Al-Džazíra vysílá o Palestina Action. Jede v podstatě v režimu „jejich neoficiální mluvčí“.
Hlavní hit Al-Džazíry je čerstvý rozsudek britského Nejvyššího soudu. Britská vláda se pokusila PA prostě zakázat a hodit je do jednoho pytle s teroristy.
Soud jim to ale v únoru 2026 hodil na hlavu s tím, že je to „nezákonné a nepřiměřené“.
Stát se pokusil o zkratku, aby nemusel řešit, že mu aktivisté polévají továrny ČERVENOU barvou a rozbíjejí stroje.
Hladovky a Filton
V lednu 2026 Al-Džazíra hodně řešila hladovku aktivistů ve vězení (skupina kolem akce v Elbit Filton).
V britské věznici Bronzefield je držen český aktivista, Jonáš „Jon“ Cink, za „spolčení za účelem poškození bezpečnosti a zájmů Spojeného Království“.
Propalestinská hnutí v Česku vyjadřují na sociálních sítích solidaritu s Jonášem Cinkem.
Je to klasická hra na mučedníky, která Al-Džazíře skvěle pasuje do krámu. Ukazují to jako „systematické potlačování solidarity“.
Al-Džazíra oslavuje každý zavřený sklad a britský zbrojní export do Izraele.
Celé je to podané tak, že Británie je v křeči, protože neví, jak legálně zastavit lidi, co jsou ochotní jít do vězení za to, že rozbijou pár soustruhů v továrně na drony.
Britská média hlavního proudu se snaží PA vykreslit jako bandu privilegovaných anarchistů, kteří si pletou protest s vandalismem.
Často se vytahuje karta „ohrožení národní bezpečnosti“ a „ztráty pracovních míst“.
PA se soustředí na slabé články – dodavatele komponentů (např. v Bristolu nebo Kentu).
Pokud se jim podaří na týden zastavit výrobu specifických senzorů nebo motorů pro drony, v celkovém řetězci to udělá čáru přes rozpočet.
Strategický ústup: Elbit už v minulosti zavřel své londýnské ústředí a prodal továrnu v Oldhamu. Al-Džazíra to slaví jako útěk nepřítele, ale realita je spíš taková, že se firma prostě jen stahuje tam, kde je klid na práci a kde nemusí každé ráno mýt barvu z brány. Výroba se přesune jinam, často mimo dosah britských soudů i aktivistů.
Náklady na security: Pro tyhle firmy je teď největší náklad ostraha. Když musíš mít u každé montážní haly pomalu soukromou armádu, abys tam udržel provoz, leze to do peněz víc než ty opravy.
Tyhle metody (přímá akce na zbrojovky) se začínají kopírovat i jinde v Evropě. Metody Palestine Action (PA) nejsou žádná raketová věda, a proto se skvěle kopírují. Už to není jen britská specialita.
Německo (Rheinmetall): Tady je to o ligu jinde. Němečtí aktivisté jsou tradičně organizovanější. Zatímco v Británii se leje barva, v Německu se blokují příjezdové cesty a hraje se na strunu historické viny. Al-Džazíra tyhle akce ráda komentuje, protože Německo je pro ně „hlavní padouch“ v Evropě hned po Británii.
Francie (Thales/Dassault): Francouzi mají protesty v DNA. Tam se s tím nemažou – blokády jsou agresivnější. Ale na rozdíl od Británie, kde soudy v únoru 2026 ukázaly jistou benevolenci, francouzská policie a justice tyhle lidi válcuje mnohem efektivněji. Tam se narativ o „vítězství“ prodává Al-Džazíře hůř.
Itálie (Leonardo): Tady se PA snaží infiltrovat odbory. To je chytrý tah – když zastaví fabriku zevnitř přes stávku „za mír“, máš to legálně pokryté mnohem líp než s kýblem barvy.
Česká republika: Tady to vzali docela zostra a způsobili velké škody.
Je to budíček!
Bezpečnostní buzerace: Pro dělníky je největší dopad PA to, že jim firma zavedla trojnásobné kontroly. Musí chodit přes detektory, odevzdávat mobily a neustále prokazovat, že nejsou nastrčení krtci.
V reálu se ty drony stejně vyrobí a pošlou, jen to možná bude trvat o týden dýl a bude to stát o pár milionů víc na „vedlejších nákladech“.
)
Jasně děravý drátěný plot problém není. To furt vidím tuhle obhajobu LPP.