PALBA.CZ

Všechny moje připomínky, ironie a odkazy směřují k tomu, že nám opravdu teče do bot, ale řeší se to blbě. Viz např. německá energetická bilance, kde prudce narostl podíl zemního plynu, jehož těžba je snad 45% původcem humanoidních emisí metanu. Jedno minus - ekologické. Znamená to ale i nárůst podílu okamžitých, záložních zdrojů, když je Dunkelflaute (Goethův národ se nezapře). To ale znamená, že jedny špičkové zdroje vykrývají výpadek jiných špičkových zdrojů. Zjednodušeně, každá investice vám vyrábí jenom napůl, půl kapacity. Jaká je potom návratnost investic? Může si to Evropa v porovnání s USA nebo Čínou dovolit? Druhé mínus - ekonomické. A třetí mínus - to které zelení vůbec nechtějí slyšet - jestliže musím postavit dojnásobek potřebných zdrojů, vy produkoval jsem při jejich stavbě/výrobě dvojnásobek emisí a zničil dvojnásobek ŽP při těžbě potřebných surovin.

Tož jak je to s těmi větry na obrázcích nevím, nechápu. Ale řekněte mi někdo, proč je v Africe ta hrozná suchá poušť Sahara, a v Jižní Americe na zhruba stejné zeměpisné šířce mokrá a bažinatá Amazonie.

No, prave preto.

Maroko je pod vodou
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... .seznam.cz

Zemakt píše: ↑9/10/2024, 08:44 Maroko je pod vodou
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... .seznam.cz

Voda skončila okrem mora aj v endorheických (bezodtkových) panvách. Na sahare je veľkých paniev niekoľko, boli tam pred 6000 rokmi obrovské jazerá a mokrade.
Ak sa také dažde budú opakovať, práve v tých panvách sa bude obnovovať vodný život a flora.

Vlastimil Čech píše: ↑2/10/2024, 17:23 Tož jak je to s těmi větry na obrázcích nevím, nechápu. Ale řekněte mi někdo, proč je v Africe ta hrozná suchá poušť Sahara, a v Jižní Americe na zhruba stejné zeměpisné šířce mokrá a bažinatá Amazonie.

Sahara je v subtropickom pásme v oblati tlakových výšok. Amazonia okolo rovníka v oblasti tlakových níží.

Ako to funguje - ide o všeobecnú cirkuláciu atmosféry na povrchu zemegule aj iných planét. Okolo gule sa vytvára systém vzdušných toroidov - buniek.
Na miestach kde vzduch stúpa sa vytvára tlaková níž, to sa deje na rovníku.
Vzduch smeruje na rovníku hore, ochladzuje sa a vyzráža vlhkosť. Potom sa vzduch vo výške stočí a rozdelí na juh a sever, vzduch už suchý prejde tisíce kilometrov v troposfére a dopadá dolu k zemi práve v okolo 30tej rovnobežky. Tie vzdušné toroidy čo vytvára v subtropoch sa volajú Hadleyho bunky.
V miernom pásme je tiež miesto, kde vzduch stúpa, prší tam ale menej ako na rovníku. Vystúpený vzduch sa delí sa na sever aj juh - Ferrelova bunka a Polárna bunka.
V priebehu roka, keďže je zemská os naklonená sa menia polohy tých buniek severne a južne a vlnia sa. Zmeny ovplyvňuje aj poloha kontinentov.
Najviac sucho je práve v oblastiach 25tej-40tej rovnobežky, pretože je tam teplo a vzduch väčšinu roka obsahuje málo vlhkosti. V polárnej oblasti je vzduch často suchý ale veľmi málo sa vyparuje takže čo spadne tam vydrží.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Na jupiteri napríklad sú dve hadleyho bunky, niekoľko ferrelových buniek a polárna bunka. Preto je na jupiteri toľko pásov.
Podobne by malo byť na saturne ale kvôli oparu vo vrchnej atmosfére pásy nie je vidieť.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Díky, pane Pjaro! Zase jsem chytřejší. Opravdu díky.

Čad je krajina sčasti v savane, saheli a na severe púštna..
Čo je na ňom zaujímavé ? Je tam obrovská endorrheická (bezodtoková) panva , kde sa nachádza veľké čadské jazero. Pred 50 rokmi malo hlbku 7 metrov a rozlohu 23 tisíc kilometrov.
Toto jazero od polovice 70tych rokov začalo vysychať, takže sa objem vody znížil na zlomok a hlbku 1,5 metra. Veľké jazero spred 50 rokov bolo len zvyšok obrieho jazera Megačad veľkosti kaspického mora s hlbkou 180 metrov.

Posledné 3 roky juh krajiny dostáva čoraz viac dažďov a vznikajú záplavy. Jazero sa bude pomaly doplňovať z rieky Chari a ďalších.
Žiaľ to vidím tak, že mestá a dediny v záplavovej zone budú musieť obyvatelia časom opustiť.

https://humanglemedia.com/the-2022-rain ... ad-report/

https://newsbox.cz/zpravy/rozsahle-zapl ... i-0rgo90yq
Čad zažívá nejvydatnější období dešťů za 30 let, v Nigérii jde o desetileté maximum. Čadská metropole Ndjamena je na mnoha místech dostupná jen na člunech. Podle agentury Reuters jde o důsledky klimatických změn.

Nebývale silné deště během letošního září v saharské oblasti, zejména jižní části Maroka a Alžírska, připomněly éru zelené Sahary. Nová mezinárodní studie publikovaná v časopise Climate of the Past odhaluje, jak dramaticky dokáže změna vegetace ovlivnit globální klimatický systém. Vysychání a zelenání Sahary je přitom cyklus, který proběhl během poslední osmi milionů let více než 200krát.
https://www.nationalgeographic.cz/speci ... i-americe/

Doplním fakt , že sa na tom podieľa milankovičov cyklus. V maxime dostáva daná pologuľa v lete myslím o 8 percent viac energie zo slnka. Jav sa volá zvýšená insolancia. Následkom toho sa viac ohrejú kontinenty aj moria, zvýši sa morský výpar + zrážky (veľký vodný cyklus) a zmenia sa veterné prúdy.
Zvýšená teplota morí môže byť spôsobená aj inými príčinami napríklad dodaním metánu a CO2. I to stačí na veľké zmeny v zrážkach, zmenách v pozíciách anticyklon a cyklon a posunom tropickej zony nízkeho tlaku ICTZ.

Západ arabského polostrova (Makkah Al Mukarrama a okolie) minulý rok. Zelená pokrývka sa vďaka silným dažďom zväčšila o 600 percent.
https://www.arabnews.com/node/2436871/saudi-arabia

Analýzy údajov z diaľkového prieskumu odhalili, že celková vegetačná pokrývka v auguste predstavovala 3 529,4 kilometrov štvorcových, čo predstavuje 2,3 percenta z celkovej rozlohy regiónu. Tá sa v dôsledku zrážok postupne zväčšovala a do konca roka dosiahla 26 256 kilometrov štvorcových.
Do decembra bolo až 17,1 percenta kraja pokrytých vegetáciou. Sústredil sa v horských oblastiach a vysočinách rovnobežných s pobrežím Červeného mora, s nadmorskou výškou od 500 do 2 600 metrov, v guvernorátoch Makkah, Taif, Al-Laith, Al-Jammoum, Al-Kamil a Khalis.