panel. A exkurze tam je dost zážitek, ukázka vzduchového bagru ve štole, krásná průvodkyně tam vrtá vrtačkou na vzduch na stojanu a mrská to s ní, jakoby střílela z americký padesátky.. fakt to stojí za návštěvu.
Nezapomínat na naší brdskou Jahodovou horu, tam se uvažovalo o tom, že průzkumné vrty kvůli americkému radaru byla ve skutečnosti zlatá prospektorská činnost Kanady..