AČR kampak kráčíš?

[Juraj Tichý]

To je úplne iná story a ta jediná relevantná.

U nás boli tiež...

[Choroš]

Kritika nosnosti mostů se tady vyvracela už mnohokrát. Kritikům západních MBT by jistě vadil i dostatečně lehký Oplot nebo cokoliv jiného než Armata...

Nevšiml jsem si, že by jí někdo vyvrátil, a to jsem se je snažil sledovat dosti pozorně. Nejsem zastánce ani západních ani ruských tanků, spíš si myslím, že třicet kusů nemá vojenský ani ekonomický smysl.

Tak to řeknu jinak. Abramsy i Leopardy u nás už byly několikrát na cvičeních/prezentacích. Vždy se dostali tam kde bylo potřeba.

Jistě, protože nikdo neudělá cvičení, neřkuli prezentaci tak, aby nešla zvládnout.
Nejde přece o to, že těžký tank není schopen překonat řeku. Jistěže je, ať už přes most nebo s ženijní podporou. Ale jde o to, že v reálu bude muset více tanků překonávat více toků, a to nejspíše dost rychle. Pokud nikdo ze zastánců 60+ tunových tanků nevidí problém v cestě skupiny takových tanků cestou, kterou jsem popsal (7 mostů s nosností 32-46 tun na dvaceti kilometrech), snad by tedy mohl konkrétněji popsat, jakým způsobem jí vykonají, a co všechno to bude obnášet. Včetně toho, že taky musejí někudy jet zpátky, a musí za nimi následovat další vozidla, čili mosty nesmí moc utrpět. Kromě toho budou muset manévrovat, nejen jet vpřed a vzad, ale budou ty kanály překonávat nejspíše vícekrát. Já bych to vážně chtěl vědět. Klidně mě odkažte na nějakou starší diskusi, kterou jsem třeba přehlédl.

[tomas.kotnour]

Operační příprava státního území

Operační příprava státního území je souhrn opatření vojenského, ekonomického a obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva.

[Juraj Tichý]

Choros: koľko z tých mostov na tých 20kilometroch by dokazali tanky obísť, po zenijnej priprave brehov tokov a následným brodenim toku rieky/potoka?

Okrem iného nosnosť 32-46 ton je ako píšeš s rezervou.(napísal som kanaratovi, ktorého mama bola projektantka diaľničných mostov, nech zistí aka rezerva sa robila. Ked budem nat odpoveď, doplnim)
Nosnosť sa vsak da zvýšiť rôznymi dočasnými podperami a vystuzou. Robi sa to bezne pri presunoch ťažkých bremien. Takto napríklad prevazali nejake 200tonove monštrum do Slovnaftu z bratislavského prístavu.

A ešte doplňujúca otázka. Tie mosty o ktorých hovoríš, su dvojprudove, štvorprudove? Maju jednu ci dve mostovky?
Ak su dvojprudove s jedinou mostovkou, tak je to logicky 32-46 ton v jednom smere. Nie? A teda realna nosnosť je 64-92ton pre jediné vozidlo/tank.

[Choroš]

Jeden proud sem, druhý tam.
Pokud by to tak s tou nosností bylo, bylo by to dobře.

[tomas.kotnour]

Ak su dvojprudove s jedinou mostovkou, tak je to logicky 32-46 ton v jednom smere. Nie? A teda realna nosnosť je 64-92ton pre jediné vozidlo/tank.

To pak vypadá tak, že je na mostě zákazová značka s hmotností a pod tím dodatková tabule s nápisem "JEDINÉ VOZIDLO ... t", při čemž není pravidlo, že hmotnost tohoto jednoho vozidla je dvojnásobná. Přes jeden takový most občas jedu a ten je 35t či jedno vozidlo 42t.

Ještě doplním, že značkou musí být označen každý most, jehož normální zatížitelnost je nižší než 26 tun a výhradní zatížitelnost nižší než 48 tun.

Normální zatížitelnost - Normální zatížení složené z vozidel stejné tíhy (hmotnosti) jedoucích za sebou ve vzájemném odstupu 3,00 m. V příčném uspořádání se uvažuje tolik řad vozidel, kolik jich lze při šířce řady 2,50 m a rozestupu řad
0,50 m umístit mezi zvýšené obruby nebo zábradlí (pokud nejsou zvýšené obruby). S přesahováním karoserie vozidla nad chodník se při tom nepočítá. Na chodnících se zároveň předpokládá rovnoměrné pohyblivé zatížení 4,0 kN/m2
Výhradní zatížení - působící jako jediné pohyblivé zatížení na mostě zároveň s rovnoměrným zatížením chodníků, uvažovaným v hodnotě 4,0 kN/m2 (nebo větší, úměrné hustotě pěšího ruchu). Do výpočtu se umístí do nejúčinnější polohy kdekoliv mezi zvýšenými obrubami nebo mezi mostními zábradlími (pokud nejsou zvýšené obruby) a kdekoliv po délce mostu.
Výjimečné zatížení - výpočtem z výhradního zatížení, a to vynásobením jeho hodnoty součinitelem 1,82. Pro takto získané zatížení se přepočítá nosná konstrukce při pružném chování, za vyloučené tažené oblasti, s namáháním výztuže na mezi pružnosti.
(dle ON 73 6220:1964)

[tomas.kotnour]

Tohle jsem hledal
Ministerstvo dopravy ODBOR INFRASTRUKTURY - STANOVENÍ ZATÍŽITELNOSTI MOSTŮ PK navržených podle norem a předpisů platných před účinností EN
Normy platné k rokům 1887, 1904, 1929, 1937, 1951, 1953, 1964, 1968, 1976, 1983, 1986, 1988, 1989, 1992, 1996

[Nesher]

AČR prostřednictvím NSPO pořizuje 4 komplety UAV Puma (12 draků) za cca 121 mil. Kč včetně DPH.
https://www.czdefence.cz/clanek/ministe ... d=14142700

[Zemakt]

https://www.avinc.com/uas/puma-ae

[Scotty87]

Armáda dá zhruba miliardu za terminály v projektu satelitní komunikace MILSATCOM

[Choroš]

Tak jsem se v tom pokusil zorientovat, a už jsem si myslel, že to celkem chápu, jenže... ono se leckde udává ta výše uvedená věta „značkou musí být označen každý most, jehož normální zatížitelnost je nižší než 26 tun a výhradní zatížitelnost nižší než 48 tun“. Z čehož jsem vyvodil, že 60-70t tanky by mohly mít na většině mostů spíše problémy. Jenže pak jsem našel novelizovanou vyhlášku 338/2015, ve které se říká:

Cituji „§ 30 Zatížení mostních objektů (1) Mostní objekty se navrhují pro zatížení, které se dělí do dvou tříd: a) zatěžovací třída A - pro veškeré mosty převádějící dálnice, silnice I., II. třídy, dále silnice III. třídy, které byly určeny příslušným silničním správním úřadem, a místní komunikace I. a II. třídy, b) zatěžovací třída B - pro místní komunikace III. třídy a silnice III. třídy, které nebyly určeny do třídy A podle ustanovení písmene a). Bližší podrobnosti obsahuje doporučená ČSN 73 6203. (2) Výjimečné zatížení mostů zvláštními vozidly nebo soupravami, které jsou pro silniční provoz připuštěny jen na povolení, se posuzuje na základě statického výpočtu jako zvláštní užívání komunikace podle § 25 zákona.
§ 31 Zatížitelnost mostů (1) Stanovení zatížitelnosti mostů, případně její vyznačení na mostech zabezpečuje vlastník nebo správce mostu. (2) U všech stávajících mostů na komunikacích se stanoví zatížitelnosti podle závazné ČSN 73 6220; při nižší zatížitelnosti (normální, výhradní nebo jednou nápravou) musí být osazeny příslušné dopravní značky.“ Konec citace.

No, a když se použijí orientační údaje ze Stanovení zatížitelnosti mostů... TP 200 (tabulky 2.5.4.1 a 2.5.4.2), a to zatížitelnosti podle délky mostu (protože typ kontrukce, kvalitu betonu a jiné potřebnosti k přesnějšímu výpočtu těžko zjistím), pro mosty, které mě konkrétně zajímaly, vychází: pro délku 9 metrů je výhradní zatížitelnost ve třídě A („co unese“ – jediné vozidlo a nic dalšího) 83 tun, a pro délku 15 metrů 94 tun. Normální nosnosti (tj. jak těžká vozidla se tam mohou pohybovat bez omezení) jsou tabulkově pro stejné délky 40 a 46 tun. Zatížitelnost každého mostu zohledňující materiál, konstrukci atd. je v jeho technické dokumentaci, ale reálné hodnoty mohu být dost jiné než je tam uvedeno, a to směrem nahoru (postavili to kvalitněji) i dolů (postavili to hůře, případně se na tom podepsal věk a používání, zatížení není prostorově ideální). A vyhláška nařizuje dát ceduli ke každému mostu, jehož zatížitenost (normání nebo výhradní) je nižší než požadovaná, tomto případě A. Protože si vybavuji jen cedule s počtem tun (nikde není „pouze jediné vozidlo...), sice by měla být snížená normání nosnost (třeba na 36 tun), ale ne ta výhradní, čili 60-70 tunové vozidlo by mělo po mé modelové trase teoreticky projet bez potíží.
Možná jsem to nějak zmotal; možná to je v těch normách, které nemám. Vím prdlajs.

[Scotty87]

Znění koaliční smlouvy pro oblast obrany.

Obrana
· Základem obrany ČR je členství v NATO. Musíme si plnit své závazky. ČR bude dávat 2 % HDP na obranu už v rozpočtu na rok 2025. Prosadíme legislativní zakotvení této hranice.
· Zavedeme víceletý rozpočtový rámec, který obranný rozpočet stabilizuje a zefektivní.
· Budeme se zasazovat o to, aby si NATO nadále zachovalo vedle vojenské akceschopnosti i politickou soudržnost a schopnost geopoliticky sjednocovat Západ proti vnějším hrozbám (zejména Rusku).
· Při zajišťování kolektivní bezpečnosti musí EU postupovat v souladu s NATO a USA. Budeme dále posilovat transatlantickou vazbu.
· Podpoříme zapojení českého obranného průmyslu do projektů financovaných z Evropského obranného fondu a Inovačního fondu NATO.
· Budeme usilovat o to, aby Aliance posilovala obranyschopnost svého východního křídla, kde adekvátně zvýšíme zapojení Armády ČR.
· Posílíme financování projektů vědy a výzkumu v oblasti obrany a bezpečnosti.
· Budeme naplňovat Koncepci výstavby AČR 2030 a realizujeme klíčové vyzbrojovací modernizační projekty.
· Zaměříme se na budování odolnosti vůči hybridním hrozbám.
· Budeme dále zvyšovat atraktivitu Aktivních záloh. Zasadíme se o systematickou přípravu občanů na krizové situace.
· Podpoříme rozvoj domácích výrobních kapacit a know-how pro dodávky výstroje, výzbroje a služeb pro ozbrojené síly a bezpečnostní sbory ČR. Budeme vyžadovat aktivní zapojení českého průmyslu do akvizic ze zahraničí a upravíme legislativu tak, aby se zvýšila podpora exportu produktů a služeb českého bezpečnostního a obranného průmyslu, včetně pomoci se zárukami, financováním a prodeji formou vláda–vláda.
· Změníme legislativu v oblasti ochrany kritické infrastruktury, přípravy na krize a krizového řízení tak, aby mohl být do přípravy na krize ve větší míře zapojen domácí bezpečnostní a obranný průmysl.
· Nedemokratickým státům neumožníme přístup ke klíčové infrastruktuře ČR.

[Scotty87]

[Scotty87]

Podle DeníkuN bude vést výbor pro obranu Lubomír Metnar. Dojde tedy patrně k zajímavému prohození osob kdy bývalá předsedkyně patrně zamíří pro změnu do čela ministerstva obrany.

[Scotty87]

Nové výzvy pro nové vedení resortu obrany

[Juraj Tichý]

Nové výzvy pro nové vedení resortu obrany

Určitým, a zdánlivě nejjednodušším způsobem, jak udržet stávající cenu, je snížení počtu objednaných kusů. Ale ani zde není situace zcela jednoznačná. Nelze např. říci, že pokud by se počet objednaných BVP snížil o pouhou sedminu (z nyní plánovaných 210 ks na 180 ks)

U nás sa zvolilo riešenie, najprv bojové verzie - 152ks za 1,739 mld€. Až potom zvyšných 71 kusov obslužných pásakov ako sú dielne, výbušný odmíňovač, mínový vrhač, ženijná podpora, uvoľňovacie, samohybný mínomet, čiže verzie ktoré ešte na podvozku BVP, T-72 či ťahané mínomety vydržia kľudne aj 10 rokov.

1,739mld€ je 44,4mld CZK. Keďže prieskum trhu prebiehal u nas prioritne tento rok, tak cenove odhady by mali byt v celku presne.

Objevily se také úvahy o tom, že by místo některých BVP, zvláště pak různých speciálních verzí, dané úkoly mohly plnit jiné typy obrněné techniky – nejčastěji se hovoří o vozidlech TITUS. To je skutečně možné řešení, už třeba proto, že vozidla TITUS jsou levnější a mají i výrazně úspornější provoz

Tu by ma zaujimalo, čo konkrétne z pásových vozidiel, by ste chceli nahradiť Titusom? Nejak ma nenapadá nič.

EDIT: Opravujem, samohybný mínomet by sa dal umiestniť na Titus.

[Skeptik]

Znění koaliční smlouvy pro oblast obrany.

Obrana
· Základem obrany ČR je členství v NATO. Musíme si plnit své závazky. ČR bude dávat 2 % HDP na obranu už v rozpočtu na rok 2025. Prosadíme legislativní zakotvení této hranice.
· Zavedeme víceletý rozpočtový rámec, který obranný rozpočet stabilizuje a zefektivní.
· Budeme se zasazovat o to, aby si NATO nadále zachovalo vedle vojenské akceschopnosti i politickou soudržnost a schopnost geopoliticky sjednocovat Západ proti vnějším hrozbám (zejména Rusku).
· Při zajišťování kolektivní bezpečnosti musí EU postupovat v souladu s NATO a USA. Budeme dále posilovat transatlantickou vazbu.
· Podpoříme zapojení českého obranného průmyslu do projektů financovaných z Evropského obranného fondu a Inovačního fondu NATO.
· Budeme usilovat o to, aby Aliance posilovala obranyschopnost svého východního křídla, kde adekvátně zvýšíme zapojení Armády ČR.
· Posílíme financování projektů vědy a výzkumu v oblasti obrany a bezpečnosti.
· Budeme naplňovat Koncepci výstavby AČR 2030 a realizujeme klíčové vyzbrojovací modernizační projekty.
· Zaměříme se na budování odolnosti vůči hybridním hrozbám.
· Budeme dále zvyšovat atraktivitu Aktivních záloh. Zasadíme se o systematickou přípravu občanů na krizové situace.
· Podpoříme rozvoj domácích výrobních kapacit a know-how pro dodávky výstroje, výzbroje a služeb pro ozbrojené síly a bezpečnostní sbory ČR. Budeme vyžadovat aktivní zapojení českého průmyslu do akvizic ze zahraničí a upravíme legislativu tak, aby se zvýšila podpora exportu produktů a služeb českého bezpečnostního a obranného průmyslu, včetně pomoci se zárukami, financováním a prodeji formou vláda–vláda.
· Změníme legislativu v oblasti ochrany kritické infrastruktury, přípravy na krize a krizového řízení tak, aby mohl být do přípravy na krize ve větší míře zapojen domácí bezpečnostní a obranný průmysl.
· Nedemokratickým státům neumožníme přístup ke klíčové infrastruktuře ČR.

Jen pro připomenutí - Programové prohlášení Babišovy vlády - část Obrana
Lze tomu snad něco vytknout ??? Připadá mi to skoro stejné.
I oni měli deadline pro 2% rok 2025.

Budeme aktivní v OSN, EU, NATO a dalších organizacích v souladu se zájmy České republiky, budeme prosazovat rovnoprávnou spolupráci mezi státy a zapojení do úsilí čelit mezinárodnímu terorismu a kyberterorismu pro ochranu občanů České republiky.

Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021. Finance musí jít ruku v ruce s dobře připravenými a racionálními akvizičními projekty. Zavazujeme se předložit přesný plán financování a investic do roku 2024 a dál.

Armáda České republiky je tu primárně pro občany, proto bude i nadále spolupracovat s ostatními složkami v rámci IZS.

Budeme i nadále pokračovat ve stabilizaci Armády České republiky a v navyšování jejího rozpočtu s ohledem na vývoj bezpečnostní situace.

Armádu České republiky budeme vybavovat přednostně domácí výstrojí a výzbrojí. Nákupy ze zahraničí budeme pořizovat bez prostředníka a musí jít o techniku, která již prošla testem aktivního nasazení. V těchto případech budeme také vyžadovat zapojení českého obranného průmyslu. Vždy budeme postupovat transparentně.

Pokročíme ve výstavbě kapacit obrany proti hybridním hrozbám a zvláště kybernetickým útokům, které jsou zásadním destabilizujícím faktorem. Za tímto účelem prosadíme novelu zákona o Vojenském zpravodajství a budeme i nadále na tomto poli spolupracovat s nejvyspělejšími spojenci.

Budeme pokračovat v rekrutační politice minulých let, kdy se zvyšuje počet vojáků z povolání z 21 tisíc na 24 tisíc. Cílem je dosáhnout nejpozději do roku 2025 minimálně 30 tisíc vojáků z povolání, doplnění a dozbrojení dvou stávajících brigád a návazně budování dalších jednotek.

Navýšíme počet aktivních záloh. Pokračovat bude i program jednorázového dobrovolného vojenského výcviku.

Revizí mobilizačního systému posílíme schopnost mobilizace a rozvinutí Armády České republiky do podoby obranyschopné a bojeschopné armády včetně budování příslušných záloh a zásob.

V průběhu roku 2018 zahájíme restrukturalizaci systému velení, řízení a struktury Generálního štábu. Jde o nezbytné opatření pro vytváření nových jednotek Armády České republiky i pro efektivní využití rozpočtových prostředků.

Prosadíme legislativu, která podstatně zmírní negativní důsledky evropské směrnice o zákazu držení některých druhů zbraní.

Do základních a středních škol zavedeme civilní přípravu obyvatel k obraně státu jako samostatný předmět.

Zajistíme transparentní výběrová řízení směřující k modernizaci letectva, pozemních sil včetně dělostřelectva, a tím i obranyschopnosti České republiky.

Budeme v NATO a EU prosazovat takovou strategii, která povede k většímu zapojení do řešení migrační krize. Tím je myšlen především větší podíl na řešení konfliktů v těch oblastech, které ilegální migraci generují.

Hlásíme se k záměru potřeby zesílené spolupráce zemí EU v oblasti obrany a zapojíme se do Posílené strukturované spolupráce v obraně (PESCO). Budeme akcentovat především urgentní potřebu účinnější ochrany hranic schengenského prostoru, nutnost reformy Bojových uskupení EU (EU Battlegroups) směrem k větší nasaditelnosti a podpoříme zapojení českého obranného průmyslu do projektů spolufinancovaných z Evropského obranného fondu.

V rámci Středoevropské obranné spolupráce navážeme na vytváření předpokladů pro schopnost řešit případnou další migrační vlnu na tzv. Balkánské cestě. Tato spolupráce rozšiřuje smysluplně koncept V4 o Slovinsko, Chorvatsko a Rakousko, které není členem Aliance, ale o to důležitějším partnerem v rámci EU.

Udržíme a prohloubíme naše tradiční vazby v oblasti obrany s Velkou Británií, jejíž armáda má pro obrannou kapacitu Aliance i Evropy klíčový význam, a to bez ohledu na brexit.

Zajistíme užší a efektivnější kooperaci s partnerskými zahraničními zpravodajskými službami s cílem zvýšení obrany občanů České republiky proti teroristickým útokům.

Členství v NATO je pro zajištění obrany naší země klíčové a nemá alternativu. Bezpečnostní záruky kolektivní obrany ale nejsou samozřejmostí. Chceme být našim spojencům spolehlivým partnerem. Proto budeme věrohodně vytvářet své vlastní obranné kapacity a aktivně přispívat ke kolektivní alianční obraně.

V rámci zpravodajských komunit NATO a EU budeme usilovat o efektivnější vzájemnou informační výměnu. Zavazujeme se i nadále účastnit na mírových misích a dalších aktivitách NATO.

Budeme aktivně přispívat do zahraničních operací NATO, EU či OSN, které budou v souladu s mezinárodním právem a definovanými bezpečnostními a obrannými zájmy České republiky.

Armáda České republiky si v zahraničním působení vytvořila výbornou pověst. Zapojení našich vojáků do alianční spolupráce budeme i nadále podporovat.

V souladu se schváleným mandátem budeme pokračovat v účasti na mírových a výcvikových misích v Afghánistánu (Resolute Support), Iráku a Mali. Budeme přispívat do Předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF) včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).

[Skeptik]

A ještě možná jeden zajímavý graf ... Výdaje ČR na obranu v letech

Do roku 2006 vládla ČSSD (s partnery) ... pokles ze 2,25% na 1,72%
Od roku 2006 do roku 2014 vládla ODS (s partnery) ... pokles z 1,72% na 0,91%
Od roku 2014 do roku 2017 vládla ČSSD s ANO ... nárůst z 0,91% na 1,04%
Od roku 2017 do roku 2021 vládlo ANO s ČSSD ... nárůst z 1,04% na 1,34% přičemž rozpočet v roce 2021 je 85 mld CZK tj. cca 1,55% očekávaného HDP roku 2021

Od roku 2022 by měla zase vládnout ODS s partnery ... tak uvidíme, kam se to reálně pohne (bez ohledu na stávající deklarace - 2% HDP chtěla ODS i v letech 2007-2013)

[Dzin]

Armáda dá zhruba miliardu za terminály v projektu satelitní komunikace MILSATCOM

Tohle je naprosto skvělá věc, která zajistí, že každý útvar AČR bude mít možnost vést svoji vlastní satelitní komunikaci plus samozřejmě další podpůrná kapacita. Oproti současnému stavu je to zlepšení o 100%.

[Scotty87]

Lze tomu snad něco vytknout ??? Připadá mi to skoro stejné.
I oni měli deadline pro 2% rok 2025.

Rozdíl je v tom že ANO svůj slib na 2% HDP v roce 2024 odvolalo. Také růst rozpočtu byl díky stínově koaličním komunistům problematický. Ovšem musí se jim to že cíl na 1.4% HDP splnili, ač po značených problémech. Podstatný rozdíl je slib zakotvení 2% do zákona.