Přemýšlel jsem, jestli to hodím k Brenu, nebo sem. Ale nakonec sem. Je to spíš o systému státních zakázek.
"Čtení na teplé "podzimní" večery o tenderech Ministerstva obrany. CZ805 vs FN SCAR. Článek zkopírovaný ze strelectvi.cz od autora DPMS
Příklad velmi kontroverzního českého "tendru", který se nakonec stal de facto obecně kopírovaným vzorem…
Mnoho nezasvěcených je dodnes přesvědčeno, že zbrojní tendry obvykle znamenají rozsáhlé a náročné testování, srovnávání a kvalifikované posuzování výkonů a vlastností prověřovaných zbraní, kdy konečný výběr vítěze je většinou proveden na základě nejlepšího poměru výkon/cena. Toto konstatování pro zbrojní tendry na západ směrem od našich hranic celkem, samozřejmě až na nějaké výjimky, sedí, pro výběr zbraní ve všech lukrativnějších kontraktech v ČR však nikoli.
Po přečtení níže uvedeného čtenář pochopí, že věci znalý uživatel, po vhodném vytipování okruhu výrobků pro komparační testování, je schopen, za pouhé jedno odpoledne na střelnici, dopracovat se přímou komparací zbraní ke smysluplnějším a mnohem objektivnějším závěrům pro výběr produktu nejvhodnějšího, než státní správa v časově a administrativně náročných formálních tendrech s nákladem státního rozpočtu na jejich uskutečnění v řádu mnoha set tisíc, či spíše milionů Kč.
Mnohé by v této spojitosti jistě zajímalo, jak tedy byla vybrána velmi kontroverzní a problematická útočná puška CZ 805 Bren do výzbroje MO ČR, jako nabídka tehdy nejvýhodnější, která má být z výzbroje A ČR doslova po pár letech služby (nákup od 2011-2015), v poměrně krátkém časovém horizontu pro „velký úspěch“ zcela vyřazena … (nákupy předmětné výzbroje jsou obvykle plánovány s životností min. na 20 let, a tak tomu bylo i u inkriminované CZ 805, v praxi pak slouží ruční palné zbraně u řadových jednotek i mnohem déle, u produktů CZUB to však doposud obvykle končí předčasným přezbrojováním)…
Tady je tedy velmi stručný popis výběru:
Nejprve bylo vyhlášeno výběrové řízení, tehdy ještě mimo režim zákona, kdy si zadávací dokumentaci sice vyzvedlo 27 zájemců, logicky, neboť výrobců útočných pušek ráže 5,56x45 na světovém trhu je nemálo. Po prostudování podmínek, kdy účastníkem mohla být pouze česká firma s příslušnými povoleními pro obchod s vojenským materiálem, která však současně musela doložit reference k větším kontraktům se státními ozbrojenými složkami, což bylo při diskriminačním přístupu k většině potenciálních dodavatelů ze strany českého státu a MO ČR pak zejména, pro drtivou většinu z nich zhola nemožné, byť na zdejším trhu zastupovali renomované a velké zahraniční výrobce. Při dodávce zbraní ze zahraničí by dále musel dodavatel vykompenzovat ztráty domácího průmyslu ve výši 100% ceny kontraktu (tzv. offsetový program), tzn., najít pro české firmy kontrakty ve výši plné ceny předmětné zakázky, a navíc ještě 20% objemu kontraktu realizovat (vyrobit) přímo v ČR, přitom kompletní nabídku na vše MO ČR požadované zboží podat ve lhůtě jednoho měsíce (od 18. listopadu do 18. prosince 2009), tj. v období na samém konci roku, kdy mají firmy obvykle mnoho jiných starostí. Nabídku nakonec, jak známo, podaly jen firmy dvě. (diskriminační filtr tedy zafungoval tak, jak bylo nepochybně zadavatelem již dopředu plánováno…)
Jen připomínám, že v termínu pro podání nabídek MO ČR obdrželo nabídky dvou společností, a to MPI GROUP, s.r.o. a Česká zbrojovka, a.s.
Přitom v odborných kruzích je všeobecně známo, že tak rozsáhlý soubor požadavků nelze zodpovědně doložit v tak krátké časové lhůtě jednoho měsíce, a že oba přihlášení uchazeči znali, díky „správným“ kontaktům na vlivné lidi z MO ČR, podmínky „tendru“ o mnoho měsíců dopředu a tudíž se mohli po formální stránce dostatečně připravit.
Co k tomu mj. říká NKÚ, kontrolní závěr z kontrolní akce 16/05
cituji:
„preference pořízení ÚP z produkce národního výrobce však byla zřejmá z předkládací zprávy k usnesení vlády č. 1443/200944. Přestože si zadávací dokumentaci vyžádalo celkem 27 uchazečů, nabídku podali pouze dva. Jedním z důvodů minimálního počtu obdržených nabídek mohla být i 30denní lhůta (od 18. listopadu do 18. prosince 2009) stanovená pro podání nabídek. Tu hodnotí NKÚ jako krátkou, neboť předmětem veřejné zakázky nebyla pouze zbraň, ale celý zbraňový komplet obsahující kromě vlastní zbraně také zejména optiku, optoelektroniku a munici. Takto široký sortiment vojenského materiálu nebývá obvykle v portfoliu výrobců zbraní, uchazeč tedy musel uskutečnit řadu jednání s dalšími výrobci a provést nutné ověřovací zkoušky, aby mohl komplexní nabídku podat. Zahraniční uchazeč musel kromě výše uvedeného splnit i náročné podmínky tzv. offsetových programů“.
Na základě požadavků Generálního štábu AČR byla zakázka sice zadaná jako vícekriteriální soutěž, pozorný čtenář „Střelectví“ již velmi dobře ví, že o miliardové zakázce se ale rozhodovalo bez jakékoli komparace nabízených zbraní, dokonce i bez základního fyzického seznámení zástupců MO ČR s nabízenými zbraněmi a příslušenstvím, a to výhradně na základě několika ryze formálních kritérií. Největší váha pro hodnocení nabídek byla položena na nabízenou cenu a dále pak na plnění několika výrobci deklarovaných technických parametrů:
a) Celková cena zboží bez DPH (Kč) - 60%
b) Hmotnost celého kompletu zbraně (kg) - 20 %
c) Účinný dostřel (m) - 15%
d) Životnost hlavně (počet výstřelů) - 5 %
A jak takové vyhodnocení „tendru“ vypadalo v praxi:
MPi (FN SCAR)
celková cena bez DPH 905 435 507,02 Kč
přidělené body dle stanoveného klíče 60,0
hmotnost celého kompletu zbraně 5,817 kg
(plný zásobník, popruh, granátomet, kolimátor)
přidělené body dle stanoveného klíče 20,0
účinný dostřel útočné pušky 400 m
přidělené body dle stanoveného klíče 12,0
životnost hlavně 20 000 výstřelů
přidělené body dle stanoveného klíče 5,0
celkový počet bodů 97,0
CZUB (CZ 805 Bren)
celková cena bez DPH 918 926 259,00 Kč
přidělené body dle stanoveného klíče 59,12
hmotnost celého kompletu zbraně 6,436 kg
(plný zásobník, popruh, granátomet, kolimátor)
přidělené body dle stanoveného klíče 18,08
účinný dostřel útočné pušky 500 m
přidělené body dle stanoveného klíče 15,0
životnost hlavně 20 000 výstřelů
přidělené body dle stanoveného klíče 5,0
celkový počet bodů 97,2
citace z příslušného protokolu:
„Na základě vyhodnocení hodnotících kritérií stanovených zadávací dokumentací určila hodnotící komise vítězem veřejné zakázky „Útočná puška s podvěsným granátometem – nákup“ uchazeče č. 2 Česká zbrojovka a.s.“
Originální tabulka z protokolu je v příloze.
A tak „výběrová“ komise, která oba zbraňové komplety fyzicky netestovala a ani reálně neviděla, díky stanoveným vahám pro jednotlivá kritéria, jen dosadila do příslušného, celkem triviálního vzorce zjištěné hodnoty a politicky preferovaný „vítěz“ „tendru“ na dodavatele útočných pušek pro MO ČR byl na světě.
Vyhrála tedy nabídka dražší, s citelně hmotnějším zbraňovým kompletem, a já dodávám, že na rozdíl od konkurenta i s kompletem bez jakýchkoli referencí, který nebyl sériově vyráběn, s kompletem, u kterého, co se týče výrobcem deklarovaného dokončení vývoje, panovaly již tehdy opravdu velké pochybnosti!
Je evidentní, že o vítězi nepochybně rozhodl výrobci deklarovaný účinný dostřel. Tento parametr měl ještě jeden zajímavý aspekt. MPi, v dodatečném vysvětlení, které na žádost zadavatele MO ČR poskytli oba uchazeči, změnilo původně deklarovanou hodnotu 400m na 600 m s tímto vysvětlením:
„Výrobce udává účinný dostřel při použití pouze základních mířidel a při 75% zásahu čelem stojící figury postavy (terč C11). Dle metodiky užívané v České republice se pro stanovení účinného dostřelu uvažuje 50% pravděpodobnost zásahu čelem stojící postavy (1,5x0,5m). Při této definici a za použití optického zaměřovače je účinný dostřel útočné pušky FN SCAR 600m, jak potvrdil výrobce (definice nebyla součástí zadání, čímž došlo k rozdílné interpretaci tohoto parametru).“
Výběrová komise však na tuto, přiznejme, že logickou argumentaci uchazeče MPi nereflektovala, a ani se nepokusila srovnání zbraní v parametru účinného dostřelu jakkoli objektivizovat.
Co k tomu mj. říká NKÚ, kontrolní závěr z kontrolní akce 16/05
cituji:
„O vítězném uchazeči rozhodlo bodové hodnocení dílčího kritéria účinného dostřelu. V důsledku toho MO vybralo nabídku s vyšší cenou a vyšší hmotností. Deklarované kritérium účinného dostřelu bylo ověřeno až po uzavření kupní smlouvy, kdy k úspěšnému absolvování zkoušky stačilo provést střelbu s přesností zásahů 50 %.“
Z výše uvedeného je patrné, že šlo o naprosto formalizovaný proces, s maximálním vyloučením odbornosti, kde k přímé komparaci výrobků vůbec nedošlo, kdy uživatel se s vybranými zbraněmi seznámil až po podpisu kupní smlouvy (a popravdě, byl zděšen…, proto i letitý a v podstatě i neúspěšný dovývoj Brenu CZ 805), přičemž formální výběr na základě několika obecných kritérií byl od samého počátku krajně problematický, a hlavně, zvládly by ho (dosadit hodnoty do vzorce) v podstatě i mírně poučené sekretářky. A pak že nelze do výzbroje MO ČR (Armády ČR) vybrat novou útočnou pušku bez jediného výstřelu! 
Po odborné stránce šlo nepochybně o akt naprostého zoufalství.
Bohužel, tento způsob výběru, byť v sofistikovanější podobě, se dnes stal naprostým standardem pro česká „výběrová“ řízení (tedy pokud se zakázky politicky preferovanému dodavateli rovnou nepřidělí napřímo) a počet těch, kde by se produkty ve zkouškách opravdu vzájemně komparovaly, je velmi blízký nule. Pokud k nějaké komparaci, či obdobnému srovnání zbraní v minulosti došlo, šlo o řádově mnohem menší zakázky, kdy si kvalitní výběr vynutil zpravidla samotný uživatel. Po odborné stránce by jistě obstál výběr sa HaK MP5, či pistolí Glock pro ÚRN (ve zkouškách se vystříleno opravdu slušné množství munice, tj. mnoho desítek tisíc ran), ale tyto výběry zbraní by nepochybně již nevyhověly dnešním administrativně byrokratickým procesům a pravidlům. Dnes rozhoduje především forma, nikoli obsah, a stát žádné odborníky de facto k výběru zbraní a podobných komodit již nepotřebuje, což místní lobby umožňuje (usnadňuje) i nákup druhořadé výzbroje za přemrštěné ceny. Komu tento velmi pochybný trend vyhovuje, vysvětlovat netřeba…
Takže, za pouhé jedno odpoledne na střelnici šlo při fyzické komparaci obou tehdejších zbraňových kompletů (FN SCAR a CZ 805 Bren) rozhodnout mnohem účelněji, efektivněji, hospodárněji, objektivněji a racionálněji a jak dnes víme, i bez dodatečných problémů a škod v řádu jednotek miliard Kč pro státní rozpočet. Ale pro takto jednoduchá a průhledná porovnání zde není politická vůle. Kdyby si ozbrojené složky vybíraly skutečně nezávisle a sami, kdo by pak promazával zdejší politická soukolí...
DPMS"
. Vidime ako odborne sa zbrane vyberaju. Ked je treba, vyhra drahsia a tahsia puska.