PALBA.CZ

Mirek58 píše:Argonautus:
Vás necvičili, že v nekrytém postavení, či při přesunu jsou každému vozidlu, tedy kul. určeny palebné a pozorovací sektory? Samo že mimo přímého dotyku s poz silami protivníka.

V tom, co jsem zatrhl v otázce, se skrývá odpověď.
V míru a za přesunu se každý může celkem stavět na hlavu a samozřejmě že velitel velmi často vykukuje do pochodové polohy. Takže opravdu vidí, narozdíl od jiných situací, vlastníma očima, v širokém záběru, a když se občas jukne dozadu, vidí i tam.

Ovšem v dotyku s nepřítelem je tu malinký problém; totiž ten nepřítel, který veliteli takto snadno a rychle ustřelí kebuli a nepotřebuje k tomu zrovna MBT nejnovější konstrukce. Tankista vlastně přestává být tankistou a mění se v normálního pěšáka na náklaďáku; k čemu pancíře, když je kolem sebe nemáte.
Takže použití DŠK zahrnuje v reálném boji nevyhnutelně to povylezení z tanku, sektory nesektory.

Pročež je pochodová poloha v boji normálně zakázaná a i na ostřejších cvičení byli vojáci silně buzerováni, když to porušovali (a porušovali; ono je to zkrátka pro orientaci a hledání cílů onačejší kafe). V bojovce vidí každý jen těmi průzory, takže nějaké sektory jsou platné jako rybě bycikl, když tam zrovna nikdo nekouká.
Vrtulník ve visu nebo ta zde tak populární A-10 mají taktiku založenou právě na tom, že tankista houby vidí. Mrknou na něj jen tak dlouho, jak je potřeba, a zase zmiznou. Se slušnou pravděpodobností stačí vystřelit, aniž by to tankista vůbec zjistil.

Věc se má prostě tak, že bez moderní PVO s nějakými radary a počítačovým řízením střelby není na létající bojové stroje velká šance; jsou prostě moc rychlé a hbité.
To, že má Šilka tak zběsilou kadenci, má svoje důvody. A že není řízena pouze ručně má taky svoje důvody.
On i ten dnes už poměrně prostoduchý systém řízení palby v tanku dokázal zvýšit přesnost střelby několikanásobně; o to víc jsou taková udělátka potřeba pro PVO.

Může mi někdo vyjasnit, jak je to s těmi taženými PVO 57 mm? Nebo kecám, a je to nějak jinak?
Představa, že přiletí vrtulník, a maníci běží odpojit kanon od náklaďáku mi připadá totálně zběsilá.

Argonantus: DšK je sice starý, ale americký M2 je ještě starší. Z roku 1917! Ale jinak je protiletadlový kulomet vhodný tak proti transportním vrtulníkům a pozorovacím letadlům typu O-2 nebo OV-10
Mirek58: tři věci
1) zjisti si jaký je terén třebas v těch Darkovičkách. O údolí nemůže být řeči
2) to co platí pro útok A-10, platí i pro útok Su-25. Akorát ta místo rotačáku odpálí salvu raket. Je to jen shrnutí reálných možností. Může se nám to nelíbit, můžeme protestovat, ale to je tak vše co s tím můžeme dělat.
3) Tamara proti A-10? V tom rádiovém smogu? Ale no tak.. To co popisuješ bude fungovat právě u té Šilky, ale ne u Ještěrky. A krom toho zapomínáš na radarový stín, ve kterém se bitevníky a útočné letouny typu Su-24, F-111 a Tornado pohybovaly (tedy ve výšce okolo 100m)
Takže suma sumárum nevím o co ti jde? argumentuješ tím, čím argumentují tví oponenti, akorát zapomínáš na to, že Ještěrka měla ruční ovládání, míření a její jedinou pomůckou byli oči osádky.

Inzeruji ten dotaz na všechny, kdo budou chtít odpovědět, stran těch STREL. Kolik toho měla jednotka a která; a jak je to s těmi 2 a 10.
Zdá se to skutečně podstatně efektivnější , než ty starožitné kulomety a kanony; alespoň tedy na vrtulníky. Nebo je v tom taky nějaký problém?

Skelet:
Nechápu, proč argumentuješ SU25, když od počátku zde tvrdím, že by byl ve stejné pozici jako A10
Jak mám reagovat na Darkovičky?, jediné co vím,že jsou na Ostravsku, jsou tam lázně a Hrubeš tam uváděl nějakou tel šou a je to rovina.
Kolik cílů dokázala vést Tamara?( Věra 200), Ramona? Kopáč 6-8, dosah 400-500km .

Mirku v takovém boji je s tou Ramonou, Tamarou a jinejma holkama problém právě v té jejich pasivitě, jak už tu někdo psal pozadí bude vyzařovat tak silně, že toho moc nezachytí. A i kdyby, jsou tu F-117, F-111 atd. Těch pár kusů Tamar by nekoukalo po nich, ale horko těžko by lovilo !páry! A-10 těsně nad zemí? Ale notak...

Nejsem specialista, ale ami byli z výkonů starý syrský Ramory u vytržení. Že by to bylo z estetického pohledu? To asi ne, vidte.

Mirek58: máš štěstí, že má neteř je právě v životní fázi "proč"
1. Tamara a spol., uvědom si, že v oblasti působení A-10 bude poměrně čilý rádiový ruch a A-10 krom radiostanice nemá žádný jiný prostředek s em vyzařováním. Takže pro osádky Tamary a spol. to bude jen další vysílačka. Navíc se budou soustředit na lov větších zvířat (např.F-111, radary PVO a dělostřelecké radary))
2. Darkovičky jsem uvedl jako typický příklad středoevropské krajiny - pole, sem tam les, kopeček na kterém je vyvýšený bod, na kterém stála tak tisícovka lidí. A přímo na nás letěl letoun ve výšce cca 40 až 50 metrů rychlostí okolo 500km/h. A přes informaci "hlásky" odkud se přiblíží jsme jej zahlédli na vzdálenost max.2km. Ještěrkář by na tom byl stejně, vypustil by max. jednu dávku bez opravy. Pravděpodobnost zásahu? Záležela by spíše na štěstí, než na čemkoliv jiném. Dosaď na to místo Šilku a její šance na zásah razantně vzrostou. Právě kvůli tomu, že nespoléhá na "oči".
3. Pokud nemáš problém s nasazením Su-25 ve výšce 30 až 100 metrů, tak proč máš tento problém s A-10? Ty letadla byly prostě určeny k tomu, aby létaly co nejníže, to znamená, že jejich letový prostor byl nad stromy a VVN.. takže od 30 metrů nahoru.. Pod tuto letovou výšku a nad výšku 100 až 200 metrů by šel jen sebevrah.

facepalm... Mirku kamaráde psal tu snad někdo o tom, že Tamara je krám k ničemu? Naopak, to jen ty bys byl tak pitomej, že bys tuhle super věc použil na lovení dvojic A-10 (kterejch na čáře bude), ostatní možná jen vidí její potenciál někde jinde...

Argonantus, předpokládám, že tažené protiletadlové dělostřelectvo by se rozmístilo kolem logistiky podporující tankány. Obrana z chodu je pochopitelně hloupost.

skelet píše:Argonantus, předpokládám, že tažené protiletadlové dělostřelectvo by se rozmístilo kolem logistiky podporující tankány. Obrana z chodu je pochopitelně hloupost.

Jasně; problém vězí v tom, že řeším stále ten OMS, který má za úkol především uhánět vpřed krajinou. S překvapivě podobnými úkoly, jako ty A-10 NATO - mají tropit různé škody v týlu nepřítele. Takže většina času je zkrátka v pohybu.
Stacionární PVO se dá využít tak na noc, když budou chtít přespat. A pokud ano, PVO řízená očima nadělá nejspíš víc škody, než užitku - prozradí postavení, které mohlo s vystydlými motory někde v lese zůstat nezjištěné.

Je jasné, že za jízdy asi žádná PVO neumí. Ale chtělo by to alespoň, když ji budu imrvére posouvat, aby byla co nejpohotovější; zaparkuje a hledá cíle. U Šilky -nebo i ještěrky - bych věřil, že tahle technická prodleva nemusí být moc veliká. Když teda bude drandit s jednotkou, ne někde za nějakým zoufalým náklaďákem někde úplně jinde.

Pokud jsem dával pozor na organizaci, předestřenou Pátračem za II. dílem debaty, nabízejí se mi ty ještěrky, a nebo tažené S-60, 57 mm. To je tak šílená kombinace, že ještěrka zřejmě stále ještě vítězí.

Takže mne zajímají ty STRELY - asi taky nic moc, ale je to alespoň jednoduché a pohotové; vyleze bigoš z BVP a smaží.

EDIT: Jo, a úplně stejný problém je s dělostřelectvem; je tak nějak úplně k ničemu. Ale jako úplně.

skelet:
No vida, a už jsou bitevníci nad 30m a rozsah Osy( S 13) ? Výška od 15m, BUK 20-25m, Kub 25, dálka 5, 25- 50, 25 km
Pravděpodobnost zásahu podle vzdálenosti 1-0,6 ( 2.5- 5 km u Osy)
To už vypadá reálně oproti původně inzerovaným 10 - 30m a schováčkám za stromy.

oni tam jsou celou dobu..

Mirku oni se jistě budou řídit tím co zrovna napsal Skelet... Prosimtě

Osa - o těch tu už byla řeč v předminulé debatě. V ČSLA naprostá kuriozita u 1. tankové divize, ale skutečně zaměřená přesně na nízké cíle, nikoli náhodou.
Reálné zklušenosti z bojů, na to padl dotaz několikrát, ale nikdo se k tomu moc neměl.

Zatím co do popularity jasně vede Šilka nad Osou, jestli je to správně, v tom zatím nemám jasno. Šilka na mne dělá dojem, že v reálném boji a v terénu bude jednodušší a pohotovější, ale třeba se pletu.

9K33 Osa určitě taky způsobovala dost vrásek.. přehledový radiolokátor měl dosah 30km, a mohla na jeden cíl navádět dvě rakety. V případě silného rušení, pak mohla navádět PLŘS za pomoci kamer.
Víc toho máš třeba zde http://www.military.cz/russia/sam/9k33-osa/osa.htm

kArgonautus:
zkušenosti s S13 jsou z Iráku, ale otázka jak očesané je sověti dodali ( 9K35 Strela 10, 9K35 Strela 10M , 9K35 Strela 10M2-1981, M3- 1989)
Jejich schopnosti se dost měnily.

Skelet:
no, zvědavost uspokojena jen zčásti, stran té OSY. V článku jsou 4 minuty k rozložení kompletu, což je údaj, který jsem v pojednání na Palbě předtím nenašel. To vypadá hodně dobře.

Jinak Strela zatím stále zmatek; jak přesně to bylo nasazeno v ČSLA zejména. Stran pohotovosti na stejné stránce výborné doporučení, že to je oblíbená zbraň teroristů. To je to, co OMS přesně potřebuje...!

Protizbraní vůči Šilkám a Ose byla střela AGM-122, kterou mohly nosit bitevní vrtulníky. A k tvé smůle se zařadila do výzbroje v roce 1986

Někde tu proběhla polemika o turecké armádě. Pokud mé znalosti dostačují, tak ozbrojené síly Turecké republiky se vždy vyznačovaly přísnou kázní a byly rozhodně akceschopnější, než armáda Řecka. Také vlastnila velké množství bojové techniky, i když se často jednalo o techniku z druhé ruky. Stratedická pozice Turecka na průlivech Bospor a Dardanely diktovala vládě této země udržovat i na evroské poměry početnou armádu.

Je sice pravda, že výrazný technologický posun v turecké armádě nastal až po rozpadu VS, ale přesně jak píšeš - vysoká odhodlanost, značné počty vojáků a sice poněkud druhořadější technika, ale opět ve značném množství. Vždyť jen F-104 dokázali Turci nasbírat až 400 ks (značná část samozřejmě uložena), k tomu velké množství F-4, F-5, nějaké ty nově zaváděné F-16 a postarší relikvie ala F-100, na zemi kvanta M-47, M48A5, pár Leopardů. To nelze brát vyloženě na lehkou váhu.