Účinok kumulatívnych striel je celkom dobre zdokumentovaný. Pri priestrele panciera sa vytvoria vačšinou dva kužele o rôznych vrcholových uhloch.Priestrelom vniká do bojového priestoru prúd plynov a ktorý vytvára tlakovú vlnu. V tanku sa vytvorí tlak približne 100000 až 25000 Pa,ktorý pre vyradenie posádky z boja nedostatočný. Pre účinné vyradenie osádky je potrebné dosiahnuť tlak 800000 Pa až 1MPa. No kumulatívka má schopnosť vytrhnúť z paciera aj malé úlomky avšak z vysokou termodynamickou teplotou a tie narobia najvic škody na živej sile a spôsobia aj požiar v bojovom priestore. Priebojnosť kumulatívky však zaleží na ráži strely,podľa názoru odborníkov na účinné ničenie moderných tankov je nutné použiť ráž od 152mm a to je pre takové kanony asi veľa, hlavne pri jednotnom strelive západných tankov.Dzin píše:Hele, mě na VA Brno tvrdili opak.Pátrač píše:
Studoval jsem VVŠ PV LS a neučili nás blbci.Ale vážně, přečetl jsem si diskuzi o kumulativní munici a řekl jsem si, že zareaguji na celek, než abych psal na jednotlivé příspěvky.
Podstatou je si odpovědět, co vlastně kumulativní munice resp. kumulativní paprsek je. Nemyslím teď třeba obrázek, jaký postoval Pátrač, nebo jak probíhá probíjení, případně to jak vypadá, což popisoval Alchymista, ale co to je na základní úrovni.HEAT a kumulativní paprsek
Kumulativní munice probíjí pancíř tak, že se z energii výbuchu slože v hlavici vytvoří kumulativní paprsek a probije pancíř. To znamená, že munice HEAT přeneseně není nic jiného, než směrová nálož. Tedy taková nálož, kde je energie výbuchu směrována určitým směrem, místo aby šla obecně do prostoru. V našem případě se snažíme o to, aby co nejvíce energie bylo směrováno na co nejmenší plochu. Této směrované energii se potom říká kumulativní paprsek (opět, nyní nebudu řešit strukturu, co obsahuje uvnitř a tak jde jen o princip onoho přenosu energii, o kterou nám jde, nejedná se jen a pouze o energii, ale o popis efektu škody paprsku, jestli mě někdo chce chytat za slovíčka, potom dopředu ano, má pravdu).
Z toho potom logicky plyne, co se stane, když paprsek probije pancíř a dostane se do bojového prostoru. Jak už jsme si řekli, není to nic jiného, než energie výbuchu a proto efekt paprsku uvnitř vozidla je identický, jako když bych v něm odpálil výbušninu. Ale současně si stále musíme uvědomovat, že se jedná o směrovou explozi. Jak už jsme si řekli, u směrových výbušnin se snažíme koncentrovat energii výbuchu do jednoho směru, na jedno místo atd. V ideálním případě by to tedy bylo, že poškození bude jen a pouze v tomto místě a kolem něj bude vše netknuté. Což samozřejmě není možné. Ale podstata je, že úplně stejně to je i s kumulativním paprskem. On se bude snažit stále zůstat konzistentní, neporušit se. To je to, oč se snažíme a z podstaty věci nemůžeme udělat, aby se choval jinak před pancířem a jinak za ním. Ke změně samozřejmě dovhází vlivem průniku pancířem, tedy přechodem z rozdílných prostředí a paprsek má tendenci se rozrušovat, tedy uvolnit svojí energii d oprostoru. Ale tomu se zase snažíme konstrukcí zabránit.
Paprsek tedy pronikne do bojového prostoru a tudíž se v něm zachová jako odpálená směrová nálož. Jeho energie je tedy směrována kolem osy jedním směrem. Dojde samozřejmě k expanzi kolem této osy, ale ne do celého prostoru. Kdybychom dokázaly udělat ideální paprsek, potom by nedošlo k řádné expanzi a paprsek by působyl jen ap ouze ve svojí ose.
Co se bude dít dál, záleží na energii, kterou paprsek obsahuje. Čím více ji samozřejmě bude, tím větší bude poškození, ale stále musíme mít na paměti, že poškození bude odvislé od způsobu působení a to je směrové. V ideálním případě bude energie tolik, že se začneodrážet a působyt v uzavřeném prostoru další poškození. V těch dalších dojde k proražení protistěny a energie půjde zcela mimo vozidlo a nebo jí bud etak málo, že se spotřebuje či absorbuje bez dalších škod. Jak je vidět, nejvíc ublíží tomu, co se nachází v přímém směru působení. Naprosto stejně je to i s tím ohřevem uvnitř tanku. Bude úplně stejný, jako bychom tam odpálili směrovou nálož o energii paprsku. Dál už působení energie paprsku uvnitř bojového prostoru tanku nebudu rozebírat, představit si to umíme všichni.
Jen ještě k poškození střepinami vytrženého pancíře. Opět z funkce paprsku, budou to jen střeliny, které se vytvoří probitím, tedy na poměrně úzké ploše kolem osy paprsku. Z praxe jsme viděl, že 100mm kumulativní střela z D-10 dělá průstřel o tloušťce cca 1 cm a pancíř se může rozdrolit do tloušťky až 3 cm, ale nemusí. Vzniklý tlouk (je lépe mluvit o něm, než o střepinách) se potom ale bude opět pohybovat ve směru působení paprsku, tedy na poměrně úzké a směrované dráze. Jeho působnost v bojovém prostoru je potom minimální, prakticky jen na předměty a lidi, kteří jsou v jeho přímé linii.
Finálně, jak už jsme si uvedli, z výše zmíněného plyne, že největší nebezpečí je proto, co se nachází v přímé linii paprsku. Proto je důležité, aby se tam toho nacházelo co nejméně. Ohledně toho, jak dojde k ohřevu vnitř tanku, ano, ale je to přímo odvislé od energie, kterou paprsek obsahuje a jeho následném chování plynoucí z jeho směrové účinosti. Podobně i z rázového šoku. Efekt prostě není všesměrový, ale soustředěný.
zdroj:delostrelecká a tanková munícia
