PALBA.CZ

Něco sem klidně dej.

Jj, určitě to sem dej. Mě tahle historie zajímá.

Západní zpravodajské služby (hlavně CIA) – v 70. letech dostaly několik nepotvrzených zpráv a drbů, že SSSR použil „lasery“ proti Číňanům během hraničního konfliktu 1969.

Aj bez ai - laser s vykonom pouzitelnym v boji bol v 60. rokoch ciste scifi. Na najmensi laser s dostatocnym vykonom by vtedy bolo nutne pouzit bitevnu lod. Je jedno kde, vtedy taku technologiu nemal nikto na svete.

Pevnolatkove mali vykon v miliwattoch, CO2 lasery sa len vyvijali. Vtedy mali ucinnost mozno 1% (ani dnes sa nedostali nejak moc nad 10%).

Bylo to o trochu později než jsem původně plánoval, ale podíval jsem se na ztráty v bojích o Damaňského ostrov v roce 1969. Je to docela zajímavé téma, zejména proto, že Číňané se snaží všemi možnými způsoby utajit, kolik lidí jim tam zemřelo, zatímco všichni ostatní se předhání v tom, kdo přinese šílenější odhad. Ve veřejném prostoru se proto objevují většinou přehnané údaje a osobně jsem se i na univerzitě setkal od jednoho spolužáka na semináři s tím, že tam Sověti zničili "celé divize".

Každopádně, poměrně jednoduché je dát dohromady ztráty Sovětské armády. 2. března bylo zabito 31 pohraničníků a 14 dalších zraněno. V literatuře se občas objevuje číslo 32 mrtvých a 15 zraněných a tento rozpor je způsoben zejména tím jak jsou počítáni mrtví – desátník Pavel Akulov byl v průběhu boje zajat a zemřel v zajetí; vojín Pjotr Veličko pak zatajil svá zranění před nadřízenými i lékařem, aby nemusel být evakuován a mohl zůstat se svou jednotkou (Ryabushkin a Orenstein 2021a, 29–30).

O necelé dva týdny později (15.3. 1969) pak padlo dalších 17 pohraničníků a 7 vojáků ze 135. MSD (Ryabushkin a Orenstein 2021b, 11). Na sovětské straně jsou tedy celkové ztráty na 56 mrtvých a minimálně 15 zraněných (počty raněných z 15. března se mi nepodařilo dohledat, ale můžu se na to ještě podívat). Ztráty na technice představovaly 6 OT a 1 tank T-62.

U Číňanů je to mnohem těžší. Určité vodítko představují hroby ve městě Baoqing (dnes Šao-jang), kterých je celkem 63 (viz Lai a Zhang 2023, Appendix 1). Z těchto 63 patří 5 nositelům titulu Hrdina Čínské lidově osvobozenecké armády a 14 dalším mužům, kteří zemřeli v průběhu druhé bitvy o ostrov, 20 padlým z prvního střetu a zbylých 24 zahynulo v období po březnu 1969. Není příliš obtížné si domyslet, že pohřbení v Šao-jangu představují jen malou část skutečných ztrát.

Důvěryhodný je prakticky jen údaj o 20 padlých z 2. března: sovětské odhady protivníkových ztrát činily přibližně 100 mužů zraněných a mrtvých a pokud přihlédneme k tomu, že na každého padlého připadají 3–4 zranění, 20 padlých by odpovídalo oficiální čínské verzi, přičemž 21. oběť představoval voják, který svým zraněním podlehl 4. března (Ryabushkin a Orenstein 2021a, 31).

Sovětské odhady střetu z 15. března hovořily v roce 1969 o přibližně 600–800 mrtvých. V roce 1970 jeden čínský zběh vypověděl, že se účastnil pohřbu padlých z Damaňského ostrova, který proběhl nedaleko bojiště. Padlí byli údajně pohřbeni ve třech velkých mohylách. Zběh samotný sice nevěděl, kolik mužů bylo pohřbeno v jedné mohyle, jeho starší spolubojovníci však hovořilo o několika stovkách. I pokud by se za slovem několik skrývalo číslo 2, znamenalo by to přibližně 600 mrtvých. Podle Ryabushkina a Orensteina (2021b, 31) však záhadné několik znamená mnohem více než dva, což by mohlo vést k odhadům pohybujícím se až okolo tisícovky pohřbených.

Co se týče čínského pohledu, Lai a Zhang (2023, 43) uvádí, že i když Sověti odhadovali čínské ztráty způsobené Grady na více než 1000 mrtvých a CIA psala, že jejich palba udělala z části severní Číny měsíční krajinu (soudě podle fotografií ze satelitů), čínské ztráty byly ve skutečnosti velmi malé. Většina raket dopadla doprostřed čínských pozic, kde se nacházelo nejméně mužů.

Celkové množství Gradů udávají na 12 ve dvou bateriích po 6 (s. 31). Podle rozkazu 001 z 15. března se palba Gradů měla soustředit na čínské baterie (s. 37).

Edit: tady jsem se špatně podíval do zdroje a původně psal, že gradů bylo 24.

Osobně jsem k k odhadům směřujícím k tisícovce mrtvých Číňanů (a tedy 3–4000 zraněných) velmi skeptický. Damaňského ostrov není tak velký a koncentrace sil by musela být skutečně masivní, aby přibližně 5000 mužů mohlo být zabito nebo zraněno. Prakticky se tady bavíme o několika zcela rozbitých praporech a i když jsem zatím nekontroloval počty nasazených sil na čínské straně, nemyslím si, že byly tak velké, aby se v okolí ostrova nebo přímo na něm mohlo nacházet tolik potenciálních obětí.

Druhou věcí je pak výslech dezertéra, který může přinést velmi zajímavé výsledky, ale často až příliš zajímavé a odpovídající tomu, co chce vyslýchající slyšet. Dalším faktorem v této věci je svérázný vojenský folklor, který spíše než cokoli jiného funguje na známém principu JPP. Osobně bych tedy celkové čínské ztráty z 15. března odhadoval maximálně na nižší stovky mužů.

---
RYABUSHKIN, Dmitry a Harold ORENSTEIN, 2021a. The Sino-Soviet Border War of 1969, Volume I. E-book edition (PDF). Warwick: Helion. ISBN 978-1-80451-099-5.
RYABUSHKIN, Dmitry a Harold ORENSTEIN, 2021b. The Sino-Soviet Border War of 1969, Volume II. E-book edition (PDF). Warwick: Helion. ISBN 978-1-80451-101-5.
LAI, Benjamin a Yiming ZHANG, 2023. When Brothers Fight. E-book edition (PDF). Warwick: Helion. ISBN 978-1-80451-501-3.

Syručka nemůžu teď najít v tom "bordelu" ve skříních, ale pokud to nebylo jinde, tak on komentoval vysoké ztráty na straně Číňanů nějak tak, že Sověti neměli Grady nějak ošahané, munice různá (a použili co jim pod ruku přišlo včetně zápalné, která by jinak nebyla první volbou). Hlavně udělali chybu v zaměření a salva dopadla i na druhou stranu řeky do oblasti nějaké farmy, kde shodou okolností měl protivník shromážděné zálohy (proto se o počtu těch nešťastníků moc neví). Trefa do žlutého řekl bych
Číňany to zaskočilo a vyděsilo, protože na efekt MRL nebyli takticky připravení. Sověti je pak na ostrově protiútokem rozdrtili.

Dobrý, jen k tomu dodám pro upřesnění detaily a jiné zdroje, či AI shrnutí na konec.

Ale tohle má logiku, vaše citace na úvod. Podtrženo jádro pudla.

Damaňského ostrov není tak velký a koncentrace sil by musela být skutečně masivní, aby přibližně 5000 mužů mohlo být zabito nebo zraněno.
Prakticky se tady bavíme o několika zcela rozbitých praporech a i když jsem zatím nekontroloval počty nasazených sil na čínské straně, nemyslím si, že byly tak velké, aby se v okolí ostrova nebo přímo na něm mohlo nacházet tolik potenciálních obětí.

Ano, o tom píše i zdroj. Úvodní článek by šlo doplnit o pozadí konfliktu a jiné zajímavé detaily pro pár zbývajících nadšenců, nebo čtenáře zajímající se v dnešní době více o historii

Sověti neměli Grady nějak ošahané, munice různá (a použili co jim pod ruku přišlo včetně zápalné, která by jinak nebyla první volbou). Hlavně udělali chybu v zaměření a salva dopadla i na druhou stranu řeky do oblasti nějaké farmy, kde shodou okolností měl protivník shromážděné zálohy (proto se o počtu těch nešťastníků moc neví).

Před samotnými boji docházelo k bizarním scénám. Sověti na ně nejdřív zkoušeli jít s pendreky nebo je vytlačovali obrněnými transportéry jako při nějaké brutální demonstraci.

Čínská vlastenecká výchova v té době... ostrov Zhenbao.
Chvalozpěvy, lyrické skladby a hrdinské symfonie se rozplynuly s kouřem stoupajícím nad řekou Ussuri...

To se mohlo počítat celkové včetně těch lidských vln nebo lidových milicí, které Mao provokativně posílal k hranicím.
K rozhánění těch davů mohli teoreticky testovat mikrovlné nebo zvukové zbraně, ale to je jen nepotvrzená spekulace.

... na čínské straně údajně asi 6000 vojáků, příslušníků Rudých gard a tzv. zemědělských divizí chung-wei-ping, rusky nazývanými „chunvejbini“.
Čínská strana o tom dodnes mlčí, pouze ve vojenském muzeu v Pekingu vystavuje ukořistěný sovětský tank T-62.
Dopadla o dalších cca 5 km dále, shodou náhod na „čínskou vesnici“, která byla ve skutečnosti úplným zázemím pro čínská vojska v oblasti se sklady, nemocnicí, ubytovnami, velitelstvím, atd.
A tam nastalo naprosté peklo.
https://www.armyweb.cz/clanek/udalosti- ... acni-valky

Doporučuji zájemcům si přečíst celý článek na odkazu jo. Tady jen výcuc pro polemiky.
Reálnější odhady jsou však do 1000 čínských vojáků, včetně personálu a lidových milicí.

Mao si nejdříve myslel, že davy se zpěvníky, červenými knížkami a transparenty zastaví impérium, ale Rusové, resp. Leonid Brežněv mu ukázal, že na davy mají tanky a dostatek účinných raket.
I když to asi původně nebylo plánováno, a šlo jen o ostrov, vedlejší škody byly značné.

Každou zimu jsou kvůli chladnému počasí řeky Chej-lung-ťiang a Wu-su-li /synonym Ussuri/ zamrzlé a led je tak silný, že po nich mohou přejet nejen chodci, ale i nákladní auta a tanky.
Od 60. let 20. století se vztahy mezi oběma stranami, Čínou a Sovětským svazem, zhoršily a hraniční konflikty se postupně vyostřovaly.
https://www.yibao.net/2023/04/14/wang-w ... sland-war/

Zpočátku se na obou stranách jen strkali lidé, poté se k nim přidávali vojáci bez zbraní, a nakonec se schylovano k regulérnímu vojenskému střetnutí. Jejich nejproblematičtější nevýhodou však bylo, že se k zábavě přidaly i sovětské tanky.

Závěrečná bitva se odehrála u ostrova Čen-pao, Zhenbao, rusky Damanskij.
Terén byl navíc pro Čínu příznivý. Na čínské straně se nachází mnoho hor a hustých lesů, což sice přispívá k úkrytu a manévrování vojsk, ale ne k útoku mechanizovaných vojsk s použitím sovětských tanků a obrněných vozidel.

4. března 1969 vypukly po celé Číně demonstrace za svržení sovětského „nového cara“ a nad zemí se ozývala hesla na svržení sovětského revizionismu.
9. března 1969 nastoupil autor a více než 1000 vzdělaných mladých lidí z Chang-čou do vlaku na nákladním nádraží Nanxingqiao v Chang-čou a spěchal do Velké severní divočiny.

Bitva byla patová a trvala devět a půl hodiny, přičemž ostrov Zhenbao osmkrát změnil majitele.
Největší ztrátou sovětské armády byla smrt velitele společných sil plukovníka Leonova a do rukou čínské strany padl tank T-62, tehdy nejnovější model, což byl její největší zisk.

Boje o moderní tank T-62

Bitva 17. března se točila kolem tanku T-62, který nyní ležel v řece. Sovětská armáda vyslala speciální tým, aby tank vyhodil do povětří výbušninami, ale čínská dělostřelecká palba ho odrazila.
Poté vyslala čínská strana potápěče, aby odhalili podvodní tank, a zavěsili na něj ocelová lana.
Na břehu rozmístili několik traktorů a pokusili se je použít k odtažení potápějícího se tanku na čínské území. Sovětská armáda se tomu pokusila zabránit dělostřeleckou palbou.

Vzhledem k tomu, že toto množství traktorů bylo tak velkým cílem, utrpěli čínští řidiči traktorů pod prudkým útokem sovětské dělostřelecké palby vážné ztráty. Přetahovaná mezi oběma stranami trvala více než měsíc až do noci 27. dubna.
Čínská strana přešla na dva umělé navijáky, tank tiše vyprostila a po několika zastávkách odtáhla na čínské území.

Podle článku „Incident na ostrově Zhenbao, který znám“, který online zveřejnil profesor Yang Fan.

Výzkum tanku přinesl armádě několik překvapení. Prvním překvapením bylo, že tank byl vybaven vysoce výkonným dieselovým motorem, vážil 37 tun a dosahoval rychlosti až 50 kilometrů za hodinu.
Druhým byl velkorážní 115mm hladkohlavňový kanón, jehož průbojný projektil mohl snadno zničit jakýkoli tank v naší armádě.
Třetím byl bistabilní regulátor střelby, který mohl střílet za pohybu, zatímco naše tanky musely při střelbě zastavit, což z nich dělalo velmi snadný cíl pro nepřítele.

Za čtvrté, měl infračervené noční vidění s vizuální vzdáleností 1000 metrů v noci, takže mohly střílet, i když ještě nebyly v dostřelu našich tanků.
Za páté, pancéřování TANKU odolalo všem našim protitankovým zbraním.

Dále podle čínských zdrojů vyřadili během konfliktu přes 200 Sovětů. Čínští pohraničníci prý jen do 100 obětí.

Jsou to ALE pouze ztráty mezi pohraniční stráží. Při uchvácení sovětského tanku nebyly traktory řízeny pohraniční stráží, ale obyčejnými Číňany, které by bylo možné nazvat milicionáři nebo migrujícími dělníky.
Počet jejich obětí nebyl nikdy oznámen. Říká se, že v oblasti Velké severní divočiny zemřelo více než 200 lidí. To je převážná část ztrát personálu.

Prošel jsem si řadu článků v čínštině a ruštině a zjistil jsem, že „moderní“ ruské verze, ačkoli obsahují jádro faktů, jsou někdy náchylné k přehánění, nebo k politické zaujatosti.
Na Západě získaly určitou popularitu, neozbrojené šarvátky mezi údajně fyzicky silnějšími Sověty a slabšími čínskými vojáky Čínské lidové osvobozenecké armády.
Čína má starobylou tradici bojových umění používaných na feudálním bojišti a poté na moderním bojišti.
Je nepravděpodobné, že by sovětští vojáci dominovali svým čínským protějškům.
https://thesanghakommune.org/2018/07/07 ... dent-1969/

Nevím co k tomu více dodat, ale kontexty různých stran, můžou být zajímavé pro pochopení.

Ty „neozbrojené střety“ (tzv. „přetlačování“ na ledu) byly ze strany Číňanů velmi dobře organizované akce.
Existují záznamy, kde čínští vojáci používali kopy a techniky, které Sověty, zvyklé na klasickou rvačku, naprosto zaskočily.

Rusové sice tvrdili, že vyhrávali, ale ve skutečnosti tyhle šarvátky často končily tak, že Sověti museli ustoupit, nebo se nechat zmlátit, protože měli přísný rozkaz nepoužít střelné zbraně jako první.
Číňané toho cynicky využívali – věděli, že mají v boji zblízka díky výcviku a disciplíně navrch a že Rusové se bojí eskalace.
V roce 1969 vrcholila v Číně Kulturní revoluce. Ti vojáci byli ideologicky „nadopovaní“. Věřili, že Maova myšlenka je ochrání a že bojují za spravedlivou věc.


Grady byly v podstatě přiznáním sovětské prohry ve „férovém“ boji.

15. března ráno se Sověti přestali snažit o hrdinské historky z pohraničních rvaček. Nastoupil čistý, technický masakr.
Zasypaly celý ostrov i čínský břeh salvou, která během pár vteřin vytvořila peklo, kde nepomůže žádné kung-fu ani fanatismus.

Byl to vzkaz: „Můžete mít miliardu lidí a tisíciletou tradici, ale my máme technologii, která vás změní v prach dřív, než se k nám přiblížíte na délku bodáku.“

Podle AI:

Tímhle momentem skončila éra „romantických“ rvaček na hranicích a začala éra, kdy Mao začal za pomoci USA horečně nakupovat a vyvíjet rakety.

Největší komunistická země světa musela jít "prosit" k arcikapitalistům do Washingtonu, aby přežila tlak svých vlastních "soudruhů" z Moskvy, je vrcholem politické IRONIE té doby.

USA (konkrétně Nixon a Kissinger) v tom viděli životní šanci. Do té doby brali Čínu jako nebezpečného radikála, ale po masakru na Ussuri jim došlo, že Mao má z Brežněva větší vítr než z nich.
Američané začali Číně tajně poskytovat zpravodajské informace o pohybech sovětských vojsk a raketových základnách.

I když se o tom tehdy veřejně nemluvilo, USA začaly uvolňovat embarga na technologie "dvojího užití" (radary, počítače, letecké motory).

Ende.

Díky moc za doplnění, prošel jsem ještě knihy, které mám, a zkusil najít další detaily.

V původním postu jsem přepsal počet gradů, které měli Sověti k dispozici: špatně jsem pochopil rozpis v knize a bral to tak, že Sovětská armáda měla u Damanského ostrova 24 raketometů ve dvou bateriích po 12, skutečný stav byl ale 12 vozidel rozdělených do dvou baterií. Jednalo se o 13. samostatný prapor raketového dělostřelectva 135. MSD, nicméně 15. března z něj byly nasazeny jen dvě baterie ze tří (Ryabushkin a Orenstein 2021b, 9).

15. března byl raketový prapor rozmístěn přibližně 9 km východně od ostrova; jeho pozorovatelé se nacházeli na jihozápadních svazích hory Kafyla. Prapor se dva dny před boji o ostrov účastnil cvičení a rozkaz k přesunu obdržel večer 13. března, kdy se vrátil na svou základnu. Muži byli unaveni ze cvičení, ale přesun se podařil bez větších potíží (Ryabushkin a Orenstein 2021b, 9).

V průběhu bojů zahájil prapor palbu v 1700 a vedl ji po následujících deset minut, načež následoval útok motostřelců. Palba byla vedena převážně na čínské síly rozmístěné na břehu řeky, z větší části proto, že se na ostrově stále nacházely malé skupiny pohraničníků. Rjabuškin a Orenstein (2021b, 10) odhadují úspěšnost úderu na základě odposlechu čínské radiové komunikace a píší o stovkách mrtvých, zničených skladištích munice a minometech (nicméně toto je také poměrně nespolehlivý zdroj informací – éterem může bezprostředně po ostřelování a v návalu šoku létat kdejaký přehnaný odhad). Zároveň se odvolávají na svědectví veteránů, kteří vzpomínali na čilý ruch před salvou a naprostý útlum jakékoli aktivity po ní.

Názor Laie a Zhanga je ten, že palba šla zcela mimo cokoli důležitého, takže ztráty byly relativně malé. Čínské síly nicméně uvádí takto (s. 17):

Combat Force
i. No. 1, 3 Company with HMG Platoon, Anti-Tank Platoon (75mm RCL), two 60mm mortar squads, Support Company, 1/217th Regiment
ii. No. 1, 2, 3 Battalion and Artillery Battalion, 201st Regiment, 67th Division, 23 Corps
iii. AA HMG Battery, 23 Corps (as infantry)
iv. Reconnaissance Company, 190th Division, 64 Corps
v. Reconnaissance Company, 191st Division, 64 Corps
vi. Reconnaissance Company, 39 Corps
vii. Reconnaissance Company, 115th Division, 39 Corps
viii. Reconnaissance Company, 117th Division, 39 Corps
ix. Reconnaissance Company, 133rd Division, 46 Corps
x. Reconnaissance Platoon, 397th Regiment, 133rd Division, 46 Corps
xi. Reconnaissance Platoon, 398th Regiment, 133rd Division 46 Corps
xii. Reconnaissance Platoon, 399th Regiment, 133rd Division, 46 Corps

Supporting Arms
i. 75mm RCL Support Company and 120mm Heavy Mortars Support Company, from 200th Regiment, 67th Division, 23 Corps
ii. 2/20th Artillery Regiment
iii. No. 4 and 6 Troop, No. 5 Battery, 2/413th Artillery Regiment – 85mm field guns
2/620th AA Regiment

...v čemž vidím celkem 9 průzkumných rot, 3 pěší prapory a 2 pěší roty. K tomu dělostřelecký prapor, minometnou rotu, rotu 75mm bezzákluzových děl, dělostřelecký pluk, několik samostatných děl a pluk PVO. To mi přijde příliš málo na ztráty, které odhadují Rjabuškin a Orenstein, i když je možné, že Číňané schválně v literatuře zmenšují síly, které nasadili.

Grady byly v podstatě přiznáním sovětské prohry ve „férovém“ boji.

Už boje 2. března, kdy Číňané přepadli pohraničníky, byly vedeny se vším všudy. Romantika skončila mnohem dříve a spíše bych to viděl tak, že nikomu na čínské straně se nechtělo moc eskalovat v situaci, kdy se ukázalo, že to Sověti myslí vážně (což se ale podle mě ukázalo ještě předtím, než 13. prapor začal střílet – už jenom přítomnost tanků a dalšího dělostřelectva byla dost vážná věc). Navíc ty dvě baterie začaly střílet těsně předtím než se nad bojištěm snesla tma – kdyby spustily dříve, možná by čínští velitelé eskalovali mnohem více, protože by stále měli naději na to ostrov získat.

Syručka nemůžu teď najít v tom "bordelu" ve skříních, ale pokud to nebylo jinde, tak on komentoval vysoké ztráty na straně Číňanů nějak tak, že Sověti neměli Grady nějak ošahané, munice různá (a použili co jim pod ruku přišlo včetně zápalné, která by jinak nebyla první volbou).

Upřímně, připadá mi trochu zvláštní, kdyby měli střílet na ostrov, kde by měli ještě své vlastní lidi. Mohlo dojít k chybě dané špatným spojením, mohl to být projev tradiční ruské úcty k lidskému životu, ale spíše bych řekl, že na čínský břeh stříleli záměrně. O munici se mé zdroje nezmiňují, stejně jako o úrovni výcviku, takže tady by to chtělo další informace o tom, jak fungovala 135 MSD. Situace na sovětském Dálném východě mohla být všelijaká, ale zatím jsem proti tomuto spíše skeptický. Na čínskou stranu řeky podle mě stříleli zcela záměrně a omezili se na jedinou salvu kvůli strachu z eskalace a toho, že za chvíli měla boj stejně přerušit noc.

Drobný edit: rozhodnutí o použití raketometů si prošlo celým sovětským řetězcem velení snad až k ministru obrany a možná ho rozebírají podrobněji, takže prověřím i to.

Myslím si, že čínské zálohy byly skutečně větší, ale ne na ostrově Damanskij, ale na tom druhém břehu, kde je mohli dobře zamaskovat v divočině.
Jejich plán byl možná vtáhnout sovětská vojska dál. Takticky nedávalo smysl cpát NA OSTROV tisíce lidí najednou, aby je sovětské dělostřelectvo rozmetalo.

Pokud BYLY zálohy na druhém břehu, sedělo by to do širšího obrazu.
Kdyby Sověti v zápalu protiútoku překročili řeku a vtrhli na čínské území, narazili by na zamaskované jednotky v terénu.
Zároveň se nabízí otázka, jestli nešlo jen o politické divadlo a vojenský nátlak, bez nějakého jakoby reálného uskutečnění.

Milan Syruček by to měl v knize zminovat, ale nemám ji.
Sovětský průzkum potvrdil, že na druhém břehu byly připraveny minimálně další dvě až tři roty v první linii a silná dělostřelecká podpora (minomety a bezzákluzová děla).
Podle zpráv se v blízkosti hranic v té době soustředily celé pluky ČLO (Čínské lidové osvobozenecké armády).
Celkem šlo v širší oblasti o desítky tisíc mužů připravených na eskalaci.

SSSR by byl agresor, který vtrhl do Číny. To by Maovi umožnilo vyhlásit válku a definitivně „vyčistit“ stranu od všech, kteří se klaněli k Moskvě.
Nakonec to ale dopadlo jinak, než Číňané ve svých „partyzánských“ plánech počítali. Sověti se nenechali do toho vmanipulovat.

Ale pro potvrzení by to chtělo asi více zdrojů. Nicméně náznaky něčeho takového lze nepřímo vyčíst z uvedených zdrojů.

Salvy z Gradů zlikvidovaly čínské pozice na ostrově i část těch záloh na břehu. Myslím, že Sověti věděli co činí, že to nebyl omyl.
Číňané pochopili, že proti moderní technice jim zamaskované zálohy blízko ostrova nepomůžou, pokud je nepřítel prostě „vypaří“ z dálky.

SSSR by byl agresor, který vtrhl do Číny. To by Maovi umožnilo vyhlásit válku a definitivně „vyčistit“ stranu od všech, kteří se klaněli k Moskvě.

S politickým rozměrem souhlasím, jen podle mě měli zálohy rozestavěné dále od hranice. Terén je v okolí ostrova poměrně špatně přístupný a jako velitel bych muže držel spíše v kvartýrech než na mrazu.

Ale pro potvrzení by to chtělo asi více zdrojů. Nicméně náznaky něčeho takového lze nepřímo vyčíst z uvedených zdrojů.

Naštěstí někdo naskenoval mapy Sovětského generálního štábu.

...a to včetně kilometrovek. Můžeme si s nimi zkusit pohrát a vytyčit tam prostor, který mohli sledovat návodčí a kam se dalo s grady dostřelit. Když se na ně dívám zběžně, tak tam nevidím moc místa, kam by se dalo umístit těch odhadovaných 4000–5000 mužů.

Číňané pochopili, že proti moderní technice jim zamaskované zálohy blízko ostrova nepomůžou, pokud je nepřítel prostě „vypaří“ z dálky.

Jak na tom tehdy byli s raketomety? Z tanků T-62 byli docela překvapení (a měli velikou radost, když se po bitvě jednoho zmocnili), ale jinak čínská výzbroj v oblasti nevypadá úplně marně.

V některých zbraních byli Sověti proti Čínanům o generaci dál.
Ale laserové zbraně byla zřejmě propaganda pro satelity.

Čína v 60. a 70. letech v podstatě jen „tunila“ sovětské licence jako Type 59, což byl prostě T-54.
Číňané tehdy neměli ani pořádné systémy řízení palby.

Číňané si počkali, zkopírovali, co šlo, a dneska jsou to oni, kdo montuje lasery na obrněnce.
Sovětský svaz byl mistr v tom, že dokázal vyrobit výborný prototypy, ALE do sériové výroby se mnohé ani nedostalo.

Standardní Grad má efektivní dostřel kolem 20 km.

Návodčí mohli být na dominantách s přímým výhledem, což na mapě odhadneš podle vrstevnic. Pokud je tam terén členitý, okruh použitelných míst se drasticky smršťuje.

Číňani byli rozptýlení v "měkkých" cílech (zemědělské objekty, vesnice), které mapy štábu sice značí, ale realita v nich byla jiná.
Sověti také málokdy cpali všechno na čáru dotyku.

Ta čísla 4000–5000 často v dobových hlášeních zahrnovala i zabezpečovací útvary, které mohly sedět v klidu 50 km za čárou.

Rakety letí po vysoké balistické křivce. Pokud je mezi nimi a cílem výrazný hřeben, je to svým způsobem ochrana.
Pokud by "partyzáni" byli těsně za kopcem (na odvráceném svahu), byli by pro rakety typu Grad obtížně zasáhnutelní.

Tak je fakt, ze že rozptyl Gradů byl ve větších stovkách metrů a tohle navíc byla zbrusu nová a v boji neověřená zbraň. Střílet na ostrov by bylo riziko.

Zajímavé, že i anglická Wikipedie zmiňuje nějakou "chybu", ale jejím důsledkem měly být naopak menší čínské ztráty:
"Vladimir Gorodinsky [ru] claims that the main group of Chinese troops near the island did not suffer any significant losses as a result of the usage of BM-21 due to a mistake in the calculation by the Headquarters of the Rocket Forces."

Je docela možné, že místo zamýšleného břehu trefili nechtě něco "opodál" a jak tu zmiňujete, tak v mrazu možná byli vojáci někde ubytováni pohromadě a masakr je na světě.

2 centy
Kaťuše měly na Němce z počátku psychologicky silný dopad, a pokud Číňané na to nebyli připraveni, tak bych očekával paniku v jejich řádách a tím spíš, že byla snad použita i zápalná munice. Německé MRL zbraně, které byly mnohem přesnější, měly v cíli ještě ničivější efekt. Změny tlaku vzduchu od výbuchů v relativní blízkosti byly na živou sílu devastující, a tak nějak posunuly klasický dělostřelecký přepad na něco víc děsivějšího. Možná pohled na takovou spoušť mohl u nezkušených čínských vojáků vyvolat pocit, že jsou vystaveni nějaké tajné ničivé zbrani.

BTW. představa AI, že čínští pologramotní rolníci ovládají bojové umění je legrační. Podle Syručka tam bylo na obou stranách pár "mistrů", ale zbytek byl normální kádr. Knihu mám v jiné lokalitě a tam se dostanu cca v květnu.

Ke kun-fu to tam překládal Adrian Chan-Wyles PhD podle různých zdrojů.
Hlavně to byl ale marxista-leninista (maoista) - takže to je ideově zabarvené.
Shaolinské kung-fu, u rolníků byla bojová Hůl původně prostá tyč na přenášení nákladu.
Rolníci v okolí kláštera se často uchylovali pod ochranu mnichů.

Příběhy o chudých rolnících, kteří se díky disciplíně a shaolinskému tréninku dokázali postavit tyranským pánům, jsou v čínské kultuře (a kinematografii) nesmírně populární.

Ale jinak s tebou souhlasím, že to je přehnané. Museli nasadit opravdové specialisty na asijská bojová umění.
Číňané často do první linie stavěli svalnaté vojáky vycvičené v úpolech.

V odborných pracích (např. Research Report Return to Zhenbao Island) se uvádí, že bití holemi a organizované fyzické útoky byly standardní operační procedurou, kterou Čína eskalovala napětí.

Čínský historik Yang Kuisong napsal, že akce z 2. března 1969 byla ze strany Číny plánovaná léčka.

Nicméně zdroje, TOHLE LZE NAJÍT

https://library.fes.de/libalt/journals/ ... 919252.pdf

https://en.wikipedia.org/wiki/Yang_Kuisong

https://www.researchgate.net/publicatio ... pprochment

Ale fakt to nebudu všechno číst a kontrolovat, ale dávám to sem k dispozici pro další studium.

Napadla mě, taková ptákovina , kdyby šlo kouknout na tehdejší "filmové týdeníky" . možná by tam něco bylo

Ještě jsem našel knížku Кровавый снег Даманского od https://en.wikipedia.org/wiki/Vitaly_Bubenin - ten pán dostal Hrdinu SSSR přímo za Damanskij
jenom jsem ji prolistoval a hledal podstatné pasáže.

В 17.10 по позициям огневых средств и живой силе противника **на острове** и по китайской
территории на всю глубину был проведен десятиминутный огневой налет артиллерийским
полком и дивизионом «Град» 135-й МСД с привлечением минометных батарей.

V 17:10 byl proveden desetiminutový přepad na nepřátelské palebné pozice a živou sílu **na ostrově** a přes čínské území do plné hloubky dělostřeleckým plukem a oddílem? Grad ze 135. motostřelecké divize za zapojení minometných baterií.

ale nějak to dál podrobně nelíčí, prostě pak bylo hotovo...

BTW. ten třetí Lordův odkaz je zajímavý a ukazuje politické pozadí, to jsem si početl . Chybný úsedek Maa, a pak souboj různých variant řešení na obou stranách. Naštěstí se prosadily rozumné názory. V prvním odkazu je zase docela pěkná závěrečná část o možné motivaci Maa. Vidím tam i paralelu s děním dnes, chováním Trumpa, akorát kdo jsou dneska ti rozumní teda nevím.

parmezano píše: ↑ Napadla mě, taková ptákovina , kdyby šlo kouknout na tehdejší "filmové týdeníky" . Možná by tam něco bylo.

Jo to napadlo AI taky, ale jinde jsem zase četl, že filmové týdeníky nejde brát jako zcela věrohodný zdroj.
Ussuri 1969 je v tomhle naprostá lahůdka.
Máš dva tábory, a oba mají v zádech mašinérii, která potřebuje vyrobit hrdiny a bestie.

Ty záběry často prý nevznikaly v boji.
Buď se to točilo teleobjektivem z bezpečné dálky, kde vidíš jen kouř a chaos, nebo – a to častěji – se ty „akční“ scény s vojáky v bílých maskáčích natáčely dodatečně pro kameru.
Sovětský týdeník ti ukázal „záludné čínské provokatéry“.
Čínský materiál zase ukazoval „sovětské revizionistické sociál-imperialisty“ a jejich tanky valící se na nevinné rybáře.
Filmový týdeník z té doby není dokument o válce, byl to vizuální doprovod k politickému zadání.

AI zase zřejmě přehání, zacykluje se v tom a snaží se být za každou cenu vtipná

Zřejmě už bere i co bylo vytvořeno různými "mistry" v poslední době, kde už jde jen o zábavu, a ne historickou věrnost.

Do Googlu nebo Youtube hodíš hesla jako "Damansky Island 1969 newsreel" nebo "Zhenbao Island 1969 propaganda film".

https://www.net-film.ru/en/film-27705/

https://www.net-film.ru/en/film-6694/

https://www.youtube.com/watch?v=BGUPy36lv_M

https://www.youtube.com/shorts/9WBUCltmuG0


Ale tohle není asi FAKE, to vypadá dobově co
Napodobit jde dnes ale skoro všechno... sestřih všeho možného, zatím.
Pokud najde někdo primární zdroj dejte to sem



Soviet China Border Conflict 1969, staré VIDEO, kdy ještě nebyla AI.



Tady to je vyhlazené. Porovnejte sami. Něco by se našlo, prostě propaganda co ?

Číňané tehdy neměli ani pořádné systémy řízení palby.

Což je naprosto klíčová nevýhoda, pokud taková armáda stojí proti komukoli, kdo se podobně jako Sověti spoléhá na dělostřelectvo.

Pokud by "partyzáni" byli těsně za kopcem (na odvráceném svahu), byli by pro rakety typu Grad obtížně zasáhnutelní.

Právě. Standardní logika velí rozmístit jednotky na odvráceném hřebeni, kterých by mělo být v okolí ostrova docela dost. Obávám se jen, že čínská vojenská logika může být v tomto období úplně jiná než ta naše, a já nemám dost zdrojů k tomu, abych ji pochopil. Tuším, že nejspíš existuje americký manuál založený na jedné čínské příručce, kterou se jim podařilo ukořistit v padesátých letech v Tibetu, ale nevím, jestli je někde online.

BTW. představa AI, že čínští pologramotní rolníci ovládají bojové umění je legrační. Podle Syručka tam bylo na obou stranách pár "mistrů", ale zbytek byl normální kádr. Knihu mám v jiné lokalitě a tam se dostanu cca v květnu.

Souhlasím; hlavně si nedovedu představit, jak svou techniku předvádí v hrubých kabátech a válenkách.

Je docela možné, že místo zamýšleného břehu trefili nechtě něco "opodál" a jak tu zmiňujete, tak v mrazu možná byli vojáci někde ubytováni pohromadě a masakr je na světě.

Uvidíme, kolik je tam prostoru pro nějaké vesnice nebo farmy. Viděl jsem ale svědectví jednoho čínského dělostřelce, podle kterého Sověti zasáhli jejich baterii, což vypadá, jako by věděli velmi přesně, kam míří.

V 17:10 byl proveden desetiminutový přepad na nepřátelské palebné pozice a živou sílu **na ostrově** a přes čínské území do plné hloubky dělostřeleckým plukem a oddílem? Grad ze 135. motostřelecké divize za zapojení minometných baterií.

Takže by čínské zázemí ostřelovali z gradů a na ostrov použili minomety?

Dal jsem dohromady mapu dohledu návodčích a dostřelu raketometů. Použil jsem kilometrovku sovětského GŠ z roku 1979, což je sice deset let po bitvě, ale nemyslím si, že by se terén jakkoli významně změnil. Kdyby se vám něco nezdálo, tak mě prosím opravte – něco takového dělám víceméně poprvé, tak jsem mohl něco přehlédnout.

Každopádně, grady jsem umístil někam do červeného tvaru na JV rohu mapy – podle Rjabuškina a Orensteina se nacházely přibližně devět kilometrů na východ od ostrova a do tohoto prostoru vede silnice. Předpokládám, že se baterie pohybovaly zejména po ní: grady jsou kolový systém a nedovedu si moc představit, že by je vedli přes terén. Dostřel ze středu červeně vyznačeného prostoru je vyznačen červenou čárou. Modře je vyznačeno pozorovací stanoviště návodčích, které Rjabuškin a Orenstein (2021a) umisťují na horu KAFYLA, která však na mapě GŠ není vyznačena. Na jejich mapě na straně IV je KAFYLA kóta 211,8, což na mapě GŠ odpovídá vrcholu SEDLOVIDNAJA (СЕДЛОВИДНАЯ). Světle modře je pak také vyznačen jejich dohled. Černé kroužky označují místa, kde jsou na mapě domy, kde by se dali ubytovat vojáci. Většina těchto míst není ale nic velkého, většinou se jedná o pár stavení; rozhodně nic, kam by se daly umístit celé prapory připravené k anihilaci salvovými raketomety.

Až budu mít chvilku času, přidám do té mapy postavení čínských jednotek podle Laie a Zhanga, kteří poměrně detailně popisují, kde se kdo zrovna nacházel a hlavně kdy to bylo. To by mohlo ukázat jak velké síly se daly salvou zasáhnout a jak velké mohly být ztráty. Každopádně v tuto chvíli nevidím moc prostoru pro zásah nějakého prostoru velké koncentrace vojsk a materiálu na nějaké farmě nebo vesnici:

Heissi, úplně nerozumím, co přesně rozporuješ, ale pokusíme se to rozebrat.
V podstatě jsi si nakonec odpověděl částečně sám
Dal jsi sem myšlenkový postup, což je pro fórum dobře!
Např. na ruské wiki je náčrtek postavení čínských a ruských sil.
Asi to bereš jako štábní cvičení, a chceš to zpětně zanést do mapy.

Každopádně v tuto chvíli nevidím moc prostoru pro zásah nějakého prostoru velké koncentrace vojsk a materiálu na nějaké farmě nebo vesnici.

Červený polokruh máš na hranici dostřelu Gradu jo. Podíval jsem se ještě na satelitní mapy, a odměřil si to.
Ale je to skoro stejné. V podstatě jsi se i trefil do údolí mezi kopci.

Cílový prostor, mapa a silnice

Všimni si, že tam je nějaký vodní příkop či co. Tam mohli být chunvejbíni.
Místo odpovídá jakoby prodloužené přímce přes ostrov Damanskij.

Standardní logika velí rozmístit jednotky na odvráceném hřebeni, kterých by mělo být v okolí ostrova docela dost.
Obávám se jen, že čínská vojenská logika může být v tomto období úplně jiná než ta naše, a já nemám dost zdrojů k tomu, abych ji pochopil.

Čínské jednotky byly i za hřebeny, ale zřejmě počítali jen s klasickým ruským dělostřelectvem.
Minometné baterie měli u řeky, dělostřelectvo dál jo.
Ale jinak na to šli Číňané víc "oldschool" – masou lidí a přímou palbou. Měli převahu v živé síle.
Rezervy schované v týlu byly připravené k dalšímu mlejnu na maso.
Sovětské dělostřelecké a raketové údery měly za úkol rozbít čínské formace ještě dřív, než se stihnou na ostrově pořádně zakopat.

Předtím se Číňané bavili tím, že přes hory ostřelovali ruskou Transsibiřskou magistrálu, což se Rusům moc nelíbilo. Kvůli tomu riziku se později začala budovat Bajkalsko-amurská magistrála.
Postupně tajně navyšovali svoji vojenskou přítomnost, načež se vylodili na ostrově Damanskij, kde se opevnili.

**************

Schallkanone (zvukové dělo) a rozebírá další věci, v podstatě je spíše vyvrací.
V nejnovější výbavě protiteroristických a speciálních jednotek najdeme i akustické generátory.
Madurovu ochranku při zásahu ve Venezuele byla něčím zasažena. IQ47 řekl, byl to discombobulator.
Svědectví: V jednu chvíli něco spustili – nevím, jak to popsat. Bylo to jako velmi intenzivní zvuková vlna.

**************

ZDROJE:

Zajímavé, že se to za totáče šířilo i mezi lampasáky, kteří legendě dávali jakoby věrohodnost.
https://www.jesen.cz/clanek19.html

Územní spor lze řešit u jednacího stolu, a ne na bitevním poli.
https://www.youtube.com/watch?v=-5dhKSRaXFA

Na fotografii: Boj zblízka mezi sovětskými pohraničními strážci a čínskými vojáky na jednom z úseků hranice poblíž ostrova Damanskij
https://reibert.info/threads/ostrov-dam ... 065/page-3

Z právního hlediska zůstal Damanský ostrov sporným územím až do roku 1991.
https://geoglob.ru/history/damanskij-ostrov/

Jak se Číňanům podařilo soustředit velké síly?
Proč sovětští pohraničníci okamžitě nepoužili zbraně?
https://www.kommersant.ru/doc/3909532

Lord píše: ↑13/3/2026, 18:40 Předtím se Číňané bavili tím, že přes hory ostřelovali ruskou železnici BAM (Bajkalsko-amurská magistrála), což se Rusům moc nelíbilo.

BAM?? A nemyslíš nějakou jinou magistrálu?