PALBA.CZ

Dzine na PT-16 nebola pouzita ERAWA, len AMAP
AMAP sa da optimalizovat pre rozne hrozby, napr. Polske leopardy maju pridavny pancier (AMAP) optimalizovany primarne proti kinetickym hrozbam

Este mi vysvetli co je povodnym jadrom SRP z T-72 na PT-16, ked podla popisu tam napchali vsetky komponenty z ich LEO 2, na ktore kupili licenciu

Dzin píše:T-72. Jaký konkrétně kanon má být použit? Jediné o čem se mluví je 120mm L/50, ale tím to končí. Jak byla provedena modernizace věže na tento kanon? Pokud vím, zatím se to nezveřejnilo.

Hlavní novinkou je použití nového kanónu západní ráže 120 mm o délce 50 kalibrů (6000 mm). K dispozici je slovenský kanón TG MSB nebo ukrajinský KBM2. Obě zbraně dokáží používat standardní NATO munici - například německé průbojné náboje DM53/63 s wolframovým penetrátorem.

I

klingy píše:Dzine na PT-16 nebola pouzita ERAWA, len AMAP

Podle polských médií jsou korba a věž tanku nově chráněny nejnovějším německým kompozitním a polským reaktivním pancířem (ERAWA 1/2). Nejsilnější čelní pancíř věže dosahuje odolnosti ekvivalentu 800 mm homogenního válcovaného pancíře (RHAe).


Zdroj: http://www.armadninoviny.cz/pt-16-nejno ... -t-72.html

Dzin
Opakuješ stále dokola totéž, ale jediný konkrétní příklad jsi nezvedl
Tedy s výjimkou pancéřování věže, což ale uvádím i já s tím rozdílem, že poukazuji na to, že použitím externího pancíře se Rusům podařilo dosáhnout odpovídající odolnosti, takže modernizované T-72 jsou z přední polosféry vůči PTZ stejně imunní, jako "západní" tanky.
Takže čekám na další KONKRÉTNÍ příklad omezenosti konstrukce T-72 vůči třeba Leopardu 2.
Podotýkám KONKRÉTNÍ tj. něco co Leo2 umožňuje a T-72 ne.

Napadá mne jediné omezení - množství interně vezené munice (dostatečně chráněné ... 22 vůči cca 40-ti kusům)

Aarone primarne sa pise, ze pouziti Amapu na celo veze a korby + dodatocnaa moznost instalacie reaktiveho panciera na boky korby
http://www.konflikty.pl/technika-wojsko ... pieniedzy/

klingy píše:Aarone primarne sa pise, ze pouziti Amapu na celo veze a korby + dodatocnaa moznost instalacie reaktiveho panciera na boky korby
http://www.konflikty.pl/technika-wojsko ... pieniedzy/

Teď jde o to, jestli mají přesnější údaje AN a nebo ta polská sajta...

Jedná se o zmíněný AMAP (Advanced Modular Armor Protection), nástupce pancíře MEXAS, původně od IBD Deisenroth Engineering ale poláci na něj mají mít výrobní licenci.
Jestli ho nazývají ERAWA je už dost jedno, pořád je to AMAP

Ty tanky jsou vyráběny tehdejší technologií s přihlédnutím k tehdejším požadavků a konstrukce je potom jim přizpůsobena. Pro příklad mají malou věž, protože ve své době představovala těžko zasažitelný cíl a má specifický tvar, protože byla vyrobena odléváním a je pro tento postup optimalizovaná z hlediska dosahování maximální pancéřové síly a výrobních nákladů. Jenže s postupem času se schopnost moderních SŘP zasahovat ruskou tankovou techniku stala takovou, že původní záměr přestal platit. Podobně i pancéřová ochrana přestala být účinná a kompaktnost celého řešení zabraňovala jejímu podstatnějšímu zlepšení. Veškerá řešení, která byla zvolena se ukázala jen jako dočasná nebo jednoúčelová.

Dle mých informací kolmo čelně dosahuje T-72M bez era hodnoty ochrany cca. 480-520mm (AP/Heat), s reaktiv. pancířem DYNA 72 pak 620mm (AP) a 1560mm (HEAT).

To je cirka srovnatelné s Leopardem 2A4 a M1A1(HA).

Dzin píše:...
Ty tanky jsou vyráběny tehdejší technologií s přihlédnutím k tehdejším požadavků a konstrukce je potom jim přizpůsobena. Pro příklad mají malou věž, protože ve své době představovala těžko zasažitelný cíl a má specifický tvar, protože byla vyrobena odléváním a je pro tento postup optimalizovaná z hlediska dosahování maximální pancéřové síly a výrobních nákladů. ...

Vlezie sa do T-72 potrebná osádka,vlezie.
Vlezie sa o T-72 125mm kanon s dostatočnou dlžkou penetrátora,vlezie(po úprave nabíjacieho automatu)
Externými pancierovaním dokážeme zvýšiť ochranu tanku na "prijateľnú" úroveň.
Dá sa namontovať HardKill systém,dá.
Treba je urobiť kompromis s 22 strelami v karuseli(skúsenosť z posledných konfliktov je že viac striel nie je ani potreba)
Do motorového priestoru by sa mal pri súčastnch technologiách dať namontovať aj podstatne výkonnejší motor(powerpack).
Takže jediné čo je limitované vnútorným priestorom v tanku je elektronika.Verím tomu že do objemu čo zaberalo nejaké SRP zo 70tych rokov sa v súčastnosti dá zabudovať zariadenie s 1000x väčším výpočtovým výkonom.

Kenavf
Navíc zredukuješ-li vezené střelivo jen na to co je v karuselu, získáš dost místa na jakoukoliv potřebnou elektroniku ... a ještě dost zbude.

Ten novej automat sice zvladne munici s delsim penetratorem, ale furt je to delena munice, takze je otazka, jestli dosahuje hodnot prubojnosti zapadni munice.

Či je munícia delená alebo nie priebojnosť neovplyvňuje...

Aaron Goldstein píše: Hlavní novinkou je použití nového kanónu západní ráže 120 mm o délce 50 kalibrů (6000 mm). K dispozici je slovenský kanón TG MSB nebo ukrajinský KBM2. Obě zbraně dokáží používat standardní NATO munici - například německé průbojné náboje DM53/63 s wolframovým penetrátorem.

Akorát dosavadní Rheinmetall L55 nemá moc smysl dávat za vzor, jelikož je i Němci chtějí nahradit výkonějším, vysokotlakým kanónem L55A1. Ten dokáže používat jak munici DM53 a DM63/63A1 s wolframovým penetrátorem, ale především novou podkaliberní munici (APFSDS-T), značenou jako KE2020, která má být zavedena kolem roku 2022. Nový L55A1 je o 20 % výkonnější než jeho předchůdce L55. Tedy pořízení zmíněných kanónů, byť v ráži 120 mm, nemá moc smysl, jelikož až bysme ho namontovali na vozidla, tak už bude zastaralý. Navíc osobně pochybuju o tom, že slovenský kanón TG MSB nebo ukrajinský KBM2, dosahují parametrů současného kanónu L55 od Rheinmetallu, antož aby se mohly vyrovnat jeho nástupci L55A1

Rase píše:

Aaron Goldstein píše: Hlavní novinkou je použití nového kanónu západní ráže 120 mm o délce 50 kalibrů (6000 mm). K dispozici je slovenský kanón TG MSB nebo ukrajinský KBM2. Obě zbraně dokáží používat standardní NATO munici - například německé průbojné náboje DM53/63 s wolframovým penetrátorem.

Akorát dosavadní Rheinmetall L55 nemá moc smysl dávat za vzor, jelikož je i Němci chtějí nahradit výkonějším, vysokotlakým kanónem L55A1. Ten dokáže používat jak munici DM53 a DM63/63A1 s wolframovým penetrátorem, ale především novou podkaliberní munici (APFSDS-T), značenou jako KE2020, která má být zavedena kolem roku 2022. Nový L55A1 je o 20 % výkonnější než jeho předchůdce L55. Tedy pořízení zmíněných kanónů, byť v ráži 120 mm, nemá moc smysl, jelikož až bysme ho namontovali na vozidla, tak už bude zastaralý. Navíc osobně pochybuju o tom, že slovenský kanón TG MSB nebo ukrajinský KBM2, dosahují parametrů současného kanónu L55 od Rheinmetallu, antož aby se mohly vyrovnat jeho nástupci L55A1

Tady šlo o to, že u PT-16 dle tvrzení Dzina není uváděn konkrétní kanón... Tato citace to vyvrací... (podívej se na co přesně reaguji)...

Jinak já osobně bych vydržel těch 13 let s původním 125mm, pouze se zmodernizovaným automatem, aby se mohla používat munice s delším penetrátorem (plus samozřejmě další modernizace, které údajně nejde provést, ale např. PGZ je nabízí)... A pak nakoupit Leo 3...

Julesak píše:Či je munícia delená alebo nie priebojnosť neovplyvňuje...

Ale ano, u toho starsiho nabijeciho automatu byl problem prave v tom, ze diky delene munici byla ta cast s penetratorem kratka a byl tedy kratky i penetrator. Nejnovejsi model ma tuto cast naboje delsi a je tedy i delsi penetrator. Delena munice ma tuto cast kratsi, nez jednotny naboj. Stara Tecka pouzivala system automatickeho nabijeni s delenou muici z duvodu (mimo jineho) mensich prostorovych naroku. Nebo to chapu spatne?

a vzhledem k tomu, že se bavíme o hypotetické M5Cz, tak se táži.. dělá takový automat někdo mimo Rusko?

Skelete aky karusel so zmeneneou geometriou?

Výměna nabíjecího automatu mi už přijde moc náročná. Osazení kanónem ráže 120 mm by zase znamenalo problém v tom, kam dát onu větší nedělenou munici. Šlo by dát batoh do zadní části věže (uříznout kus věže) tak jak to má PT-16. Pak ale rovnou můžeme chtít onu zmíněnou novou svařovanou věž, ve které bude víc místa. Pak budeme chtít víc místa pro řidiče a zvýšíme korbu atd. To už se ale dost zamotáváme a pomalu se dostáváme k hodně náročné a tedy i drahé přestavbě. Ono zkrátka kanón za levno nevyměníme, to samé nabíjecí automat. Má tohle všechno smysl provádět se starým T-72M - myslím že nemá. Pokud chceme dál držet T-72M a T-72M4CZ, tak bych maximálně přidal nějakou tu elektroniku, maskovací síť a nový modulární pancíř. Vlastně takový SCARAB

skelet píše:a vzhledem k tomu, že se bavíme o hypotetické M5Cz, tak se táži.. dělá takový automat někdo mimo Rusko?

Co má PT-91 za automat??? (když už jsme u těch Poláků)... Protože se v souvislosti s ním mluvilo o novém protipancéřovém náboji...

kozlustechnykus píše:Ale ano, u toho starsiho nabijeciho automatu byl problem prave v tom, ze diky delene munici byla ta cast s penetratorem kratka a byl tedy kratky i penetrator. Nejnovejsi model ma tuto cast naboje delsi a je tedy i delsi penetrator. Delena munice ma tuto cast kratsi, nez jednotny naboj. Stara Tecka pouzivala system automatickeho nabijeni s delenou muici z duvodu (mimo jineho) mensich prostorovych naroku. Nebo to chapu spatne?

Chápeš to dobře. Z hlediska průbojnosti se jedná opravdu o značné omezení...nikoli však z hlediska palebné síly...Proč? Protože dle mých znalostí platí, co jsem postoval už v tématu "Obecné výhody ruských tanků-DSV" (a starším článku T-72B versus M1A1HA Abrams) tedy že:

V článku T-72B versus M1A1HA Abrams jsem vyslovil hypotézu o tom, že míra nepenetračního poškození tanku (vyřazení senzorů či kanónu , způsobení otřesu osádce,poškození věnce věže atd.) v případě zásahu APFSDS municí, je přímo úměrná jeho kinetické energii a nepřímo úměrná hloubce průniku granátu.

Jinými slovy čím větší dopadovou kinetickou energii granát má a zároveň čím má menší průbojnost, tím větší silou působí na celou kostrukci tanku a tím větší je šance na jeho poškození i v případě že neprobije pancíř.

proč to podrobněji vysvětluji v daném tématu: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=234&t=7444#p247546

Dle mne právě kombinace vysoké kinetické energie a malé průbojnosti "východních" projektilů , jim dává mnohem vyšší schopnost nepenetračního poškození cíle. Například relativně krátký a penetrátor velkém průměru střely VANT má srovnatelnou kinetickou energii jako 120mm DM 53, nicméně díky relativně malé průbojnosti 500mm působí na cíl o cca. 50% větší silou.

Mno patrně se jedná o nabíjecí automat z projektu PL-01 (Gepard) nebo ještě z Anderse. Jisté je, že pojme 22 kusů munice ráže 120 mm. Tato munice je uložená v odděleném boxu přichyceném k zadní části věže. V případě zásahu munice proto bude exploze směřována mimo prostor posádky. Dalších 22 kusů je uloženo v korbě.



Reálně to bude nejspíš vypadat takto: